starobní důchod

11. – 14. 11. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o novele zákona o zaměstnanosti, důchodové reformě, centrální evidenci srážek ze mzdy atd.

11. – 7. 11. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o zvyšování důchodového věku, zvýšení mzdy díky změně zaměstnání, přípravě nové byrokracie pro zaměstnavatele atd.

Podle zákona o důchodovém pojištění se vždy od 1. 1. kalendářního roku zvyšují vyplácené důchody, a to na základě příslušného nařízení vlády. Pro rok 2025 se jedná o nařízení vlády č. 282/2024 Sb. Zvýšení důchodů se dotýká jak stávajících poživatelů důchodů, tak i pojištěnců, kteří do důchodu teprve hodlají odejít. Při zvyšování důchodů od 1. 1. 2025 se též poprvé uplatní nová pravidla ve vztahu k předčasným starobním důchodům. Na rozdíl od minulého zvýšení důchodů od 1. 1. 2024 se nyní zvyšují i procentní výměry důchodu.

V poslanecké sněmovně se projednává vládní reforma penzí. Poslanci navrhují úpravu, podle které má být zavedena horní hranice odchodu do starobního důchodu. Limitem by měl být věk 67 let. Vládní...

Nařizuje legislativa zaměstnanci oznámit zaměstnavateli, že mu byl přiznán důchod a předložit patřičné rozhodnutí o přiznání důchodu – starobního, předčasného starobního důchodu bez výplaty, vdoveckého/vdovského? Jaký konkrétní předpis se na tuto oznamovací povinnost vztahuje a jaká je lhůta pro sdělení zaměstnavateli.

Podle zákona o důchodovém pojištění se pro každý kalendářní rok nově stanoví základní parametry pro výpočet důchodů a dále se od 1. ledna kalendářního roku zvyšují vyplácené důchody. Tyto nové základní parametry a zvýšení důchodů stanoví vláda svým nařízením vždy do 30. září předchozího kalendářního roku. Pravidla pro zvyšování důchodů byla přitom významně dotčena zákonem č. 270/2023 Sb. , který nabyl účinnosti dnem 1. října 2023.

Jednatel firmy pobírá invalidní důchod třetího stupně. Chtěl by se zaměstnat na zkrácený úvazek (3 hod. denně, jako administrativní pracovník – třídění a archivace dokladů). V září roku 2025 odchází do řádného starobního důchodu. Za jakých podmínek je možné ho zaměstnat, jaké budou odvody na zdravotní a sociální pojištění? Ovlivní mu toto zaměstnání výši starobního důchodu? 

Zaměstnanec měl neschopenku od 15. 2. 2022 do 28. 2. 2023. Dnem 26. 2. 2023 se stal starobním důchodcem a pracovní poměr nadále trvá. Čerpal neplacené volno 1. 3. do 23. 4. 2023. Od 24. 4. 2023 do 28. 5. 2023 pracoval. Od 29. 5. 2023 má opět neschopenku. Má nárok na výplatu nemocenské po dobu 70 kalendářních dnů v roce 2023 (nekrátí se) a do limitu 70 dnů se nepočítají dny, ve kterých pobírá náhradu mzdy od zaměstnavatele? 

Zaměstnanci v současné době často žádají o přiznání předčasného důchodu zpětně od 31. 12. 2022 bez výplaty s tím, že jeho výplata začne až v den, kdy mu vznikne nárok na řádný starobní důchod. Zaměstnání zároveň nadále trvá. K jakému datu má zaměstnavatel na zdravotní pojišťovnu oznámit zaměstnance jako důchodce kódem D? K datu 31. 12. 2022 nebo až ve chvíli, kdy mu vznikne nárok na starobní důchod a bude mu vyplácen?

Jak správně postupovat v případě výplaty odměny zaměstnankyni, starobní důchodkyni, která ukončila pracovní poměr 9. 3. 2018 a odměna jí byla vyplacena ve mzdě za 3/2019? Dle § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 589/1992, o pojistném na sociální pojištění, se plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, nezahrnuje do jeho vyměřovacího základu. Pracovní poměr ukončen 9. 3. 2018, odměna zúčtována k 31. 3. 2019, poskytnuta 15. 4. 2019. Dle závěru OSSZ, pokud bylo plnění zúčtováno v měsíci, který je shodný s měsícem, v němž předešlý kalendářní rok skončilo zaměstnání, nebyla splněna podmínka uplynutí 1 roku ode dne skončení zaměstnání a odměna měla být do vyměřovacího základu pro odvod pojistného zahrnuta. Neměl by v tomto případě být použit § 23 odst. 2 téhož zákona, který stanovuje počítání času? Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.

Jak správně vyplnit kód v ELDP u zaměstnanců v těchto případech: a) zaměstnankyně pracuje celý rok, má zkrácený úvazek a přiznaný 3. stupeň invalidity, b) zaměstnanec má „plný“ pracovní úvazek, je důchodce, zároveň je společníkem a jednatelem dané s. r. o., ale za jednatelství nedostává žádný příjem?

Pracovnice v akciové společnosti, skladová účetní, nar. 29. 9. 1960 (má jedno dítě), uvažuj , že by šla do starobního důchodu, má odpracováno 41 let. Žádost si che podat letos v prosinci. Šla by o rok a půl dříve. Pokud by jí byl starobní důchod přidělen, je možné, aby i nadále pracovala v naší akciové společnosti za stejných pracovních podmínek, tzn. s měsíční mzdou, nebo je výhodnější zažádat až v roce 2024?

Na základě zákona o důchodovém pojištění se pro každý kalendářní rok mění základní parametry pro výpočet důchodů a dále se zvyšují od 1. ledna kalendářního roku vyplácené důchody a příplatky k důchodu. Tyto nové základní parametry a zvýšení důchodů a příplatků k důchodu stanoví vláda svým nařízením do 30. září předchozího kalendářního roku.

Zaměstnanec, který odchází do starobního důchodu, má smlouvu s firmou (s. r. o.) na zaměstnání malého rozsahu a bude pobírat měsíčně odměnu 3 400 Kč hrubého. Zaměstnanec není členem statutárního orgánu. Musí z této částky odvádět zdravotní pojištění?

Pojištěnci narozenému dne 19.11.1956 vznikl nárok na řádný starobní důchod ke dni 19.5.2020. Po tomto datu vykonával důchodově pojištěnou výdělečnou činnost, o přiznání starobního důchodu nepožádal. Zároveň ale od roku 2013 pobírá nepřetržitě invalidní důchod II. stupně. Invalidní důchod bude úderem 65. roku (19.11.2021) přeměněn z moci úřední na starobní důchod. Pojištěnec požádá o klasický starobní důchod s přiznáním např. k datu 1.5.2022 a do té doby bude vykonávat důchodově pojištěnou činnost (bez dočasné pracovní neschopnosti, neplaceného volna, apod.). Bude mu období 19.11.2021 - 30.4.2022 hodnoceno jako doba pojištění pro zvýšení procentní výměry důchodu dle § 34 odst. 2 zákona 155/1995 Sb.? A nebo se starobním důchodem citovaným v témže ustanovení "a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod..." myslí i starobní důchod přeměněný podle § 61a ZDP a zvýšení za toto období náležet nebude?

Naše zaměstnankyně je zaměstnaná na hlavní pracovní poměr a bude s ní pracovní poměr ukončen (odchodem do důchodu). Zaměstnankyni zaměstnavatel poskytuje jako benefit, měsíčně 2 000 Kč penzijního připojištění. Organizace by ráda nadále využívala její zkušenosti a dohodla se s ní, že s ní uzavře dohodu o provedení práce (odměna 9 900 Kč) a současně jí chce nadále přispívat 2 000 Kč penzijní připojištění. Je možné u dohody o provedení práce přispívat měsíčně penzijní připojištění (v zákonném limitu)? Pokud ano, mělo by v takovém případě penzijní připojištění vliv na odvody sociálního a zdravotního pojištění? 

Podnikatel - OSVČ fyzická osoba bez zaměstnanců, odchází do starobního důchodu. Pokud by se rozhodl pokračovat ve starobním důchodu v podnikatelské činnosti, platí pro něho placení záloh pro sociální a zdravotní pojištění, když bude osobou, za kterou pojistné platí stát? 

Manželka podnikatele vykonává činnost jako spolupracující osoba. V červnu 2020 sepsala žádost o starobní důchod. Starobní důchod ji byl přiznán zpětně od 1. 1. 2017 a byl ji doplacen v 7/2020 a současně od té doby jí je pravidelně vyplácen. Od kdy uvádět na přehledech pro ZP a SP pro rok 2020 tuto činnost jako vedlejší, od 1. 1. 2020 nebo od 7/2020?

Náš zaměstnanec dosáhl důchodového věku dne 5. 11. 2020. Požádal si o starobní důchod dne 20. 11. 2020. Rozhodnutí o přiznání důchodu od 5. 11. 2020 mu došlo 1. 2. 2021. Má tento zaměstnanec nárok na vyplacení daru z FKSP za přiznání důchodu v roce 2021? Jaké datum je rozhodující pro vyplacení daru? Je to přiznání důchodu nebo obdržení rozhodnutí o vyplacení důchodu? 

Společník své malé firmy s. r. o. je v této formě zaměstnaný, veden jako hlavní pracovní poměr. Dle své informativního listu je celkový počet evidových let je 22 roků x dnů. Zaměstnanec je daňový rezident a ročník 1962. V roce 2020 si kvůli epidemii koronaviru snížil hrubou mzdu na 5 000 Kč. Takže odvody na OSSZ jsou minimální. Při takové měsíční hrubé mzdě 5 000 bude mít nárok na starobní důchod i když minimální. A kolik let ještě bude muset pracovat, aby se mu vyplácel starobní důchod v ČR?