sleva na poplatníka

Důchodcům, našim bývalým zaměstnancům je umožněn odběr obědů v závodní jídelně, kterou provozuje dceřiná společnost, a to za zvýhodněnou cenu. Na každé odebrané jídlo přispíváme částkou v souladu s Kolektivní smlouvou. Dosud tyto příspěvky byly osvobozeny od daně, popř. odvodů na SP a ZP. Bohužel od 1. 1. 2024 se situace změnila a protože tito důchodci nesplňují podmínku výkonu práce 3 hodiny během směny, tj. jídlo ve firemní jídelně podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP u nich toto nepeněžní plnění nebude již od daně osvobozeno (i když se bude jednat o příjem plynoucí v souvislosti s dřívějším výkonem závislé činnosti) a 1. rok po ukončení zaměstnání bude povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Další roky již bez pojištění ( pokud se jedná o starobního či invalidního důchodce (3. stupeň) v době po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, je možné v případě dobíhajících benefitů ze zaměstnání využít ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) ZPVZP a § 5 odst. 2 písm. d) ZPSZ, dle kterého se vyměřovací základ zaměstnance snižuje o (resp. se do něj nezahrnuje): „plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání“? I tento bývalý zaměstnanec by mohl za tímto účelem u nás učinit prohlášení k dani a uplatnit zde základní slevu na poplatníka, tj. lze předpokládat, že výše daně by byla za daných okolností „nulová“. Toto ovšem nemusí platit u všech důchodců, protože někteří mohou slevu na poplatníka už uplatňovat jinde. Je naše řešení správné? 

Při podepisování Prohlášení poplatníka k dani na rok 2024 a Žádosti o roční zúčtování daně 2023 jsem u jednoho našeho zaměstnance narazila na tuto situaci: Zaměstnanec nastoupil na HPP 1. března 2023 - podepsal u nás Prohlášení poplatníka k dani. Tím tedy uvedl, že chce uplatňovat základní slevu na poplatníka a též daňové zvýhodnění na jeho dvě děti. Nyní při podepisování formulářů pro daně, bylo zjištěno, že:  Prohlášení poplatníka k dani měl také podepsané u druhého zaměstnavatele již od 1. 1. 2023. U tohoto druhého zaměstnavatele měl pracovní poměr celý rok 2023 a též u něho čerpal základní slevu na poplatníka i daňové zvýhodnění na obě děti. Tuto skutečnost nám v 03/2023 bohužel nenahlásil. Mohla bych vás tedy poprosit o radu zda postup níže je správný? 1/ Zaměstnavatel by měl tuto skutečnost ohlásit finančnímu úřadu odesláním formuláře Oznámení plátce daně podle § 38i zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu za zdaňovací období 2023 (MFin25 5554 - vzor č. 2 ). 2/ Zaměstnanec je povinen podat daňové přiznání, kde dojde k vyrovnání dluhu. Tuto skutečnost zaměstnavatel musí, nebo nemusí zohledňovat ve formuláři Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnost (25 5459)? 

Zaměstnankyně pobírá rodičovský příspěvek z hlavního pracovního poměru. Teď bude pracovat na dohodu o pracovní činnosti. Bude moci pobírat slevu na dani? Jedná se o stejného zaměstnavatele. 

Může studentka, která nastoupila 4. 9. 2023 k dennímu studiu na VŠ, podepsat smlouvu na HPP 40/hod. týdně? Řeříme dvojí odvody ZP, SP. A jak to bude s případnými slevami na studenta a poplatníka a  mohou si rodiče uplatňovat slevu na dítě?

V 7/2022 odešel zaměstnanec do předčasného důchodu. Nyní chce zaměstnavatelem provést výpočet daně za rok 2022 - po odchodu do důchodu žádného dalšího zaměstnavatele neměl, ani žádné jiné příjmy kromě starobního důchodu. Při výpočtu se uplatní sleva na poplatníka za celý rok 2022, tedy částka 30 840 Kč? 

Na základě zákona č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla zavedena sleva na pojistném pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají určené skupiny zaměstnanců za stanovených podmínek. Tato sleva je zavedena s účinností od 1. února 2023 a týká se jen zaměstnavatelů, nikoliv zaměstnanců. Účelem zavedení slevy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „sleva na pojistném“) pro zaměstnavatele je podpořit zaměstnávání specifických skupin zaměstnanců. Sleva na pojistném se týká toho pojistného, které odvádějí zaměstnavatelé jako poplatníci.

Naše firma od 1. 9. 2022 zaměstnává občany z Ukrajiny, kteří zde obdrželi vízum za účelem strpění. Můžou si tito zaměstnanci uplatnit slevu na poplatníka? Jsou daňoví rezidenti nebo nerezidenti? Jak to bude s ročním zúčtováním daně?

Naše zaměstnankyně byla do 31. 5. 2021 na rodičovské dovolené, poté se vrátila na plný úvazek k nám. Mezitím u nás měla DPP v období 10. 5.–31. 5. 2021, kdy podepsala i růžové prohlášení od 05/2021 s tím, že jinde ho podepsané nemá. Požádala mě o RZD za rok 2021 a doložila Potvrzení o příjmech za 2021, na kterém je, že poplatník učinil prohlášení na měsíce 01–05 a na řádku 3. je uvedeno, že za měsíce 01–04 bylo zúčtováno 8 136 Kč, daň nula. Jak poznám, kolik bylo strženo na základní slevu na dani, která v roce 2021 činila 2 320 Kč/měsíčně? Mohu jí provést RZD, když má na potvrzení, že učinila prohlášení i za 05, ale přitom vyúčtováno bylo než do 04/2021?

Pokud zaměstnanec nastoupí v průběhu měsíce a už v tom daném měsíci uplatnil slevu na sebe a na dítě, tak už neuplatňuje, až v následujícím měsíci. Je to tak? 

Rozvedená zaměstnankyně nastoupila do zaměstnání 1. 5. 2021. V měsících 1-4/2021 byla nezaměstnaná. Rozhodnutím soudu z r. 2016 byly děti svěřeny matce. Lze při ročním zúčtování uplatnit toto daňové zvýhodnění na děti za celý rok 2021 stejně jako slevu na poplatníka?

Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela) Základní informace Poplatník může uplatnit základní slevu na dani a slevu na manželku (§ 35ba ZDP) u svého zaměstnavatele (plátce daně), pokud u něho učiní prohlášení k dani podepsané dle § 38k odst. 4 ZDP a následně ho požádá o provedení ročního zúčtování, nebo formou daňového přiznání. Základní sleva na dani činí 27 840 Kč ročně (pro rok 2021, pro rok 2022 by měla činit 30 840 Kč) Základní sleva na manželku/manžela činí 24 840 Kč ročně. Základní sleva na poplatníka se v plné výši (tj. 27 840 Kč) odečte od celoroční daně i u poplatníka, jehož základ daně je tvořen příjmy dosaženými ze zaměstnání jen za část roku, tzn., že zpravidla vznikne poplatníkovi přeplatek po skončení roku při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, nebo při podání daňového přiznání. Pokud je základní sleva uplatňována rovnoměrně (měsíčně), pak se pro výpočet daňové zálohy z měsíčního základu daně ze závislé činnosti použije 1/12 slevy, tj. 2 320 Kč měsíčně u zaměstnance s učiněným prohlášením poplatníka. Nárok na uplatnění základní slevy na poplatníka mají všichni daňoví poplatníci. Tedy daňoví rezidenti, ale i nerezidenti ČR bez omezení, pracující studenti nebo penzisté. Uplatněním této slevy dochází k přímému snížení daně z příjmu. Zaměstnanci tak může vzniknout při podpisu ročního zúčtování daně ve mzdové účtárně tzv. daňová vratka. Tato sleva na dani snižuje daň poplatníka maximálně do nuly, nemůže vzniknout tzv. daňový bonus jako při uplatnění daňového zvýhodnění na děti. Zaměstnanci mohou daňovou slevu na poplatníka uplatnit pouze jednou. Zpravidla se jedná o zaměstnavatele, kde mají při souběhu příjmů vyšší hrubou mzdu, neboť prohlášení k dani je možné na dané období podepsat pouze jednou.

Občan ČR má bydliště v ČR, nicméně celý rok žije v Austrálii a má zde australský domicil. V ČR vlastní byt, který pronajímá. Může si v DPFO, které podává na § 9 v ČR uplatnit slevu na poplatníka?

Fyzická osoba je podnikatel a současně zaměstnancem jiné firmy, kde podepsal prohlášení k dani k odečtení základní nezdanitelné částky ze mzdy. Od zaměstnavatele dostal potvrzení o dani. Pokud již uplatňoval základní slevu na dani u zaměstnavatele, tak v daňovém přiznání již nemůže odečíst základní částku za poplatníka? 

OSVČ, neplátce DPH, začal podnikat od 2/2020 a od 3-6/2020 přerušil živnost, poté opět podniká. Má nárok na celou slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč?

Může zaměstnavatel provést roční zúčtování daně 2020 zaměstnankyni, která v květnu odešla na mateřskou dovolenou, poté v listopadu na rodičovskou dovolenou? Můžeme uplatnit celoroční základní slevu na poplatníka 24 840 Kč, i když pobírala mateřský a rodičovský příspěvěk? Paní jiné příjmy než ze zaměstnání nemá.

Bylo by skvělé, kdyby alespoň loňský prosinec byl měsícem, který nepřinesl žádné převratné změny v daňovém prostředí, bohužel tomu tak rozhodně není, neboť v době tiskové uzávěrky časopisu ještě nebylo známo, jakým způsobem budeme zdaňovat mzdu v roce 2021, a to se jednalo o druhou polovinu prosince roku 2020.

Podmínky pro uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění při výpočtu daně z příjmů fyzických osob jsou upraveny v příslušných ustanoveních zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), a s výjimkou změny výše slevy za umístění dítěte a změny rozhodné výše příjmu pro uplatnění daňového zvýhodnění formou daňového bonusu nebyly změněny ani pro rok 2019, ani pro stávající zdaňovací období roku 2020. Maximální výše slevy za umístění dítěte a stejně tak i podmínka určité výše příjmů pro uplatnění daňového zvýhodnění formou měsíčního nebo ročního daňového bonusu jsou odvozeny od vyhlášené minimální mzdy účinné k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období, a ta byla změněna jak s účinností od 1. ledna 2019 (13 350 Kč), tak i s účinností od 1. ledna 2020 (14 600 Kč).

Jak postupovat, jestliže poplatník podepsal a uplatňoval u dvou zaměstnavatelů slevu na poplatníka? Mimo tyto zaměstnavatele má 2 DOPP, kde mu byla provedena srážková daň. Poplatník by si chtěl podat daňové přiznání, jelikož má možnost uplatnit si odčitatelnou položku - penzijní připojištění. Lze udělat v tomto případě DP a bude to mít nějaké dopady - sankce ze strany FÚ pro poplatníka nebo pro firmy, u kterých podepsal prohlášení? 

Česká občanka v do dubna 2018 žila ve Švýcarsku. Zde měla příjmy jako OSVČ v oboru design. V dubnu 2018 tyto příjmy ve Švýcarsku zdanila a daň zde i zaplatila místnímu finančnímu úřadu. Na začátku května spolu se spolu s dětmi (českými občany) vrátila zpět do České republiky a je zde od té doby zaměstnaná a má zde trvalé bydliště a všechny zdanitelné příjmy jí od té doby plynou z území ČR. Za rok 2018 si bude podávat daňové přiznání. Musí v tomto daňovém přiznání zohlednit i švýcarský příjem, když daň byla zaplacena? Může si uplatnit daňový bonus na děti za celý kalendářní rok, když byl splněn její celoroční příjem, který přesáhl částku 73 200 Kč , přičemž má pouze příjmy ze závislé činnosti a je samoživitelka?

Zaměstnanec má dohodu o pracovní činnosti s tím, že pracuje v měsíci jen občas, tj. do 2 500 Kč měsíčně (zároveň je veden na úřadu práce). Musí se přihlásit na ossz i na zdravotní pojišťovnu? Jak je to se zdaněním této mzdy a může mít základní odpočet (tj. 2070 Kč měsíčně)?