přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Zaměstnanec požádal svého zaměstnavatele, plátce daně, o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za rok 2024 (příjem pouze u jednoho zaměstnavatele). Dodatečně přinesl potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů. Bytové družstvo, úhrn zúčtovaných příjmů 31 169 Kč, úhrn srážkové daně 4 675 Kč. Musí si tento zaměstnanec podat sám daňové přiznání na finanční úřad?

V tomto vydání týdeníku se zmíním o návrhu na příspěvky na spoření zaměstnanců, termínech podání přiznání k dani z příjmů, nejčastějších chybách v těchto přiznáních nebo o povinnosti podat oznámení o osvobozených příjmech.

Zaměstnanec nahlásil, že od září 2024 syn nestuduje. Bohužel se neopravilo v systému, zaměstnanec si nevšiml, že mu neoprávněně uplatňujeme daňové zvýhodnění v 9–12/2024. Přišlo se na to, když v únoru podepisoval nové prohlášení poplatníka na rok 2025, takže až v novém zúčtovacím období. Jak správně nyní opravit? Do uzavřených měsíců již sahat nejde. Vyúčtování daně za rok 2024 jsme ještě nepodali. Máme vypracovat roční zúčtování daně, nebo by měl zaměstnanec podat daňové přiznání? Jak to ale opravíme u nás? 

Zaměstnankyně si v dubnu roku 2024 vzala úvěr na koupi bytu, který spolu s ní financovali také rodiče. V katastru nemovitostí byl tedy v květnu proveden zápis vlastnictví bytu 1/2 zaměstnankyně a 1/2 rodiče. Zaměstnankyně se rozhodla byt před nastěhováním zrekonstruovat a tento stav dosud trvá a v bytě dosud nikdo nebydlí a ani tam nemá nikdo z vlastníků trvalé bydliště. Můžu zaměstnankyni v ročním zúčtování za rok 2024 snížit základ daně o částku zaplacených úroků z úvěru? Úvěr byl poskytnut výhradně na koupi bytové jednotky, ze smlouvy o hypotečním úvěru je i zřejmé, že celá částka byla převedena na účet prodávajícího.

Zaměstnankyně byla od 1. 1. 2024 do 31. 5. 2024 v Austrálii, v Čechách měla vše odhlášené. Daně do května si udělala v Austrálii. Od 1. 6. 2024 do 30. 6. 2024 byla na úřadu práce, od 1. 7. do 30. 11. 2024 byla zaměstnána u českého zaměstnavatele a od 1. 12. 2024 pracuje u nás (český zaměstnavatel). Mohu jí zpracovat daně u zaměstnavatele, nebo si musí podat daňové přiznání sama

Kolegyně loni dostala darem malý kus pozemku od sousedky, který sousedí s její zahradou. Je to tedy cizí dárce, takže povinnost podat daňové přiznání by měla. Nakonec na to byla upozorněna i finančním úřadem. Oceněný pozemek by se danil podle § 10 ZDP jako ostatní příjem, ale bude muset vůbec podávat daňové přiznání (jiné příjmy, kromě ze zaměstnání už neměla), když pozemek byl oceněn částkou 23 000 Kč? Vztahuje se i na tento případ limit do 50 000 Kč bez zdanění?

Můžeme se zaměstnancem, který nastupuje uprostřed měsíce, podepsat Prohlášení poplatníka daně, ale slevu uplatnit až od dalšího měsíce? Pokud podepíšeme, tak jaký typ daně máme v měsíci nástupu zadat do mzdového systému? Můžeme dát již zálohovou daň (bez uplatnění slevy na poplatníka) nebo v měsíci nástupu musí být daň srážková a až v následujícím měsíci daň zálohová?

V minulém roce 2024, když zaměstnanci požádali o roční zúčtování za rok 2023, tak vyšel u dvou z nich na řádku 23. přeplatek ve výši 60 Kč a u třetího zaměstnance vyšel na řádku 30. rozdíl na daňovém bonusu 525 Kč, který vznikl díky tomu, že zaměstnanec měl slevu na dani za umístění dítěte a díky tomu mu vyšla daň po slevách na dani 0 Kč. Následně jsme poslali žádost podle § 35d odst. 9 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, žádost jsme odeslali 16. 3. 2024. O přeplatky 2 × 60Kč jsme neponižovali odvod nejbližších záloh na daň, ani jsme nežádali o vrácení této částky, protože 120 Kč je částka pod 200 Kč, takže by nám ji finanční úřad nevrátil. Řekli jsme si, že tam tuto částku ponecháme, a když k ní další rok přibude další a přesáhne to částku 200 Kč, tak bychom potom o tuto částku mohli požádat. Chtěla bych se zeptat, zda to mám správně, když ve vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období rok 2024 uvádím v 06 Úhrn přeplatků na dani z ročního zúčtování vyplacených zaměstnancům částku 645 Kč (což je těch 525 Kč daňový bonus z řádku 29 a 2 × 60 Kč přeplatek z řádku 23) a dále v tabulce uvádím „Z toho byl přeplatek z ročního zúčtování záloh zaměstnancům vrácen v měsíci březen, v částce 645 Kč, z toho vráceno/převedeno FÚ plátci/ponecháno na osobním účtu plátce 525 Kč“ (zde jsem uvedla pouze ten bonus, který nám na základě žádosti FÚ poslal), podle žádosti podané plátcem u finančního úřadu dne 16. 3. 2024. V třetím sloupci zleva si nejsem jistá, zda mám uvést pouze tu částku 525 Kč, o kterou jsme zažádali a FÚ nám ji poslal na účet, anebo tam napsat celou částku 645 Kč, kde jsou uvedené i ty dva přeplatky 2 × 60 Kč, které tam zatím zůstaly a nežádali jsme o ně.

Nepodnikatel mající pouze příjmy ze závislé činnosti si vzal před čtyřmi roky hypoteční úvěr na výstavbu rodinného domu. Stavba byla zahájena, ale ještě není dokončena a pořád v nemovitosti nebydlí. Úroky z hypotéky uplatňoval v daňových přiznáních v roce 2022, 2023. Uvěrová smlouva byla uzavřena v 9/2018, účel úvěru byl výstavba nemovité věci, stavba povolena stavebním úřadem od 6/2019. Úvěrová smlouva nebyla na pořízení pozemku. Může i letos v roce 2024 uplatnit úroky, i když pořád ještě nemá dostavěno? Není zde nějaká časová podmínka?

Firma přispívá všem svým zaměstnancům příspěvek na jejich penzijní připojištění částkou Kč 1200 a zaměstnanec sám (srážka ze mzdy) platí Kč 1000. Zaměstnanec v r. 2023 požádal ČSSZ o starobní důchod bez výplaty. Může si tento zaměstnanec uplatnit v rámci ročního zúčtování daní za r. 2024 částku Kč 6000, kterou doložil v potvrzení penzijní společnosti?

Zaměstnanec má jeden hlavní pracovní poměr. Na konci roku by si zažádal o zúčtování roční daně svoji mzdovou účtárnu. Ale z určitých důvodů si již 3 roky dělá dobrovolně daňové přiznání, kde si uplatňuje různé slevy. Žádné jiné příjmy neměl. Za rok 2025 má však poprvé příjem z nájmu od společenství vlastníků jednotek ve výši 644 Kč. Je pravda, že pokud by mu dělala roční zúčtování mzdová účtárna, tak příjem 644 Kč nemusí dodaňovat? Pokud si ale dělá daňové přiznání sám, dobrovolně, tak to musí dodanit?

Náš zaměstnanec prodal v roce 2024 pozemek za cca 500 000 Kč. Do konce ledna 2025 je povinen podat nové přiznání daně z nemovitosti. Jak to bude z jeho ročním zúčtováním daně z příjmu? Zaměstnanec má podepsáno Prohlášení poplatníka daně z příjmů, má příjem pouze ze závislé činnosti a dosud mu RZD dělal zaměstnavatel. Pozemek vlastnil delší dobu než 5 let, půjde tedy dle mého názoru o osvobozený příjem. Musí přesto podat daňové přiznání a tento příjem v něm uvést? V které části daňového přiznání, příloze, případně řádku se tento příjem uvede? 

Když si plnoletý student do 26 let přivydělává na dvě dohody o provedení práce u různých zaměstnavatelů, jak to bude se zúčtováním daně za rok 2024? 1. Z 1. dohody, u které uplatňuje slevu u poplatníka má měsíčně příjem 1.300,- , dohoda od července 2. Z 2. dohody má příjem 10.000,-, ale jelikož byla uzavřena později, slevu zde neuplatňuje a zaměstnavatel za něj odvání daň ve výši 15%. Dohoda od srpna Jak se bude vyúčtovávat sleva na poplatníka a vrácení daně za rok 2024, musí student podávat daňové přiznání? Nebo je případně jiná varianta způsobu vyúčtování? Pokud bude podávat přiznání bude postup na konkrétním případu následující? 1. Dohoda červenec-prosinec příjem ve výši 1.300 měsíčně, t.j. z toho vypočtená daň 195,-, jelikož se uplatňuje sleva na poplatníka, daň se neplatí. 2. Dohoda srpen-prosinec příjem ve výši 10.000 měsíčně, měsíčně odvádí zaměstnavatel 1.500 daň. V případě podání daňového přiznání studentem bude vyúčtováno takto: 195 * 6 = 1.170,- daň z 1. dohody, neodvedena uplatněna sleva na poplatníka, která je za 6 měsíců 15.420,- 1.500*5= 7.500,- daň z 2. dohody, odvedená. Celkově daně = 8.670,- - sleva na poplatníka za 6 měsíců 15.420,- = 6.750,- vrátí stát na daních studentovi? Je tento postup správný?

5. – 9. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o klesajícím počtu odborářů, šestidenním pracovním týdnu v Řecku atd.

Náš zaměstnanec podepsal začátkem roku prohlášení k dani, kde uvedl děti s tím, že si chce nárokovat daňové zvýhodnění měsíčně. Koncem března si to rozmyslel a chce toto měsíční zvýhodnění přerušit s tím, že si požádá o roční zúčtování daně, kde se mu zbývající část vrátí hromadně jako AB.

22. 3. – 28. 3. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o dalším vývoji změn v oblasti dohod o provedení práce, vyšších mzdách u nových zaměstnanců oproti těm stávajícím atd.

K nejčastějším chybám v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 patří u OSVČ zaslání pdf souboru datovou schránkou. V tomto případě se nejedná o elektronické podání,...

Zaměstnankyně měla pracovní úraz na přelomu roku 12. 12. 2023 až 2. 1. 2024. Dne 21. 2. 2024 jí přišlo vyrozumění od Generali o pojistném plnění, které bude vyplaceno, a že byla stržena a odvedena na FÚ zálohová daň. Reálně bylo pojistné obdrženo 2/2024 a jedná se o bolestné a ztrátu na výdělku. Vím, že si bude muset podat sama daňové přiznání, ale bude se tedy jednat o příjmy roku 2024 a roční zúčtování za rok 2023 jí můžu provést? 

Zaměstnanec uplatňuje odpočet úroků z hypotečního úvěru. Ve smlouvě o hypoteč. úvěru je rozdělena celková částka poskytnutého úvěru na účelovou část na koupi pozemku vč. rodinného domu a na neúčelovou část, u které není uveden žádný účel. V potvrzení o úrocích je celková částka bez zmínky o účelové a neúčelové části úvěru. Pokud si zaměstnanec sám určil podíl účelové části úroků z celkové částky a zapsal tuto částku do Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023, může mu zaměstnavatel provést roční zúčtování?

Při podepisování Prohlášení poplatníka k dani na rok 2024 a Žádosti o roční zúčtování daně 2023 jsem u jednoho našeho zaměstnance narazila na tuto situaci: Zaměstnanec nastoupil na HPP 1. března 2023 - podepsal u nás Prohlášení poplatníka k dani. Tím tedy uvedl, že chce uplatňovat základní slevu na poplatníka a též daňové zvýhodnění na jeho dvě děti. Nyní při podepisování formulářů pro daně, bylo zjištěno, že:  Prohlášení poplatníka k dani měl také podepsané u druhého zaměstnavatele již od 1. 1. 2023. U tohoto druhého zaměstnavatele měl pracovní poměr celý rok 2023 a též u něho čerpal základní slevu na poplatníka i daňové zvýhodnění na obě děti. Tuto skutečnost nám v 03/2023 bohužel nenahlásil. Mohla bych vás tedy poprosit o radu zda postup níže je správný? 1/ Zaměstnavatel by měl tuto skutečnost ohlásit finančnímu úřadu odesláním formuláře Oznámení plátce daně podle § 38i zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu za zdaňovací období 2023 (MFin25 5554 - vzor č. 2 ). 2/ Zaměstnanec je povinen podat daňové přiznání, kde dojde k vyrovnání dluhu. Tuto skutečnost zaměstnavatel musí, nebo nemusí zohledňovat ve formuláři Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnost (25 5459)?