porušení povinnosti

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku není jednoduchá. Jsou ovšem některá odvětví, kde přesčasy ohrožují zdraví a bezpečnost práce významným způsobem. Zejména v případech, kdy se nedodržuje zákoník práce , který stanoví zákonné limity pro přesčasovou práci a překračuje se rozsah stanovené pracovní doby. Potvrzují to výsledky nedávného průzkumu spolku Mladí lékaři. Z celkem 560 sloužících lékařů 88 % uvedlo, že běžně odpracují průměrně měsíčně 77 hodin přesčasů.

Jedním z opatření, které by významným způsobem mohlo přispívat ke snížení pracovní úrazovosti, je postih těch, kteří svou nedbalostí způsobili pracovní úraz a v důsledku toho ublížení na zdraví nebo dokonce i smrt.

Na tuto zdánlivě jednoduchou otázku, alespoň z hlediska zákonného vymezení této povinnosti, je v kontextu rozhodování správních soudů v současné době těžké najít jednoduchou odpověď, neboť tato povinnost je jimi zlehčována a podmiňována dalšími podmínkami, kdy až při jejich splnění může dle příslušných rozhodnutí soudů porušení této povinnosti vést k vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence.

Řešení chyb občanů – pojištěnců je běžnou součástí úřední činnosti pracovníků zdravotní pojišťovny. Dá se říci, že pokud občan poruší zákon, pojišťovna to s velkou pravděpodobností zjistí. Zdravotní pojišťovny totiž mají v současné době velkou legislativní podporu a kromě práva na výkon kontrolní činnosti mohou pro dané účely spolupracovat s jinými orgány a institucemi obdobného zaměření (například s finančními úřady nebo správami sociálního zabezpečení). Jejich úsilí je vydatně podpořeno i desetiletou promlčecí dobou, takže na zjištění a vyřešení případných nesrovnalostí a prohřešků mají dlouhých 10 let, což by mimo jiné mělo být i jasným signálem k tomu, aby pojištěnci vůči zdravotní pojišťovně nic nepodcenili a k plnění svých povinností ve zdravotním pojištění přistupovali nanejvýš odpovědně. Ve kterých situacích může vzniknout občanovi ve zdravotním pojištění problém?

U zaměstnankyně (úřednice ÚSC) jsme zjistili, že neplní část svojí náplně práce. Pracuje na úseku školství (krátce) a vymáhání pohledávek daňovou exekucí. Do dnešního dne od loňského července, kdy tuto činnost začala vykonávat, nevydala jediný exekuční příkaz a vydala pouze několik (cca 25) předexekučních výzev k zaplacení. Byla nadřízenou vyzvána asi před měsícem k aktivnímu vymáhání pohledávek (ústně), protože její nečinností vzniká zaměstnavateli škoda (ten se má chovat jako řádný hospodář). Nečinnost spočívá v lenosti dané zaměstnankyně. Porušení náplně práce to úplně dle mého názoru není, neboť nějakou činnost částečně vykonává. Zaměstnavatel tuto situaci určitě nezavinil – ani ukládáním nepřiměřeného množství práce a úkolů, nebo neseznámením s předpisy potřebnými pro výkon práce, naopak se zaměstnankyni dostává od zaměstnavatele podpory k výkonu její práce. Pokud se domnívám správně, že jde o neuspokojivé pracovní výsledky a zaměstnankyně dostane písemnou výzvu k odstranění a lhůtu by nesplnila, může následovat výpověď podle § 52 písm. f) ZP?

O odvolání vedoucího úředníka z jeho funkce z důvodů uvedených v ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o úřednících"), bylo v této rubrice pojednáno poměrně nedávno. Neznamená to však, že se budu opakovat, protože jde o problematiku, která přináší nové problémy a s nimi i nová soudní rozhodnutí.

Je daňově uznatelná "smluvní pokuta za porušení BOZP"- text na a vystavené faktuře? Není zřejmé, jestli firma si stanovila do smlouvy dodržování určitých podmínek BOZP, anebo firma dostala pokutu za porušení BOZP a toto přefakturovala dodavateli. Jaký je daňový dopad, stačí pouze, aby v textu na faktuře bylo, že se jedná o smluvní pokutu, aby byla pokuta daňově uznatelná?

Porušení pracovněprávních předpisů nebo pravomocně uložená pokuta ze strany orgánů inspekce práce na sebe mohou vázat další negativní důsledky pro činnost zaměstnavatele. Následná omezení pak mohou představovat daleko citelnější problém než samotná peněžitá pokuta.

Také v právních podmínkách roku 2018 je jednou ze základních zákonných povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění pravidelné měsíční podání tiskopisu nazvaného "Přehled o platbě pojstného zaměstnavatele" (dále jen Přehled). Tento Přehled podávají zaměstnavatelé všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnávají.

Jednou z velmi důležitých povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění je pravidelné měsíční předkládání formuláře Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele (dále jen Přehled). Je neoddiskutovatelné, že tyto Přehledy představují pro zdravotní pojišťovny zdroj důležitých dat, na jehož základě lze informativně celkem snadno mj. analyzovat platební morálku zaměstnavatele.

Oznamování rozhodných skutečností patří ve zdravotním pojištění mezi nejdůležitější povinnosti pojištěnců a plátců. Jaké lhůty se k těmto povinnostem vztahují a jak určujeme jejich počátek, si vysvětlíme v tomto článku.

Zaměstnanec požádal o změnu pracovní doby od 8:00 do 14:30 hod. v loňském roce. Tato změna mu byla schválena. Dnes ovšem nastoupil bez oznámení v 6:00 hod. Zaměstnavateli předem nic neoznámil. Zaměstnanec jen dnes sdělil, že bude pracovat do 12:30 hod. Jakým způsobem se může zaměstnavatel bránit? Dá se to posuzovat jako porušení pracovní doby? Může zaměstnavatel v tomto případě trvat na dodržení pracovní doby do 14:30 (běžná doba ostatních zaměstnanců - jednosměnný provoz)?