pohonné hmoty

Jaký údaj z technického průkazu osobních vozidla se použije při určení spotřeby pohonných hmot? V technickém průkazu, řádek 25 „Spotřeba paliva – předpis č. “ není uvedena žádná norma. V technickém průkazu, řádek 27 jsou uvedeny 3 údaje spotřeby: 1. Automobil HYUNDAI, rok výroby 2018, údaje 8.0/5.6/6.5 2. Automobil VOLKSWAGEN, rok výroby 1999, údaje 10,8/6,2/7,9 Pokud není uvedena v technickém průkazu „norma“, vypočítám spotřebu PHM na 100 km jako aritmetický průměr z uvedených 3 údajů? Nebo mohu použít 3. údaj z řádku 27 technického průkazu? 

Ministerstvo práce a sociálních věcí zareagovalo na pokles cen pohonných hmot snížením průměrné ceny za 1 litr motorové nafty pro účely cestovních náhrad na 34,40 Kč (od 1. 1. 2023...

Zaměstnanec má schválenou služební cestu soukromým autem Seat Tarraco z roku 2019, benzín, motor 2,0 TSI, emisní třída Euro6d-TEMP, který má v TP u spotřeby paliva uvedeno: 2018/1832DG,WLTP. Zkoušeli jsme hledat na stránkách výrobce, internetu, ale co tento text znamená jsme nenašli. Jaké číslo průměrné spotřeby mám použít pro výpočet cesťáku?

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též „zákoník práce“ nebo „ZP“) v ust. § 151 ukládá zaměstnavateli povinnost poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, a to v rozsahu a za podmínek stanovených v části sedmé zákoníku práce. Mezi tyto povinné výdaje patří také cestovní náhrady vzniklé zaměstnanci při cestách vymezených v ust. § 152 ZP (při pracovní cestě, při cestě mimo pravidelné pracoviště, při přeložení, při cestě do práce mimo rozvrh směn atd.). Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu za cestu, která není v ust. § 152 ZP vymezena, nejedná se o povinné cestovní náhrady dle ZP a hodnota plnění podléhá v plné výši dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a současně vstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného.

S vysláním zaměstnance na pracovní cestu souvisí poskytování cestovních náhrad. Vzhledem ke zdražování v posledních měsících se zvýšily v roce 2022 také některé cestovní náhrady pro zaměstnance na pracovní cestě.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též „ZP“ nebo „zákoník práce“) v ustanovení § 151 stanoví povinnost zaměstnavatele nahradit zaměstnanci cestovní výdaje, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce. Ustanovení § 152 ZP pak obsahuje taxativní (úplný) výčet případů, při kterých jsou zaměstnancům cestovní výdaje formou cestovních náhrad vypláceny.

Zaměstnanec byl vyslán na služební cestu a na cestovním příkazu vyúčtoval náhradu za pohonné hmoty dle spotřeby v technickém průkazu a základní náhradu za vozidlo (amortizaci vozu). V technickém průkazu je zapsaná jiná firma nebo OSVČ. Je správné, že zaměstnanci je vyplacena jak náhrada za pohonné hmoty, tak i základní náhrada?

Společnost má v majetku 3 osobní vozidla, u kterých uplatňuje paušální výdaj na dopravu. Společnost přestala v červenci jedno z vozidel používat, ale dosud ho neprodala. V měsíci září pořídila 4. vozidlo nové, u kterého by od září chtěla paušální výdaj uplatňovat. Pokud bude i nadále uplatňovat paušál u nepoužívaného vozidla, musí u 4. nového vozidla do nákladů dávat PHM dle skutečnosti. Lze to po prodeji původního auta změnit? Pokud u nepoužívaného auta již nebude používat paušál, může ho používat u nového auta, i když to původní má stále v majetku?

Podnikatel, neplátce DPH, uplatňuje dle § 7 výdaje paušálem 60 % a k tomu má příjmy z pronájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů. Může si uplatnit pod § 9 zákona o daních z příjmů paušální výdaje na pohonné hmoty ve výši 4 000 Kč/měsíčně, když auto nemá v podnikání a zároveň dle § 9 zákona o daních z příjmů nepodat přiznání k dani silniční? 

Mají paušální výdaje na pohonné hmoty vliv na snížení vyměřovacího základu v přehledu pro sociální a zdravotní pojištění? 

Zaměstnanec, který vykoná pracovní cestu (případně cestu mimo pravidelné pracoviště), má nárok na cestovní náhrady. Jednotlivé druhy cestovních náhrad jsou vymezeny v ustanovení § 156 zákona č. 262/2006 Sb. (dále též „ZP“ nebo „zákoník práce“). Jedná se o náhradu jízdních výdajů, stravného, výdajů za ubytování a nutných vedlejších výdajů.

Společník společnosti ABC s. r. o. bezplatně vypůjčí své soukromé vozidlo zaměstnanci společnosti ABC s. r. o., který toto vozidlo použije pro firemní jízdu pro společnosti ABC s. r. o. Má zaměstnanec v takovém případě nárok na náhradu PHM a zároveň i náhradu za amortizaci daného vozidla? 

Fyzická osoba v DE si pořídila do obchodního majetku automobil na úvěr. Byla uzavřena smlouva o zajišťovacím převodu. Po dobu splácení si uplatňovala DPH z nákupu PHM, výdaje za PHM jako nedaňový výdaj. Nyní byl úvěr doplacen a byla zrušena veškerá omezení práv k vozidlu. Jak bude postupovat dále - může uplatnit nákup PHM do daňových výdajů bez jakéhokoliv omezení, případně může uplatnit paušální výdaj na dopravu? 

Fyzická osoba - OSVČ, vede daňovou evidenci - provozuje autodopravu. K podnikání využívá i několik soukromých automobilů (dodávek - které má v TP průkazu zapsaná na rodné číslo, tyto dodávky nikdy nebyly součástí obchodního majetku OSVČ, nikdy nebyl uplatněn odpočet DPH při pořízení automobilu). OSVČ má několik zaměstnanců, kteří v rámci výkonu své práce jezdí jednak firemními automobily (automobily na IČO, vložené v obchodním majetku OSVČ) a jednak jezdí soukromými automobily OSVČ (automobily na RČ, nevložená do obchodního majetku OSVČ). Z hlediska pojištění, bezpečnosti práce apod. s tímto není problém. V automobilu je vedena kniha jízd, na konci měsíce se spočítá počet ujetých firemních kilometrů a to se vynásobí náhradou za 1 km a zahrne do daňové evidence. Lze z hlediska daně z příjmů, cestovného - do výdajů uplatnit základní náhradu a náhradu za PHM za ujeté kilometry při použití soukromého automobilu pro firmu a mohou těmito automobily z hlediska daně z příjmů a cestovného mohou opravdu jezdit i zaměstnanci OSVČ?

Prosím o objasnění otázky zaokrouhlování nároků zaměstnanců u zahraničního cestovného. Např. zaměstnanci vznikne nárok na 1/3 sazby stravného, které činí 35 EUR na den, 1/3 sazby činí 11,6666 EUR. Vyplatím mu tedy 11,67 EUR? V případě, že bude mít ještě třeba doklad na PHM čerpané do služebního automobilu na částku 80,02, obě tyto částky sečtu a vyplatím mu 91,69 EUR? 

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, používá pro svoji činnost vlastní osobní automobil. Automobil není součástí obchodního majetku z hlediska daně z příjmu, je však součástí obchodního majetku z pohledu DPH (uplatněn odpočet DPH z pořizovací ceny v poměrné výši, uplatňován odpočet DPH z pohonných hmot a dalších souvisejících nákladů krácený dle poměru firemních a soukromých km). Je v tomto případě možné pro účely daně z příjmu postupovat dle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona o daních z příjmů a uplatňovat do výdajů vedle základní náhrady (4,10 Kč/km) i náhradu výdajů za spotřebu PHM při použití ceny PHM dle příslušné vyhlášky? Ceny ve vyhlášce jsou stanoveny v úrovni včetně DPH (nafta 33,60 Kč/l) a nejsem si jistý, zda je použití této ceny kombinovatelné s odpočtem DPH u dokladů za nákup PHM. Poznámka: V odpovědi není třeba rozepisovat jednotlivé možnosti uplatňování výdajů na pracovní cesty OSVČ, dotaz míří výhradně na možnost kombinace odpočtu DPH z PHM z dokladů o nákupu s „vyhláškovou” cenou PHM. 

Jak je to s výpočtem průměrné spotřeby u soukromého automobilu použitého pro služební účely. Jedná se o aritmetický průměr z TP vozu, nebo je výpočet ovlivněn další metodikou? 

Spotřeba pohonných hmot je ve smyslu § 158 odst. 4 zákoníku práce počítána podle údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu použitého vozidla, které je zaměstnanec povinen zaměstnavateli předložit. Manželka předložila velký technický průkaz (dále jen „TP"), kde je uvedena kombinovaná průměrná spotřeba 4,9 l/100 km dle metodiky NEDC. Automobil máme nový, který v době nákupu podléhal přechodu na novou homologaci dle metodiky WLTP. Při koupi auta jsme současně s velkým TP obdrželi prodejcem nazvaný „mezinárodní technický průkaz“ (EC CERTIFICATE OF CONFORMITY), ve kterém je uvedena kombinovaná průměrná spotřeba 7,3 l/100 km dle nové metodiky WLTP. V době pořizování automobilu v roce 2018 byl automobil sice vyroben, byl k němu vytištěn velký TP, který obsahoval původní hodnoty, ale automobil nám vydán být nemohl. Čekalo se na novou homologaci. Po provedené homologaci dle metodiky WLTP nám teprve automobil byl prodán s tím, že údaje ve velkém TP již zůstaly původní. Zaměstnavatel údaje o spotřebě 7,3 l/100 km neuznal a výpočet náhrady provedl dle údaje ve velkém TP, tedy se spotřebou 4,9 l/100 km. Tzv. mezinárodní technický průkaz obsahuje v jeho záhlaví odkaz na velký TP textem „Vydáno osvědčení o registraci vozidla, část II č .xxxxxxx“ a tento text a číslo se shoduje s textem a číslem v záhlaví velkého TP. Tento další dokument lze tedy považovat za nedílnou součást velkého technického průkazu. Můj dotaz zní, zda zaměstnavatel pro účely stanovení náhrady za používání soukromého vozidla na služební cestě musí trvat na původních nereálných údajích uvedených ve velkém TP, nebo zda pro stanovení náhrady může zohlednit reálné hodnoty dle metodiky WLTP uvedené v doplňujícím dokumentu. V této souvislosti upozorňuji, že zákoník práce v § 158 odst. 4 nehovoří o velkém technickém průkazu, ale zmiňuje pouze technický průkaz. Prosím o informaci co máme udělat, aby zaměstnavatel hodnoty dle WLTP uznal.

Zaměstnanec jede služebním autem na pracovní cestu do Prahy a přitom chce cestou zpět navštívit syna, který bydlí při trase cesty. Jak lze postupovat, aby byl postup v souladu se zákoníkem práce? Předpoklad je, že by zaměstnanec přerušil cestu, ale ve kterém okamžiku? Může přerušit až příjezdem do bydliště syna a ukončit přerušení odjezdem z bydliště? K tomu, aby se dostal do synova bydliště, musí zaměstnanec odbočit z dálnice, po které normálně jede a ujet dalších cca 5 km. Jak tuto část cesty vykázat a zohlednit skutečnost, že vlastně spotřebovává PHM pro soukromý účel? A po dobu cesty do synova bydliště, tedy do místa přerušení, by mu také běžel nárok na stravné. Prosím o radu, jak správně v popsaném případě postupovat. Dle jednoho z výkladů je nutné přerušit cestu již po ukončení pracovního výkonu - jak potom vyřešit tu část cesty, kdy zaměstnanec jede služebním autem „soukromě“? 

Společnost s. r. o. má společníka a jednatele, který má bydliště asi 100 km vzdálené od sídla společnosti (společnost pronajímá nemovitou věc, která je na adrese sídla společnosti). Společník nemá uzavřený pracovní poměr a nepobírá žádnou odměnu za výkon funkce jednatele. Čerpání PHM i ostatní náklady spojené s využíváním automobilu se odehrávají v místě bydliště společníka a jednatele. Je to přípustné? A jak nejlépe ošetřit tuto situaci z pohledu daní? Je cesta společníka z místa bydliště do sídla firmy jízdou pro firemní účely?