odborně způsobilá osoba

V každém zdravotnickém zařízení je nutné zajistit úzkou spolupráci a koordinaci činností v jednotlivých oblastech ochrany životního prostředí jako je nakládání s chemickými látkami a směsmi, léčivy, nákladní s odpady, zejména nebezpečnými s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Je zcela běžné, že každé zdravotnické zařízení má ve své organizační struktuře pracovníka, který je odpovědný za oblast ochrany životního prostředí, v jehož působnosti je nakládání s odpady a současně i pracovníka, který je odborně způsobilou osobu v prevenci rizik a významnou součástí prevence je koordinace mezi těmito osobami. Riziko však není možno posuzovat obecně, ale vždy je nutno vycházet ze specifických podmínek konkrétního zdravotnického zařízení.

Mám otázku ohledně uložení tlakové nádoby CO2 u externího sodobaru, umístěného v prostoru jídelny výrobního podniku. Tato lahev je umístěna a zajištěna v uzavřené skříňce z dřevotřísky. Do skříňky jsou z boku vyvrtány otvory k odvětrávání, podle externího OZO PO to ale nestačí a toto umístění je nevhodné. Prosím, podle jakého pravidla či požadavku tomu tak je?

Jsme společnost zařazená dle § 3 vyhlášky č. 432/2003 Sb. do kategorie 1, tj. jsou u nás vykonávány práce, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví (pouze práce v kancelářích). Máme 70 zaměstnanců. Jsme povinni podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb. zajišťovat úkoly v prevenci rizik odborně způsobilou osobou, když v § 7 zákona č. 309/2006 Sb. je uvedeno, že zaměstnavatel je povinen zjišťovat a kontrolovat pravidelně hodnoty rizikových faktorů? Ale u společností zařazených do kategorie 1 se takovéto rizikové faktory nevyskytují, proto jsou zařazeny do kategorie 1. Musíme, nebo nemusíme tyto úkoly zajišťovat odborně způsobilou osobou? Pokud přesto jsme povinni pravidelně tyto „rizikové faktory“ kontrolovat odborně způsobilou osobou, je někde v předpisech jednoznačně stanoveno, jak často se to musí provádět (za předpokladu, že nedojde ke změně podmínek práce)? Je možno např. stanovit v interních předpisech, že se to bude dělat např. jednou za 3 roky?

S výsledky různých průzkumů se v běžném životě setkáváme poměrně často. Málokdy však se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. O to zajímavější je, když se průzkum týká činnosti odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik v BOZP.

Článek se věnuje problematice koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, jeho právnímu zakotvení a vymezení jeho odborné způsobilosti.

Pokud na začátku všeho stojí rozhodnutí zaměstnavatele, že oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vloží do rukou osoby odborně způsobilé v oblasti prevence rizik, ať už z povinnosti uložené zákonem, či z ryze pragmatického a dobrovolného rozhodnutí, dostane se do fáze hledání člověka, který se stane součástí organizační struktury a který z podstaty své práce bude muset být, dříve či později, obeznámen s chodem podniku, včetně způsobu zajištění personální agendy. Současně mu ale bude muset zaměstnavatel poskytnout potřebné kompetence a pravomoci, což ne vždy bývá v praxi správně pochopeno.