náhrada výdajů

Dle vyhlášky MPSV náleží zaměstnanci za práci na dálku 4,60 Kč za každou započatou hodinu. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu ve výši 7,50 Kč za každou započatou hodinu. Při odpracování 8hodin je celková náhrada 60 Kč. Jaký způsob je správně při zaokrouhlení náhrady dle vyhlášky ve výši 36,80 Kč, z které zaměstnanec neodvádí daň, SP a ZP? Předpokládáme správně, že musíme náhradu ve výši 36,80 Kč, zaokrouhlit na celé koruny dolů tzn. 36 Kč, jelikož bychom při zaokrouhlení na 37 Kč museli přidaňovat ještě 0,20 Kč (obdobný způsob stravenkového paušálu)? 

Novela zákoníku práce č. 281/2023 reagovala mimo jiné i na složitou situaci zaměstnavatelů ohledně administrace pracovněprávních vztahů při práci na dálku, u širší veřejnosti známější pod pojmem homeoffice. Jedním z prvních kroků je ošetření náhrady nákladů zaměstnancům.

V současné době máme ve smlouvě pro homeoffice uvedeno, že: „zaměstnanci nenáleží žádné zvláštní náhrady za např. údržbu pracoviště homeoffice (úklid, vytápění...) ani náhrady za tam spotřebované energie nebo za použití vlastních prostředků, kterými plní úkoly vyplývající z pracovního poměru.“ V dalším bodu smlouvy je však uvedeno: „Smluvní strany se dohodly na tom, že zaměstnanci náleží paušální náhrada za použití vlastního internetového nebo telefonického připojení ve výši 500 Kč měsíčně.“ Musíme tyto smlouvy změnit v souvislosti novelou zákoníku práce účinnou od 1. 10. 2023?

Která vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí stanovuje paušální částku za započatou hodinu práce na dálku dle § 190a odst. 4 zákoníku práce ve znění novely č. 218/2023 Sb. a ve kterém právním předpisu je stanovena hodnota 2,80 Kč za hodinu práce z domova, která byla dosud v této souvislosti všude zmiňována?

Zaměstnanec nastoupil do práce v lednu 2022. Dne 28. 1. 2022 došlo do datové schránky zaměstnavatele usnesení od exekutora, kde je mimo jiné uvedeno, že se jedná o exekuční příkaz z roku 2015, který nabyl právní moci 15. 6. 2015. Rozumí se tím, že toto usnesení je exekučním příkazem vydaným po 1. 1. 2022, a tudíž má zaměstnavatel vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného dle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1?

OSVČ vysílala v roce 2019 zaměstnance na služební cestu na Slovensko. Zaměstnanec ke služební cestě používal své soukromé vozidlo. Jako kompenzace za to, že se během služební cesty opotřebovává jeho soukromé vozidlo, byla mu poskytnuta náhrada za použití vozidla 4,10 Kč za každý ujetý kilometr jízdy, Vozidlo jezdí na naftu, takže mu náležela i náhrada 33,60 Kč za spotřebované PHM, dále mu bylo proplaceno zahraniční stravné dle vyhlášky ve výši 35 eur (jednalo se o více než 18 hodinovou cestu) a dle vnitřní směrnice OSVČ mu náleželo 40% procent kapesné. Na Slovensku pobýval při jednotlivých služebních cestách např. 3 až 4 dny. Jaký kurz České národní banky má OSVČ použít při při přepočtu české koruny? Vhodné je prý použití kurzu ke dni nástupu na pracovní cestu. Je to přesně den, kdy zaměstnanec vyjel na pracovní cestu z místa pravidelného pracoviště, kdy ale zaměstnanci náleží tuzemské stravné. Anebo je to den, kdy zaměstnanec překročí hranice na Slovensko?

Jednotlivé druhy cestovních náhrad, na které má zaměstnanec při pracovní cestě nárok, jsou vymezeny v ust. § 156 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále též „ZP“ nebo „zákoník práce“). Mezi tato povinná plnění patří také náhrada zvýšených stravovacích výdajů (následně je v zákoníku práce používána legislativní zkratka „stravné“).

Zaměstnanec si nyní naplánuje čerpání dovolené na srpen, dohodne se tak se zaměstnavatelem, který mu toto čerpání dovolené schválí. Zaměstnanec uhradí celé rodině zájezd k moři. Následně dojde ale ze strany zaměstnavatele ke zrušení dovolené kvůli neodkladné zakázce. Má zaměstnavatel povinnost celé rodině proplatit zájezd k moři? 

Zaměstnanec (společník) na pracovní cestě ztratil doklad za pohonné hmoty za 1800 Kč. Úhradu vidím v bance (platil kartou). Pokud nám napíše čestné prohlášení, že doklad ztratil, můžeme oněch 1800 Kč dát do nákladů? 

Náš zaměstnanec vyjel na zahraniční pracovní cestu, byl vybaven zálohou ve výši stravného a nákladů na ubytování. Při plnění pracovního úkolu zjistil, že neočekávaně potřebuje náhradní díl, který si v dané zemi zakoupil a uhradil soukromou platební kartou, protože neměl jinou možnost. Po příjezdu předložil fakturu za nákup. Fakturu zadávám do účetnictví ve valutě s přepočtem ČNB střed ke dni uskutečnění plnění. Jeho banka mu však strhne částku za "prodej" valuty, tedy vyšší, než máme zaúčtováno. V jaké výši mu bude vyplacena náhrada za nakoupený náhradní díl? V částce, kterou vykazuji v účetnictví, nebo částce, která mu byla stržena z jeho účtu? 

Zaměstnanec prováděl pomocné práce ve firmě, konkrétně sečení trávy okolo firmy (není v popisu práce), vynaložil výdaje na benzín a strunu k sekačce. Tato náhrada bude vyplacena zaměstnanci jako nezdanitelná náhrada, musí mít zaměstnavatel tyto náklady podložené od zaměstnance daňovým dokladem?