leadership

Z úhlu pohledu organizace jsou klíčovými hráči, protože právě na nich stojí zodpovědnost za motivaci a angažovanost zaměstnanců, stejně tak právě oni jsou pomyslným mostem mezi strategií organizace a výkonem jednotlivců. O kom je řeč? Samozřejmě o manažerech. V České republice je jich více než 250 000 a ač se v mnoha ohledech liší, například co do názvů pracovních pozic, ale i míry specializace, jejich manažerské role pro ně připravují obdobné výzvy. Přinášíme komplexní pohled na manažery v České republice, a to včetně průřezového profilu úspěšného manažera současnosti. Vymezíme si soudobé i budoucí manažerské výzvy i budoucí nároky na manažery.

Soudobé vedení organizací charakterizují dvě velké výzvy. První z nich je potřeba doslova žonglovat s rostoucí řadou paradoxních požadavků. Například dělat takzvaně více s méně; neustále snižovat náklady, ale zároveň i inovovat; myslet globálně, ale jednat lokálně. Druhou výzvou je bezprecedentní tempo nových změn, které zvyšují tlak na schopnost přizpůsobit se. Přičemž všechny velké skvěle fungující organizace, které dokáží nejen ustát, ale také využít výše uvedené výzvy, mají jedno společné, mají leadera. Jak ukazuje výzkum Development Dimensions International (mezinárodní poradenské společnosti) z roku 2020 pouze 47 % kritických rolí (pozic) v organizacích mohou obsadit současní leadeři. Vše tak poukazuje na to, že organizace nemají leadery, které potřebují již nyní nebo které budou potřebovat v brzké budoucnosti.

Jsou-li dnes manažeři stále častěji označováni jako vůdci a management jako vůdcovství, není to proto, že by schopnosti řídit již nebyly důležité. Důvodem je, že samy o sobě již k úspěchu ve vedoucí funkci nestačí. Vůdce, či vedoucí s vůdcovskými schopnostmi, lidé nejen potřebují, ale většinou i vyžadují, a jejich úloha narůstá především tehdy, jsou-li organizace vystaveny nejistotě či potřebě změn. Článek se zabývá úlohou a osobními předpoklady vůdců i významem vůdcovství v krizových situacích a při prosazování změn.

Mnoho organizací hovoří o „kultuře bezpečnosti“, když jejich zaměstnanci dodržují stanovená pravidla nebo se chovají bezpečně. Ne vždy je to však odrazem skutečné kultury BOZP v organizaci. Funkční kultury BOZP můžeme dosáhnout pouze změnou myšlení a chování všech osob v organizaci. Je to však v českém prostředí vůbec reálné, a kdo by měl být vůdčí silou v organizaci při zavádění těchto změn postojů a vnímání bezpečnosti a ochrany zdraví?

Systémové řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle současné normy ČSN OHSAS 18001:2008 umožňuje organizaci řídit její rizika. S přijetím nové mezinárodní normy ISO 45001:2018 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Požadavky s návodem pro použití, která vyšla v březnu tohoto roku, dochází ke změně v přístupu v systémovém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví, kdy snižování pracovní úrazovosti se dosahuje především proaktivními opatřeními. Zavedením této nové normy budou organizace schopny odhalit příslušná rizika na pracovištích dříve, než způsobí pracovní úraz nebo poškození zdraví zaměstnance.

Co myslíme budoucím obdobím? Etapu 2.0 - 4.0 nazývanou jinými slovy jako etapa elektronizace a digitalizace. Ke zvládnutí pracovních procesů charakteristických pro toto období náleží také klíčové poznatky o změně myšlení, chování a jednání personálních pracovníků a HR manažerů. Již dnes jsou téměř denně nezbytnou nutností.

1. Úvod V posledních letech při vystoupeních zástupců organizací se setkáváme s pojmy, jako jsou vůdcovství, konzultace a účast zaměstnanců. Říkáme, že bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců je pro...