doprovod dítěte

Zaměstnanec doprovázel své dítě na ortodoncii - rovnátka. Má nárok na náhradu mzdy při doprovodu dítěte do takového druhu zařízení?

Má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy v případě, že doprovází dítě na logopedii?

Zaměstnance žije v jedné domácnosti s družkou a její dcerou. Zaměstnanec tuto nevlastní dceru doprovodil k lékaři na nezbytný zákrok. Bude mít tuto překážku v práci placenou nebo nikoliv? Pokud by tato nevlastní dcera onemocněla, měl by nárok na ošetřovné?

Otcovská Chtěla bych se zeptat, zda existuje nějaká výjimka na čerpání otcovské až po šestinedělí. Dcera se nám narodila předčasně, tudíž byla cca 3 měsíce v nemocnici a přišlo...

Doprovod dítěte do školského poradenského zařízení ve stanovených případech je jinou důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance, kterou podrobněji upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Základní informace Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte. Volno se poskytuje vždy jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, a to bez náhrady mzdy nebo platu. Doprovod může dítěti poskytnout: rodič, manžel/manželka rodiče, prarodič, prarodič manžela/manželky rodiče, sourozenec, jiná osoba, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žije s dítětem v domácnosti. Na pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení nemá právo zaměstnanec pracující z domova, který si sám rozvrhuje pracovní dobu ve smyslu § 317 zákoníku práce. K doprovodu dítěte do školy zaměstnanci právo na pracovní volno ze zákona nemají. Výjimkou jsou zaměstnanci ve služebním poměru, kteří mají právo na 1 den pracovního volna s poskytnutím platu k doprovodu dítěte do základní školy v první den jeho povinné školní docházky a zpět. Zaměstnavatel však může např. vnitřním předpisem nebo dohodou se zaměstnancem rozšířit okruh nebo rozsah poskytovaného pracovního volna. Širší volno bývá často sjednáváno také v kolektivních smlouvách. Tato překážka v práci na straně zaměstnance se považuje pro účely práva na dovolenou za výkon práce bez omezení.

Základní informace Doprovod rodinného příslušníka nebo jiné blízké osoby do zdravotnického zařízení ve stanovených případech je jinou důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance, kterou podrobněji upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení. Volno se poskytuje vždy jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku zaměstnance náleží v případech, kdy zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění a doprovází: manžela/manželku, druha/družku, dítě, rodiče, prarodiče, dítě svého manžela/manželky, rodiče svého manžela/manželky (tchýně/tchán), nebo prarodiče svého manžela/manželky. Pracovní volno se dále poskytne, ovšem bez náhrady mzdy nebo platu, při doprovodu: sourozence zaměstnance, sourozence manžela/manželky zaměstnance (švagrová/švagr), manžela/manželky sourozence zaměstnance (švagrová/švagr), manžela/manželky zaměstnancova dítěte (zeť/snacha), vnuka zaměstnance, nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žije se zaměstnancem v domácnosti. Na pracovní volno k doprovodu blízké osoby do zdravotnického zařízení nemá právo zaměstnanec pracující z domova, který si sám rozvrhuje pracovní dobu ve smyslu § 317 zákoníku práce. Zaměstnavatel může např. vnitřním předpisem nebo dohodou se zaměstnancem rozšířit okruh nebo rozsah poskytovaného pracovního volna. Širší volno bývá často sjednáváno také v kolektivních smlouvách.

Základní informace Doprovod zdravotně postiženého dítěte do školského či sociálního zařízení ve stanovených případech je jinou důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance, kterou podrobněji upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci – rodinnému příslušníku či blízké osobě zdravotně postiženého dítěte - pracovní volno k doprovodu tohoto dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět. Volno se poskytuje vždy jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce, a to s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku zaměstnance. Doprovod může dítěti poskytnout: rodič, manžel/manželka rodiče, prarodič, prarodič manžela/manželky rodiče, sourozenec, jiná osoba, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žije s dítětem v domácnosti. Na pracovní volno s náhradou mzdy k doprovodu zdravotně postiženého dítěte nemá právo zaměstnanec pracující z domova, který si sám rozvrhuje pracovní dobu ve smyslu § 317 zákoníku práce. Zaměstnavatel může např. vnitřním předpisem nebo dohodou se zaměstnancem rozšířit okruh nebo rozsah poskytovaného pracovního volna. Širší volno bývá často sjednáváno také v kolektivních smlouvách. Tato překážka v práci na straně zaměstnance se považuje pro účely práva na dovolenou za výkon práce bez omezení.

Při posuzování právního postavení zaměstnance - rodiče v pracovněprávních vztazích je třeba brát na zřetel nejen zaměstnankyně, ale i zaměstnance - muže. Nejedná se přitom pouze o často probíranou pracovní dobu či vysílání na pracovní cesty, ale o celou řadu dalších souvislostí. Zároveň je třeba mít na paměti věk dítěte, o které zaměstnanec pečuje, a to v tom smyslu, že pokud budeme hovořit například o dítěti do jednoho roku jeho věku, jedná se zároveň o dítě mladší osmi let, deseti let, patnácti let apod. S ohledem na uvedené a pro určité zjednodušení se budeme zvolené problematice věnovat od nejnižšího možného věku dítěte, konkrétně začneme narozením dítěte.

Zaměstnankyně byla hospitalizována v nemocnici jako doprovod svého 10letého syna od 11. 9. 2017 do 13. 9. 2017. Od 14. 9. 2017 do 19. 9. 2017 toto dítě ošetřovala. Zaměstnavateli předložila tyto doklady: 11. 9. 2017 - potvrzená propustka - razítko chirurgického oddělení nemocnice 12. 9. 2017 - na tento den je vystavena pracovní neschopnost - razítko chirurgického oddělení nemocnice, 13. 9. 2017 - opět potvrzená propustka - razítko chirurgického oddělení nemocnice, 14. 9. 2017 - od tohoto dne vystaveno rozhodnutí o ošetřování - vystavil praktický lékař pro děti a dorost Je tento postup správný? Je zaměstnavatel povinen zaplatit první a poslední den pobytu v nemocnici jako doprovod dítěte k léčení průměrným výdělkem? Nebo měla, či je povinností nemocnice, vystavit pracovní neschopnost od 11. 9. 2017 do 13. 9. 2017? Pokud by zaměstnankyně zaměstnavateli nesdělila, že byla hospitalizována jako doprovod, z uvedených dokladů by to zaměstnavateli zřejmé nebylo.