dokumentace

Článek pojednává o možných praktických budoucích řešení digitalizace pracovněprávních vztahů.

V poslední době se velmi často vyskytují žádosti zaměstnanců o poskytnutí ELDP, případně jiných dokladů o zaměstnání, přičemž jejich pracovní poměr skončil před 20 a více lety. Některé dokumenty ani nemáme k dispozici, protože v té době nebyla povinnost vystavovat. Existuje nějaké lhůta, po jejímž uplynutí zaměstnavatel nemusí dokumenty poskytnout a případně taxativní vymezení, které dokumenty poskytnout musíme?

Gramatický a systematický výklad ustanovení § 102 zákoníku práce vede k závěru, že povinnost vést dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních k omezení jejich působení se týká pouze neodstranitelných rizik. Pokud kontrolní orgán vztahuje povinnost vést dokumentaci také na odstranitelná rizika, dovozuje ji nad rámec zákonného zmocnění, a tedy v rozporu s čl. 2 odst. 4 Ústavy a s čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Povinnost vést dokumentaci také o odstranitelných rizicích nelze dovodit ani z ustanovení § 108 odst. 6 písm. a) zákoníku práce. Toto ustanovení se vztahuje k účasti zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2021, sp. zn. 1 As 488/2020)

Ve firmě máme zaměstnance, který u nás pracoval v lednu a únoru na HPP. Ke konci února došlo k ukončení PP. Pán nastoupil ke dni 1. 3. 2020 na DPP jako technik na pár hodin týdně. Dne 1. 11. 2020 s ním byla uzavřena druhá DPP na činnost řidič vozidel nad 3,5 tuny (příležitostně, cca 1 x týdně, pouze v rámci ČR). Používám program účto2000, kde mi napsali, že zaměstnanec bude mít vlastně tři mzdové listy - jeden na HPP, druhý na první DPP a další na druhou DPP?Je to tak, nebo musí mít zaměstnance pouze jeden mzdový list, kde by mělo být vše shrnuto? Jedná se mi o to kvůli kontrole z OSSZ. 

1) Je možné zaměstnanci zasílat naskenované kopie dokumentů ELDP, zápočtového listu a potvrzení o zdanitelných příjmech na jeho e-mail? Tyto dokumenty umíme zaheslovat, tak aby heslo věděl pouze zaměstnanec a zaměstnavatel. Případně můžeme si obstarat souhlas zaměstnance s posláním těchto věcí na jeho e-mail, pokud by to bylo vyžadováno? 2) Pokud by e-mailovou cestou toto nešlo, tak je možné zaměstnanci dávat tyto dokumenty pouze jako papírové kopie originálů (tzn. není tam originální podpis účetní nebo jednatele za zaměstnavatele; originál leží u účetní nebo jednatele firmy). Dočetl jsem se, že je možné takto řešit ELDP, ale nevím, zda by to prošlo u dalších dvou zmiňovaných dokumentů.

Které kopie dokladů musíme v personální složce u zaměstnance držet, abychom neporušili GDPR? Jedná se mi např. o potvrzení o zaplaceném životním pojištění, smlouva o životním pojištění, rodný list dětí, rozhodnutí o svěření dítěte do péče apod. Musíme mít tyto doklady v papírové podobě anebo nám stačí elektronická verze (pdf v počítači)? 

Jaká je přesná doba archivace u těchto dokladů: 1) Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, 2) Žádost o vyúčtování daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (nový samostatný doklad), 3) Vyúčtování daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, 4) Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob?

Nejaktuálnější platná a účinná novela zákona o požární ochraně, zákon č. 225/2017 Sb., je součástí rozsáhlejší koncepční změny stavebního práva a do účinnosti vstoupila po cca půlroční legisvakanční době dne 1. 1. 2018. Ze zásadnějších změn, které je vhodné zmínit, patří úprava povinností vztahujících se k nástupním plochám pro požární techniku. Dále došlo k rozšíření kompetencí Ministerstva vnitra, Podstatné jsou i změny v rozsahu státního požárního dozoru, a to i ve vztahu k výkonu státního požárního dozoru Ministerstvem vnitra. Bez významu pro právo požární ochrany není ani související změna správního řádu, která nově zavádí povinnost dotčenému orgánu odůvodňovat závazná stanoviska, což má rovněž přímý dopad do oblasti výkonu státního požárního dozoru v oblasti stavební prevence.

V předchozích dvou číslech časopisu jsme s kolegou JUDr. Petrem Bukovjanem postupně rozebrali obecná pravidla pro pracovnělékařské prohlídky a lékařské prohlídky vstupní - jak při vzniku zaměstnání, tak při změně práce - a prohlídky periodické. V tomto článku rozebírám prohlídky mimořádné, výstupní a následné. Tím bude škála jednotlivých druhů pracovnělékařských prohlídek uzavřena. V příštím čísle pak kolega Bukovjan popíše lékařské prohlídky žáků a studentů ke vzdělání a v průběhu vzdělávání.

Úvod Za balící stroje pro předem zhotovené tuhé obaly jsou považovány stroje, které balí tekutiny, krémy, pasty, prášky apod. do předem zhotovených tuhých obalů. Dále pak stroje, které třídí,...