COVID-19

Jedním z parametrů pro správné zjištění průměrného výdělku zaměstnance je mzda nebo plat zúčtované mu k výplatě v rozhodném období. Měla takovou povahu i tzv. covidová odměna poskytnutá některým vybraným zaměstnancům, a musel ji proto zaměstnavatel při výpočtu průměrného výdělku zaměstnance zohlednit?

Odvětví zdravotní a sociální péče je klíčové pro zajištění zdraví a pohody občanů v Evropské unii. Jedná se o jedno z největších odvětví, které zaměstnává přibližně 11 % pracovníků v EU. Lidé pracující v odvětví zdravotní a sociální péče jsou denně vystaveni mnoha zdravotním a bezpečnostním rizikům.

Zaměstnavatel má v Protokolu z kontroly OSSZ zápis: „...zaměstnavatel nepostupoval při stanovení sníženého VZ zaměstnavatele v měsíci srpnu 2020 v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 300/2020 Sb. o prominutí pojistného, když do vyměřovacího základu zaměstnavatele nezahrnul vyměřovací základ ve výši 17 834 Kč. V březnu 2020 činil úhrn VZ zaměstnanců 20 130 Kč a v měsíci srpnu 2020 17 834 Kč, což je 88,594 %.“ Víme, že v § 2 odst.1 písm. c) zákona 300/2020 Sb., je uvedeno ....činí aspoň 90% úhrnu VZ zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020. Zaměstnavatel má 1 zaměstnance s měsíční mzdou. V srpnu 2020 byl 5 pracovních dnů nemocen. Program na zpracování mezd tento fakt zřejmě zohlednil a ÚSPORU ANTIVIRUS C za 8.2020 nerozporoval a bylo vypočítáno a odvedeno jen pojistné za zaměstnance. Nyní je vyměřen OSSZ nedoplatek za zaměstnavatele včetně penále. Je tento postup v souladu se záměrem pomoci zaměstnavatelům při epidemii v roce 2020?

Zaměstnanec se v roce 2021 dlouhodobě staral o syna věku 15 let, protože syn nemohl kvůli nemoci COVID navštěvovat speciální školské zařízení. Od OSSZ dostával dávky ošetřovného. Je tato doba plně započitatelná podle § 348 ZP pro výpočet nároku na dovolenou nebo spadá do částečně započitatelných dob (do 20násobku stanovené týdenní pracovní doby)? Bude nějaký rozdíl ve výpočtu, pokud by zaměstnanec pečoval o dospělého člena domácnosti v rámci dlouhodobého ošetřovného?

Obdrželi jste v nedávné době e-mail nebo nepodepsanou datovou zprávu, ve které vám neznámá osoba tvrdí, že je předsedou nově vzniklé odborové organizace, která vám oznamuje svůj vznik a působení u vaší společnosti? Požaduje po vás tato osoba obratem zaslání vašich interních dokumentů? Komunikuje s vámi pouze přes datovou schránku a vy vůbec nevíte, kdo to je a zda jsou členy jím zastupované odborové organizace alespoň 3 vaši zaměstnanci v pracovním poměru? V takovém případě pro vás máme dobrou zprávu.

Mám zaměstnance na HPP, od 28. 4. 2021 do 16. 8. 2021 odešel na mateřskou dovolenou. Zároveň jsme mu udělali smlouvu DPČ od 17. 8. 2021 – 17. 1. 2022. Dne 17. 1. 2022 byl při povinném testování covid pozitivní, pracovní neschopnost mu vystavila KHS jak na pracovní poměr z HPP, tak na DPČ. Má tedy vystavené dvě pracovní neschopnosti. Ze které mu mám uhradit prvních 14 dnů nemocenské?

V předchozím čísle jsme se seznámili s právní úpravou krizového ošetřovného účinnou od 1. 1. 2022. Nyní se budeme věnovat postupům zaměstnanců, zaměstnavatelů a případně dalších aktérů souvisejících s uplatňováním nároku na toto krizové ošetřovné. Současně připomeneme ty podmínky nároku na krizové ošetřovné, které jsou odlišné od dřívější právní úpravy krizového ošetřovného účinné do června 2021.

S ohledem na opětovně velmi nepříznivou epidemiologickou situaci vláda připravila mimořádný zákon o tzv. krizovém ošetřovném pro zaměstnance a další různé kompenzační programy pro firmy a OSVČ. Krizové ošetřovné upravuje zákon o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii, který dne 15. 12. 2021 schválil Senát a 16. 12. 2021 podepsal pan prezident.

S ohledem na další vlnu epidemie nemoci COVID-19 a s ní spojená mimořádná opatření vláda ČR přistupuje k různým formám podpory ve snaze pomoci zaměstnavatelům zvládnout současnou situaci.

Dne 1. 7. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 248/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a kterým bylo do systému politiky zaměstnanosti v části páté, nové hlavě VII v § 120a až 120f zakotveno nové opatření – „příspěvek v době částečné práce“. Jeho hlavním cílem je zmírnit dopady hospodářských krizí či jiných mimořádných událostí na sociální a ekonomické prostředí v České republice. Neméně podstatné je zachování know-how v dotčených firmách. Jedná se o opatření, pro které se v zahraničí používá pojmu short-time work (STW) či německého termínu „kurzarbeit“.

Lékař vystavil neschopenku z důvodu karantény od 15. 11. 21 do 29. 11. 21. Do 28. 11. náhradu proplatil zaměstnavatel, ČSSZ bude proplácet DNP za 29. 11. 21. Hned od následujícího dne po ukončení karantény - tedy 30. 11. 21 mu ale lékař vystavil další neschopenku, tentokrát izolaci (zatím není ukončena). Bude zaměstnavatel opět proplácet prvních 14 dní náhradu, nebo tato druhá neschopenka jde celá za ČSSZ?

Údaje z Českého statistického úřadu jsou nemilosrdné. Ukazují, že se stále více objevuje nákaza covidem-19, kterou mnohdy můžeme posuzovat jako nemoc z povolání. Není málo ani případů, kdy při home office dojde u zaměstnance k úrazu. Jak tyto otázky posuzovat, má zaměstnanec nárok na odškodnění?

Vzhledem k současné epidemiologické situaci (zvyšování počtů nakažených) celá řada zaměstnavatelů zvažuje opět zavedení testování zaměstnanců; někteří vlastně testování zaměstnanců ani nikdy nezrušili. V souvislosti s testováním pak bude pravidelně docházet ke zpracování osobních údajů, zejména pokud zaměstnavatel o testovaných nebo případně očkovaných (kteří se zpravidla testovat nemusí) zaměstnancích povede nějakou evidenci. Nabízí se tak otázka, zda je zpracování údajů zaměstnanců o testování nebo očkování v souladu s „GDPR“, tedy s nařízením (EU) 2016/679 (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Je nějaká opora v zákoně či možnost dát do vnitřního předpisu, že může zaměstnavatel vyžadovat jako podmínku pro vstup do kanceláře na pracoviště pouze očkovaným či negativně testovaným zaměstnancům? A druhá část dotazu, zda je vůbec možné, aby zaměstnanci na žádost zaměstnavatele podávali informaci o tom, zda byli očkováni proti covid-19 a případně kdy?

Zaměstnanec dostal neschopenku z důvodu karantény, protože byl ve styku s osobou nemocnou na covid-19. Zaměstnavatel mu tedy za prvních čtrnáct dní vyplatí klasickou šedesátiprocentní náhradu mzdy? Tuto náhradu mu nebude ČSSZ kompenzovat?

Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti půl roku, měl covid, na neschopence je uvedeno „izolace“ (od počátku až do konce pracovní neschopnosti). Krátí se mu v tomto případě nárok na řádnou dovolenou? Musí se u něho přepočítat nárok na dovolenou, a to, co je nad 20 týdnů pracovní neschopnosti, tak už se mu jako odpracovaná doba nebude počítat? Karanténa i izolace patří do stejných limitovaných překážek pro nárok na dovolenou?

Onemocnění covid-19, vir SARS-CoV-2 či antigen na přítomnost viru SARS-CoV-2 atp. Jedná se o pojmy, se kterými jsme všichni chronicky sžiti. Onemocnění covid-19 každého z nás doprovází v denní míře více či méně. Dá se říct, že jsme se ocitli na začátku biomedicínské a sociokulturní historie onemocnění covid-19, jež nás, jak vidno, bude doprovázet minimálně i v brzké budoucnosti. Proto si dovolím neadresně vytvořit prostor pro nové poznatky a nové vnímání tohoto onemocnění. Vyjma plánovaní nadcházejících opatření, kdy máme před sebou pravidelně přicházející období respiračních nemocí, je i čas na cílené ohlédnutí na začátek celého „covid období“. Velmi okrajově se pokusím tyto dvě nyní se stýkající dimenze, a to historie a budoucnost, otevřít.

Stanovuji-li podpůrčí dobu, započítává se do období 380 předcházejících kalendářních dní i pracovní neschopnost vzniklá z důvodu karantény nebo izolace (covid)?

Příspěvek v době částečné práce je upraven zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Novela zákona byla publikována ve Sbírce zákonů pod číslem 248/2021Sb. s účinností od 1. 7. 2021. Cílem novely je napomoci k překlenutí krizového období a udržení pracovních míst. Jako přechodné opatření na podporu udržení zaměstnanosti byl spuštěn vládní program Antivirus, který řešil „jen“ epidemické situace. Příspěvek v době částečné práce (dále jen „příspěvek“) je systémovým nástrojem, který může pomoci v období ekonomické recese, při živelních událostech, při kybernetických útocích nebo při pandemiích.

Je možné vyplatit mimořádný příspěvek u pracovní neschopnosti, která trvala do 10. 5. 2021 z důvodu izolace, ve výplatě za 7/2021?