automobil

Zaměstnavatel na základě dohody přenechá zaměstnanci k užívání os. motorové vozidlo, které je určeno výhradně k plnění pracovních úkolů. Veškeré náklady na provoz, servis údržbu a opravy nese zaměstnavatel. Užije-li zaměstnanec vozidlo k soukromým účelům, bude hradit náklady na PHM a vedle toho též uhradí zaměstnavateli paušální náhradu za užívání vozidla ("jízdné") ve výši 13,-Kč za kilometr. Jízdné je splatné na základě faktury vystavené zaměstnavatelem se splatností 15 dnů. Smluvní strany se dohodly, že zaměstnavatel je oprávněn jednostranně započíst pohledávku za jízdné oproti mzdovým nárokům zaměstnance. Považuje se i v tomto případě za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla ? ( ust. § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ).

Výkon řidiče je především po psychické, ale i fyzické stránce velmi náročnou činností a přináší i úrazy. Správné posuzování jejich právních následků má velký význam. V celé řadě případů se totiž jedná o pracovní úrazy, a potom platí výhodnější právní úprava.

Zaměstnanec byl dočasně přidělen k jiné společnosti ("ekonomický zaměstnavatel"). "Právní zaměstnavatel" vyplácí nadále zaměstnanci mzdu a další související plnění. Může "ekonomická společnost" tomuto dočasně přidělenému zaměstnanci na základě vnitřního předpisu (smlouvy o užívání vozidla) služební automobil včetně využití k soukromým účelům? Pokud ano, "přidanění" pořizovací hodnoty z důvodu soukromého užívání bude provádět "právní zaměstnavatel"?

Pro potvrzení o výši pracovního příjmu pro banku je třeba vyplnit čistý měsíční příjem. V případě, že zaměstnanec má od firmy přidělené auto pro služební i soukromé účely, prosím o zodpovězení, zda částka (1 % z pořizovací ceny vozu - v tomto případě 9.000 Kč) opravdu vstupuje - dle info účetní firmy - do "čistého příjmu" a tím o tuto částku čistý příjem navyšuje.

Pořídili jsme nepojízdný automobil za 50 000 Kč, oprava byla za 89 000 Kč. Mohu zařadit automobil do drobného majetku a opravu zaúčtovat do nákladů? Nebo mi ta oprava zvyšuje vstupní cenu a měla bych tedy zařadit majetek do dlouhodobého za 139 000 Kč a odpisovat?

Společnost má sídlo v pronajatých prostorech. Má zde také v nájmu 130 parkovacích míst, kdy cena pronájmu za jedno parkovací stání je 1 000 Kč / měsíc. Parkování je určeno pro 70 služebních vozidel a je povoleno ( vzhledem k zhoršené dostupnosti místa ) zdarma parkování také soukromým vozidlům zaměstnanců. Počet pronajatých míst se bude v souvislosti se skutečným využitím upravovat. Parkoviště je přístupné pro všechny zaměstnance, nejedná se o přesně vyhrazené parkovací stání dle RZ vozidel. Předpokládáme, že zaměstnanci použitím parkovacího místo nevzniká nepeněžní příjem. Je zaplacení nájmu za parkovací místa pro společnost daňově účinný? Je potřebné uvedený benefit pro zaměstnance zahrnout do stávající kolektivní smlouvy?

Zaměstnanec byl vyslán na služební cestu a na cestovním příkazu vyúčtoval náhradu za pohonné hmoty dle spotřeby v technickém průkazu a základní náhradu za vozidlo (amortizaci vozu). V technickém průkazu je zapsaná jiná firma nebo OSVČ. Je správné, že zaměstnanci je vyplacena jak náhrada za pohonné hmoty, tak i základní náhrada?

V době "post covidu" si "administrativní" pracovníci, kteří mohou plnohodnotně vykonávat práci z vlastního bydliště přes NTB a telefon (účetní, operátorka zákaznické linky, obchodník nákupčí), prosadili po dohodě se zaměstnavatelem, že mohou vykonávat část práce z domu a na pracoviště jezdí podle potřeby především na úkoly, kde potřebují fyzický kontakt s pracovištěm nebo zákazníky. V pracovních smlouvách mají dvě místa výkonu práce (svoje bydliště) a provozovnu firmy. Pro účely cestovních náhrad mají sjednané pravidelné pracoviště většinou místo svého bydliště. Mezi těmito místy různě pendlují dle aktuální potřeby a v jeden den tedy mohou část dne odpracovat doma a pak jedou na schůzku do provozovny a svoji pracovní směnu ukončí doma. Zaměstnavatel je k tomuto přístupy vstřícný, ušetřilo mu to kancelářské prostory, láká na tento styl práce víc potencionálních uchazečů a zaměstnanci se celkově cítí lépe a vnímají to jako velký benefit. Pokud zaměstnanec takto jezdí firemním vozem mezi těmito 2 místy výkonu práce - jedná se o firemní cestu (nikoliv soukromou), která se počítá do odpracovaných hodin zaměstnance? Podle mého názoru - je to firemní cesta. Pokud nějaký zaměstnanec využívá pro tyto cesty svoje soukromé vozidlo nebo autobusovou dopravu, tak mu firma musí hradit mezi těmito cesty cestovní náhrady? Podle mého také názoru ano - musí.

Společnost vyslala na služební cestu zaměstnance a schválila použití jeho soukromého vozidla. Chceme se zeptat zda: 1) společnost bude platit poplatek za rádio, které je instalované ve voze zaměstnance po dobu pracovní cesty, 2) má společnost povinnost ověřovat stav vozu zaměstnance, tj. zda má zaplacenu dálniční známku, zda má havarijní pojištění, zda má zákonné pojištění svého soukromého vozu, 3) v případě nehody zaměstnance, kdo v tomto případě nese náklady na soukromý vůz? Jak postupovat v případě viny řidiče - tj. zaměstnance tak v případě viny druhé strany, tj. zaměstnanec bude poškozený a ten kdo ho naboural nebude mít potřebná zaplacená pojištění?

Lze přispět z FKSP na parkovací kartu zaměstnancům školy? Pokud ano, tak za jakých podmínek? 

Jednatel společnosti využívá firemní automobil pro pracovní účely. Automobil nemá poskytnut k soukromým účelům. Vzhledem k tomu, že v blízkosti sídla firmy není možnost automobil bezpečně přes noc a o víkendech parkovat, parkuje jednatel automobil v místě svého bydliště. Je možné u jednatele sjednat kromě místa výkonu práce v sídle firmy i výkon práce (pravidelné pracoviště) v místě bydliště, aby i jízdy z bydliště do sídla firmy a obráceně byly cestami pracovními, tedy daňově uznatelnými? Musí společnost svému jednateli za parkování firemního automobilu v místě bydliště platit nájemné?

Kvůli zpoplatnění parkovacích míst v Praze společnost na své jméno uhradila poplatky za parkovací místa. V evideni jsou uvedeny SPZ aut zaměstnanců firmy. Podléhají tyto poplatky u zaměstnanců dodanění?

K pracovním cestám realizovaným soukromým vozidlem zaměstnance musí zaměstnavatel za toto vozidlo odvést silniční daň. Jak je to u vozidla externího spolupracovníka, kde firma hradí pouze náklady za dopravu bez stravného - je k tomuto vždy sepsána smlouva o náhradě nákladů na cestu. Za toto vozidlo externího spolupracovníka je firma také povinna odvést silniční daň?

Je možné na žádost zaměstnance, vyplácet tuzemské cestovní náhrady (straně a náhradu jízdních výdajů soukromým vozem zaměstnance) v cizí měně? Pokud ano, jaký kurz se pro přepočet na cizí měnu použije? 

Zaměstnanec používá pro služební cesty soukromé auto (půjčené od kamaráda). Má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady, tj. na základní náhrady + náhrady za spotřebované pohonné hmoty. Kdo v takovém případě hradí silniční daň? 

Zaměstnanec používá pro služební cesty soukromé auto (půjčené od kamaráda). Má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady tj. na základní náhrady + náhrady za spotřebované pohonné hmoty. Kdo v takovém případě hradí silniční daň? 

OSVČ uplatňuje skutečné výdaje, podniká celý rok, má v majetku osobní auto, které používá pouze pro podnikání, pohonné hmoty vyřazuje z nákladů. Mohl by tedy uplatnit v daňovém přiznání paušál na dopravu ve výši 5000,- kč/měsíc. Auto používal k podnikání po celý rok, měl by tedy nárok na výdaj ve výši 60 000 Kč. Daňový základ z podnikání ale této výše nedosahuje a osvč nechce vykazovat ztrátu. Může si uplatnit jenom část tohoto paušálu, jen do výše kladného daňového základu (např. 35 000 Kč)?

Lze v DPFO uplatnit paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem dle § 24/odst. 2 písm. zt) i v měsíci, kdy OSVČ čerpala kompenzační bonus?

Zaměstnanec si pronajme osobní automobil od přítelkyně, používá ho při pracovních cestách. Může si uplatňovat náhradu za ujeté kilometry a průměrnou spotřebu, stejně jako by byl vlastníkem vozidla on?

Když je počasí, že by psa nevyhnal, sedá do aut daleko víc lidí než obvykle. Raději postojí v kolonách, ale v teple a třeba při příjemné hudbě, než aby přešlapovali v nečase na zastávce MHD. Jenomže i z pohodlnější jízdy se náhle může stát problém. Například když cestou nabouráte nebo vám auto zaparkované před firmou vykradou. A co když se vám něco stane s firemním autem na služební cestě? V celé řadě případů se totiž jedná o pracovní úrazy a potom platí výhodnější právní úprava.