(sledované období: 9. 10. 2018 - 5. 11. 2018)
Vyhlášené předpisy
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 236/2018 Sb. dne 23. 10. 2018
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo v souladu s § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, novou výši rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění.
Od prvního ledna 2019 má být zvýšena částka, při jejímž přesažení se zakládá účast na nemocenském pojištění, ze současných 2 500 Kč na 3 000 Kč. Pokud zaměstnanec nedosáhne v daném měsíci rozhodného příjmu v této výši, nebude účasten nemocenského pojištění. Vznikne-li zaměstnanci v tomto měsíci dočasná pracovní neschopnost, nemá při této dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanec nárok na nemocenské.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2019
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 237/2018 Sb. dne 23. 10. 2018
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo ve svém sdělení nové výše redukčních hranic, které se v roce 2019 uplatní pro výpočet dávek nemocenského pojištění a také se použijí pro stanovení redukčních hranic pro úpravu náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanců. Redukční hranice se na základě sdělení zvýší takto: první redukční hranice z 1 000 Kč na 1 090 Kč, druhá redukční hranice z 1 499 Kč na 1 635 Kč a třetí z 2 998 Kč na 3 270 Kč.
Opatření se také odrazí v administrativních nárocích na zaměstnavatele, kteří si budou muset dle nové výše redukčních hranic upravit systémy počítání náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců (pokud tato změna neproběhne v jejich mzdových systémech automaticky).
Redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti z průměrného hodinového výdělku zaměstnance budou v roce 2019 následující:
- 190,75 Kč,
- 286,13 Kč a
- 572,25 Kč.
Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých webových stránkách již zveřejnilo kalkulačky aktualizované na rok 2019 pro (i) výpočet náhrady mzdy v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, (ii) výpočet výše nemocenské. Kalkulačky naleznete na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí na adrese www.mpsv.czv sekci Nemocenské pojištění.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 217/2016 Sb.
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 241/2018 Sb. dne 25. 10. 2018
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 246/2018 Sb. dne 29. 10. 2018
Nařízení vlády reaguje na povinnost členských států harmonizovat právní předpisy s právem Evropské unie, konkrétně pak transponovat čtvrtý směrný seznam limitních hodnot expozice na pracovišti v souladu se směrnicí EU 2017/164, která stanoví čtvrtý seznam směrných limitních hodnot expozice na pracovišti.
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Japonska o vízech k pracovní dovolené
Vyhlášeno ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 43/2018 dne 18. 10. 2018
Přehled stavu projednávaných předpisů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (zrušení karenční doby)
Sněmovní tisk: 109
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna schválila
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Sněmovní tisk: 132
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna schválila
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona o zpracování osobních údajů
Sněmovní tisk: 138
Stav projednávání: 3. čtení
Předpokládaná účinnost: vyhlášením
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů
Sněmovní tisk: 139
Stav projednávání: 3. čtení
Předpokládaná účinnost: vyhlášením
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů (sněmovní tisk 138), je dalším z návrhů, který reaguje na právní předpisy Evropské unie v oblasti ochrany osobních údajů (např. na „trestněprávní směrnici“, směrnici o používání jmenné evidence cestujících či Obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Účelem tohoto návrhu je transponovat právní předpisy Evropské unie do českého právního řádu.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (příplatek pedagogického pracovníka)
Sněmovní tisk: 159
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (zrušení minimálního vyměřovacího základu u zaměstnanců)
Sněmovní tisk: 162
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 167
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 182
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. ledna roku následujícího po roku jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a další související zákony (dlouhodobý pobyt za účelem hledání zaměstnání)
Sněmovní tisk: 203
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákon č. 92/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (odložení zavedení elektronické neschopenky)
Sněmovní tisk: 204
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 31. 12. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (přejmenování mateřské a rodičovské dovolené)
Sněmovní tisk: 212
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (rodičovský příspěvek)
Sněmovní tisk: 224
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (sleva na pojistném pro zaměstnance žijící ve znevýhodněných lokalitách)
Sněmovní tisk: 246
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (zrušení superhrubé mzdy)
Sněmovní tisk: 254
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. následujícího roku po vydání ve sbírce zákonů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Sněmovní tisk: 263
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019 (s výjimkami)
Návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k informaci Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 205 o zaměstnanosti a důstojné práci pro mír a odolnost
Sněmovní tisk: 277
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů (transpozice směrnice)
Sněmovní tisk: 297
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 13. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 298
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (prodloužení délky základní výměry dovolené)
Sněmovní tisk: 317
Stav projednávání: Zasláno vládě k vyjádření stanoviska
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Cílem této novely zákoníku práce je prodloužit o 1 týden délku základní výměry dovolené za kalendářní rok ze 4 týdnů na 5 týdnů u zaměstnanců v podnikatelské sféře. Tím by došlo ke srovnání rozdílu délky dovolené zaměstnanců v podnikatelské sféře, kterým je vyplácena mzda, se „státními“ zaměstnanci podle § 109 odst. 3 zákoníku práce, kterým je vyplácen plat. Předkladatelé návrhu tím chtějí odstranit nerovnost mezi zaměstnanci v podnikatelské a nepodnikatelské sféře.
Vzhledem k tomu, že se jedná o tzv. poslanecký návrh zákona, bude zaslán vládě k vyjádření stanoviska. O tomto návrhu i stanovisku vlády Vás budeme v budoucnu informovat.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (zdravotní pojištění cizinců)
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2017 (s výjimkami)
Návrh nařízení vlády o úpravě podmínek pro uplatnění dlužných mzdových nároků zaměstnanců zaměstnavatele v platební neschopnosti
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (etapy zavedení elektronické neschopenky)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2019
Návrh zákona se týká problematiky provádění nemocenského pojištění a obsahuje v sobě dvě hlavní opatření:
- zavedení povinné elektronické formy hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a skončení dočasné pracovní neschopnosti podávaného okresní správě sociálního zabezpečení,
- rozšíření okruhu údajů, které mohou orgány nemocenského pojištění sdělovat zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti jejich zaměstnanců.
Tato novela by měla usnadnit a hlavně urychlit celý proces kontroly dočasně pracovně neschopného zaměstnance. Ošetřující lékař je dnes povinen hlásit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti do 3 pracovních dnů po jeho vydání. Může tak činit elektronicky či písemně prostřednictvím pošty, druhou možnost však volí 96 procent lékařů. Není výjimkou, že se vše okresní správa sociálního zabezpečení dozví až týden po vydání rozhodnutí.
Nově by měli lékaři potřebné informace vždy zasílat elektronicky, a to do 1 pracovního dne po vydání rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Okresní správa sociálního zabezpečení by následně měla na žádost poskytnout zaměstnavateli do 8 dní veškeré údaje, které potřebuje k ověření dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance. V praxi by se však mělo jednat o automatizovaný systém, zaměstnavatel by tak měl odpověď obdržet prakticky okamžitě. Připravovaná novela tak o něco ulehčí zaměstnavatelům, kteří budou chtít co nejrychleji zjistit, zda je tvrzení zaměstnance o jeho dočasné pracovní neschopnosti pravdivé.
Návrh zákona dále obsahuje i další opatření, např. ustanovení umožňující orgánům nemocenského pojištění provést opravu písařských chyb v tiskopisech o dočasné pracovní neschopnosti namísto ošetřujícího lékaře či zrušení časového omezení období, na které může ošetřující lékař povolit tzv. individuální vycházky.
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2019 (s výjimkami)
Návrh vyhlášky o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2019
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2019
Návrh zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (zákon o vyhrazených technických zařízeních)
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona o lobbování
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a některá další nařízení vlády
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh nařízení vlády o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě osobního příplatku státního zaměstnance na výsledek služebního hodnocení a o změně nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu zákonů, která upravuje problematiku tzv. dětských skupin. Cílem tohoto návrhu zákona je:
- zavést nový typ malé dětské skupiny „mikrojesle“ (nejvýše 4 děti), která je zaměřená na nejmladší věkovou skupinu dětí a která je provozovaná v zařízení poskytovatele nebo v domácnosti pečující osoby;
- novelizovat stávající zákon o dětské skupině na základě čtyřletého fungování dětských skupin s cílem flexibilizovat jejich provoz, zvýšit kvalitu poskytovaných služeb a odstranit problémy, které vznikají díky současné právní úpravě i chování poskytovatelů služby v dětské skupině;
- zavést stabilní financování dětských skupin a mikrojeslí ze státního rozpočtu za účelem zvýšení dostupnosti služeb péče o děti (po ukončení dotační podpory z Evropského sociálního fondu).
Ministerstvo práce a sociálních věcí rovněž navrhuje zrušení maximálního limitu 46 hodin pro umístění dětí mladších dvou let do kolektivních služeb péče o děti s cílem umožnit využití rodičovského příspěvku na uhrazení této služby. Úhrada od rodičů využívajících dětskou skupinu nebo mikrojesle by měla být zastropována jednou třetinou minimální mzdy s cílem zajistit finanční dostupnost poskytovaných služeb.
Novela by měla směřovat jednak k vyššímu rozšíření dětských skupin a jejich kvalitě, jednak k vyšší flexibilitě rodičů na pracovním trhu, tedy k rozvoji příležitostí pro částečné pracovní úvazky a snadnější návrat rodičů do zaměstnání.
Návrh nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady)
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh nařízení vlády valorizuje o 3,4 % průměrné výdělky, které jsou rozhodné pro výpočet náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a pro výpočet náhrad nákladů na výživu pozůstalých příslušející pozůstalým podle zákoníku práce.
Návrh nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení)
Předpokládaná účinnost: vyhlášením
Obdobně jako u zaměstnanců v soukromém sektoru, navrhuje vláda valorizaci náhrad za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrada nákladů na výživu pozůstalých náležející příslušníkům nebo pozůstalým o 3,4 % průměrného výdělku, které je rozhodný pro výpočet náhrad.
Návrh nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2019 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh nařízení vlády počítá od 1. ledna 2019 s úpravou částky normativních nákladů na bydlení. Oproti roku 2018 se má částka mírně zvýšit na 6 233 Kč (v současnosti činí 5 928 Kč). Tato částka je podkladem nejen pro příspěvek na bydlení, ale také pro výpočet srážek ze mzdy. Základní nezabavitelná částka se totiž dle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. počítá právě z normativních nákladů na bydlení a ze životního minima.
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Vláda předložila do připomínkového řízení návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který upravuje problematiku tzv. whistleblowingu. Cílem návrhu je zajistit zaměstnancům, státním zaměstnancům ve služebním poměru, vojákům z povolání a příslušníkům bezpečnostních sborů důvěryhodné kanály pro podávání oznámení o protiprávních jednáních, o kterých se dozvěděli v souvislosti se svým zaměstnáním či službou, a následnou ochranu v situacích, kdy jsou v souvislosti s tímto oznámením v zaměstnání či ve službě postiženi či znevýhodněni.
Návrh zákona mimo hlavní definice, jako je oznámení, oznamovatel, protiprávní jednání či odvetné opatření, rozlišuje systém podávání oznámení na (i) vnitřní a (ii) vnější.
Vnitřní oznamovací systém je podle návrhu povinen zavést:
- každý, kdo zaměstnává více než 50 zaměstnanců;
- zaměstnavatel s celkovým ročním obratem nebo bilanční sumou roční rozvahy přesahující 10 milionů eur;
- právnická osoba, která je povinnou osobou podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu;
- veřejný zadavatel podle zákona o zadávání veřejných zakázek (vyjma obcí s méně jak 10 000 obyvateli, pokud nevykonávají rozšířenou působnost).
Tyto osoby jsou podle návrhu povinny stanovit vhodná opatření k ochraně oznamovatelů, určit příslušnou osobu, která bude nezávisle a odborně prošetřovat a vyřizovat oznámení či vést evidenci oznámení po dobu 3 let ode dne podání.
Naopak vnější oznamovací systém zahrnuje oznámení učiněná orgánům činným v trestním řízení, orgánům projednávajícím přestupky a jednání se znaky přestupku, tak i podání učiněné u Agentury jako nového specializovaného orgánu pro oblast problematiky ochrany oznamovatelů.
Oznamovatelé i osoby jemu blízké nesmí být z důvodu podání oznámení jakkoliv postihováni, a to zejména:
- propuštěním z pracovního poměru či bezdůvodným nepovýšením;
- snížením mzdy, změnou pracovní doby, změnou pracoviště;
- diskriminací nebo jiným znevýhodněním.
O vývoji tohoto návrhu zákona vás budeme informovat v některém z dalším vydání časopisu Práce a mzda.
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona navazuje na návrh zákona o ochraně oznamovatelů a v této souvislosti upravuje některé další zákony a zřizuje sankce. Jedním z nich je novela zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Navrhuje se zavedení (i) nového předběžného opatření, které má sloužit k prozatímní ochraně oznamovatelů a (ii) přenesení důkazního břemene v civilním sporu na žalovanou osobu (na osobu, která měla znevýhodnit oznamovatele).
Další důležitou změnu pro zaměstnavatele představuje novelizace zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, kde mají být doplněny nové skutkové podstaty přestupku, a to v případě, že zaměstnavatel (i) brání zaměstnancům v podávání oznámení, (ii) postihne či znevýhodní zaměstnance, který učinil oznámení či (iii) nezřídí vnitřní oznamovací systém, neseznámí s jeho fungováním zaměstnance či jinak neplní povinnosti podle zákona o ochraně oznamovatelů. Za tyto přestupky je stanovena pokuta až do výše 1 mil. Kč.
Věcný záměr zákona o dobrovolnictví
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o sociálním podnikání
Stav projednávání: vláda
Mezinárodní smlouvy
Smlouva mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o důchodovém zabezpečení
Sněmovní tisk: 165
Stav projednávání: 1. čtení
Změny z roku 2016 k Úmluvě Mezinárodní organizace práce o práci na moři
Sněmovní tisk: 177
Stav projednávání: 1. čtení
Úřad práce ČR
Podpora zaměstnanosti OZP
Úřad práce v říjnu vydal tiskovou zprávu, ve které zveřejnil aktuální stav na trhu práce u osob se zdravotním postižením. Ke konci srpna 2018 evidoval Úřad práce ČR 40 002 osob se zdravotním postižením (OZP) v řadách uchazečů o zaměstnání. Ti tvořili 17,4 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Úřad práce ČR realizuje v rámci republiky 6 regionálních projektů přímého přidělení, které jsou určeny právě na podporu zaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Tyto projekty se skládají ze skupinového poradenství, rekvalifikace, veřejně prospěšných prací či zřizováním společensky účelných pracovních míst.
Celé texty tiskových zpráv Úřadu práce naleznete na adrese http://portal.mpsv.cz/upcrv sekci Pro média - Tiskové zprávy (Říjen).