90/2002 Sb.m.s.
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. června
1999 byla v Ženevě na 87. zasedání Generální konference
Mezinárodní organizace práce přijata Úmluva o zákazu a okamžitých
opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce (Úmluva č.
182).
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky
a schválil ji podle článku 39 odst. 4 Ústavy České republiky jako
mezinárodní smlouvu o lidských právech a základních svobodách ve
smyslu článku 10 Ústavy České republiky. Prezident republiky
Úmluvu ratifikoval.
Ratifikace Úmluvy Českou republikou byla zapsána generálním
ředitelem Mezinárodního úřadu práce dne 19. června 2001.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 10 odst.
1 dne 19. listopadu 2000. Pro Českou republiku vstoupila
v platnost podle odstavce 3 téhož článku dne 19. června 2002.
Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se
vyhlašují současně.
ÚMLUVA Č. 182
ÚMLUVA O ZÁKAZU A OKAMŽITÝCH OPATŘENÍCH
K ODSTRANĚNÍ NEJHORŠÍCH FOREM DĚTSKÉ PRÁCE
(PŘEKLAD)
Generální konference Mezinárodní organizace práce,
která byla svolána Správní radou Mezinárodního úřadu práce do
Ženevy, a tam se sešla 1. června 1999 na svém 87. zasedání,
uvažujíc o potřebě přijmout nové instrumenty k zákazu
a odstranění nejhorších forem dětské práce jako hlavní prioritu
pro opatření na národní i mezinárodní úrovni včetně mezinárodní
spolupráce a pomoci, jakož i o potřebě doplnit Úmluvu a Doporučení
týkající se minimálního věku pro vstup do zaměstnání z roku 1973,
které zůstávají základními instrumenty o dětské práci, a
uvažujíc o tom, že účinné odstranění nejhorších forem dětské
práce vyžaduje okamžité a komplexní jednání, berouc v úvahu význam
bezplatného základního vzdělání a potřebu vyloučit děti, kterých
se to týká, ze všech takových forem práce a zajistit jim
rehabilitaci a sociální reintegraci, přihlížejíc přitom k potřebám
jejich rodin, a
připomínajíc rezoluci týkající se odstranění dětské práce,
přijatou Mezinárodní konferencí práce na jejím 83. zasedání v roce
1996, a
uznávajíc, že dětská práce je do značné míry zapříčiněna
chudobou, a že dlouhodobé řešení spočívá v trvalém ekonomickém
růstu, který vede k sociálnímu pokroku, zejména ke zmírnění
chudoby a k všeobecnému vzdělání, a
připomínajíc Úmluvu o právech dítěte přijatou Valným
shromážděním Organizace spojených národů 20. listopadu 1989, a
připomínajíc Deklaraci MOP o základních principech a právech
v práci, která byla přijata Mezinárodní konferencí práce na jejím
86. zasedání v roce 1998, a její následný proces, a
připomínajíc, že některé z nejhorších forem dětské práce jsou
pokryty jinými mezinárodními instrumenty, zejména Úmluvou o nucené
práci z roku 1930 a Dodatkovou úmluvou OSN o zrušení otroctví,
obchodu s otroky a institucí a praktik podobných otroctví z roku
1956, a
rozhodnuvši se přijmout určité návrhy týkající se dětské
práce, které jsou čtvrtým bodem pořadu jednání tohoto zasedání, a
stanovíc, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy;
přijímá dne 17. června roku 1999 následující Úmluvu, která
může být označována jako Úmluva o nejhorších formách dětské práce,
1999.
Čl.1
Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, přijme jako
záležitost, která nesnese odkladu, okamžitá a účinná opatření
k zajištění zákazu a odstranění nejhorších forem dětské práce.
Čl.2
Pro účely této Úmluvy se výraz "dítě" vztahuje na všechny
osoby mladší 18 let.
Čl.3
Pro účely této úmluvy výraz "nejhorší formy dětské práce"
zahrnuje:
a) všechny formy otroctví nebo praktik podobných otroctví, jako je
prodej a obchodování s dětmi, poddanství pro dluhy
a nevolnictví a nucená nebo povinná práce, včetně nuceného nebo
povinného najímání dětí k účasti v ozbrojených konfliktech;
b) užívání, získávání nebo nabízení dítěte k prostituci, k výrobě
pornografie nebo pro pornografická představení;
c) užívání, získávání nebo nabízení dítěte k nezákonným činnostem,
zejména k výrobě a obchodování s drogami tak, jak jsou
definovány v příslušných mezinárodních smlouvách;
d) práci, která svou povahou nebo okolnostmi, za nichž je
vykonávána, je schopna poškodit zdraví, ohrozit bezpečnost nebo
morálku dětí.
Čl.4
1. Vnitrostátní zákony nebo nařízení nebo kompetentní orgán,
po konzultaci s příslušnými organizacemi zaměstnavatelů
a pracovníků, určí druhy prací uvedených v článku 3 písm. d),
berouce v úvahu relevantní mezinárodní standardy, zejména články
3 a 4 Doporučení o nejhorších formách dětské práce, 1999.
2. Kompetentní orgán po konzultaci s příslušnými organizacemi
zaměstnavatelů a pracovníků určí, kde se takové druhy prací
vyskytují.
3. Seznam druhů prací určených podle odstavce 1 tohoto článku
bude po konzultaci s příslušnými organizacemi zaměstnavatelů
a pracovníků pravidelně přezkoumáván a revidován tak, jak to bude
nutné.
Čl.5
Každý členský stát, po konzultaci s organizacemi
zaměstnavatelů a pracovníků, ustanoví nebo určí vhodné mechanismy
ke kontrole implementace ustanovení, která provádějí tuto úmluvu.
Čl.6
1. Každý členský stát navrhne a zavede, jako svou prioritu,
akční programy k odstranění nejhorších forem dětské práce.
2. Takové akční programy budou navrženy a zavedeny
v konzultaci s příslušnými vládními institucemi a organizacemi
zaměstnavatelů a pracovníků, berouce v úvahu, bude-li to vhodné,
názory dalších dotčených skupin.
Čl.7
1. Každý členský stát přijme všechna potřebná opatření
k zajištění účinné implementace a prosazování ustanovení, která
provádějí tuto úmluvu, včetně stanovení a aplikace trestních
sankcí nebo, bude-li to vhodné, jiných sankcí.
2. Každý členský stát, bera v úvahu důležitost vzdělání při
odstraňování dětské práce, přijme účinná a časově určená opatření
k:
a) prevenci účasti dětí v nejhorších formách dětské práce;
b) poskytnutí nutné a vhodné přímé pomoci pro vyloučení dětí
z nejhorších forem dětské práce a pro jejich rehabilitaci
a sociální integraci;
c) zajištění přístupu k bezplatnému základnímu vzdělání a, kdekoli
je to možné a vhodné, k odbornému vzdělávání pro všechny děti
vyloučené z nejhorších forem dětské práce;
d) identifikaci a oslovení dětí ve zvláštním nebezpečí; a
e) zohlednění zvláštní situace dívek.
3. Každý členský stát určí kompetentní orgán odpovědný za
implementaci ustanovení provádějících tuto úmluvu.
Čl.8
Členské státy učiní vhodné kroky k tomu, aby si navzájem
pomáhaly při provádění ustanovení této úmluvy prostřednictvím
rozšířené mezinárodní spolupráce a/nebo pomoci včetně podpory
sociálního a ekonomického rozvoje, programů na odstranění chudoby
a všeobecného vzdělávání.
Čl.9
Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu
řediteli Mezinárodního úřadu práce k registraci.
Čl.10
1. Tato úmluva zavazuje jen ty členské státy Mezinárodní
organizace práce, jejichž ratifikace byla zaregistrována
generálním ředitelem.
2. Úmluva vstoupí v platnost dvanáct měsíců poté, kdy
generální ředitel zaregistruje ratifikace dvou členských států.
3. Poté tato úmluva vstoupí v platnost pro každý další
členský stát dvanáct měsíců od data, kdy bude zaregistrována jeho
ratifikace.
Čl.11
1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, ji může
vypovědět po uplynutí deseti let od data, kdy poprvé vstoupila
v platnost, aktem sděleným generálnímu řediteli Mezinárodního
úřadu práce, který jej zaregistruje. Tato výpověď nabude účinnosti
jeden rok od data, kdy byla zaregistrována.
2. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu a který
ve lhůtě jednoho roku po uplynutí desetiletého období uvedeného
v předchozím odstavci nevyužije práva výpovědi stanoveného tímto
článkem, jí bude vázán na další období deseti let a poté bude moci
vypovědět tuto úmluvu po uplynutí každého desetiletého období za
podmínek stanovených v tomto článku.
Čl.12
1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce vyrozumí
všechny členské státy Mezinárodní organizace práce o registraci
všech ratifikací a výpovědí, které mu sdělí členské státy
Organizace.
2. Když bude oznamovat členským státům Organizace registraci
druhé ratifikace, jež mu bude sdělena, upozorní generální ředitel
členské státy Organizace na datum, kterým tato úmluva vstoupí
v platnost.
Čl.13
V souladu s článkem 102 Charty Spojených národů sdělí
generální ředitel Mezinárodního úřadu práce generálnímu
tajemníkovi Spojených národů k registraci úplné údaje o všech
ratifikacích a aktech výpovědí, které zaregistroval v souladu
s ustanoveními předchozích článků.
Čl.14
Kdykoli to bude Správní rada Mezinárodního úřadu práce
považovat za nutné, předloží generální konferenci zprávu
o provádění této úmluvy a posoudí, je-li žádoucí zařadit na pořad
konference otázku její úplné nebo částečné revize.
Čl.15
1. Jestliže konference přijme novou úmluvu, která zcela nebo
zčásti reviduje tuto úmluvu, potom pokud nová úmluva nestanoví
jinak -
a) ratifikace členem nové revidující úmluvy bude ipso iure
znamenat okamžitou výpověď této úmluvy, nehledě na ustanovení
výše uvedeného článku 14, s výhradou, že nová revidující úmluva
vstoupí v platnost;
b) od data, kdy nová revidující úmluva vstoupí v platnost,
přestane být tato úmluva členům otevřena k ratifikaci.
2. Tato úmluva však zůstane v platnosti co do formy a obsahu
pro ty členy, kteří ji ratifikovali, avšak neratifikovali
revidující úmluvu.
Čl.16
Anglické a francouzské znění této úmluvy jsou stejně
závazná.