72/1988 Sb.
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 29. dubna 1988
o používání výbušnin
Změna: 173/1992 Sb.
Změna: 340/1992 Sb.
Změna: 99/1995 Sb.
Změna: 341/2001 Sb.
Změna: 338/2004 Sb.
Změna: 298/2005 Sb.
Změna: 199/2006 Sb.
Změna: 289/2015 Sb.
Český báňský úřad stanoví podle § 24 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27 odst. 7, § 29
odst. 4, § 32 odst.7, § 33 odst. 5 a § 36 odst. 6 zákona České národní rady č. 61/1988
Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
ČÁST TŘETÍ
Používání výbušnin
HLAVA PRVNÍ
Obecná ustanovení
§ 23
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) trhacími pracemi práce, při kterých se využívá energie chemické výbuchové přeměny
výbušnin zahrnující soubor pracovních operací zejména nabíjení trhavin, přípravu
a nabíjení roznětných náložek, zhotovování roznětné sítě, odpálení náloží (odpal)
a výbuch náloží (odstřel), přičemž tyto pracovní operace se obvykle provedou na jednom
pracovišti při jednom uzavření bezpečnostního okruhu,
b) střelmistrem osoba, která řídí a odpovídá za práce spojené s použitím výbušnin
k trhacím pracím malého rozsahu,
c) technickým vedoucím odstřelů osoba, která řídí a odpovídá za práce spojené s použitím
výbušnin k trhacím pracím velkého rozsahu,
d) vývrtem vrt zhotovený k použití pro trhací práce s výjimkou vrtů vrtného a geofyzikálního
průzkumu a vrtů pro těžbu ropy a zemního plynu,
e) náloží trhavina umístěná na jednom místě (ve vývrtu apod.) připravená k odstřelu,
f) celkovou náloží součet hmotností všech náloží připravených k současnému odpálení,
g) mezerovou náloží nálož se vzduchovými mezerami nebo mezerami vyplněnými distančními
vložkami mezi jejími jednotlivými částmi v témže vývrtu, přičemž musí být zajištěn
přenos detonace,
h) dělenou náloží nálož s mezerami vyplněnými ucpávkovým materiálem tak, aby nedošlo
k přenosu detonace a k ovlivnění výbušninářských vlastností použitých výbušnin,
i) bezpečnostním okruhem obvod území ohroženého účinky připravovaného odstřelu, zejména
rozletem materiálu, tlakovou vzdušnou vlnou a jedovatými zplodinami,
j) manipulačním prostorem prostor vymezený pro přípravu výbušnin k odstřelu tvořený
pracovištěm a jeho nejbližším okolím,
k) výbušným prostředím prostředí, kde za obvyklých okolností nelze vyloučit nahromadění
výbušné směsi plynů, par nebo prachů.
Základní pravidla zacházení s výbušninami a pomůckami
§ 24
(1) Ve všech prostorech, ve kterých jsou výbušniny, je zakázáno používat
otevřeného ohně, rozpálených předmětů a kouřit a musí v nich být udržována čistota
a pořádek. V těchto prostorech nesmí být, s výjimkou pomůcek k použití výbušnin,
snadno hořlavé látky a předměty nebo jiná zařízení, která by mohla způsobit požár
nebo výbuch výbušnin, a smí se v nich používat jen svítidel a osvětlovacích zařízení
v provedení pro prostředí s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin podle požadavků
příslušné české technické normy6) nebo ekvivalentní technické normy členského státu
Evropské unie, státu Evropského sdružení volného obchodu, který je smluvní stranou
Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo Turecka, pokud zaručují alespoň rovnocennou
míru ochrany zdraví a bezpečnosti. Tyto prostory musí být na vhodných a viditelných
místech zřetelně označeny, a nejsou-li zajištěny proti odcizení a zneužití výbušnin,
musí být hlídány.
(2) Každý, kdo zachází s výbušninami, které mohou způsobit poškození
zdraví zejména toxickými účinky, musí při tom používat osobní ochranné pracovní prostředky,
pokud není zabezpečen jinak před přímým působením výbušnin.
(3) Při zacházení s výbušninami mohou být přítomni pouze pracovníci,
kteří plní úkoly související s používáním výbušnin, a kontrolní orgány.
(4) Výbušniny se smí používat jen ve stavu a tvaru dodaném jejich výrobcem,
pokud se v návodu na jejich používání nestanoví jinak.
(5) Výbušniny a pomůcky se musí přezkoušet vždy, když vzniknou pochybnosti
o jejich nezávadnosti.
(6) Při vydávání a přejímání výbušnin se musí kromě množství kontrolovat
též stav výbušnin zejména z hlediska jejich nezávadnosti.
(7) Kontrolovat vodivost elektrických rozněcovadel, případně měřit jejich
odpor smí jen střelmistr. Kontrolované elektrické rozněcovadlo se musí umístit tak,
aby při případném výbuchu nikoho neohrozilo.
(8) Selhávky způsobené nedostatečnou kvalitou výbušnin musí organizace
projednat s výrobcem a výsledek oznámit Českému báňskému úřadu. V oznámení se uvedou
výrobní údaje výbušniny.
(9) Vadné výbušniny se musí zničit podle návodu výrobce.
(10) Expediční obaly výbušnin, které mohou obsahovat zbytky výbušnin,
se musí zničit v souladu s návodem na používání výbušnin.
Evidence výbušnin
§ 27
(1) Evidence skladovaných výbušnin musí být vedena odděleně od evidence
výbušnin odebraných ke spotřebě, a to na evidenčních záznamech (tiskopisech), jejichž
vzory stanoví Český báňský úřad.
(2) Evidenční záznamy s dalšími doklady, které se týkají evidence výbušnin
(dodací listy, převodky apod.), musí být k dispozici kontrolním orgánům.
(3) Zápisy v evidenčních záznamech vyhotovuje a za jejich správnost zodpovídá
při skladování výbušnin skladník, při trhacích pracích malého rozsahu střelmistr,
při trhacích pracích velkého rozsahu technický vedoucí odstřelů.
(4) Zápis v evidenčních záznamech musí být podepsán tím, kdo jej vyhotovil.
Správnost údajů v zápise potvrdí jiný přítomný pracovník vykonávající funkci skladníka
nebo střelmistra nebo pomocníka střelmistra nebo technického vedoucího odstřelů nebo
vedoucího pracoviště.
(5) Správnost zápisu o spotřebě výbušnin potvrzuje podpisem vedoucí pracoviště
nebo pomocník střelmistra, a to nejpozději před provedením odpalu.
(6) O ničení vadných výbušnin musí vyhotovit střelmistr nebo technický
vedoucí odstřelů zápis, ve kterém se uvede datum, důvod a způsob ničení výbušnin,
jejich druh a množství, spotřeba výbušnin použitých pro roznět, výsledek ničení a
případné mimořádné události. Správnost údajů v zápise potvrdí pomocník střelmistra
nebo jiný přítomný pracovník. Zápis je součástí evidence výbušnin.
(7) V evidenčních záznamech se nesmí údaje vymazávat ani přepisovat.
Chybně zapsané hodnoty se musí přeškrtnout tak, aby zůstaly čitelné; správné hodnoty
se zapíší do nového řádku.
(8) Organizace určí pracovníky oprávněné a odpovědné za kontrolu evidenčních
záznamů. Kromě toho závodní, závodní dolu nebo závodní lomu určí pracovníka, který
musí nejméně jednou za měsíc provést kontrolu množství, způsobu uložení, příjmu a
výdeje výbušnin ve skladu.
(9) Zápisy v evidenčních záznamech se musí nejméně jednou za tři měsíce
a po zapsání posledního zápisu součtově uzavřít, překontrolovat a porovnat se skutečným
stavem.
(10) Jednoduché druhy trhavin (např. směs dusičnanu amonného s palivem)
musí být evidovány od doby jejich zhotovení.
§ 28
Výbušniny nespotřebované při trhací práci musí střelmistr nebo technický
vedoucí odstřelů vrátit do skladu výbušnin nebo je může předat jinému střelmistrovi
nebo technickému vedoucímu odstřelů téže organizace; předání musí být zapsáno v jejich
evidenčních záznamech s uvedením data předání, množství výbušnin podle druhů, jmen
a podpisů předávajícího a přebírajícího střelmistra nebo technického vedoucího odstřelů.
HLAVA DRUHÁ
Přeprava výbušnin v podzemí a přenášení výbušnin
Přeprava výbušnin
§ 30
(1) Organizace v přepravním řádu stanoví potřebné bezpečnostní a provozní
údaje a pokyny, zejména dopravní cestu, strojní zařízení, dopravní prostředky, nejmenší
vzdálenosti mezi nimi, největší hmotnost nákladu výbušnin a jejich uložení, nejvyšší
rychlost při dopravě, prohlídky dopravních cest, dopravních prostředků, místa nakládání
a vykládání, návěstí, zajištění strojních zařízení, stanovení odborné způsobilosti
pracovníků a vymezení jejich odpovědnosti za dopravu.
(2) Hmotnost přepravovaných výbušnin nesmí přesáhnout 90 % přípustného
zatížení strojního zařízení.
§ 31
(1) Při přepravě výbušnin se nesmí v téže části dopravního prostředku
současně s výbušninami dopravovat jiné předměty nebo látky s výjimkou nezbytných
pomůcek k použití výbušnin. V této části smějí být přítomni jen pracovníci určení
pro nakládání a vykládání výbušnin a pro obsluhu dopravního prostředku, avšak nejvýše
v polovičním počtu dovoleném pro jízdu lidí.
(2) Na dopravní cestě, po které jsou přepravovány výbušniny, není dovolena
současně chůze lidí a jiná doprava s výjimkou přenášení výbušnin na pracoviště; přitom
musí být učiněna opatření, aby na křižujících cestách nedošlo k ohrožení osob a provozu.
(3) Přeprava výbušnin se musí předem oznámit řidiči a obsluze strojního
zařízení.
(4) Dopravní prostředek s nákladem výbušnin nesmí zůstat bez dozoru a
musí být označen modrým světlem.
§ 33
Přenášení výbušnin
(1) Přenášené výbušniny musí být uloženy v uzavřených přepravních obalech
(brašnách, schránkách, expedičních obalech apod.).
(2) Rozbušky smí přenášet jen střelmistr. Ostatní výbušniny smí přenášet
střelmistr a pomocníci pod jeho dozorem. Trhaviny smí pomocník přenášet i bez dozoru
střelmistra, přenáší-li je v uzamčeném přepravním obalu, od něhož klíč má střelmistr.
(3) Přenáší-li střelmistr rozbušky, smí současně přenášet též nejvýše 10
kg trhavin, a to odděleně od rozbušek.
(4) Jedna osoba smí přenášet nejvýše 25 kg trhavin.
HLAVA TŘETÍ
Trhací práce
Díl první
Obecná ustanovení
Oddíl první
Rozsah a dokumentace trhacích prací
§ 34
Rozsah trhacích prací
(1) Trhacími pracemi malého rozsahu jsou trhací práce
a) při průzkumu,
otvírce, přípravě a dobývání ložisek nerostů, pokud jednotlivé nálože nepřesáhnou
50 kg trhavin a hmotnost celkové nálože nepřesáhne při pracích v podzemí 400 kg a
na povrchu 200 kg trhavin,
b) při přípravě a provádění staveb, terénních úprav, pokud
jednotlivé nálože nepřesáhnou 10 kg trhavin a hmotnost celkové nálože nepřesáhne
100 kg, v souvislé zástavbě však jen 30 kg trhavin,
c) při destrukcích, kromě objektů
v souvislé zástavbě a všech továrních komínů, pokud jednotlivé nálože nepřesáhnou
0,5 kg a hmotnost celkové nálože nepřesáhne 10 kg trhavin na destrukci celého objektu,
d)
při vrtných a geofyzikálních pracích a při těžbě ropy a zemního plynu, pokud hmotnost
celkové nálože ve vrtu nepřesáhne 400 kg trhavin, v souvislé zástavbě však jen 30
kg trhavin,
e) v horkých provozech, pokud hmotnost celkové nálože nepřesáhne 30 kg
trhavin; při tváření nebo jiné úpravě materiálů výbuchem 10 kg trhavin,
f) ostatní
trhací práce, pokud hmotnost celkové nálože nepřesáhne 5 kg trhavin.
(2) Trhacími pracemi velkého rozsahu jsou destrukce objektů v souvislé
zástavbě a továrních komínů a trhací práce, při kterých nálože přesahují hmotnosti
uvedené v odstavci 1.
§ 35
Dokumentace trhacích prací
(1) Pro trhací práce malého rozsahu se musí vypracovat pro každé pracoviště
technologický postup trhacích prací, ve kterém se stanoví postup při provádění trhacích
prací z hlediska požadované úrovně prací a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a bezpečnosti provozu. Technologický postup trhacích prací v organizaci
ověřuje, popřípadě vypracovává vedoucí trhacích prací. V ostatních případech vypracovává
technologický postup trhacích prací střelmistr.
(2) Pro trhací práce velkého rozsahu se musí vypracovat pro každý odstřel
technický projekt odstřelu, ve kterém se stanoví postup při provádění trhací práce
z hlediska požadované úrovně práce a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
a bezpečnosti provozu.
(3) Náležitosti technologického postupu trhacích prací a technického
projektu odstřelu jsou uvedeny v příloze č. 4 této vyhlášky.
(4) Pro opakované trhací práce velkého rozsahu za stejných nebo obdobných
podmínek, popřípadě parametrů lze po získání zkušeností z předcházejících odstřelů
vypracovat generální technický projekt odstřelů.
(5) Na povrchových pracovištích, kde se uskutečňují trhací práce velkého
rozsahu, při kterých dochází k podstatné změně tvaru odstřelovaného masivu horniny,
musí se osadit stabilní měřické body. Příslušná výkresová část technického projektu
odstřelu musí vycházet z těchto bodů tak, aby bylo možno zpětně měřicky určit místa
náloží i po odstřelu.
(6) Technický projekt odstřelu vypracovává technický vedoucí odstřelů.
Technický projekt odstřelu musí být podepsán technickým vedoucím odstřelů i jeho
zástupcem, kteří odstřel podle projektu provedou a kteří potvrzují správnost údajů,
výkresů a výpočtů. Stejně se postupuje i při změně projektu.
(7) S obsahem technologického postupu trhacích prací a technického
projektu odstřelů musí být seznámeni všichni pracovníci, kterých se týká.
(8) Technický projekt odstřelu a technologický postup trhacích prací
musí být na pracovišti k dispozici kontrolním orgánům.
Oddíl druhý
Zajištění bezpečnosti při trhacích pracích
§ 36
Pokud není v rozhodnutí o povolení trhacích prací velkého rozsahu stanoveno
jinak, oznámí organizace dobu odstřelu nejpozději 24 hodin předem orgánu, který povolil
trhací práce, obci, v jejímž obvodu je místo odstřelu, popřípadě i sousedních obcí,
okresnímu policejnímu útvaru a všem dalším orgánům a organizacím, jejichž zájmy mohou
být odstřelem dotčeny.
§ 37
(1) Organizace je povinna střelmistra nebo technického vedoucího odstřelů
seznámit s rozhodnutím o povolení trhacích prací a s opatřeními, která jsou stanovena
k ochraně celospolečenských zájmů před nepříznivými účinky trhacích prací.
(2) Organizace smí střelmistrovi nebo technickému vedoucímu odstřelů
určit jen takový počet odstřelů, který mu umožní provést včas všechny úkony vyplývající
z této vyhlášky a jiných předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
§ 38
(1) Při trhacích pracích se určí bezpečnostní okruh a manipulační prostor.
(2) Bezpečnostní okruh musí být zajištěn hlídkami nebo jiným vhodným
způsobem určeným organizaci tak, aby bylo zabráněno vstupu nezúčastněných osob do
ohroženého území.
(3) Ohrožené území se musí vyklidit a bezpečnostní okruh uzavřít nejpozději
před nabíjením přímých trhavin a vždy před připojením roznětné sítě na přívodní vedení.
(4) Technický vedoucí odstřelů nebo střelmistr včas poučí hlídky o
jejich povinnostech a zabezpečení jejich rozestavění. Při trhacích pracích velkého
rozsahu odevzdá organizace každé hlídce písemné pověření s poučením k výkonu hlídky.
(5) Hlídka zodpovídá za vyklizení jí přiděleného úseku ohroženého území
a za uzavření bezpečnostního okruhu.
(6) Hlídky musí být vybaveny prostředky pro dávání nouzového signálu
nebo prostředky pro dorozumění s technickým vedoucím odstřelů nebo se střelmistrem.
Hlídky musí být zřetelně označeny (červenou páskou, světlem, praporkem apod.).
(7) Při pravidelně se opakujících trhacích pracích na povrchu vyhlásí
organizace časový rozvrh trhacích prací a výstražné signály také na tabulích postavených
na vhodných místech podél bezpečnostního okruhu.
(8) Manipulační prostor se určí tak, aby byly zajištěny pracovní podmínky
pro bezpečnou přípravu odstřelu.
(9) Výbušniny se nesmí dopravit na pracoviště dříve než se vyklidí
manipulační prostor a provedou další opatření podle dokumentace trhacích prací.
(10) V manipulačním prostoru a uvnitř bezpečnostního okruhu se po jejich
vyklizení mohou zdržovat pouze pracovníci, kteří plní pracovní úkoly související
s přípravou a provedením odstřelu, a to jen se souhlasem technického vedoucího odstřelů
nebo střelmistra.
(11) Kontrolní orgány mají přístup do manipulačního prostoru a bezpečnostního
okruhu jen s vědomím technického vedoucího odstřelů nebo střelmistra.
(12) Místo pro bezpečný úkryt pracovníků a místo odpalu musí určit
technický vedoucí odstřelů nebo střelmistr podle zásad uvedených v dokumentaci trhacích
prací a podle místních podmínek. Tato místa se musí určit tak, aby pracovníci byli
chráněni před účinky odstřelu.
§ 39
(1) Při trhacích pracích se vyhlašují výstražné signály (dále jen signály"),
které musí být dobře vnímatelné po celém území ohroženém účinky připravovaného odstřelu;
signály se musí volit tak, aby nedošlo k jejich záměně, a dávají se na pokyn technického
vedoucího odstřelů nebo střelmistra.
(2) Před odpalem se dává signál ve dvou stupních. Při prvním stupni
se signál dává dvakrát, při druhém jednou. První stupeň signálu je příkazem k odchodu
všech nezúčastněných osob z ohroženého území a k odchodu hlídek na určené stanoviště.
Druhý stupeň signálu se dává po zjištění, že ohrožené území je zcela vyklizené, zabezpečené
hlídkami a nálože jsou připraveny k odpalu. Odpal následuje zpravidla jednu minutu
po druhém stupni signálu.
(3) Trhací práce se ukončují signálem, který se dává po provedení prohlídky
a zajištění pracoviště po odstřelu (§ 68).
(4) Hlídka musí upozornit střelmistra nebo technického vedoucího odstřelů
na porušení bezpečnostního okruhu nebo na jinou skutečnost, která by mohla ohrozit
bezpečnost osob nebo majetku. Způsob upozornění se musí určit v dokumentaci trhacích
prací; nouzový signál musí být odlišný od všech ostatních signálů.
(5) Na pracovištích, kam nemohou vstoupit osoby nepracující v provozu
(pracoviště v podzemí, v továrních halách, v ohrazených prostorech apod.), lze zajišťovat
bezpečnostní okruh a dávat signály odchylným způsobem než je stanoveno v odstavcích
1 až 4, pokud se při tom zajistí bezpečnost osob a majetku.
(6) Se způsobem zajištění bezpečnostního okruhu a významem signálů
musí být seznámeny všechny osoby, kterých se to týká.
Oddíl třetí
Střelmistr, technický vedoucí odstřelů a vedoucí trhacích prací
§ 40
Střelmistr
(1) Uchazeč o střelmistrovské oprávnění musí úspěšně ukončit základní
školu, mít praxi na podzemních pracovištích nejméně dva roky, na ostatních pracovištích
nejméně jeden rok; z toho uchazeč musí pracovat nejméně půl roku jako pomocník střelmistra.
(2) Uchazeč o střelmistrovské oprávnění, který je studentem nebo absolventem
vysoké školy nebo absolventem střední školy, nemusí mít předepsanou praxi a výuku
v kursech, má-li ve svém výkazu o studiu (indexu) nebo ve vysvědčení potvrzeno úspěšné
vykonání zkoušky z předmětů, ve kterých byla přednášena technologie a bezpečnost
trhacích prací, a prokáže-li, že se alespoň podobu 10 směn zúčastnil trhacích prací
příslušné odbornosti. Absolventům ostatních vysokých škol a osobám, které mají kvalifikaci
pyrotechniků ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, může obvodní báňský
úřad přiměřeně zkrátit předepsanou praxi.
(3) Odbornosti střelmistrů jsou:
a) střelmistr pro plynující doly
s nebezpečím výbuchu uhelného prachu,
b) střelmistr pro doly s nebezpečím výbuchu
uhelného prachu,
c) střelmistr pro neplynující doly bez nebezpečí výbuchu uhelného
prachu,
d) střelmistr pro povrchové dobývání,
e) střelmistr pro stavební práce a destrukce,
f)
střelmistr pro vrtné a geofyzikální práce,
g) střelmistr pro zvláštní druhy prací
s uvedením specializace.
(4) V rámci odbornosti podle odstavce 3 jsou střelmistři oprávněni
provádět tyto trhací práce malého rozsahu:
a) střelmistr s odborností podle odstavce
3 písm. a),b) a c) při pracích podle § 34 odst. 1 písm. a) a b) v podzemí podle své
odbornosti a v podzemí bez nebezpečí výbušného prostředí; střelmistr s odborností
podle odstavce 3 písm. a) také v dolech s nebezpečím výbuchu uhelného prachu,
b) střelmistr
s odborností podle odstavce 3 písm. d) při pracích podle § 34 odst. 1 písm. a) na
povrchu a dále při ražbě podzemních děl pro komorové odstřely, hloubení studní a
při prorážení silničních a železničních násypů,
c) střelmistr s odborností podle odstavce
3 písm. e) při pracích podle § 34 odst. 1 písm. b) a c) na povrchu a dále při tunelování,
hloubení studní, prorážení silničních a železničních násypů a podobných podzemních
pracích stavebního charakteru,
d) střelmistr s odborností podle odstavce 3 písm. f)
při pracích podle § 34 odst. 1 písm. d) včetně rozstřelování základů vrtného zařízení,
e)
střelmistr s odborností podle odstavce 3 písm. g) při pracích podle § 34 odst. 1
písm. e) podle své specializace,
f) každý střelmistr bez ohledu na svou odbornost
při ostatních trhacích pracích (rozmetání objemových hnojiv, vystřelování jamek pro
stromky, rozstřelování pařezů, čistění terénních rýh, rozstřelování ledů a zmrzlé
horniny apod.) v rozsahu podle § 34 odst. 1 písm. f).
§ 41
Technický vedoucí odstřelů
(1) Technickým vedoucím odstřelů se může stát jen střelmistr s úplným
středním vzděláním nebo s úplným středním odborným vzděláním a s nejméně půlroční
odbornou praxí při projektování a provádění trhacích prací velkého rozsahu, který
je držitelem oprávnění střelmistra příslušné odbornosti.
(2) Odbornosti technických vedoucích odstřelů jsou:
a) technický
vedoucí důlních odstřelů,
b) technický vedoucí komorových odstřelů,
c) technický vedoucí
odstřelů pro destrukce,
d) technický vedoucí odstřelů pro povrchové dobývání , vyjímaje
komorové odstřely,
e) technický vedoucí odstřelů pro stavební práce,
f) technický vedoucí
odstřelů pro vrtné a geofyzikální práce,
g) technický vedoucí odstřelů pro zvláštní
druhy prací s uvedením specializace.
(3) Technický vedoucí důlních odstřelů může provádět trhací práce v
prostředí, pro které má odbornosti střelmistra [§ 40 odst. 3 písm. a) až c)].
(4) Technický vedoucí odstřelů s odborností podle odstavce 2 písm.
d) může provádět trhací práce též na povrchových stavbách pozemních komunikací, pokud
jsou obdobné jako práce při povrchovém dobývání.
§ 42
Výuka
(1) Kurs, ve kterém se provádí teoretická a praktická výuka uchazečů
o oprávnění střelmistra, musí mít rozsah nejméně 100 vyučovacích hodin v patnácti
dnech; po dobu kursu nesmí být uchazeči pověřováni jinými úkoly.
(2) Teoretická příprava uchazečů o oprávnění technických vedoucích
odstřelů se provádí v kursu za podmínek uvedených v odstavci 1 v rozsahu nejméně
32 hodin.
§ 43
Přihláška ke zkoušce
(1) Pracovníka přihlašuje ke zkoušce střelmistra nebo technického vedoucího
odstřelů organizace.
(2) Přihláška obsahuje:
a) jméno, datum a místo narození pracovníka,
místo jeho trvalého pobytu,
b) adresu organizace, pracovní zařazení a druh vykonávané
práce,
c) uvedení odbornosti, ve které má pracovník osvědčit odbornou způsobilost.
(3) Organizace odpovídá za to, že přihlášený pracovník splňuje podmínky
pro připuštění ke zkoušce stanovené zákonem10) a touto vyhláškou.
(4) Osoba, která není v pracovním nebo obdobném poměru, se přihlašuje
ke zkoušce s uvedením údajů podle odstavce 2 písm. a) a c) a současně předloží potvrzení
orgánů státní zdravotní správy o zdravotní způsobilosti a doklad o splnění podmínek
odborné praxe a o dosaženém stupni vzdělání.
(5) Přihláška se předkládá obvodnímu báňskému úřadu příslušnému podle
místa pracoviště, pokud jde o střelmistry, a Českému báňskému úřadu, pokud jde o
technické vedoucí odstřelů; ostatní osoby předkládají přihlášku obvodnímu báňskému
úřadu příslušnému podle místa svého trvalého pobytu.
§ 44
Evidence průkazů a oprávnění
(1) Evidence střelmistrovských průkazů vede obvodní báňský úřad, který
je vydal; evidenci oprávnění technických vedoucích odstřelů vede Český báňský úřad.
(2) Organizace vede evidenci průkazů a oprávnění střelmistrů a technických
vedoucích odstřelů, kteří jsou jejími pracovníky.
(3) Držitelé průkazů podle odstavce 1 jsou povinni ohlásit změny údajů
v těchto průkazech uvedených do jednoho měsíce ode dne, kdy ke změně došlo, orgánu,
který průkaz vydal.
§ 45
Vedoucí trhacích prací
(1) V organizacích, které pravidelně používají výbušniny k trhacím
pracím, určuje vedoucí organizace s přihlédnutím k množství, objemu, rozsahu trhacích
prací, jejich technologické náročnosti a organizační struktuře organizace potřebný
počet vedoucích trhacích prací tak, aby v plném rozsahu mohli plnit povinnosti stanovené
zákonem a touto vyhláškou.
(2) Vedoucí trhacích prací musí mít alespoň úplné střední vzdělání
a oprávnění střelmistra nebo technického vedoucího odstřelů pro odbornosti, ve kterých
se v organizaci provádí trhací práce.
(3) Vedoucí trhacích prací zejména
a) dbá na uplatňování pokrokových
technologií trhacích prací a seznamuje pracovníky s novými výbušninami a pomůckami,
b)
ověřuje, popřípadě vypracovává technologické postupy trhacích prací,
c) organizuje
periodická školení a přezkušování střelmistrů a technických vedoucích odstřelů a
vede o tom záznam,
d) kontroluje uložení výbušnin, jejich zabezpečení a manipulaci
s nimi, výkon trhacích prací, znalost a dodržování předpisů o výbušninách, jakož
i technologických postupů trhacích prací,
e) navrhuje změny počtu střelmistrů a technických
vedoucích odstřelů, jejich pomocníků a skladníků skladu výbušnin,
f) vede evidenci
roznětnic a ohmmetrů, popřípadě dalších přístrojů elektrického roznětu.
Oddíl čtvrtý
Provádění trhacích prací
§ 46
Zakládání vývrtů
(1) Uvolněná hornina se musí před vrtáním odstranit tak, aby ústí zakládaných
vývrtů bylo plně odkryto,
(2) Nadměrné kusy horniny určené k druhotnému rozpojení se musí ukládat,
popřípadě zajistit tak, aby nemohlo dojít k jejich sesutí nebo pohybu.
(3) Vývrty se musí založit tak, aby trhavina mohla vykonat očekávanou
práci. Vrty zhotovené k jiným účelům se musí označit a smí se nabíjet, jen pokud
to dovoluje technologický postup trhacích prací.
(4) Vývrty po vyhořelých náložích a zbytky vývrtů (píšťaly) se nesmí
převrtávat, prohlubovat a nabíjet. Nové vývrty musí být od nich vzdáleny nejméně
30 cm; pokud nelze tuto vzdálenost dodržet, musí se čelba před vrtáním opláchnout
tlakovou vodou a po dobu vrtání musí být do vývrtu po vyhořelých náložích a do píšťal
po celé jejich délce zasunut nabiják.
§ 47
Úkryt pracovníků a místo odpalu
(1) Střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů smí manipulovat s výbušninami
při přípravě odstřelu až tehdy, když se přesvědčil, že stav pracoviště odpovídá předpisům
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a dokumentaci
trhacích prací a vývrty jsou vyčistěny od vrtné moučky.
(2) Po dobu trhacích prací musí být v manipulačním prostoru se střelmistrem
nebo technickým vedoucím odstřelů až do doby jeho odchodu na místo odpalu vždy alespoň
jeden pracovník.
(3) Ostatní pracovníci musí být před připojením přívodního vedení k
roznětné síti nebo před zahájením zažehování zápalnic v úkrytu nebo mimo ohrožené
území.
(4) Vzdálenost úkrytů pracovníků, stanovišť hlídek a místa odpalu
musí být v podzemí od místa odstřelu nejméně:
a) 30 m v dobývkách při trhacích pracích
malého rozsahu, pokud se pracovníci nezdržují ve směru možného účinku trhacích prací,
b)
75 m v dlouhých dílech při trhacích pracích malého rozsahu, pokud se mohou pracovníci
bezpečně ukrýt ( v postranních chodbách, výklencích, za ochrannými štíty apod.),
c)
150 m při trhacích pracích malého rozsahu v ostatních případech,
d) 200 m při trhacích
pracích velkého rozsahu.
(5) Vzdálenost úkrytů pracovníků, stanovišť hlídek a místa odpalu se
řídí místními podmínkami a musí zaručovat dostatečnou ochranu před účinky trhacích
prací.
§ 48
Dělení náložek
Dělit je možné jen náložky trhavin, u kterých je to povoleno v návodu
k jejich používání.
§ 49
Příprava roznětných náložek
(1) Roznětné náložky smí připravit jen střelmistr, a to v manipulačním
prostoru bezprostředně před nabíjením.
(2) Roznětné náložky se smějí připravit jen v množství potřebném pro
připravovaný odstřel.
§ 50
Nabíjení
(1) Nabíjet se smí jen z bezpečného stanoviště. Nabít se smí jen tolik
náloží, kolik se jich má při jednom odstřelu odpálit.
(2) Nálože v kapalinách nebo ve volném prostoru se musí zabezpečit
vhodným a bezpečným způsobem v určené poloze.
(3) Roznětné náložky nabíjí střelmistr a za jeho dozoru též jeho pomocníci.
Dno rozbušky musí směřovat k delší části nálože. Roznětné dělené náložky nabíjí pouze
střelmistr.
(4) Při nabíjení se musí postupovat tak, aby nedošlo k poškození přívodních
vodičů rozněcovadel.
(5) Náložky trhavin se nesmí do vývrtů vsouvat násilím.
(6) Pokud je roznětná náložka již ve vývrtu, smí se trhaviny nabíjet
volným pádem nebo pneumaticky jen podle návodu k používání trhaviny, a jsou-li pro
to stanoveny podmínky v dokumentaci trhacích prací.
(7) Roznětné náložky se mohou nabíjet jen ručně.
§ 51
Utěsňování nálože
(1) Nálož je třeba utěsnit ucpávkou. Od utěsnění se může upustit jen
v případech technologicky odůvodněných, a pokud je to stanoveno v dokumentaci trhacích
prací.
(2) K utěsnění se mohou použít jen vhodné nehořlavé materiály (jíl,
písek, voda apod.).
(3) Při utěsňování náloží pneumatickým zařízením se musí mezi nálož
trhaviny a ucpávku vsunout alespoň 10 cm dlouhá vložka z plastického jílu.
Sklípkování vývrtů a používání černého trhacího prachu
§ 52
Při sklípkování vývrtů se musí po každém odstřelu prostor sklípku
ochladit tak, aby se nabíjené výbušniny nevznítily.
§ 53
(1) Při nabíjení černého trhacího prachu (dále jen "prach") do
vývrtů, spár a trhlin, pokud do nich padá vlastní vahou, se musí
a) sypat prach pomocí
násypky z nejiskřícího materiálu, jejíž trubice sahá až na dno nabíjeného prostoru;
přitom nelze s násypkou natřásat nebo ji prudce posouvat,
b) postupovat tak, aby nedošlo
k rozsypání prachu mimo nabíjený prostor,
c) odstranit před nabíjením z blízkosti
nabíjeného prostoru železné předměty,
d) ucpat před nabíjením vývrtu jeho dno v délce
nejméně 10 cm, pokud se zjistilo, že ve vývrtu zůstaly úlomky vrtáku, které se nedají
odstranit.
(2) Nálože prachu se smějí nabíjet jen ručně a odpalovat jen elektrickým
roznětem.
(3) Nálož prachu se může utěsňovat ucpávkou jen ručně nabijákem.
Oddíl pátý
Roznět náloží
§ 54
(1) Roznětné vedení se musí připravovat, umísťovat a zabezpečovat tak,
aby nedošlo k jeho poškození a aby se zajistila jeho funkční spolehlivost.
(2) Všechny práce spojené s přípravou roznětného vedení řídí jediný
střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů, který po uzavření bezpečnostního okruhu
zkontroluje roznětné vedení a jako poslední odchází z místa náloží a provede odpal.
§ 55
Roznět zápalnicí
(1) Roznět zápalnicí se smí použít jen na povrchových pracovištích,
kde je bezpečná ústupová cesta z místa zážehu. Nesmí se použít ve výbušném prostředí.
(2) Zápalnice musí být tak dlouhá, aby střelmistr a jeho pomocník měli
po zažehnutí poslední zápalnice dostatek času odejít do bezpečného úkrytu. Zápalnice
přitom nesmí být kratší než 120 cm a z vývrtu musí vyčnívat nejméně 20 cm. Volné
konce zápalnic se nesmí svinovat, skládat ani vsouvat do vývrtů.
(3) Zápalnice se smí zažehovat, až když jsou všechny nálože připraveny
k odpálení.
(4) Zažehovat zápalnice může jen střelmistr a jeden jeho pomocník,
přičemž každý z nich může při jednom odstřelu provést nejvíce 5 zážehů, kromě ustanovení
odstavce 5. Zažehovat se musí postupně ve směru ústupu pracovníků z pracoviště v
pořadí určeném střelmistrem.
(5) Při rozmetání objemových hnojiv může zažehovat zápalnice i více
pomocníků. Délka zápalnic se však musí určit v technologickém postupu trhacích prací
tak, aby při postupném zažehování zápalnic byl každý zúčastněný pracovník už mimo
území ohrožené rozletem materiálu od nálože, která je přivedena k výbuchu. Počet
zážehů připadajících na jednoho pracovníka není omezený.
(6) Zápalnice lze zažehovat povolenými pomůckami nebo vrubovanou zápalnicí;
konzumní zápalkou lze zažehnout jen jednu zápalnici.
(7) Vrubovaná zápalnice nesmí být delší než 50 cm a musí se odříznout
ze svitku zápalnice použité k odstřelu. Zářezy musí být od sebe stejně vzdálené a
musí jich být nejméně o polovinu více než je počet zážehů.
(8) Zápalnici se zážehovou rozbuškou lze spojit jen povolenými rozbuškovými
kleštěmi.
§ 56
Roznět bleskovicí
(1) Bleskovice se smí řezat nožem na čisté dřevěné podložce nebo jinými
povolenými pomůckami v souladu s návodem na jejich používání.
(2) Bleskovicová roznětná síť se sestavuje přiložením bleskovic k sobě
ve směru postupu výbuchu a jejich pevným spojením v délce nejméně 10 cm nebo uzly
podle návodu k používání. Při dvojitém bleskovicovém roznětu se musí obě bleskovice
k sobě těsně přiložit a obě se musí odpálit současně. V jiných případech se nesmí
žádná část téže nebo více bleskovic přiblížit k sobě na vzdálenost menší než 30 cm.
(3) Bleskovice se rozněcuje rozbuškou připojenou k ní nejméně 10 cm
od konce bleskovice. Dno rozbušky musí směřovat ve směru postupu výbuchu bleskovice.
(4) V bleskovicovém roznětném vedení nesmí být na bleskovici zkruty
ani smyčky.
§ 57
Elektrický roznět
(1) Roznětnou síť tvoří propojená elektrická rozněcovadla (elektrické
rozbušky nebo elektrické palníky) s přívodními vodiči, popřípadě s prodlužovacími
(propojovacími) vodiči, které musí mít po celé délce nepoškozenou izolaci a spoje
musí být spolehlivě izolovány. Roznětné vedení se skládá z roznětné sítě a přívodního
vedení sloužícího k připojení roznětné sítě na zdroj roznětného proudu. Roznětným
okruhem se rozumí uzavřené roznětné vedení připravené k odpalu.
(2) Do téhož roznětného okruhu se mohou zapojovat elektrická rozněcovadla,
jejichž elektrické vlastnosti jsou z hlediska předepsané roznětné elektrické energie
shodné.
(3) Konce přívodních vodičů elektrických rozněcovadel se musí spojit
nakrátko, pokud nejsou izolovány až do konce. Rozpojit nebo odizolovat se mohou až
těsně před připojením do roznětné sítě.
(4) Vodiče přívodního vedení, propojovací vodiče, rychlospojky nebo
jiné pomůcky používané k upevnění nebo izolaci spojů roznětného vedení musí mít elektrickou
pevnost vyšší než napětí roznětného zdroje.
(5) Zdroj roznětné elektrické energie (roznětnice) musí mít zvláštní
odnímatelné zařízení, bez kterého jej nelze uvést do činnosti. Toto zařízení musí
mít střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů po dobu trhacích prací při sobě.
(6) Střelmistr a pod jeho dohledem i pomocníci mohou zapojovat elektrická
rozněcovadla jen do série. Paralelně nebo sérioparalelně může rozněcovadla zapojovat
jen technický vedoucí odstřelů; střelmistr, jen pokud má k tomu oprávnění Českého
báňského úřadu.
(7) Roznětné vedení se nesmí dotýkat kovových nebo jiných elektricky
vodivých předmětů s výjimkou roznětného vedení, u kterého je to uvedeno v návodu
k používání. Roznětné vedení musí být od jiných elektrických vedení vzdáleno nejméně
30 cm.
(8) Pokud se na jedno stanoviště odpalu vedou dvě nebo více přívodních
vedení, musí se označit tak, aby nemohlo dojít k jejich záměně.
(9) Přívodní vedení smí připojit k roznětné síti jen střelmistr nebo
technický vedoucí odstřelů.
(10) Střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů musí z místa, odkud
se odpaluje, přezkoušet ohmmetrem správnost zapojení a odpor roznětného okruhu před
jeho připojením na roznětnici. Zjistí-li větší odchylku mezi vypočteným a naměřeným
odporem roznětného okruhu, než povoluje dokumentace trhacích prací, musí zjistit
příčinu a závadu odstranit.
Oddíl šestý
Ochrana elektrického roznětu před účinky cizí elektrické energie
§ 59
Základní ustanovení
(1) Organizace provádějící trhací práce, při nichž hrozí nebezpečí
předčasného roznětu vlivem cizí elektrické energie, kterou nelze předem spolehlivě
vyloučit, je povinna zjistit od provozovatele zdroje potřebné údaje k posouzení bezpečnosti
elektrického roznětu.
(2) Provozovatel takového zdroje je povinen poskytnout potřebné údaje
a součinnost při ochraně elektrického roznětu.
(3) Opatření k ochraně elektrického roznětu musí být uvedena v dokumentaci
trhacích prací a uskutečněna dříve, než jsou elektrická rozněcovadla přinesena do
manipulačního prostoru.
(4) Nelze-li vliv nežádoucího zdroje cizí elektrické energie spolehlivě
vyloučit, musí se použít elektrická rozněcovadla s odpovídající elektrickou odolností
nebo jiný vhodný druh roznětu.
§ 60
Bludné proudy
Nelze-li odstranit nebezpečí předčasného roznětu vlivem bludných
proudů vypnutím zdroje, musí se zajistit
a) měření bludných proudů,
b) určení počtu
a míst jejich měření v dokumentaci trhacích prací,
c) použití elektrických rozněcovadel
s hodnotou bezpečného proudu nejméně třikrát vyšší, než je nejvyšší zjištěná hodnota
bludných proudů.
§ 61
Elektrostatická energie
(1) K ochraně elektrického roznětu před účinky elektrostatické
energie se musí podle příslušné české technické normy11) nebo ekvivalentní technické
normy členského státu Evropské unie, státu Evropského sdružení volného obchodu, který
je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo Turecka, pokud
zaručují alespoň rovnocennou míru ochrany zdraví a bezpečnosti, zajistit
a) oblečení pracovníků v manipulačním prostoru a pomůcky k použití
výbušnin, které nesmí být z materiálu s vysokou izolační schopností,
b) před každou manipulací s elektrickými rozněcovadly a s kteroukoliv
částí roznětného vedení a vždy po každém přerušení těchto prací se musí všichni zúčastnění
pracovníci zbavit případného elektrostatického náboje dotykem s elektrostaticky uzemněným
předmětem,
c) vybití případného elektrostatického náboje dotykem přívodního
vedení s elektrostaticky uzemněným předmětem před připojením na roznětnou síť.
(2) Pneumatická zařízení k nabíjení trhavin nebo ucpávky a všechna
zařízení z vodivých materiálů v manipulačním prostoru se musí uzemnit tak, aby svodový
odpor nebyl vyšší než 10 na šestou ohmů. K uzemnění se nesmí použít vodivé části
výstroje (kolejnice, potrubí apod.).
Atmosférická elektrická energie
§ 62
K ochraně před nežádoucím vlivem atmosférické elektrické energie
musí organizace před zahájením přípravy elektrického roznětu až do uskutečnění odpalu
vhodným způsobem zjišťovat výskyt, popřípadě přibližování bouřky (pomocí bouřkových
hlídek, detektorů, radiopřijímačů apod.).
§ 63
(1) Při bouřce, jejím přibližování, nebo lze-li ji očekávat, je
na povrchu příprava elektrického roznětu zakázána. Jsou-li elektrická rozněcovadla
připojena k bleskovicím, nebo jsou-li adjustována v náložkách, musí se neprodleně
a) vyklidit ohrožené území,
b) uzavřít bezpečnostní okruh,
c) odpálit připravené nálože,
pokud je to z technického a bezpečnostního hlediska možné.
(2) Nelze-li uskutečnit odpálení připravených náloží, musí být konce
roznětného vedení rozpojeny.
(3) Při trhacích pracích velkého rozsahu v období častého výskytu
bouřkové činnosti lze používat jen elektrická rozněcovadla, u kterých hodnota bezpečného
proudu je nejméně 0,9 A a bezpečného zážehového impulsu nejméně 20 mJ/ohm.
§ 65
Vnější rozvody elektrické energie vysokého a velmi vysokého napětí
Při použití elektrického roznětu na povrchu, pokud je roznětné vedení
ve vzdálenosti menší než 250 m od vnějších rozvodů elektrické energie vysokého a
velmi vysokého napětí nebo od drážních elektrických zařízení, pokud tyto nejsou vypnuty,
musí se dodržet tyto podmínky:
a) vzdálenost nejbližší části roznětného vedení od
osy vnějšího rozvodu, koleje elektrifikované dráhy nebo sloupů a stožárů nesmí být
menší, než je uvedeno v příloze č. 6 této vyhlášky,
b) rozněcovadla se mohou zapojit
jen do série,
c) roznětné vedení se musí umístit tak, aby v žádném místě nebylo nad
zemí více než 40 cm. Nelze-li tuto podmínku splnit, musí se dodržet dvojnásobek vzdáleností
uvedených v příloze č. 6 této vyhlášky,
d) konce roznětného vedení musí být až do
připojení na roznětnici rozpojeny,
e) přívodní vedení od roznětnice k místu odstřelu
se musí vést kolmo na průmět osy vnějšího rozvodu elektrické energie.
§ 66
Vysokofrekvenční energie
(1) V blízkosti zdroje vysokofrekvenční energie (vysílače, radiolokátoru
apod.) musí být konce roznětného vedení až do připojení na roznětnici rozpojeny.
(2) Pokud není zdroj vysokofrekvenční energie vypnutý, nesmí být pro
jednotlivé druhy elektrických rozněcovadel v závislosti od jeho výkonu bezpečná vzdálenost
menší, než je uvedeno v příloze č. 7 této vyhlášky. Tato vzdálenost se měří od zdroje
k nejbližší části roznětného vedení.
(3) V bezpečné vzdálenosti se musí přístupové cesty označit tabulemi
s nápisem: "Zakazuje se používat vysílače a radiolokátory. Nebezpečí výbuchu". Tabule
musí být 120 cm široká, 100 cm vysoká, žluté barvy s 5 cm černým okrajem. Písmena
černé barvy musí být 10 cm vysoká. Tabule musí být umístěna tak, aby její střed byl
ve výšce 200 cm nad terénem.
Oddíl sedmý
Opatření po odstřelu
§ 67
Čekací doba
(1) Na pracoviště se smí vstoupit po odstřelu až po uplynutí čekací
doby.
(2) Čekací doba po odstřelu více než jedné nálože je
a) při použití
zápalnice, a to bez ohledu na způsob jejího zažehnutí, nejméně 10 minut,
b) při elektrickém
roznětu bez použití zápalnice nejméně 5 minut,
c) při použití bleskovicového roznětu
se čekací doba řídí podle způsobu roznětu bleskovice.
(3) Při elektrickém roznětu se čekací doba prodlužuje na 10 minut,
jestliže je podezření, že došlo k selhávce. Pokud dojde k selhávce při použití zápalnice,
čekací doba se rovná normované době hoření nejdelší použité zápalnice prodloužené
o 30 minut.
(4) Čekací doba se měří od posledního výbuchu. Při použití zápalnice
musí střelmistr a jeho pomocník počítat výbuchy nezávisle na sobě. Jestliže jsou
jejich počty rozdílné nebo neodpovídají počtu odpálených náloží, je čekací doba jako
při selhávce.
(5) Čekací doby podle odstavců 2 a 3 nesmí být kratší než doba potřebná
na zředění zplodin výbuchu nejméně na hranici stanovenou zvláštními předpisy.5) To
neplatí pro osoby v izolačních dýchacích přístrojích.
(6) V dokumentaci trhacích prací se musí uvést, zda a jakým způsobem
se musí kontrolovat složení ovzduší před vstupem na pracoviště.
§ 68
Prohlídka a zabezpečení pracoviště po odstřelu
(1) Střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů spolu s předákem nebo
vedoucím pracoviště musí po odstřelu prohlédnout pracoviště ihned po uplynutí čekací
doby.
(2) Střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů zjišťuje výsledek trhacích
prací a předák nebo vedoucí pracoviště způsobilost pracoviště pro další bezpečnou
práci.
(3) Jestliže střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů zjistí, že
nehrozí nebezpečí od výbušnin, vydá pokyn k uvolnění bezpečnostního okruhu.
§ 69
Selhávky
(1) Jestliže dojde k selhávce, musí se bezodkladně přistoupit k jejímu
zneškodnění. V místě odstřelu se smí provádět jen práce související s jejím zneškodněním.
Přitom se musí určit manipulační prostor a bezpečnostní okruh. Selhávku vyhledává
a zneškodňuje střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů, a to zpravidla ten, který
provedl trhací práce.
(2) Jiní pracovníci mohou střelmistrovi nebo technickému vedoucímu
odstřelů pomáhat při zneškodňování selhávky jen v nevyhnutelných případech podle
jeho pokynů a pod jeho dozorem.
(3) Zjistí-li pracovníci selhávku nebo zbytky nevybuchlých výbušnin
až během dalších prací, jsou povinni přerušit práci a bezodkladně to oznámit střelmistrovi
nebo technickému vedoucímu odstřelů; v jeho nepřítomnosti nejbližšímu vedoucímu pracovníkovi.
(4) Výbušniny selhávek a zbytky nevybuchlých výbušnin se musí zničit.
(5) Organizace musí vést evidenci selhávek a musí zabezpečit potřebnou
informovanost pracovníků o nezlikvidovaných selhávkách tak, aby v jejich důsledku
nedošlo k ohrožení života a zdraví pracovníků.
§ 70
Zneškodňování selhávek
(1) Selhávky lze zneškodnit těmito způsoby:
a) obnovou volně přístupné
části roznětného vedení; při zápalnicovém roznětu musí být nově připojená zápalnice
dlouhá nejméně 120 cm,
b) použitím nové roznětné náložky po předcházejícím odstranění
ucpávky nálože; ucpávka se smí odstranit vytažením, pokud je v obalu, nebo vyfoukáním
stlačeným vzduchem, vypláchnutím nebo odstraněním škrabkou, pokud je vyloučena možnost
dotyku škrabky s roznětnou náložkou,
c) odpálením nálože v novém vývrtu, pokud se
vývrt nepřiblíží k selhávce na menší vzdálenost, než je desetinásobek průměru vývrtu,
ve kterém je selhávka, avšak ne menší než 30 cm. Polohu a směr nového vývrtu musí
určit střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů. Pro zjištění směru vývrtu se selhávkou
lze v potřebné míře odstranit ucpávku způsobem podle písmene b),
d) v nevýbušném prostředí
též použitím příložné nálože,
e) vypláchnutím sypkých nebo kapalných trhavin nebo
vyfoukáním náložkovaných trhavin,
f) nenásilným vyjmutím volně přístupných náložek
ve zbytcích vývrtů.
(2) Ve vývrtech délky do 1 m při destrukčních pracích nebo ve vývrtech
s vodní ucpávkou bez obalů lze nenásilným způsobem vyjmout i roznětnou náložku tahem
za přívodní vodiče, pokud byla zhotovena tak, že tahem nebudou namáhány vodiče v
místě jejich spojení s rozbuškou.
(3) Nová roznětná náložka se nezapočítává do nejvýše přípustné hmotnosti
nálože.
(4) Pomůcky nebo ty jejich části, které by mohly přijít do styku se
selhávkami, musí být z nejiskřícího materiálu. Pokud byl použit elektrický roznět
a došlo k selhávce, musí se při jejím zneškodňování provést opatření k ochraně elektrických
rozněcovadel před nežádoucím roznětem.
(5) Po zneškodnění selhávky musí střelmistr nebo technický vedoucí
odstřelů provést prohlídku místa odstřelu a odstranit případné zbytky nevybuchlých
výbušnin.
Oddíl osmý
Trhací práce velkého rozsahu
§ 71
Vyhrazené úkony
(1) Při trhacích pracích velkého rozsahu musí mít technický vedoucí
odstřelů zástupce, který má oprávnění technického vedoucího odstřelů příslušné odbornosti.
Zástupce zastupuje technického vedoucího odstřelů při všech úkonech přípravy a provedení
odstřelu.
(2) Při trhacích pracích velkého rozsahu lze nabíjení, adjustaci, zřizování
roznětného vedení a odpal provést jen za osobního vedení technického vedoucího odstřelů;
tyto úkony mohou být podle technického projektu odstřelu a podmínek, za kterých byly
povoleny trhací práce, prováděny též za osobního vedení střelmistra, kterému pro
tuto činnost vydal Český báňský úřad povolení.
(3) Při trhacích pracích, při kterých jsou použity výbušniny s obsahem
esterů kyseliny dusičné, se pracovníkům, kteří s výbušninou pracují, poskytuje alespoň
dvakrát za směnu teplá zrnková káva, při práci s výbušninami s obsahem tritolu nebo
kyseliny pikrové se poskytuje mléko.
§ 72
Deník a zápis o odstřelu
(1) Vedoucí pracoviště vede deník, ve kterém se v rozsahu určeném organizací
zaznamenávají všechny skutečnosti důležité pro posouzení stavu přípravných prací
k odstřelu.
(2) Technický vedoucí odstřelů vyhotoví neprodleně o průběhu a výsledku
každého odstřelu zápis, v němž uvede zejména, zda nedošlo k selhávce, jaká bezpečnostní
opatření jsou nutná pro další postup prací, a přehledný seznam případných škod. Zápis
zašle orgánu, který odstřel povolil.
§ 73
Kontrola před nabíjením
Po ukončení přípravných prací pro odstřel na povrchu v hornině, se
musí před nabíjením provést zaměření místa náloží (vývrtů, sklípků, štol, komor apod.),
způsobem určeným organizací a zkontrolovat, zda stav odpovídá technickému projektu
odstřelu.
§ 74
Změna parametrů odstřelu
Pokud by v důsledku změn zjištěných podle § 73 nemohly být při odstřelu
dodrženy podmínky rozhodnutí o jeho povolení a mohly být ohroženy další chráněné
zájmy, musí organizace předložit příslušnému povolovacímu orgánu upravenou a doplněnou
dokumentaci odstřelu se žádostí o změnu povolení. V jiných případech musí technický
vedoucí odstřelů bezodkladně zaznamenat změny proti původní dokumentaci a zaslat
orgánu, který odstřel povolil.
§ 75
Postup při zneškodňování selhávky
(1) Technický vedoucí odstřelů určí postup při zneškodňování selhávky
a podle potřeby vypracuje i dokumentaci na její zneškodnění, případně upraví rozsah
a způsob uzavření bezpečnostního okruhu.
(2) Před začátkem prací spojených se zneškodňováním selhávky musí technický
vedoucí odstřelů seznámit pracovníky s pracovním postupem a s nebezpečím při práci.
Zejména jim musí uložit, aby mu okamžitě hlásili každý nález výbušniny, části roznětného
vedení a další závažné okolnosti podle povahy selhávky.
(3) O postupu prací spojených se zneškodňováním selhávky vede technický
vedoucí odstřelů písemný záznam. O příčině selhávky a o její likvidaci vyhotoví technický
vedoucí odstřelů zápis, který připojí k zápisu o výsledku odstřelu.
§ 76
Přípravné práce pro povrchové komorové odstřely
(1) Technologický postup pro ražení a zajišťování podzemních děl5)
pro komorové odstřely musí odpovídat požadavkům technického projektu odstřelu.
(2) Nad vchodem do vstupní štoly se musí zřídit bezpečný a pevný kryt
(portál) proti pádu horniny. Jeho délka se řídí stabilitou, sklonem a výškou skalní
stěny. Portál musí být nejméně 3 m dlouhý.
(3) Při ukládání trhavin do komor se musí stabilní elektrické osvětlovací
zařízení nejdříve odstranit z blízkosti komor.
(4) Před dopravou elektrických rozbušek do komor se musí ze všech podzemních
děl odstranit elektrické vedení. K osvětlování lze potom používat jen důlní osobní
svítidla nebo důlní lampy na pohon stlačeným vzduchem.
§ 77
Roznět náloží povrchových komorových odstřelů
(1) Nálože se smějí přivést k výbuchu jen elektrickým nebo bleskovicovým
roznětem.
(2) Při rozněcování náloží se musí použít nejméně dvě roznětné vedení,
přičemž v každé náloži, v každém roznětném vedení musí být nejméně dvě roznětné náložky.
(3) Při komorovém odstřelu s jiným způsobem těsnění štol než umělým
závalem, musí se konec roznětného vedení uložit u vchodu do vstupní štoly do uzamykatelné
skříňky. Až poté se smějí do roznětné sítě zapojit roznětné náložky.
(4) Vstupní štola se nesmí nabíjet výbušninami s výjimkou vývrtů pro
těsnění štol umělým závalem; nálože vývrtů pro zával štol se smí adjustovat rozbuškami
až po uložení trhavin v komorách a po případném postavení ochranných zídek u komor.
(5) Nálože vývrtů pro zával štoly nesmí působit svým účinkem do prostoru
nálože v komoře.
(6) Při utěsnění štol kapalinou se musí nálože v komoře zajistit proti
posunu proudící kapalinou nebo jejím vztlakem.
(7) Použije-li se takový způsob utěsnění, při kterém lze očekávat vyhození
materiálu vstupní štolou (při těsnění vodou, umělém závalu štol apod.), musí se v
dokumentaci trhacích prací určit způsob ochrany ohrožených objektů a zařízení.
§ 78
Přístup k selhávce povrchového komorového odstřelu a její likvidace
(1) Razí-li se k selhávce nové podzemní dílo, musí se poloha a vzdálenost
čelby od selhávky soustavně měřicky kontrolovat.
(2) Pokud se postupuje k selhávce původním podzemním dílem, musí technický
vedoucí odstřelů kontrolovat stav roznětného vedení, soudržnost stropů a boků díla
a měřením zjišťovat vzdálenost postupujícího pracoviště od selhávky.
(3) Selhávky se smějí odpálit v původní velikosti jen tehdy, pokud
se nezměnily podmínky platné pro příslušnou nálož nebo pokud odhoz horniny při odstřelu
nemůže být z jiných důvodů nebezpečný.
(4) Nelze-li selhávku znovu odpálit, odstraní se podle možnosti nejdříve
roznětné náložky a až poté ostatní výbušniny.
Oddíl devátý
Trhací práce za zvláštních podmínek
§ 79
Trhací práce pod vodou
Pokud pro přípravu trhacích prací pod vodou je nutný pobyt pod vodní
hladinou s potápěčským vybavením, smí trhací práce provádět jen střelmistr nebo technický
vedoucí odstřelů, který je současně držitelem osvědčení o způsobilosti pro výkon
potápěčských prací; to platí i pro jeho pomocníka.
§ 80
Rozrušování ledu
Při rozrušování ledu musí technologický postup trhacích prací obsahovat
i způsob zabezpečení pracovníků pro případ prolomení ledu.
§ 81
Blízká pracoviště na povrchu
(1) Za blízká pracoviště při trhacích pracích na povrchu se považují
ta pracoviště, jejichž bezpečnostní okruhy při současném provádění trhacích prací
by se dotýkaly nebo překrývaly. Při trhacích pracích na blízkých pracovištích se
stanoví jeden společný bezpečnostní okruh. Organizace určí jednoho ze střelmistrů
nebo technických vedoucích odstřelů, který odpovídá za koordinaci trhacích prací;
jde zejména o uzavření a uvolnění bezpečnostního okruhu, stanovení místa a doby odpalu
a určení úkrytů.
(2) Jde-li o blízká pracoviště různých organizací, stanoví se opatření
podle odstavce 1, popřípadě i další potřebná opatření vzájemnou dohodou těchto organizací.
§ 82
Blízká pracoviště v podzemí, přiblížení k stařinám a k povrchu
(1) Jsou-li podzemní pracoviště od sebe vzdálena v libovolném směru
méně než 30 m, musí střelmistr včas vyrozumět osádky těchto pracovišť, že se bude
provádět odstřel. Trhací práce na těchto pracovištích musí vykonávat tentýž střelmistr.
Bezpečnostní opatření pro trhací práce se určí v dokumentaci trhacích prací. Pokud
jde o podzemní pracoviště dvou organizací, určí se bezpečnostní opatření jejich dohodou.
(2) Přiblíží-li se čelby k sobě na vzdálenost 10 m, musí se při dalším
provádění trhacích prací ražení na jedné čelbě zastavit a potřebná část tohoto díla
zahrnout do bezpečnostního okruhu.
(3) Podle odstavců 1 a 2 se postupuje i tehdy, pokud se předpokládá
proražení do používaného podzemního díla nebo se razí v jeho blízkosti.
(4) Pokud se přiblíží čelba ke stařinám nebo dočasně opuštěné části
podzemního prostoru na vzdálenost 10 m, musí organizace určit pro trhací práce potřebná
opatření v dokumentaci trhacích prací.
(5) Přiblíží-li se čelba k povrchu na vzdálenost 30 m, musí organizace
určit v dokumentaci trhacích prací potřebná opatření, a to v dohodě s orgánem, kterému
náleží ochrana dotčeného zájmu.
§ 83
Trhací práce v hloubení
(1) Uzávěry otvorů v povalech se musí před odpalem otevřít.
(2) Po trhacích pracích musí se jáma a přilehlé prostory zkontrolovat
také z hlediska bezpečnosti svislé dopravy a chůze.
(3) Po odstřelu se smí v dalších pracích na dně hloubení pokračovat
až tehdy, když střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů a dozorčí orgán zjistili
účinky odstřelu a pracoviště se zabezpečilo.
DÍL DRUHÝ
Trhací práce v podzemí bez výskytu výbušného prostředí
§ 86
Prohlídka a zabezpečení pracoviště po odstřelu
(1) Prohlídka pracoviště po odstřelu se nemusí provádět ihned po uplynutí
čekací doby, pokud se pracoviště až do doby prohlídky znepřístupní proti vstupu nepovolaných
osob způsobem určeným v dokumentaci trhacích prací.
(2) Při prohlídce pracoviště musí střelmistr nebo technický vedoucí odstřelů
měřit koncentraci oxidu uhelnatého a nitrózních plynů v ovzduší, pokud je to stanoveno
v dokumentaci trhacích prací; vstup na pracoviště smí povolit jen v případě, že jejich
koncentrace nepřesahuje hodnoty stanovené zvláštními předpisy.5)
DÍL TŘETÍ
Trhací práce v uhelných dolech
Oddíl první
Obecná ustanovení
§ 87
Základní pojmy
Pro účely tohoto dílu se rozumí:
a) vrstvou uhlí z hlediska přiblížení
se skalní trhaviny vrstva uhlí tloušťky 1 cm a více,
b) horninou prostoupenou trhlinami
hornina, ve které se vyskytují takové trhliny, které jsou komunikacemi metanu do
prostoru důlního díla,
c) fukačem mimořádné a intenzívní uvolňování metanu z uhelného
masivu nebo z průvodní horniny. Za mimořádné a intenzívní uvolňování se považuje
takový výstup metanu, u kterého hodnota při měření překročí dovolenou koncentraci,
a když není možné tomuto uvolňování zamezit utěsněním místa výstupu,
d) dovrchním
dílem důlní dílo ražené v úseku delším než 25 m se stoupáním větším než 1:10 a přestává
se považovat za dovrchní dílo, když je dále ražené v úseku delším než 25 m a se stoupáním
menším než 1:10,
e) uvolňování výztuže rozrušování horniny na styku výztuže s horninou
při použití výbušnin,
f) odlehčovacím vrtem vrt o průměru 80 až 200 mm sloužící k
vytvoření zóny sníženého napětí před důlním dílem,
g) otřasnou trhací prací trhací
práce, jejímž účelem je vyvolat seismický účinek, následkem kterého se přesune místo
zvýšeného napětí do bezpečné vzdálenosti v předpolí důlního díla nebo se vyvolá průtrž
hornin a plynů v době, kdy pracovníci jsou v bezpečném místě chráněni před účinky
průtrže.
§ 88
Používání trhavin a rozněcovadel
(1) Místo skalních trhavin lze použít důlně bezpečné trhaviny a místo
předepsané kategorie důlně bezpečné trhaviny lze použít důlně bezpečnou trhavinu
vyšší kategorie bezpečnosti.12) Skalní a důlně bezpečné trhaviny a trhaviny různé
kategorie bezpečnosti se nesmějí použít ve stejném vývrtu; rovněž nelze použít ve
stejném vývrtu trhaviny plastické a sypké konzistence s výjimkou případu, kdy při
používání sypkých trhavin je plastická trhavina roznětnou náložkou nebo počinovou
náloží.
(2) Hmotnost jedné nálože důlně bezpečné trhaviny nesmí přesáhnout
hodnotu uvedenou v návodu na používání trhaviny (mezní nálož).
(3) Používat se smí jen elektrické rozbušky s měděnou dutinkou.
(4) Rozstřelovat lze pouze dřevěnou výztuž v uhelných dolech neplynujících
a plynujících I. třídy nebezpečí, a to jen náložemi ve vývrtech při použití důlně
bezpečné trhaviny. Ucpávka musí být až k ústí vývrtů a nesmí být kratší než délka
nálože.
§ 89
Trhací práce v blízkosti důlních požárů
Při trhacích pracích v blízkosti důlních požárů musí být přítomen dozorčí
orgán5) a v dokumentaci trhacích prací musí se kromě předepsaných náležitostí určit
též způsob měření teploty ve vývrtech.
Zakládání,nabíjení a ucpávání vývrtů
§ 90
(1) Nálože důlně bezpečných trhavin ve vývrtech se nesmí přiblížit
jiným náložím nebo k jiným neutěsněným vývrtům na menší vzdálenost než 40 cm v uhlí
a 30 cm v kameni.
(2) Vzdálenost mezi náložemi skalních plastických trhavin nesmí být
menší než 15 cm, vzdálenost mezi náložemi ostatních skalních trhavin nesmí být menší
než 30 cm.
(3) Vývrty po vyhořelých náložích a zbytky vývrtů (píšťaly) se musí
po dobu vrtání nových vývrtů označit vloženými nabijáky a po ukončení vrtání se musí
utěsnit po celé délce předepsanou ucpávkou.
(4) Při použití skalní trhaviny na pracovišti, kde lze předpokládat
navrtání uhlí, se musí způsobem určeným v dokumentaci trhacích prací předvrtávat
nejméně jedním vrtem ve směru nejbližšího předpokládaného výskytu uhlí. Vrt musí
být nejméně o 1 m delší, než jsou ostatní vývrty. Navrtání uhlí tímto vrtem musí
předák oznámit směnovému technikovi a střelmistrovi; tento vrt se musí označit způsobem
určeným organizací a nesmí se nabíjet. Při navrtání uhlí vývrtem smí se při trhacích
pracích používat jen důlně bezpečná trhavina.
(5) Vývrty pro skalní trhaviny se musí založit tak, aby se nálož
skalní trhaviny nepřiblížila k vrstvě uhlí blíže než 20 cm.
(6) Nálože se musí odpálit bezprostředně po nabití všech vývrtů.
§ 91
(1) Mezery v náloži se smí vytvářet jen za těchto podmínek:
a)
při použití důlní skalní trhaviny nesmí být jednotlivé mezery v náloži větší než
20 cm, pokud není přenos detonace zabezpečený bleskovicí,
b) při použití důlně bezpečné
trhaviny musí se vždy přenos detonace zajistit bleskovicí.
(2) Délka mezer před nebo za náloží se neomezuje.
(3) Vývrty se nesmí sklípkovat.
(4) Používat příložné nálože je zakázáno.
§ 92
K ucpávání náloží ve vývrtech se smí použít jen
a) voda v obalech
nebo bez obalů,
b) písek nebo vysokopecní granulovaná struska vrhaná do vývrtu pod
tlakem,
c) písek s plastickým jílem jako pojivem,
d) písek v obalech,
e) tvárlivý jíl.
§ 93
(1) Písek a vysokopecní granulovaná struska pro ucpávku musí splňovat
tyto podmínky:
a) nejméně 90 % objemu musí mít zrnitost 0,3 až 3 mm, zbytek nejvíc
5 mm,
b) obsah jílových příměsí nesmí přesahovat 10 % objemu.
(2) Za tvárlivý jíl se považuje takový jíl, který lze ručně tvarovat.
(3) Písek s plastickým jílem jako pojivem se zhotovuje z písku podle
odstavce 1 a jílu tak, aby se výsledná směs dala ručně tvarovat.
§ 94
(1) Ucpávka musí po celé své délce vyplňovat průřez vývrtu. Ucpávka
v obalech smí mít průměr nejvíc o 5 mm menší, než je průměr vývrtu.
(2) Vodní ucpávka v obalech musí být tvořena nejméně ze dvou samostatných
k sobě přiléhajících částí o přibližně stejné délce. Jednotlivé části této ucpávky
nesmí být kratší než 20 cm. Při použití samosvorné ucpávky může být tato z jednoho
kusu o délce nejméně 40 cm.
(3) Délka ucpávky nesmí být kratší než 40 cm, u mezerové nálože 50
cm.
Oddíl druhý
Trhací práce v hloubení v blízkosti uhelné sloje
§ 96
(1) Přiblíží-li se vývrt na vzdálenost 3 m k uhelné sloji, smí se použít
jen důlně bezpečná trhavina příslušné kategorie. Skalní trhavina se smí použít do
vzdálenosti 1 m od této sloje jen v tom případě, když je dno hloubení zatopeno vodou
nejméně 10 cm nad jeho nejvyšší bod. Přiblíží-li se kterákoliv nálož na vzdálenost
3 m od uhelné sloje, nesmí být časový interval mezi výbuchem sousedních náloží větší
než 60 ms.
(2) Vzdálenost uhelné sloje od dna hloubení se při přiblížení na 10
m podle geologického profilu jámy upřesňuje předvrtáváním alespoň třemi vrty o 1
m delšími, než je délka zabírky. Přitom jeden vrt se musí založit v místě, kde se
předpokládá nejmenší vzdálenost od sloje, a to kolmo na její předpokládaný úklon.
V případě použití předvrtů pro trhací práce musí se jejich část přesahující zabírku
po celé délce utěsnit.
(3) Při předvrtávání podle odstavce 2 musí být přítomný směnový technik,
který předvrty vyhodnotí.
Oddíl třetí
Trhací práce v dovrchních důlních dílech
§ 97
Trhací práce v neproražených dílech
V neproražených dovrchních dílech a v dílech z nich odbočujících
se musí při trhacích pracích dodržet tyto podmínky:
a) střelmistr musí měřit obsah
metanu nejen v okruhu 25 m (§ 99), ale také po celé délce dovrchního díla v místech
možného nahromadění metanu,
b)
trhací práce ve větší vzdálenosti než 500 m od průchodního větrního proudu, když
se vyskytne v celém úseku ražení alespoň jeden úsek považovaný za dovrchní dílo,
se smí provádět jen na základě příkazu závodního dolu.
Oddíl čtvrtý
Ochrana pracovišť proti uhelnému prachu, metanu a oxidu uhelnatému
§ 98
Zneškodňování uhelného prachu při trhacích pracích
(1) V důlních dílech se musí:
a) před zneškodňováním uhelného prachu
odstranit uhlí a lehko zápalné hmoty do vzdálenosti 25 m od ústí vývrtů na všechny
strany,
b) před nabíjením vývrtů zneškodnit uhelný prach do vzdálenosti 25 m ve všech
směrech od místa odstřelu; totéž platí pro důlní dílo, které se přiblížilo na vzdálenost
10 m k místu odstřelu.
(2) Podle odstavce 1 písm. a) se nemusí uhlí odstraňovat za těchto
podmínek:
a) před každým odpalem se uvolněné uhlí zkropí vodou,
b) nad uvolněným uhlím
se měří koncentrace metanu.
(3) V dobývkách, kde není možné účinně zavlažovat uhelný pilíř a kde
není odstraněno uhlí, musí se před trhacími pracemi otevřený prostor dobývky zkropit
vodou nejméně na vzdálenost 25 m na obě strany od krajních vývrtů a směrem do závalu
tak daleko, pokud je to bezpečně možné.
(4) Uhelný prach se nemusí zneškodňovat, je-li prokázáno, že v přirozeném
stavu není výbuchu schopný.
§ 99
Měření koncentrace metanu při trhacích pracích na plynujících dolech
(1) Střelmistr musí v přítomnosti předáka měřit v místě odstřelu
koncentraci metanu
a) před nabíjením vývrtů,
b) bezprostředně před odchodem na místo
odpalu,
c) po provedení odstřelu při prohlídce pracoviště.
(2) Koncentrace metanu se musí měřit před nabíjením vývrtů i v okruhu
25 m od místa odstřelu, a to i v sousedních důlních dílech přilehlých k místu odstřelu;
v dobývkách směrem k závalu jen potud, pokud je to bezpečně možné.
(3) Koncentrace metanu se musí měřit podle odstavce 2 i v důlním díle,
které se přiblíží na vzdálenost menší než 10 m k místu odstřelu, nebo které je s
místem odstřelu spojené neutěsněným vrtem.
(4) Kromě případů uvedených v odstavcích 1 až 3 musí střelmistr měřit
před nabíjením vývrtů koncentrace metanu
a) při každém vývrtu, když se zjistí 0,5
% metanu a více při měření v nejvyšším místě díla pod stropem. Měření se provede
při ústí kontrolovaného vývrtu, a to v místě situovaném 10 cm před a 10 cm nad jeho
vyústěním na čelbu. Když se v tomto místě zjistí vyšší než přípustná koncentrace
metanu (§ 112 a 119), nesmí se tento vývrt nabíjet a musí se utěsnit ucpávkou,
b)
nad uvolněným uhlím ve smyslu § 98 odst. 2 písm. b),
c) na stanovišti odpalu těsně
před provedením odpalu.
(5) Koncentrace metanu se musí měřit také v prostorech pod stropem,
když je strop obnažený, nebo pod zapažením, když je strop vyztužený a založený.
(6) Odpálit se musí bez prodlení po posledním měření koncentrace metanu
v místě odstřelu a na stanovišti odpalu.
§ 100
Kontrola ovzduší po odstřelu
Při prohlídce pracoviště po odstřelu musí střelmistr měřit i koncentraci
oxidu uhelnatého a nitrózních plynů v ovzduší; vstup na pracoviště dovolí jen v případě,
že koncentrace oxidu uhelnatého a nitrózních plynů nepřesahuje hodnoty stanovené
zvláštními předpisy.5)
Oddíl pátý
Bezvýlomová trhací práce
§ 101
Zakládání a nabíjení vývrtů
(1) Při bezvýlomové trhací práci musí se uspořádáním vývrtů, volbou
hmotnosti a geometrie náloží a ucpávkou zabezpečit, že nedojde k vytvoření výlomů
ani k prošlehnutí detonující nálože.
(2) Nálož pro bezvýlomovou trhací práci se nesmí přiblížit k jiným
náložím na vzdálenost menší, než je stanovena v geomechanickém zadání v závislosti
na fyzikálně-mechanických vlastnostech hornin a použitých výbušninách, ne však méně
než 2 m.
(3) Trhavina se musí nabíjet tak, aby nálož tvořila souvislý sloupec.
(4) Při nabíjení vývrtů musí se adjustovaná náložka při všech současně
odpalovaných náložích umístit vždy ve stejném místě nálože. Při použití důlně bezpečné
protiplynové trhaviny II. kategorie musí být adjustovaná náložka vždy na dně vývrtu.
§ 102
Přípustnost trhacích prací a související opatření
(1) Pro bezvýlomovou trhací práci musí závodní dolu vydat příkaz k
zajištění technicko-organizačních a bezpečnostních opatření, ve kterém se zohlední
místní podmínky.
(2) Dokumentace trhacích prací se vypracuje na základě geomechanického
zadání odborníka z oboru mechaniky hornin určeného organizací.
§ 103
Technologický postup trhacích prací
(1) Technologický postup trhacích prací musí kromě náležitosti podle
přílohy č. 4 této vyhlášky obsahovat i náležitosti technického projektu odstřelu
s výjimkou výpočtu seismických účinků odstřelu.
(2) Pro opakované odstřely lze vypracovat generální technologický postup
trhacích prací, který musí též obsahovat náležitosti technického projektu odstřelu
s výjimkou výpočtu seismických účinků odstřelu.
Použití výbušnin
§ 104
(1) Na používání důlně bezpečných trhavin při bezvýlomové trhací
práci se nevztahuje ustanovení o mezné náloži (§ 88 odst. 2) a ustanovení § 115 odst.
3 písm. a), pokud jde o nepřípustnost použití důlně bezpečných protiplynových trhavin
I. kategorie.
(2) Nelze-li při náložích důlně bezpečné trhaviny zajistit spolehlivost
stability detonace (zvýšením průměru nálože, zamezením napadání horniny mezi sousední
náložky apod.), musí se tato zajistit pomocí důlně bezpečné bleskovice.
§ 105
(1) Při nabíjení se musí zabezpečit styk bleskovice s trhavinou po
celé délce nálože.
(2) V ukloněných vývrtech se musí bleskovice zajistit před vypadnutím
z vývrtu.
(3) Bleskovice použitá v jednom vývrtu nesmí být kratší než délka
nálože trhaviny; při odstřelu nesmí být žádná část bleskovice blíže k ústí vývrtu,
než je délka ucpávky.
(4) Pokud je nutné bleskovice ve vývrtech spojovat, musí se spoj
vytvořit přiložením a pevným spojením v délce nejméně 20 cm.
(5) Bleskovice ve své funkční části nesmí ve vývrtu tvořit skruty,
smyčky a ostré záhyby.
§ 106
Délka ucpávky
Délka ucpané části vývrtu v centimetrech nesmí být menší než šestinásobek
druhé mocniny průměru vývrtu v centimetrech, nejméně však 100 cm; přitom vodní ucpávka
v obalech se musí zhotovit minimálně ze čtyř samostatných přibližně stejných dílů.
§ 107
Čekací doba a kontrola po odstřelu
(1) Čekací doba po odstřelu nesmí být kratší než 30 minut.
(2) Po uplynutí čekací doby musí se zkontrolovat
a) nezávadnost
ovzduší v ohroženém prostoru,
b) úplnost detonace náloží, a to:
1. vizuální kontrolou,
když je vývrt volný a bez přívodních vodičů,
2. kontrolou přerušení můstku elektrických
rozněcovadel, pokud z vývrtu vyčnívají přívodní vodiče,
3. zjišťováním výstupu oxidu
uhelnatého z jednotlivých vývrtů; před měřením je možno odstranit ucpávku v potřebné
délce.
(3) Při zjištění selhávky určí způsob její likvidace pracovník, který
vypracoval technologický postup trhacích prací nebo technický projekt odstřelu.
Oddíl šestý
Trhací práce v uhelných dolech neplynujících a plynujících I. třídy nebezpečí
§ 108
Použití trhavin a rozněcovadel
(1) Při trhacích pracích v uhlí se musí, pokud dále není stanoveno
jinak, používat:
a) v neplynujících dolech důlně bezpečné trhaviny protiprachové,
b)
v plynujících dolech I. třídy nebezpečí důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie.
(2) Sousední nálože, které jsou v zóně vzájemného ovlivnění a které
vzájemně spolupůsobí při rozšiřování volného prostoru (vlomu) se smějí v plynujících
dolech I. třídy nebezpečí rozněcovat s časovým intervalem zpoždění nejvíce 100 ms.
(3) Pro trhací práce v uhelných dolech neplynujících a plynujících
I. třídy nebezpečí se používají výbušniny podle přílohy č. 8 této vyhlášky.
§ 109
Zakládání a nabíjení vývrtů
(1) Vzdálenost nálože trhaviny od nejbližší volné plochy nesmí být
menší než 30 cm.
(2) V plynujících dolech I. třídy nebezpečí se musí nenabitý vrt do
průměru 50 mm, který je blíže než 30 cm od nabitého vývrtu, utěsnit u ústí ucpávkou
o délce nejméně 40 cm, při větších průměrech nejméně 100 cm.
§ 110
Ucpávka
(1) Každý nabitý vývrt se musí utěsnit.
(2) V plynujících dolech I. třídy nebezpečí se musí vývrty utěsnit
až ke svému ústí; toto neplatí pro utěsňování vývrtů v nadstropních lávkách (při
komorování, pilířování apod.).
§ 111
Zneškodňování selhávek
Způsob zneškodňování selhávek v případech, kdy není možné zajistit
dodržení předepsaného časového intervalu mezi odpalovanými selhávkami podle § 108
odst. 2, se musí určit v dokumentaci trhacích prací.
§ 112
Přípustná koncentrace metanu
Trhací práce jsou přípustné, pokud koncentrace metanu v místech uvedených
v § 99 nepřesahuje 1 %.
§ 113
Trhací práce v blízkosti fukače
Trhací práce v menší vzdálenosti než 25 m od fukače jsou zakázané.
§ 114
Rozstřelování a uvolňování rubaniny
(1) Pro rozstřelování rubaniny se smí použít v neplynujících dolech
jen důlně bezpečné trhaviny protiprachové nebo důlně bezpečné trhaviny vyšší kategorie
bezpečnosti a v plynujících dolech I. třídy nebezpečí jen důlně bezpečné protiplynové
trhaviny I. kategorie nebo důlně bezpečné trhaviny vyšší kategorie bezpečnosti.
(2) Nálože smějí být umístěny jen ve vývrtech.
(3) Při hmotnosti nálože do 0,2 kg na jeden vývrt se lze odchýlit od
ustanovení § 94 a 109 v tom, že vzdálenost nálože k volné ploše smí být nejméně 20
cm a délka ucpávky musí být nejméně 20 cm.
(4) Trhací práce při uvolňování rubaniny v zásobníku se smějí provádět
v nezbytných případech jen na základě příkazu závodního dolu náložemi utěsněnými
ucpávkou. Přitom musí být zneškodněn uhelný prach a na plynujících dolech I. třídy
nebezpečí se koncentrace metanu (§ 112) musí měřit zejména v místech odstřelu náloží
a pod horním a spodním vyústěním zásobníku. Při těchto trhacích pracích smějí se
používat jen důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie nebo vyšší kategorie
bezpečnosti; přitom hmotnost nálože nesmí být větší než 0,2 kg.
Oddíl sedmý
Trhací práce v uhelných dolech plynujících II. třídy nebezpečí a v dolech
s nebezpečím průtrží uhlí a plynů
§ 115
Použití trhavin
(1) Skalní trhaviny se mohou používat na pracovištích v kameni, kde
součet všech vrstev uhlí nepřesahuje 20 cm a nálož skalní trhaviny se nepřiblíží
k vrstvě uhlí na vzdálenost menší než 20 cm. Toto ustanovení neplatí pro důlní díla
zařazená do některého stupně nebezpečí 13) průtrží uhlí a plynů.
(2) Důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie nebo vyšší kategorie
bezpečnosti se musí používat na pracovištích v kameni, kde součet všech vrstev uhlí
přesáhne 20 cm.
(3) Důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie nebo III.
kategorie musí být použity na pracovištích
a) pokud některá z náloží je umístěna
v uhlí,
b) při odděleném odstřelu přibírky kamene s předem vyuhleným předstihem,
c)
při současném odstřelu v uhlí a v kameni.
§ 116
Použití rozněcovadel
(1) Při trhacích pracích se mohou používat milisekundové elektrické
rozbušky, přičemž časový interval trvání celého odstřelu nesmí přesáhnout 450 ms
u náloží v kameni a 400 ms u náloží v uhlí.
(2) Sousední nálože, které jsou v zóně vzájemného ovlivnění a které
vzájemně spolupůsobí při rozšiřování volného prostoru (vlomu), se smějí rozněcovat
s časovým intervalem zpoždění nejvýše 60 ms; ostatní sousední nálože nejvýše 150
ms.
(3) Při trhacích pracích, při kterých se mohou používat skalní trhaviny,
protiprachové trhaviny a důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie, musí
se použít milisekundové elektrické rozbušky. Při trhacích pracích, při kterých se
musí použít důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie nebo III. kategorie,
se musí použít milisekundové elektrické rozbušky se zvýšenou bezpečností.
§ 117
Zakládání a nabíjení vývrtů
(1) Vývrty musí být založeny tak, aby se nálož skalní trhaviny, protiprachové
trhaviny nebo důlně bezpečné protiplynové trhaviny I. kategorie nepřiblížila k volné
ploše na vzdálenost menší než 30 cm; při použití důlně bezpečné protiplynové trhaviny
II. kategorie nebo III. kategorie v kameni menší než 20 cm.
(2) Nenabitý vrt do průměru 50 mm, který je blíže než 30 cm od nabitého
vývrtu, musí se před odpalem utěsnit u ústí ucpávkou o délce nejméně 40 cm, při větších
průměrech nejméně 100 cm.
(3) Při průměru vývrtu do 50 mm při trhacích pracích malého rozsahu
musí být roznětná náložka umístěna jen na dně vývrtu a dno elektrické rozbušky musí
směřovat k delší části nálože.
(4) Náložky důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie a III.
kategorie se mohou nabíjet, jen jsou-li umístěny ve společném obalu.
(5) Důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie a III. kategorie
se nesmějí nabíjet pneumaticky.
§ 118
Ucpávka
Při používání důlně bezpečných protiplynových trhavin II. kategorie
a III. kategorie se smí používat jen měkká ucpávka, kterou tvoří voda v obalech a
bez obalů nebo materiály ve formě pasty a gelu. Pokud se použije měkká ucpávka v
obalu délky nejméně 40 cm, musí být samosvorná a ve vývrtu se musí umístit těsně
za nálož. Zbytek vývrtu až ke svému ústí může zůstat volný.
§ 119
Přípustná koncentrace metanu
(1) Trhací práce jsou přípustné, pokud koncentrace metanu v místech
uvedených v § 99 nepřesahuje 1 %.
(2) Trhací práce se mohou provádět jen na základě příkazu vedoucího
organizace při zvýšení koncentrace metanu až do 1,5 % v případech, kdy nelze dostupnými
opatřeními snížit koncentraci metanu na hranici podle odstavce 1.
§ 120
Vodní clony při trhacích pracích
V dlouhých důlních dílech, ve kterých se provádějí trhací práce, musí
se při odstřelu na vhodném místě, nejdále však 15 m od místa odstřelu, vytvořit účinná
vodní clona působící v celém profilu důlního díla.
§ 121
Rozstřelování a uvolňování rubaniny
(1) Při rozstřelování rubaniny se smějí použít jen nálože ve vývrtech
a důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie nebo III. kategorie; přitom
se musí dodržet tyto podmínky:
a) hmotnost nálože nesmí překročit 0,2 kg,
b) vzdálenost
nálože od volné plochy nesmí být menší než 20 cm,
c) délka ucpávky musí být nejméně
20 cm.
(2) Trhací práce při uvolňování rubaniny v zásobníku se smějí provádět
v nezbytných případech jen na základě příkazu závodního dolu náložemi utěsněnými
ucpávkou za podmínek, že koncentrace metanu nepřesáhne 1 %, zneškodní se uhelný prach
a určí se místa měření metanu; metan se musí měřit zejména v místě odstřelu náloží
a pod vrchním a spodním vyústěním zásobníku. Při těchto trhacích pracích se smějí
použít jen důlně bezpečné protiplynové trhaviny II. kategorie nebo III. kategorie;
hmotnost nálože nesmí být větší než 0,2 kg.
§ 122
Uvolňování výztuže
Výztuž se smí uvolňovat jen náložemi ve vývrtech v hornině, a to na
styku výztuže s horninou, za podmínek stanovených v § 116, § 117 odst. 1 a § 121;
rozstřelování výztuže je zakázáno.
§ 123
Trhací práce v blízkosti fukače
(1) Trhací práce v menší vzdálenosti než 25 m od fukače se mohou
provádět jen na základě písemného příkazu závodního dolu, ve kterém se musí určit
zejména
a) situování vývrtů tak, aby se nezasáhl zdroj fukače,
b) způsob spolehlivého
zachycení a odvedení metanu z fukače,
c) způsob větrání,
d) opatření k zajištění bezpečnosti
práce a provozu.
(2) Při trhacích pracích musí být přítomen směnový technik.
§ 124
Trhací práce v důlních dílech s nebezpečím průtrží hornin a plynů
(1) Při trhací práci v důlních dílech s nebezpečím průtrží uhlí a
plynů13) musí být dodrženy tyto podmínky:
a) smí se používat jen důlně bezpečné protiplynové
trhaviny II. kategorie a III. kategorie,
b) odlehčovací vrty musí být před nabíjením
vývrtů pro trhací práci ucpány nehořlavým materiálem do hloubky, která přesahuje
alespoň o 1 m hloubku nabíjených vývrtů. Jiné vrty musí být utěsněny alespoň na délku
0,5 m od jejich ústí,
c) v technologickém postupu musí být řešena ochrana pracovníků
v raženém důlním díle nebo v porubu a v dalších důlních dílech po směru větrního
proudu. Mimo to při trhací práci v porubu, nebezpečném průtržemi uhlí a plynů, musí
být odvoláni pracovníci tohoto porubu a z důlních děl po směru průchodního větrního
proudu až do konce samostatného větrního oddělení,
d) místo odpalu a místo pro bezpečný
úkryt pracovníků musí být při trhací práci v dlouhých důlních dílech ve vzdálenosti
nejméně 200 m od místa odstřelu,
e) před odpalem v hloubení musí být odvoláni všichni
pracovníci z hloubeného důlního díla. Místo pro bezpečný úkryt pracovníků a místo
odpalu musí být na povrchu nebo na již otevřeném patře ve vtažném průchodním větrním
proudu nejméně 200 m od místa odstřelu.
(2) Při otřasné trhací práci v důlních dílech s nebezpečím průtrží
uhlí a plynů se musí dodržet dále tyto podmínky:
a) směnový technik musí před začátkem
vrtání posoudit vhodnost rozmístění vývrtů a být přítomen při jejich nabíjení a při
odpalu. Vývrty v průvodních horninách smějí být vrtány až po odvrtání všech vývrtů
v uhlí,
b) celková nálož každé zabírky se musí odpálit najednou,
c) před odpálením
náloží musí být odvoláni všichni pracovníci z raženého důlního díla bez ohledu na
jeho délku nebo z porubu a z dalších důlních děl po směru průchodního větrního proudu
až do konce samostatného větrního oddělení,
d) místo odpalu a místo pro bezpečný úkryt
pracovníků musí být nejméně 10 m ve vtažném větrním proudu před porubem nebo vyústěním
separátně větraného důlního díla do průchodního větrního proudu, přitom však nejméně
200 m od místa odstřelu,
e) pokud se ve vzdálenosti nejméně 200 m od místa odstřelu
v raženém separátně větraném důlním díle zřídí bezpečný úkryt pro pracovníky, a to
buď přetlaková komora nebo výklenek vybavený potřebným počtem dýchacích přístrojů
napojených na rozvod stlačeného vzduchu, lze místo odpalu umístit do tohoto úkrytu,
f)
čekací doba po odstřelu je nejméně 30 minut. Poté musí prohlédnout místo odstřelu
směnový technik a střelmistr.
(3) Při otřasné trhací práci v důlních dílech s nebezpečím průtrží
plynů a hornin s výjimkou uhlí musí být dodržena ustanovení odstavce 1 písm. b) a
e) a odstavce 2 písm. a), c), d), e) a f). V dokumentaci trhacích prací musí být
řešena ochrana pracovníků v raženém důlním díle a v dalších důlních dílech, které
mohou být ovlivněny případnou průtrží.
DÍL ČTVRTÝ
Trhací práce v uhelných lomech
§ 125
Použití trhavin
Při trhacích pracích v uhlí se mohou používat též důlní skalní nebo povrchové
trhaviny. Při přiblížení se místa odstřelu k podzemním důlním dílům se musí v dokumentaci
trhacích prací určit bezpečnostní opatření proti výbuchu uhelného prachu nebo metanu
v těchto dílech.
§ 126
Zabezpečení dobývacích strojů a úkryt na nich
(1) Organizace určí v dokumentaci trhacích prací podle místních podmínek
nejmenší přípustnou vzdálenost místa trhacích prací velkého rozsahu od dobývacích
strojů.
(2) Úkryt osádky dobývacího stroje může být také na dobývacím stroji,
pokud je zajištěna její bezpečnost. Vedoucí dobývacího stroje odpovídá za to , že
se osádka stroje uchýlila do určeného úkrytu.
§ 127
Nabíjení vývrtů
(1) V místech, kde lze podle zkušeností předpokládat výskyt metanu, se
musí před nabíjením vývrtů měřit koncentrace metanu u ústí vývrtů. Vývrty, z kterých
vystupuje metan, se nesmí nabíjet.
(2) Vývrty, kterými se zasáhne důlní dílo, dutina, případně jiný prostor,
se nesmějí nabíjet.
DÍL PÁTÝ
Trhací práce při vrtných a geofyzikálních pracích, těžbě ropy a zemního
plynu
Oddíl první
Společná ustanovení
§ 130
Pyrovůz
(1) Pyrovůz, kterým se přepravují výbušniny a současně i osoby, musí
mít:
a) kabinu pro přepravu osob,
b) oddělený prostor pro přepravu trhavin,
c) pevně
přichycené dřevěné oplechované schránky pro přepravu rozbušek,
d) oddělený prostor
pro přepravu pomůcek,
e) prostředky první pomoci,
f) dva vhodné hasicí přístroje umístěné
na vnější straně dosažitelné ze země.
(2) Průvodce přepravovaných výbušnin v pyrovozu musí být střelmistr,
který má u sebe evidenční záznam o jejich množství.
Oddíl druhý
Používání výbušnin při geofyzikálních pracích
§ 131
Zakládání vrtů
Dva sousední vrty se nesmějí zakládat na vzdálenost menší než 30 cm
při průměru vrtů do 50 mm a na vzdálenost menší než 100 cm při vrtech s průměrem
nad 50 mm.
§ 132
Příprava náloží
(1) V témže vrtu se smí použít i několik roznětných náložek.
(2) Pro zaznamenání okamžiku výbuchu se smí použít další rozbuška umístěná
v náloži.
(3) Elektrické rozbušky se musí v náloži umístit tak, aby na ně nemohla
narazit zátěžka.
(4) Při opakovaných odstřelech v témže vrtu se smějí současně připravit
nálože v potřebném množství. Adjustované nálože se musí umístit v bezpečné vzdálenosti
od vrtů, jakož i od ostatních výbušnin. Přívodní vodiče rozbušek těchto náloží musí
být do doby jejich použití svinuty a jejich konce zaizolovány.
(5) V technologicky odůvodněných případech smí střelmistr spojit v
jedné náloži i více elektrických rozněcovadel také paralelně.
§ 133
Nabíjení vrtů
(1) Na témže pracovišti se smějí vrtat a postupně nabíjet jednotlivé
vrty. V takovém případě se musí velikost nálože a její umístění ve vrtu volit tak,
aby při nežádoucím výbuchu nálože nabitého vrtu nebyla ohrožena bezpečnost osob.
Vrty se musí založit tak, aby nedošlo k jejich vzájemnému převrtání.
(2) Bezprostřední okolí nabitých vrtů se musí zabezpečit proti vstupu
nepovolaných osob a roznětné vedení se musí zajistit proti poškození a předčasnému
roznětu nálože.
(3) Není-li vzhledem k použité metodě geofyzikálního měření možné odpálit
nálož ve vrtu téhož dne, kdy byl nabit, je třeba učinit taková opatření, aby nálož
nemohla být vytažena z vrtu a roznětné vedení bylo zabezpečeno proti poškození a
předčasnému roznětu nálože. Přívodní vedení musí být zkratováno. Takto lze postupovat
jen v případech, kdy se výbuch nálože umístěné ve vrtu neprojeví na povrchu rozletem
materiálu.
(4) K zatlačování nálože do hustého výplachu se smí použít zátěžka,
jejíž konec je z antistatického nejiskřícího materiálu.
(5) Vrt se smí nabíjet pomocí vrtného nářadí s podmínkou, že vrtná
osádka pracuje pod dozorem střelmistra. Členové vrtné osádky musí být seznámeni s
manipulací s výbušninami ve stejném rozsahu jako pomocníci střelmistra. Při zapouštění
nálože, pokud tato není ponořena do vrtu na délku unášecí tyče, se musí motor soupravy
zastavit a elektrické zdroje vypnout. Při zapouštění vrtným nářadím se musí používat
dřevěná koncovka spolehlivě připevněná na první vrtnou tyč nebo nářadí. Průměr koncovky
nesmí být menší než průměr nálože.
(6) Vrtné nářadí při vytahování z nabitého vrtu musí být zajištěno
proti rotaci.
§ 134
Opětovné využití vrtu
Tentýž vrt lze využít i vícekrát k trhacím pracím pro vyvolání seismických
účinků, jestliže střelmistr se přesvědčí, že
a) ve vrtu není selhávka,
b) vrt je průchodný,
c)
vrt je ochlazen (výplachem, vodou apod.) s ohledem na použité výbušniny.
§ 135
Zneškodňování selhávek
(1) Selhávky ve vrtech se mohou zneškodňovat jen těmito způsoby
a)
obnovením volně přístupné části roznětné sítě nebo vedení,
b) vyjmutím, vypláchnutím
nebo vyfoukáním ucpávky a zavedením nové roznětné náložky k selhávce,
c) odpálením
pomocné nálože umístěné v novém vrtu založeném rovnoběžně s vrtem se selhávkou ve
vzdálenosti nejméně 30 cm u vrtu o průměru do 50 mm a nejméně 100 cm u vrtu o průměru
nad 50 mm.
(2) Selhávky se mohou odpálit v původní velikosti jen tehdy, když se
nezměnily podmínky platné pro příslušnou nálož a při odstřelu nemůže být ohrožena
bezpečnost osob a majetku.
§ 136
Zabezpečení a likvidace místa po odstřelu
(1) Organizace provádějící trhací práce musí zajistit, aby jámy, krátery,
kaverny a vrty byly ihned po trhací práci zlikvidovány zasypáním nebo zabezpečeny
tak, aby do nich nemohly spadnout osoby, zvířata nebo předměty.
(2) O způsobu zabezpečení a likvidace se musí vést záznamy, které se
uschovávají pět roků.
§ 137
Kontrolní okruh okamžiku výbuchu
(1) Rozbuška zapojená na kabel kontrolního okruhu se musí umístit na
bezpečné místo tak, aby nikomu nehrozilo nebezpečí úrazu. Podmínky pro její umístění
se musí určit v dokumentaci trhacích prací.
(2) Kontrolní okruh se zapojuje bezprostředně před odpalem.
(3) Po odpalu nebo při selhávce musí střelmistr kontrolní okruh ihned
odpojit a přesvědčit se, zda rozbuška zapojená na kabel kontrolního okruhu detonovala.
§ 138
Oznamovací povinnost
Jestliže při použití výbušnin ve vrtech mohou nastat i v budoucnosti
poklesy zemského povrchu, které by mohly mít nepříznivý vliv na výstavbu objektů
nebo liniové stavby, je organizace, která takové trhací práce provedla, povinna oznámit
je příslušnému stavebnímu úřadu a orgánu územního plánování. Oznámení se musí doložit
situačním náčrtkem místa vrtu a jeho okolí, ve kterém se mohou projevit následné
deformace povrchu, a to v měřítku mapových podkladů vedených pro účely územního plánování.14)
Oddíl třetí
Používání výbušnin při perforování, torpédování a při jádrovacích a jiných
pracích
Společná ustanovení
§ 139
Předání vrtu
(1) Před započetím karotážně perforačních, torpédovacích a jádrovacích
prací musí odpovědný vedoucí vrtu (vrtmistr) předložit střelmistrovi písemné prohlášení,
že vrt a zařízení pracoviště jsou způsobilé pro provedení těchto prací.
(2) Geologická služba organizace je povinna dát vedoucímu skupiny
perforačních a torpédovacích prací písemný příkaz k jejich provedení s vyznačením
hloubek, ve kterých se mají tyto práce provést.
§ 140
Karotážní kabel
(1) Karotážní kabel se smí použít jako přívodní vedení.
(2) Při zapouštění a vytahování karotážního kabelu je zakázáno naklánět
se nad ním, překračovat jej, podcházet nebo se jej dotýkat. Současně se musí učinit
opatření, aby kolektor a kabelové spoje byly chráněny proti nahodilému dotyku, vniknutí
nečistoty a vlhkosti a proti mechanickému poškození.
(3) Před nabíjením se musí překontrolovat izolační odpor karotážního
kabelu. Karotážně perforační souprava a parametry karotážního kabelu musí být uzemněny.
§ 141
Omezení trhacích prací
(1) Trhací práce ve vrtech při torpédování, perforování a jádrování
jsou zakázány při bouřce, vichřici, při snížené viditelnosti a ve vrtech nebezpečných
výbuchem plynu s výjimkou případu uvedeného v § 155.
(2) Jestliže začne z vrtu přetékat výplach, vrt začne plynovat nebo
hrozí nebezpečí erupce, nesmí se zahájit ani pokračovat v trhacích pracích.
(3) Při torpédování, perforaci a jádrování v noci nebo v případech,
kdy se sníží viditelnost během přípravy trhacích prací, se tyto smějí provést jenom
pod stálým dozorem; pracoviště včetně manipulačního prostoru musí být osvětleno.
Perforování vrtů
§ 142
Příprava a nabíjení perforátorů
(1) Perforátory, elektrické jádrovače, náboje pro jiné karotážní
přístroje (dále jen "perforátory") se musí připravovat a nabíjet ve stabilních nabijárnách.
V nezbytných případech lze perforátory připravovat též v pojízdných nabijárnách nebo
na vhodném a bezpečném místě v prostoru jejich použití.
(2) Perforátory se smějí nabíjet jen na pracovních stolech v antistatickém
a nejiskřivém provedení s omyvatelným povrchem, upravených tak, aby zaručovaly bezpečné
uložení perforátoru a jeho součástí a zamezily jejich nežádoucímu pohybu nebo pádu.
(3) Na pracovním stole se smí při nabíjení kumulativních perforátorů
uložit jen takový počet náložek, který je potřebný pro nabití jednoho perforátoru
nebo náložky v jednom expedičním obalu.
(4) Náložky pro kumulativní perforátor umístěné na pracovním stole
musí být uloženy v otevřeném expedičním obalu nebo v držáku ze dřeva, plsti nebo
jiné vhodné hmoty. Náložky se musí v držáku uložit tak, aby počinová tělíska byla
chráněna před náhodným nárazem cizím předmětem.
(5) Před nabíjením perforátoru se musí zkontrolovat izolační stav
přívodních vodičů k rozbušce a izolační stav přechodové hlavice (elektropřechodky).
(6) Kontrola roznětného okruhu perforátoru se smí provést až po jeho
zapuštění do hloubky nejméně 50 m, u kratších vrtů až do místa odstřelu.
§ 143
Stabilní nabijárny
(1) Stabilní nabijárny pro přípravu a nabíjení perforátorů musí
být suché, světlé a od ostatních objektů, v kterých se pravidelně zdržují lidé, vzdálené
nejméně 30 m. Musí mít tyto samostatné místnosti pro:
a) umývání, rozebírání a kontrolu
perforátorů,
b) opravy a montování mechanických částí perforátorů,
c) vlastní nabíjení
perforátorů,
d) uskladňování nabitých perforátorů,
e) přípravu výmětných náloží (elektrických
můstků) a pancéřovaných tlakuvzdorných rozbušek.
(2) Pokud bude nabijárna sloužit jenom k nabíjení perforátorů v menším
rozsahu, může mít jen jednu místnost, která vyhovuje pro vlastní nabíjení perforátorů,
během kterého je zakázáno provádět v této místnosti jiné práce.
(3) Stabilní nabijárny musí vyhovovat těmto základním požadavkům:
a) místnost pro vlastní nabíjení perforátorů musí být rozdělena na samostatné kabiny
nebo musí mít pracoviště nabíječů vzájemně oddělena ochrannou přepážkou vysokou nejméně
1,7 m. Místnost se musí stále udržovat v čistotě. Stěny musí být omyvatelné,
b) v
místnostech nabijárny musí být kromě potřebného počtu vhodných hasicích přístrojů
též hadice připojená na vodovod. Není-li vodovod k dispozici, musí být při vchodu
do místnosti sud o obsahu nejméně 100 litrů vody,
c) v místnosti pro vlastní nabíjení
perforátorů musí mít každý nabíječ svůj pracovní stůl,
d) elektrická instalace ve
všech místnostech mimo místnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) musí odpovídat předpisům
pro elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin,6)
e)
místnosti musí mít ústřední vytápění, jehož tělesa nesmí být žebrovitá. Teplota v
místnostech nabijárny nesmí překročit 33 stupně Celsia. Pro kontrolu teploty musí
být v nabijárně teploměr.
(4) V místnostech, kde se pracuje s výbušninami, není dovolena manipulace
se zařízením na elektrický proud, kromě schválených elektrických měřicích přístrojů.
(5) Pomůcky a zařízení používané při přípravě a nabíjení perforátorů
musí být z antistatického nejiskřícího materiálu.
(6) V místnosti pro uskladňování nabitých perforátorů je dovoleno
přechodně uskladňovat kumulativní náložky v expedičních obalech, nejvíce však 60
kg výbušnin.
§ 144
Pojízdné nabijárny
(1) Pojízdné nabijárny mohou být umístěny na automobilovém nebo
vlečném podvozku a musí vyhovovat těmto základním požadavkům:
a) manipulační prostor
musí být nejméně 1,7 m vysoký a nejméně 0,8 m široký,
b) vytápění může být jen nepřímé,
a to z agregátu umístěného mimo vlastní prostor pro nabíjení,
c) elektrická instalace
musí vyhovovat předpisům pro elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím požáru
nebo výbuchu výbušnin,6)
d) musí být vybaveny prostředky první pomoci a na vnější
straně nejméně dvěma vhodnými hasicími přístroji dosažitelnými ze země.
(2) Stanoviště pojízdné nabijárny na místě použití určí střelmistr,
jeho vzdálenost od ústí vrtu musí být minimálně 30 m.
§ 145
Zkoušky perforátorů
(1) Perforátory se smějí zkoušet jen ve vrtech nebo v jámách, které
musí být tak hluboké, aby horní náložka perforátoru byla nejméně 1,5 m pod úrovní
terénu.
(2) Při zkoušce průraznosti náložek kumulativních perforátorů podle
podnikové normy (technických podmínek) se musí náložka položit na zkušební ocelový
plech tak, aby při odstřelu působil kumulativní účinek ve svislém směru do země.
Zkušební ocelový plech s náložkou musí být při odstřelu umístěn v ochranném valu,
jehož horní hrana je nejméně 80 cm nad náložkou.
§ 146
Opravy perforátorů
Opravy perforátorů mechanického charakteru, při kterých se musí použít
zámečnické nářadí, lze provádět jen v místnosti pro opravy perforátorů. Perforátory
se smějí opravovat, jen když jsou zcela vyčistěny od zbytků výbušnin.
§ 147
Skladování nabitých perforátorů
Nabité perforátory se mohou uskladňovat jen v místnosti určené k
uskladňování nabitých perforátorů v pojízdné nabijárně nebo karotážně perforační
soupravě. Celková hmotnost uskladněných výbušnin nesmí přesáhnout 60 kg trhavin a
300 ks rozbušek. Při tom se musí dodržet bezpečné vzdálenosti podle technické normy.15)
§ 148
Přeprava nabitých perforátorů
Nabité perforátory musí být při přepravě zajištěny proti pohybu.
Nabité jádrovače a kavernoměry musí mít přitom konce přívodních vodičů elektrických
rozněcovadel spojeny nakrátko na kostru. Přepravovat se smí současně jen tolik kumulativních
perforátorů, kolik jich je třeba k provedení prací.
§ 149
Příprava k perforaci
(1) Před zahájením perforačních nebo jádrovacích prací se musí karotážně
perforační souprava uzemnit uzemňovací elektrodou.
(2) Před zapouštěním perforátoru nebo jádrovače na místo určené k
perforaci nebo k odběru bočního jádra musí být přívodní napájecí kabel soupravy odpojen
od zdroje elektrické energie a zabezpečen proti náhodnému zapojení. Rovněž musí být
kabel odpojen před zahájením vytahování perforátoru nebo jádrovače z vrtu.
(3) Není-li v technologickém postupu nebo v projektu vrtu stanoveno
jinak, musí se vrt naplnit až po ústí výplachem o předepsaných hodnotách.
(4) Konstrukce vrtné věže musí být trvale vodivě spojena s kolonou
pažnic.
§ 150
Nabíjení kumulativních perforátorů na místě použití
(1) Pro nabíjení kumulativních perforátorů na místě použití se musí
zřídit nabíjecí stůl se žlábky pro uložení perforátorů.
(2) Nabíjecí stůl musí být vzdálen nejméně 30 m od ústí vrtu a od
jiných objektů (pozemní komunikace, elektrické vedení apod.). Musí se umístit tak,
aby osa tělesa perforátoru směřovala k ústí vrtu. Místo pro nabíjení perforátoru
na místě použití určí střelmistr.
§ 151
Zapouštění a vytahování perforátorů
(1) Rychlost zapouštění a vytahování perforátoru učí střelmistr v
závislosti na typu perforátoru a podmínkách ve vrtu. Tato rychlost nesmí být větší
než 3 m.s na minus první. Zapouštění nebo vytahování perforátoru musí být plynulé.
(2) V případě, že perforátor při zapouštění před požadovanou hloubkou
ve vrtu uvízne, může se jeho zapouštění opakovat, avšak pozvolna, a to nejvíce třikrát.
Když se výsledku nedosáhne, práce se musí přerušit a vrt znovu připravit.
§ 152
Selhávky perforátorů
Při selhávce perforátoru se postupuje podle § 161 až 164. Pokud se
však nemůže selhaný perforátor znovu použít nebo zlikvidovat na místě použití, lze
jej po odpojení rozbušky, vymytí vodou a uchycení přepravit na místo určené v dokumentaci
trhacích prací, kde vedoucí trhacích prací určí další postup likvidace.
§ 153
Tlakuvzdorná rozbuška
(1) Tlakuvzdorná (pancéřovaná) rozbuška, která se používá k iniciaci
trhavin v přímém tlaku kapaliny ve vrtu, musí zajistit přenos detonace v místě jejího
použití.
(2) Pancéřování rozbušky se musí provést v určené místnosti nabijárny,
ve které se zároveň nesmějí provádět jiné práce.
(3) Obaly na pancéřování rozbušek zhotovené z nově dodaného materiálu
se musí zkoušet nejméně na tlak, jemuž budou vystaveny v místě jejich použití; zkoušet
se musí nejméně 10 obalů.
§ 154
Používání střelivin
Připravovat elektrické odporové palníky se střelným prachem, jakož
i dávkovat střelný prach pro nabíjení perforátorů se smí jen na nabíjecím stole s
hladkým antistatickým a omyvatelným povrchem v místnosti sloužící jen pro uvedené
práce.
§ 155
Perforační práce pod tlakem
(1) Perforační práce ve vrtu pod tlakem se mohou provádět jen přes
zařízení zajišťující bezpečné zapouštění a vytahování kabelu s perforátorem (lubrikační
zařízení).
(2) Při perforačních pracích pod tlakem v plynovém prostředí je třeba
zajistit, aby se nemohla vytvořit výbušná směs ve vrtu.
(3) Karotážně perforační souprava musí být postavena ve vzdálenosti
nejméně 30 m od ústí vrtu.
(4) Motory pomocných zařízení umístěné v bezprostřední blízkosti
vrtu se smějí uvést do chodu jen po úplném uzavření ústí vrtu a po zjištění, že se
v bezprostřední blízkosti vrtu nenachází výbušná směs plynů.
Torpédování vrtů
§ 156
Zkoušení a úprava obalu torpéda
(1) Obal hermetického torpéda se musí před použitím vyzkoušet nejméně
na tlak, jemuž bude vystaven v místě jeho použití.
(2) Vnější průměr torpéda se musí volit tak, aby se torpédo mohlo
spustit nenásilně do požadované hloubky.
(3) Konce torpéda musí být opatřeny nájezdovými kužely.
§ 157
Nabíjení torpéda
(1) Torpéda se sypkými trhavinami se smějí nabíjet jen na místě použití,
přičemž se musí používat nálevka z nejiskřícího materiálu. Torpéda s plastickými,
litými nebo lisovanými trhavinami se mohou nabíjet i ve zvláštních místnostech mimo
místo použití.
(2) Druh výbušniny použité v torpédu se musí určit zejména s ohledem
na teplotu a tlak ve vrtu.
§ 158
Adjustace torpéda
(1) Torpédo se smí adjustovat jen na místě použití.
(2) Roznětná náložka se smí vsunovat do torpéda jen pomocí nabijáku.
(3) V jednom torpédu se mohou použít nejvýše dvě roznětné náložky.
Elektrická rozněcovadla těchto náložek se musí zapojit paralelně.
§ 159
Zapouštění a vytahování torpéda
(1) Před torpédováním se musí vrt překontrolovat šablonou, jejíž
průměr a délka musí odpovídat použitému torpédu. Jako šablona může sloužit i prázdný
obal torpéda.
(2) Rychlost zapouštění torpéda do vrtu nesmí překročit 1 m.s na
minus první; zapouštění musí být plynulé.
(3) Po odpálení torpéda je třeba vytahovat kabel se zvýšenou opatrností
do výšky asi 20 m nad místo odstřelu. Po zjištění, že kabel je ve vrtu volný, může
se ve vytahování pokračovat předepsanou rychlostí.
§ 161
Postup při selhávce
(1) Jestliže se zjistí, že torpédo ve vrtu nevybuchlo, musí se přívodní
vedení po posledním pokusu o odpal ihned odpojit od roznětnice.
(2) Nevybuchlé torpédo se smí vytáhnout z vrtu až po uplynutí čekací
doby. Čekací doba se počítá od posledního pokusu o odpal torpéda a nesmí být kratší
než 10 minut.
(3) Rychlost vytahování torpéda nesmí překročit 1 m.s na minus první;
při ústí vrtu nesmí překročit rychlost 0,5 m.s na minus první.
§ 162
Opětovné použití selhaného torpéda
Torpédo se smí znovu zapustit do vrtu a odpálit, pokud byla odstraněna
závada, která způsobila selhávku.
§ 163
Likvidace selhaného torpéda na povrchu
Nelze-li selhané torpédo opětovně použít, musí se zničit výbuchem
v jámě hluboké nejméně 1 m, a to tak, že se na jeho těleso umístí nálož brizantní
trhaviny o hmotnosti nejméně 1 kg. Potom se jáma zasype zeminou a nálož se odpálí.
Použít se smí jen elektrický roznět.
§ 164
Likvidace selhaného torpéda ve vrtu
(1) Nelze-li torpédo vytáhnout z vrtu a nachází se v místě odstřelu,
musí se zlikvidovat odpálením druhého torpéda spouštěného k selhanému torpédu. Není-li
to možné nebo torpédo se nachází mimo místo odstřelu, určí další postup likvidace
odborná komise, jejíž členy jmenuje vedoucí organizace.
(2) Údaje o poloze selhaného torpéda se musí uvést v technické dokumentaci
vrtu a zapsat do vrtného deníku a do knihy prohlídek pracovišť.
DÍL ŠESTÝ
Trhací práce v horkých provozech
§ 165
Základní pojmy
Pro účely tohoto dílu se rozumí:
a) horkým provozem provoz, ve kterém
se tepelně zpracovávají suroviny nebo materiály a trhací práce se provádějí v horkém
prostředí,
b) horkým prostředím prostředí, ve kterém teplota je vyšší než nejvyšší
určená16) teplota tepelně nejcitlivější výbušniny použité v tomto prostředí,
c) vývrtem
vrt nebo i jiný prostor zhotovený vypalováním, vytvářením sklípků nebo zabudováním
trubek pro trhací práce,
d) manipulační dobou doba potřebná k zahřátí nálože ve vývrtu
na 80 % teploty vzbuchu tepelně nejcitlivější použité výbušniny.
§ 166
Výbušniny a pomůcky
Při trhacích pracích v horkých provozech se nesmí používat zážehové rozbušky,
zápalnice a přímé trhaviny.
§ 167
Technologický postup
Technologický postup trhacích prací kromě náležitostí uvedených v příloze
č. 4 této vyhlášky musí obsahovat způsob zjišťování teploty horkého prostředí, manipulační
dobu, způsob chlazení vývrtů a opatření zajišťující, aby teplota použitých výbušnin
nepřesáhla 80 % teploty vzbuchu tepelně nejcitlivější výbušniny v náloži.
§ 168
Vývrty a jejich nabíjení
(1) Průměr vývrtu se musí volit tak, aby se do něj lehce zasunula nálož.
Úklon vývrtů musí být dovrchní.
(2) Nabíjet lze jen vývrty ochlazené tak, aby jejich teplota nepřesáhla
80 % teploty vzbuchu nejcitlivější výbušniny v náloži. Nálože se musí odpálit v době
kratší, než je manipulační doba.
(3) Nabíjet smí jen střelmistr, přičemž pro jeden odstřel smí střelmistr
nabíjet nejvíce dva vývrty.
(4) Vývrt se smí nabíjet náloží adjustovanou bleskovicí s elektrickou
rozbuškou připojenou na přívodní vedení. Přívodní vedení přitom nesmí být zapojeno
na roznětnici.
(5) Táhlá nálož se zhotovuje tak, že se trubka potřebné délky a průměru
naplní trhavinou. Trubka musí být delší než vývrt, aby po zasunutí do vývrtu na doraz
vyčnívala z vývrtu nejméně 20 cm. Před zhotovením nálože se musí vyzkoušet, zda lze
trubku do vývrtu lehce zasunout.
(6) Soustředěná nálož musí být opatřena spolehlivou izolací proti teplotě.
Takto upravená nálož se přiváže měkkým vázacím drátem na dřevěnou tyč, která po zasunutí
do vývrtu na doraz musí přečnívat nejméně 20 cm před čelo rozpojovaného materiálu.
(7) Příložná nálož se chrání proti nepříznivému vlivu teploty obdobně
jako nálož ve vývrtu.
(8) Nálože se mohou připravovat podle technologického postupu jen v manipulačním
prostoru.
§ 169
Manipulační doba
(1) V manipulační době se musí provést všechny úkony a opatření od nabíjení
až po odpal náloží s potřebnou časovou rezervou.
(2) Manipulační doba se musí na pracovišti průběžně kontrolovat hodinkami
s vteřinovým dělením pracovníkem, který nesmí provádět jiné úkony.
§ 170
Roznět náloží
(1) Pro trhací práce v horkých provozech lze použít jen bleskovicový
roznět tak, že elektrická rozbuška připojená k bleskovici bude vždy mimo horké prostředí,
a to nejméně 50 cm od ústí vývrtu.
(2) Současně odpalované nálože smějí být zapojené jen v sérii.
§ 171
Zneškodňování selhávek
Selhávky v horkém prostředí, jehož teplota je o 60 stupňů Celsia vyšší
než teplota vzbuchu tepelně nejcitlivější výbušniny, se nechávají vyhořet. Selhávky
s teplotou nižší se smějí z horkého prostředí odstranit nejpozději do uplynutí 70
% manipulační doby. Takto odstraněné selhané nálože se musí před zničením nechat
vychladnout.
DÍL SEDMÝ
Trhací práce při úpravě materiálů výbuchem
§ 172
Základní pojmy
Pro účely tohoto dílu se rozumí:
a) úpravou materiálů výbuchem tvarování,
plátování, lisování, popřípadě jiná úprava kovů a jiných materiálů s použitím výbušnin,
b)
střelištěm místo, kde se provádějí trhací práce při úpravě materiálů výbuchem.
§ 173
Technologický postup
Technologický postup trhacích prací musí kromě náležitostí uvedených
v příloze č. 4 této vyhlášky obsahovat též údaje a popis uspořádání střeliště a použitého
zařízení.
§ 174
Výbušniny a pomůcky
Při trhacích pracích se nesmějí používat zážehové rozbušky, zápalnice
a přímé trhaviny, pokud Český báňský úřad nestanoví jinak.
ČÁST ČTVRTÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 181
Přechodná ustanovení
(1) Výbušniny a pomůcky určené k používání podle dosavadních předpisů se
po uplynutí jednoho roku ode dne účinnosti této vyhlášky mohou dodávat jen s návodem
k používání schváleným Českým báňským úřadem.
(2) Sklady výbušnin povolené před účinností této vyhlášky mohou být používány
i nadále, nestanoví-li orgán příslušný k povolení stavby skladu výbušnin z bezpečnostních
důvodů jinak.
(3) Oprávnění střelmistrů a technických vedoucích odstřelů vydaná podle dosavadních
předpisů zůstávají v platnosti.
(4) Vzory evidenčních záznamů pro používání a skladování výbušnin vydané
podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti do vydání nových vzorů.
(5) Výjimky a odchylky povolené podle předpisů zrušených touto vyhláškou
pozbývají platnosti po uplynutí šesti měsíců ode dne její účinnosti.
§ 182
Výjimky
(1) Od ustanovení této vyhlášky se lze odchýlit na nezbytnou dobu v případech,
kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci havárií, pokud
jsou učiněna nejnutnější bezpečnostní opatření.
(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace od ustanovení
této vyhlášky odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jim stanovených
na návrh vedoucího organizace doložený potřebnými náhradními opatřeními. Návrh se
předkládá prostřednictvím obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných případech
a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a provozu.
§ 183
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. výnos Ústředního báňského úřadu ze dne 26. června 1965 čj. 65/1965,
kterým se vydává bezpečnostní předpis o výbušinách (reg. v částce 31/1965 Sb.);
2. díl sedmý výnosu Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 čj. 1/1971,
kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti
provozu v organizacích, pokud podléhají hornímu zákonu (reg. v částce 7/1971 Sb.);
3. díl sedmý výnosu Českého báňského úřadu ze dne 12. května 1980 čj.
2700/1980 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích,
které podléhají státnímu odbornému dozoru orgánů státní báňské správy podle zákona
ČNR č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy (reg.
v částce 26/1980 Sb.);
4. díl pátý výnosu Českého báňského úřadu ze dne 23. července 1981 o
bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální
práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních
horninových strukturách v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy
(reg. v částce 33/1981 Sb.);
5. díl šestý výnosu Českého báňského úřadu ze dne 18. srpna 1987 čj.
1003 s/87, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o
bezpečnosti provozu při pracích k zpřístupňování přírodních jeskyní a pracích k jejich
udržování v bezpečném stavu (reg. v částce 18/1987 Sb.);
6. výnos Českého báňského úřadu ze dne 15. července 1975 o evidenci střelmistrů,
technických vedoucích odstřelů a skladů výbušin (reg. v částce 20/1975 Sb.);
7. výnos Ústředního báňského úřadu ze dne 20. prosince 1965 čj. 7325/30/65
o vydávání střelmistrovských oprávnění pracovníkům s úplným středoškolským nebo vysokoškolským
vzděláním (reg. v částce 44/1968 Sb.);
8. výnos Českého báňského úřadu ze dne 24. prosince 1980 čj. 7583/1980,
kterým se stanoví bližší podmínky pro výdej a převzetí výbušin k silniční dopravě
(reg. v částce 13/1981 Sb.);
9. výnos Českého báňského úřadu ze dne 19. března 1973 čj. 777/73, kterým
se vydává bezpečnostní předpis pro ochranu elektrického roznětu při trhacích pracích
před účinky cizí elektrické energie (reg. v částce 18/1973 Sb.);
10. výnos Českého báňského úřadu ze dne 18. prosince 1972 čj. 7/72, kterým
se vydává předpis o zřizování skladů výbušin v podzemí (reg. v částce 18/1973 Sb.);
11. díl šestý výnosu Českého úřadu bezpečnosti práce ze dne 29. září
1971, kterým se vydávají předpisy o zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
při stavbě tunelů a jiných podzemních objektů (reg. v částce 38/1971 Sb.);
12. výnos Ústředního báňského úřadu ze dne 19. února 1968 čj. 1624/6/68,
kterým se vydává směrnice o přezkušování přístrojů pro elektrický roznět (reg. v
částce 44/1968 Sb.);
13. pokyn Ústředního báňského úřadu a ministerstva těžkého průmyslu ze
dne 15. února 1967 čj. 719/67 o rozsahu platnosti bezpečnostního předpisu čj. 65/1965
o výbušinách, pro přípravu a provádění ohňostrojů;
14. výnos Českého báňského úřadu ze dne 5. srpna 1983 č. 14 (čj. 4399/1983)
o zajištění bezpečnosti práce a provozu při zřizování důlních skladů výbušin pod
povrchem a skladů výbušin v povrchových lomech a skrývkách (reg. v částce 6/1984
Sb.).
15. výnos Ústředního báňského úřadu č.j. 1400/67 ze dne 20. února 1967,
kterým se vydává zkušební řád pro zkoušky střelmistrů a technických vedoucích odstřelů
(reg. v částce 44/1968 Sb.), ve znění výnosu ČBÚ ze dne 18. srpna 1975 (reg. v částce
25/1975 Sb.);
16. výnos Českého báňského úřadu č.j. 5421/15/1970 ze dne 30. 11. 1970,
kterým se povoluje v ČSR používat k trhacím pracím pomůcku pro používání výbušin
označenou větruvzdorný zapalovač (reg. v částce 7/1971 Sb.);
17. výnos Českého báňského úřadu č.j. 399/1/71 ze dne 8. 3. 1971, kterým
se povoluje používat trhavinová tělíska TNT a trhavinová tělíska NP 10 (reg. v částce
27/1971 Sb.);
18. výnos Českého báňského úřadu č.j. 5832/21/1974 ze dne 10. 11. 1974,
kterým se povoluje používat k trhacím pracím kondenzátorovou roznětnici KRAB 1200
(reg. v částce 3/1975 Sb.), ve znění výnosu ČBÚ č.j. 2113/16/1981 ze dne 1.4.1981
(reg. v částce 34/1981 Sb.);
19. směrnice Českého báňského úřadu ze dne 15. července 1975 o povolování
odběru výbušin národními výbory (reg. v částce 20/1975 Sb.);
20. výnos Českého báňského úřadu č.j. 4389/15/1976, kterým se povoluje
používat důlně bezpečnou protiprachovou trhavinu CARBODANUBIT (reg. v částce 25/1976
Sb.);
21. výnos Českého báňského úřadu č.j. 4391/17/1976, kterým se povoluje
používat důlně bezpečnou protiplynovou trhavinu I. kategorie SLAVIT V (reg. v částce
25/1976 Sb.);
22. výnos Českého báňského úřadu čj. 22/1/1977, kterým se povoluje používat
důlní skalní trhavinu PERUNIT 20 (reg. v částce 28/1978 Sb.);
23. výnos Českého báňského úřadu č.j. 35/14/1977, kterým se povoluje
používat důlně bezpečnou protiprachovou trhavinu SYNTHESIT V 18 (reg. v částce 28/1978
Sb.);
24. výnos Českého báňského úřadu č.j. 509/18/1977, kterým se povoluje
používat trhavinu Zápalnice č. 1 (reg. v částce 32/1978 Sb.);
25. výnos Českého báňského úřadu č.j. 519/28/1977, kterým se povoluje
používat zážehové rozbušky č. 8 Cu - typ II (reg. v částce 32/1978 Sb.);
26. výnos Českého báňského úřadu č.j. 520/29/1977, kterým se povoluje
používat zážehové rozbušky č. 8 Al - typ II (reg. v částce 32/1978 Sb.);
27. výnos Českého báňského úřadu č.j. 93/21/1980 ze dne 25. listopadu
1980 o povolení používat trhavinu OSTRAVIT C (reg. v částce 13/1981 Sb.);
28. výnos Českého báňského úřadu č.j. 3738/20/1980 ze dne 27. listopadu
1980 o povolení používat tritolové válcové nálože VN 4, VN 5 a VN 10 (reg. v částce
13/1981 Sb.);
29. výnos Českého báňského úřadu ze dne 18. října 1982 č. 23/1982 č.j.
1444/1982 o povolení používat trhavinu HARMONIT AD (reg. v částce 15/1984 Sb.);
30. výnos Českého báňského úřadu č.j. 2474/19/1983 ze dne 28. října 1983
o používání pyrotechnického prostředku KULOVÁ PUMA II při provádění ohňostrojů (reg.
v částce 22/1984 Sb.);
31. výnos Českého báňského úřadu č.j. 2474/20/1983 ze dne 28. října 1983
o používání pyrotechnického prostředku ITALSKÁ PUMA při provádění ohňostrojů (reg.
v částce 22/1984 Sb.);
32. výnos Českého báňského úřadu č.j. 2474/21/1983 ze dne 28. října 1983
o používání pyrotechnického prostředku LÉTAVICE II při provádění ohňostrojů (reg.
v částce 22/1984 Sb.);
33. výnos Českého báňského úřadu č.j. 5220/22/1983 ze dne 28. října 1983
o používání pyrotechnického prostředku DĚLOVÁ RÁNA OHŇOSTROJNÁ II (reg. v částce
22/1984 Sb.);
34. výnos Českého báňského úřadu ze dne 20. listopadu 1984 č. 9/1984
č.j. 888/1984, kterým se stanoví bližší podmínky pro dělení a nařezávání náložek
průmyslových trhavin v organizacích, které tyto trhaviny používají při trhacích pracích
(reg. v částce 10/1985 Sb.).
Předseda:
Ing. Zíka v.r.
Příl.4
Dokumentace trhacích prací
I.
Náležitosti technologického postupu trhacích prací
Technologický postup trhacích prací musí obsahovat zejména vymezení výbušnin
a pomůcek povolených k používání na pracovišti, stanovení technologie trhacích prací
a omezující podmínky odstřelu, způsob ochrany okolí před účinky odstřelu, potřebný
počet pracovníků včetně střelmistrů, situaci místa odstřelu a jeho nejbližšího okolí
s vymezením manipulačního prostoru a bezpečnostního okruhu a způsob jejich vyklizení
a uzavření, prostředky k vyhlašování výstražných signálů a nouzového signálu a způsob
jejich vyhlašování, čekací dobu, zásady určení úkrytů pracovníků a místa odpalu,
rozmístění a velikost náloží, způsob roznětu a povolené odchylky mezi naměřeným a
vypočteným odporem roznětného okruhu, zabezpečení strojního a elektrického zařízení
ohroženého trhacími pracemi, způsob těsnění náloží, opatření při selhávce včetně
způsobu její likvidace, pravomoc a odpovědnost pracovníků zúčastněných při trhacích
pracích, podmínky pro případné dělení náložek trhavin, spouštění náložek když je
ve vývrtu roznětná náložka, nabíjení roznětných náložek pomocníkem, používání více
roznětných náložek v náloži, adjustaci roznětné náložky několika rozněcovadly.
Dále musí technologický postup trhacích prací upravit podmínky v případech,
kdy tak výslovně stanoví vyhláška.
II.
Náležitosti technického projektu odstřelu
Technický projekt odstřelu musí mít tyto části:
a) technickou zprávu s
odůvodněním projektového řešení, výpočtem velikostí náloží včetně hodnot dílčích
koeficientů, výpočtem jistoty roznětu a schématem roznětného vedení, technologickým
postupem trhacích prací, řešením nežádoucích vlivů vedlejších účinků trhacích prací
na okolí, rozpisem opatření k zajištění bezpečnosti při odstřelu a s případnými dalšími
potřebnými údaji podle povahy odstřelu,
b) výkresovou část zpracovanou podle povahy
odstřelu včetně situace území se zakreslením pevných měřických bodů a bezpečnostního
okruhu s vyznačením stanovišť hlídek. Způsob znázornění a měřítko výkresů musí umožnit
získání dostatečně přesných podkladů pro výpočet náloží, vytyčení jejich polohy pro
přípravné práce a pro případnou likvidaci selhávky,
c) na podzemních pracovištích
též
1. projekt větrání, ve kterém se musí zejména uvést výpočet množství zdraví škodlivých
výbuchových zplodin, opatření a dobu potřebnou k snížení jejich koncentrace na hranici
stanovenou příslušnými bezpečnostními a hygienickými předpisy, popřípadě technické
opatření proti proniknutí výbuchových zplodin do vtažného větrního proudu, místo
odkud se odpaluje a jeho ochrana proti zplodinám a způsob kontroly ovzduší po dobu
přípravy trhacích prací a po nich,
2. důkaz výpočtem, popřípadě potřebnými předběžnými
zkouškami, že seismické účinky odstřelu se nedotknou důležitých podzemních děl včetně
místa odkud se odpaluje a povrchových objektů v míře, která by ohrozila jejich bezpečný
provoz a ostatní chráněné zájmy.
Příl.5
Bezpečná vzdálenost od místa ohrožení atmosférickým výbojem
------------------------------------------------------------------
Největší vzdálenost Bezpečný proud elektrických rozněcovadel
vodičů v roznětné --------------------------------------------
síti (m) 0,18 A 0,45 A 1 A 1,5 A 4 A 5A
--------------------------------------------
Bezpečná vzdálenost v metrech
------------------------------------------------------------------
2 70 40 30 20 14 11
5 110 60 50 30 21 18
15 190 110 80 50 37 30
30 260 150 110 75 51 43
------------------------------------------------------------------
Bezpečná vzdálenost (m) je nejmenší vzdálenost roznětného vedení
a) od
povrchu,
b) od konce elektricky vodivých cest (kolejnic, potrubí apod.), pokud nejsou
přerušené,
c) od nejbližšího přerušení elektricky vodivých cest, pokud je délka izolační
vzdálenosti nejméně 2 cm.
V případě, že elektricky vodivé cesty nejsou přerušené podle písmena c),
ale jsou vzájemně propojené a uzemněné na rozvětvené uzemnění, připouští se vzdálenost
měřená od nejbližšího propojení o 300 m delší, než je uvedeno v této příloze. Přitom
propojení se musí provést alespoň 3krát po 100 m měděným vodičem o průměru 6 mm nebo
vodičem o ekvivalentním odporu; první propojení elektricky vodivých cest se musí
provést při ústí podzemního díla.
Příl.6
Bezpečné vzdálenosti od vnějších rozvodů elektrické energie
-----------------------------------------------------------------------------------------
Bezpečný proud elektrických rozněcovadel
-------------------------------------------------
Druh F 0,18A 0,45A 1A 1,5A 4A 5A
vedení (m2) -----------------------------------------------------------------------
Bezpečné vzdálenosti v metrech
-----------------------------------------------------------------------
r rs r rs r rs r rs r rs r rs
-----------------------------------------------------------------------------------------
vedení vn 5 10 15 3 5 0 2 0 1 0 0 0 0
1 - 35 kV 30 100 150 35 50 20 30 10 15 3 5 0 0
-----------------------------------------------------------------------------------------
vedení vvn 5 40 40 15 15 10 10 5 5 2 2 0 0
nad 35 kV 30 200 200 100 100 60 60 40 40 13 13 10 10
-----------------------------------------------------------------------------------------
elektrické 5 50 50 35 35 30 30 25 25 22 22 20 20
tratě 30 250 250 180 180 150 150 120 120 105 105 100 100
střídavé
-----------------------------------------------------------------------------------------
elektrické 5 20 20 15 15 12 12 10 10 9 9 8 8
tratě 30 100 100 70 70 60 60 50 50 42 42 40 40
stejnosměrné
-----------------------------------------------------------------------------------------
F - největší přípustná plocha (m2) uzavřená roznětným okruhem na 1 ks rozněcovadla
r - bezpečná vzdálenost (m) měřená na povrchu země od osy vedení nebo od kolejnic
elektrifikované dráhy
rs- bezpečná vzdálenost (m) měřená ve všech směrech od konstrukce stožáru nebo sloupu
vysokého napětí nebo stožáru troleje.
Příl.7
Bezpečné vzdálenosti od zdrojů vysokofrekvenční energie
a) od vysílačů o frekvenci 1,5 - 0,3 MHz (vlnové délky 200 - 1000 m)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bezpečný proud elektrických rozněcovadel
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Výkon 0,18 A 0,45 A 1 A 1,5 A 4 A 5 A
vysílače -----------------------------------------------------------------------------------------------
(kW) Bezpečné vzdálenosti v metrech
-----------------------------------------------------------------------------------------------
A B A B A B A B A B A B
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
5 350 250 200 200 100 100 100 100 100 100 100 100
10 500 250 300 200 100 100 100 100 100 100 100 100
25 800 400 500 250 200 100 150 100 100 100 100 100
50 1200 600 700 350 300 150 200 100 100 100 100 100
100 2000 1000 1500 750 500 250 300 150 130 100 100 100
200 3000 1500 2400 1200 700 350 500 250 200 120 150 100
500 5000 2500 3000 1500 1000 500 800 400 350 190 300 150
750 6000 3000 4000 2000 1300 650 1000 500 400 200 360 180
1000 7200 3600 4600 2300 1500 750 1200 600 460 230 420 210
1500 8500 4250 5600 2800 1800 900 1400 700 560 280 520 260
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A - bezpečná vzdálenost (m), která platí pro výškový rozdíl
roznětného okruhu od 10 do 20 m
B - bezpečná vzdálenost (m), která platí pro výškový rozdíl roznětného okruhu do 10 m.
Při větším výškovém rozdílu než 20 m platí dvojnásobek hodnot A.
b) od vysílačů o frekvenci 30 - 1,5 MHz (vlnové délky 10 - 200 m)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výkon Bezpečný proud elektrických rozněcovadel
vysílače -----------------------------------------------------------------------------------------------
(kW) 0,18 A 0,45 A 1 A 1,5 A 4 A 5 A
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Bezpečná vzdálenost v metrech
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1 300 150 100 100 100 100
5 750 300 150 100 100 100
10 1000 400 200 100 100 100
50 2500 1000 500 250 120 100
100 3000 1500 600 300 170 150
200 4500 2000 900 450 225 200
500 7500 3000 1500 750 350 300
750 9000 4000 1800 900 380 340
1000 10500 4800 2100 1100 470 400
1500 12000 5500 2500 1250 550 450
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
c) od VKV a televizních vysílačů
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výkon Bezpečný proud elektrických rozněcovadel
vysílače -----------------------------------------------------------------------------------------------
(kW) 0,18 A 0,45 A 1 A 1,5 A 4 A 5 A
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Bezpečná vzdálenost v metrech
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1 100 50 50 50 50 50
5 150 50 50 50 50 50
10 200 100 50 50 50 50
50 450 200 100 50 50 50
100 600 250 150 50 50 50
200 900 350 200 100 50 50
500 1500 600 300 150 100 100
1000 2000 800 400 200 100 100
1500 2500 1000 500 250 125 110
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
d) od radiostanic VKV (dispečerských, přenosných apod.)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výkon radiostanice Do 1 1 až 5 5 až 10 10 až 100
VKV (W)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bezpečná vzdálenost
(m) bez omezení*) 2 5 20
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
*)Platí jen pro elektrická rozněcovadla s bezpečným proudem vyšším než 0,18 A.
e) od radiolokátorů
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bezpečný
proud 0,18 A 0,45 A 1 A 1,5 A 4 A 5 A
elektrických
rozněcovadel (A)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bezpečná
vzdálenost 1000 400 200 100 50 40
(m)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příl.8
Povolené používání trhavin a elektrických rozbušek v uhelných dolech neplynujících
a plynujících I. třídy nebezpečí
A. Neplynující doly:
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh Obsah Druh Druh Dovolené Umístění
prostředí CH4 trhaviny elektrických časování náloží
max. rozbušek
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
v čistém DeM, DeD,
kameni 0,1 % skalní DeP 0 - 18 stupňů v kameni
smíšené se součtem
vrstev uhlí
do 20 cm 0,1 % skalní DeM 0 - 18 stupňů v kameni
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
smíšené se součtem
vrstev uhlí
nad 20 cm 0,1 % DBT - PP DeM 0 - 18 stupňů v kameni
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DBT-PP DeM
v uhlí 0,1 % DBT I DeD, DeP 0 - 18 stupňů v uhlí
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
s přibírkou
kamene při skalní DeM
vyuhleném uhlí 0,1 % DBT I DeD, DeP 0 - 18 stupňů v kameni
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
současný odpal DBT - PP DeD, DeP v kameni
uhlí a kamene 0,1 % DBT I DeM 0 - 18 stupňů a v uhlí
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
B. Plynující doly I. třídy nebezpečí:
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh Obsah Druh Druh Dovolené Umístění
prostředí CH4 trhaviny elektrických časování náloží
max. rozbušek
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
v čistém DeM, DeD
kameni 1 % skalní DeP 0 -18 stupňů v kameni
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
smíšené se součtem
vrstev uhlí
do 20 cm 1 % skalní DeM 0 - 18 stupňů v kameni
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
smíšené se součtem
vrstev uhlí
nad 20 cm 1 % DBT - PP DeM 0 - 18 stupňů v kameni
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DBT - PP DeM
v uhlí 1 % DBT I DeD, DeP 0 - 18 stupňů v uhlí
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
s přibírkou
kamene při
vyuhleném uhlí 1 % DBT I DeM 0 - 18 stupňů v kameni
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
současný odpal v kameni
uhlí a kamene 1 % DBT I DeM 0 - 18 stupňů a v uhlí
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky: DBT - PP - důlně bezpečná protiprachová trhavina
DBT - důlně bezpečná protiplynová trhavina I. kategorie.
5) Výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 čj. 1/1971, kterým se vydává
předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích,
pokud podléhají hornímu zákonu (reg. v částce 7/1971 Sb.).
Výnos Českého báňského
úřadu ze dne 12. května 1980 čj. 2700/1980 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
a o bezpečnosti provozu v organizacích, které podléhají státnímu odbornému dozoru
orgánů státní báňské správy podle zákona ČNR č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření
dozoru státní báňské správy (reg. v částce 26/1980 Sb.).
Směrnice ministerstva zdravotnictví
České socialistické republiky o hygienických požadavcích na pracovní prostředí čj.
HEM-340.2-30.9.77 ze dne 11. 5. 1978 (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění směrnice
ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky čj. HEM-340-2-21.3.1985
z 2. 4. 1985 (reg. v částce 16/1985 Sb.).
6) ČSN EN 33 23 40 Elektrická zařízení v prostředích s nebezpečím požáru nebo
výbuchu výbušnin.
8) ČSN 37 6108 Roznětnice pro použití při trhací práci. Zkušební metody.
ČSN
37 6109 Ohmmetry pro použití při trhací práci. Zkušební metody.
8a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon ČNR č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské
správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
10a) § 36 odst. 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991
Sb.
11) ČSN EN 33 20 30 Ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny.
12) ČSN 66 8011 Průmyslové trhaviny. Základní společná ustanovení.
13) Výnos ČBÚ č.j. 1820/1989 ze dne 15. 6. 1989, kterým se vydává bezpečnostní
předpis pro doly s nebezpečím průtrží hornin a plynů.
13) Výnos ČBÚ čj. 6000/1977 ze dne 1. 11. 1977, kterým se vydává bezpečnostní
předpis pro doly s nebezpečím průtrží uhlí a plynů.
14) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 84/1976
Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
15) ČSN 73 5530 Sklady výbušnin a výbušných předmětů.
16) Teplota určená v návodu k používání výbušnin.
16a) § 21 odst. 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991
Sb.