470/2004 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 9. srpna 2004,
kterou se stanoví seznam nemocí, stavů nebo vad, které
vylučují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a
farmaceuta a k výkonu povolání dalšího zdravotnického pracovníka a jiného
odborného pracovníka, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek a náležitosti
lékařského posudku (o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání zdravotnického
pracovníka a jiného odborného pracovníka)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 37 k provedení
§ 3 odst. 2 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné
způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání
lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a podle § 90 odst. 2 písm. e) zákona č. 95/2004 Sb.
96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu
nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s
poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
nelékařských zdravotnických povoláních):
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Tato vyhláška upravuje v souladu s právem Evropských
společenství1) seznam nemocí, stavů nebo vad, které
vylučují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a
farmaceuta2) nebo umožňují výkon tohoto povolání s
podmínkou, a seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují
zdravotní způsobilost k výkonu povolání nelékařského zdravotnického pracovníka
a jiného odborného pracovníka3) (dále jen "seznam
nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k
výkonu povolání"), druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek, včetně rozsahu
odborných vyšetření, a náležitosti lékařského posudku.
(2) Seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují
zdravotní způsobilost k výkonu povolání, je uveden v příloze č. 1 k této
vyhlášce.
§ 2
Zdravotní způsobilosti k výkonu povolání a druhy
lékařských prohlídek
(1) Zdravotní způsobilostí k výkonu povolání se rozumí
vyhodnocení zdravotního stavu lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, nelékařského
zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka (dále jen "posuzovaná
osoba") a zjištění, zda zdravotní stav posuzované osoby umožňuje výkon práce s
ohledem na konkrétní pracovní podmínky včetně míry výskytu faktorů4) a zdravotního rizika práce (dále jen "zdravotní náročnost
práce") bez zhoršení zdravotního stavu posuzované osoby nebo bez poškození
jiných osob v souvislosti se zdravotním stavem posuzované osoby.
(2) Zdravotní způsobilost k výkonu povolání
posuzované osoby zjišťuje a lékařský posudek5) o její
zdravotní způsobilosti vydává registrující praktický lékař, u zaměstnanců lékař
závodní preventivní péče6) (dále jen "posuzující lékař")
na základě lékařských prohlídek provedených se znalostí zdravotní náročnosti
práce. Lékařskými prohlídkami jsou
a) vstupní prohlídka,
b) periodická prohlídka,
c) mimořádná prohlídka.
§ 3
Vstupní prohlídka
(1) Cílem vstupní prohlídky je zajistit, aby k výkonu povolání
nebyla zařazena zdravotně nezpůsobilá osoba.
(2) Vstupní prohlídka se
provádí
a) u posuzované osoby, která se uchází o zaměstnání před
uzavřením pracovního nebo obdobného vztahu; u vedlejšího pracovního poměru se
vstupní prohlídka provádí v případě výkonu povolání, jehož součástí jsou práce
zařazené do kategorií druhé až čtvrté podle zvláštního právního předpisu7), pokud se nejedná o výkon stejné práce vykonávané za
stejných podmínek jako práce v hlavním pracovním poměru,
b) u posuzované osoby před jejím převedením na jinou
práci,
c) u posuzované osoby, která je provozovatelem
zdravotnického zařízení, před podáním žádosti o registraci8).
§ 4
Periodická prohlídka
(1) Cílem periodické prohlídky je ověření trvání nebo změny
zdravotní způsobilosti k výkonu povolání.
(2) Periodická prohlídka se provádí u posuzované osoby
pravidelně jednou za 6 let, u osob starších 60 let jednou za 2 roky, ode dne
provedení vstupní nebo poslední periodické prohlídky, pokud zvláštní právní
předpis9) nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného
zdraví10) nebo příloha č. 1 k této vyhlášce nestanoví
jinak.
§ 5
Mimořádná prohlídka
(1) Cílem mimořádné prohlídky je posouzení zdravotního stavu
posuzované osoby v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně
zdravotní způsobilosti k výkonu povolání v době před termínem provedení
periodické prohlídky.
(2) Mimořádná prohlídka se provádí,
pokud
a) ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví11),
b) zvýšení zdravotní náročnosti práce vyžaduje změnu
kategorie práce7) nebo pokud v souvislosti se změnou
zdravotního stavu posuzované osoby vzniklo důvodné podezření o změně zdravotní
způsobilosti k výkonu povolání,
c) při lékařské prohlídce lze na základě zhodnocení
zdravotního stavu předpokládat, že do termínu následující periodické prohlídky
by mohlo dojít k takovým změnám zdravotního stavu, které změní zdravotní
způsobilost k výkonu povolání nebo povedou k její ztrátě,
d) byl výkon práce přerušen z důvodu nemoci nebo těžkého
úrazu nebo jiné těžké újmy na zdraví nebo z jiných důvodů a toto přerušení
trvalo déle než 6 měsíců,
e) ji doporučil Státní úřad pro jadernou bezpečnost na
základě jeho posouzení překročení limitů ozáření u pracovníků při výkonu
povolání9),
f) ji v odůvodněných případech vyžádal zaměstnavatel,
zejména jestliže
1. posuzovaná osoba vykonávající práci v pracovním
nebo obdobném vztahu vykazuje při výkonu práce nebo svým chováním takové
nedostatky, že lze důvodně předpokládat změnu její zdravotní způsobilosti k
výkonu povolání,
2. došlo k překročení limitů ozáření u pracovníků
při výkonu povolání9), nebo
3. o to požádal ošetřující nebo posuzující lékař,
zjistí-li, že došlo k takové změně zdravotního stavu posuzované osoby, která
odůvodňuje změnu zdravotní způsobilosti k výkonu povolání, nebo posuzovaná
osoba, vysloví-li důvodné podezření ze ztráty zdravotní způsobilosti k výkonu
povolání nebo důvodnou domněnku, že její zdravotní obtíže vznikly nebo se
zhoršují v souvislosti se zdravotní náročností práce,
g) ji v odůvodněných případech vyžádal správní úřad
příslušný k vydání oprávnění k provozování zdravotnického zařízení podle
zvláštního právního předpisu8), zejména jestliže
posuzovaná osoba vykazuje při výkonu práce nebo svým chováním takové
nedostatky, že lze důvodně předpokládat změnu její zdravotní způsobilosti k
výkonu povolání.
Lékařské prohlídky a jejich
obsah
§ 6
(1) Provedení lékařské prohlídky posuzované osoby, která je
zaměstnancem, vyžádá její zaměstnavatel12). V žádosti o
provedení lékařské prohlídky se uvede, jaký druh lékařské prohlídky se
požaduje, zdravotní náročnost práce, ke které je osoba posuzována, popřípadě
další údaje nezbytné pro posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu povolání
posuzované osoby. V žádosti o provedení mimořádné prohlídky se vždy uvádějí
důvody, které k jejímu vyžádání vedly.
(2) Posuzovaná osoba, která je provozovatelem zdravotnického
zařízení, zajistí provedení lékařské prohlídky své osoby; přitom postupuje
podle odstavce 1 vět druhé a třetí.
§ 7
(1) Obsahem každé lékařské prohlídky
je
a) rozbor anamnestických údajů s cíleným zaměřením zejména
na výskyt dědičných nemocí, které mohou ovlivnit zdravotní způsobilost k výkonu
povolání, údaje o dosud prodělaných onemocněních a úrazech včetně onemocnění
alergických, o dlouhodobém užívání léčivých přípravků, o vztahu k alkoholu a
dalším návykovým látkám a údaje z pracovní anamnézy,
b) komplexní fyzikální vyšetření včetně orientačního
vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření, s
důrazem na posouzení stavu a funkce orgánů a systémů, které mohou být
nepříznivě ovlivněny prací za daných pracovních podmínek, a
c) základní chemické vyšetření moče.
(2) Lékařská prohlídka dále
obsahuje
a) vyšetření uvedená v příloze č. 1,
b) další vyšetření, pokud tak stanoví zvláštní právní
předpis13) nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného
zdraví10),11),
c) další doplňující vyšetření za účelem vyloučení
kontraindikací nebo posouzení možného poškození zdraví při práci podle
požadavku posuzujícího lékaře, pokud to zdravotní stav posuzované osoby nebo
dané pracovní podmínky vyžadují.
(3) Informace ze zdravotnické dokumentace posuzované osoby
poskytuje v rozsahu potřebném pro zjištění zdravotní způsobilosti k výkonu
povolání registrující praktický lékař posuzujícímu lékaři14), pokud tímto praktickým lékařem není sám posuzující
lékař. Tyto informace musí mít posuzující lékař k dispozici nejpozději v den
konání lékařské prohlídky. Informace obsahují údaje o dosavadním vývoji
zdravotního stavu posuzované osoby, včetně informací týkajících se změn
zdravotního stavu souvisejících s dosud vykonávanou prací, a dále informace o
genetické zátěži posuzované osoby v rozsahu nezbytném pro posouzení zdravotní
způsobilosti k výkonu povolání.
(4) Pokud posuzovaná osoba není registrována u žádného
praktického lékaře, může požadovat posuzující lékař další cílená doplňující
vyšetření za účelem vyloučení nemocí, u kterých není vhodné zařazení k práci
posuzované osoby.
(5) Pokud posuzující lékař žádá provedení dalších odborných
vyšetření, uvádí v žádosti o vyšetření vždy údaje o zdravotní náročnosti
práce.
(6) Při posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu povolání
přihlíží posuzující lékař k závěru vyšetření, které si vyžádal.
(7) Zjištění a závěr lékařské prohlídky včetně uvedení
diagnózy jsou podrobně zaznamenávány ve zdravotnické dokumentaci posuzujícího
lékaře. Na základě zjištění a závěru lékařské prohlídky posuzující lékař
zpracuje lékařskou zprávu pro praktického lékaře, který registruje posuzovanou
osobu, pokud jím není sám.
§ 8
Lékařský posudek a jeho náležitosti
(1) Lékařský posudek, jehož vzor je uveden v příloze č. 2, je
výsledkem lékařské prohlídky.
(2) Lékařský posudek je ve svém výroku
jednoznačný a neobsahuje diagnózu. V posudkovém výroku je uvedeno, že
posuzovaná osoba s ohledem na zdravotní náročnost práce
a) je k výkonu povolání zdravotně způsobilá, nebo
b) není k výkonu povolání zdravotně způsobilá,
nebo
c) je k výkonu povolání zdravotně způsobilá s omezením,
které je v lékařském posudku výslovně uvedeno; omezení nesmí vylučovat
posuzovanou osobu z činnosti, která je nedílnou součástí výkonu jejího
povolání.
(3) Platnost lékařského posudku končí v den, kdy měla být
provedena periodická prohlídka, nebo ke kterému byl v lékařském posudku
stanoven termín provedení mimořádné lékařské prohlídky.
(4) Lékařský posudek předložený zaměstnavateli nebo správnímu
úřadu příslušnému k vydání oprávnění k provozování zdravotnického zařízení
podle zvláštního právního předpisu8) nesmí být starší
než 3 měsíce od data jeho vydání.
(5) Lékařský posudek v písemné formě a v jednom vyhotovení
předává posuzující lékař posuzované osobě a jejímu zaměstnavateli nebo
správnímu úřadu příslušnému k vydání oprávnění k provozování zdravotnického
zařízení podle zvláštního právního předpisu8), a to
nejpozději do jednoho týdne po obdržení posledního výsledku vyžádaného
vyšetření, pokud není v souvislosti se ztrátou zdravotní způsobilosti k výkonu
povolání nebezpečí z prodlení; v případě nebezpečí z prodlení předává
posuzující lékař lékařský posudek v den, kdy změnu zdravotní způsobilosti
zjistil.
§ 9
Přechodné ustanovení
Platnost lékařského posudku vydaného přede dnem účinnosti této
vyhlášky se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.
Ministryně:
doc. MUDr. Emmerová, CSc. v. r.
Příl.1
Seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo
omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání
A. K výkonu povolání
1) není zdravotně způsobilá posuzovaná
osoba, u které byly zjištěny zejména
a) klinicky závažné poruchy kognitivních funkcí
(pozornosti, paměti, intelektu, úsudku, orientace), především
1. demence atroficko-degenerativního původu,
sekundární (symptomatické) demence, organický amnestický syndrom, chronické či
recidivující organicky podmíněné poruchy vědomí,
2. organicky podmíněná porucha
osobnosti,
b) trvající (chronické) či recidivující psychotické
poruchy vnímání a myšlení, především schizofrenie, schizotypní porucha, porucha
s bludy, schizoafektivní porucha,
c) trvající či recidivující psychotické poruchy nálady,
především periodická mánie s psychotickými příznaky, bipolární afektivní
porucha s manickými či depresivními fázemi s psychotickými příznaky, periodická
depresivní porucha s depresivními fázemi s psychotickými příznaky,
d) duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem
alkoholu a jiných psychoaktivních látek, především
1. nadměrné požívání alkoholu a zneužívání jiných
psychoaktivních látek ovlivňujících bezprostředně (v pracovní době) a opakovaně
(více než jednou) schopnost výkonu povolání,
2. aktivní závislost na alkoholu či jiných
návykových psychotropních látkách,
3. reziduální stavy a psychotické poruchy s
pozdním začátkem vyvolané účinkem alkoholu či jiných návykových psychoaktivních
látek (porucha osobnosti nebo chování, psychotické reminiscence, amnestický
syndrom, demence),
2) je za předpokladu kladného závěru
odborného vyšetření provedeného lékařem se specializací v příslušném oboru
zdravotně způsobilá posuzovaná osoba, u které byly zjištěny
zejména
a) přechodné organicky a symptomaticky podmíněné poruchy
osobnosti a chování, včetně přechodných poruch kognitivních funkcí a poruch
nálady, především delirium bez přítomnosti demence, organická halucinóza,
organická katatonní porucha, organický syndrom s bludy, organické afektivní
poruchy, organická úzkostná porucha, organická dissociativní porucha, organická
emoční labilita nebo astenická porucha, mírná kognitivní porucha (nikoliv "mild
cognitiv impairment" jako počínající forma demence), postencefalitický syndrom,
postkontuzní syndrom,
b) přechodné psychotické poruchy myšlení a vnímání,
především akutní a přechodné psychotické poruchy (akutní polymorfní psychotická
porucha s příznaky schizofrenie či bez příznaků schizofrenie, akutní
schizoformní psychotická porucha), indukovaná porucha s bludy,
c) poruchy nálady bez psychotických příznaků, především
hypomanie, mánie bez psychotických příznaků, bipolární afektivní porucha bez
psychotických příznaků, depresivní fáze bez psychotických příznaků, periodická
depresivní porucha bez psychotických příznaků, trvalé poruchy nálady
(cyklothymie, dystymie),
d) klinicky těžké (podmiňující pracovní neschopnost)
neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem, somatoformní poruchy a
behaviorální syndromy, především fobické úzkostné poruchy, jiné úzkostné
poruchy, obsedantně kompulzivní poruchy, reakce na závažný stres a poruchy
přizpůsobení, dissociativní poruchy, somatoformní poruchy, jiné neurotické
poruchy (neurastenie), poruchy příjmu jídla,
e) těžké (trvale narušující společenské normy a vztahy)
poruchy osobnosti a poruchy chování, především těžké formy specifických poruch
osobnosti a smíšených poruch osobnosti, přetrvávající změny osobnosti, návykové
a impulsivní poruchy, poruchy sexuální preference,
f) duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem
alkoholu a jiných psychoaktivních látek, především závislost na alkoholu či
jiných psychoaktivních látkách (zdravotní způsobilost k výkonu povolání je
podmíněna bezpečným abstinenčním obdobím, tj. nezpochybněnou abstinencí v délce
nejméně dvou let), nadměrné požívání alkoholu a zneužívání jiných
psychoaktivních látek, opakované sociálně rušivé intoxikace v anamnéze,
škodlivé užívání alkoholu či psychoaktivních látek, přechodná psychotická
porucha podmíněná účinkem alkoholu či jiných psychoaktivních látek v
anamnéze.
B. K výkonu povolání pro práce zařazené do
kategorie druhé a vyšší podle faktorů4)
I. s expozicí chemickým
látkám
zdravotně způsobilá
a) není posuzovaná osoba, u které zejména
1. bylo zjištěno onemocnění orgánů významných pro
metabolismus příslušných chemických látek, projevující se závažnou poruchou
funkce těchto orgánů,
2. bylo zjištěno onemocnění orgánů, cílových pro
působení dané látky, projevující se závažnou poruchou funkce těchto
orgánů,
3. byla prokázána přecitlivělost na chemické
látky z pracovního prostředí s klinickými projevy přecitlivělosti,
b) je za předpokladu kladného závěru odborného vyšetření
provedeného lékařem se specializací v příslušném oboru posuzovaná osoba, u
které zejména
1. bylo zjištěno onemocnění orgánů významných pro
metabolismus příslušných chemických látek, projevující se známkami aktivity
onemocnění,
2. bylo zjištěno onemocnění orgánů, cílových pro
působení dané látky, projevující se známkami aktivity onemocnění,
3. bylo zjištěno kožní onemocnění ekzémového
charakteru nebo jiné závažné kožní onemocnění,
4. byla prokázána přecitlivělost na chemické
látky z pracovního prostředí;
obsah prohlídek:
a) vstupní prohlídka obsahuje vyšetření podle § 7 a dále
zejména
1. u hepatotoxických látek jaterní
testy,
2. u nefrotoxických látek močový sediment a
kreatinin v krvi,
3. u hematotoxických látek KO +
diff,
b) obsah periodické prohlídky odpovídá obsahu vstupní
prohlídky;
lhůta periodických prohlídek: jedenkrát za 4
roky;
II. s expozicí chemickým látkám s pozdním
účinkem karcinogenním a mutagenním (karcinogeny skupin 1 a 2 a mutageny skupin
1 a 2 a látky označené větami R 45 a R 49)
zdravotně způsobilá
a) není posuzovaná osoba, u které byla zjištěna zejména
těžká, klinicky významná porucha mechanismu imunity,
b) je za předpokladu kladného závěru odborného vyšetření
provedeného lékařem se specializací v příslušném oboru posuzovaná osoba, u
které
1. byl zjištěn zejména zhoubný
novotvar,
2. bylo zjištěno zejména onemocnění podezřelé ze
zvratu ve zhoubný novotvar;
obsah prohlídek:
a) vstupní prohlídka obsahuje vyšetření podle § 7 a dále
zejména orientační vyšetření vždy zaměřené na stav mízních uzlin, jater,
sleziny a případné paraneoplastické projevy,
b) obsah periodické prohlídky odpovídá obsahu vstupní
prohlídky;
lhůta periodických prohlídek: jedenkrát za 4
roky;
III. s expozicí kontaktním alergenům a
látkám s větou R 43, kontaktním iritanciím a látkám s větou R
38
zdravotně způsobilá
a) není posuzovaná osoba, u které byla prokázána zejména
přecitlivělost s klinickými projevy na uvedené látky v pracovním
prostředí,
b) je za předpokladu kladného závěru odborného vyšetření
provedeného lékařem se specializací v příslušném oboru posuzovaná osoba, u
které
1. byl zjištěn zejména chronický nebo
recidivující ekzém jakékoliv etiologie,
2. bylo zjištěno zejména jiné závažné kožní
onemocnění s ohledem na rozsah a lokalizaci - především genodermatózy
(ichthyosis, epidermolysis), onemocnění autoimunní povahy, závažné formy
psoriázy a lichen ruber;
lhůta periodických prohlídek: jedenkrát za 4
roky;
IV. s expozicí ionizujícímu
záření
zdravotně způsobilá
a) není posuzovaná osoba, u které byly zjištěny zejména
1. stavy po závažném poškození ionizujícím
zářením,
2. závažné poruchy krvetvorby,
b) je za předpokladu kladného závěru odborného vyšetření
provedeného lékařem se specializací v příslušném oboru posuzovaná osoba, u
které bylo zjištěno zejména
1. závažné onemocnění s významným orgánovým nebo
funkčním postižením,
2. onemocnění podezřelé ze zvratu ve zhoubný
novotvar;
obsah prohlídek:
a) vstupní prohlídka obsahuje vyšetření podle § 7 a dále
zejména KO + diff,
b) periodická prohlídka obsahuje vyšetření podle § 7 a
dále jedenkrát za 3 roky zejména KO + diff;
V. s expozicí neionizujícímu
záření
zdravotně způsobilá není posuzovaná osoba, které byl zejména
implantován kardiostimulátor nebo obdobný zdravotnický prostředek, pokud nelze
vyloučit ovlivnění jeho činnosti neionizujícím zářením;
lhůta periodických prohlídek: jedenkrát za 4 roky;
VI. se zrakovou zátěží
zdravotně způsobilá
a) není posuzovaná osoba, u které byla zjištěna zejména
nekorigovatelná porucha zraku,
b) je za předpokladu kladného závěru odborného vyšetření
provedeného lékařem se specializací v příslušném oboru posuzovaná osoba, u
které byla zjištěna zejména prognosticky nepříznivá porucha zraku;
lhůta periodických prohlídek: jedenkrát za 4
roky;
VII. s biologickými činiteli
zdravotně způsobilá
a) není posuzovaná osoba, u které byla zjištěna zejména
těžká, klinicky významná porucha mechanismu imunity,
b) je za předpokladu kladného závěru odborného vyšetření
provedeného lékařem se specializací v příslušném oboru posuzovaná osoba,
1. u které byla zejména zjištěna klinicky
významná porucha mechanismu imunity,
2. které jsou dlouhodobě podávány
kortikosteroidy.
Výklad pojmů:
jaterní testy - AST, ALT, GMT,
ALP - alkalická fosfatáza,
KO + diff - krevní obraz a diferenciální rozpočet,
kreatinin, cholesterol, bilirubin - hodnoty v krvi,
chemické karcinogeny - chemické látky a pracovní procesy uvedené v
příloze č. 9 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky
ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů, větou R 45
nebo R 49, a dále cytostatika zařazená Mezinárodní agenturou pro výzkum
rakoviny do skupiny 1 nebo 2A,
mutageny - chemické látky uvedené v příloze č. 9 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.,
kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při
práci, ve znění pozdějších předpisů, větou R 46.
Příl.2
VZOR LÉKAŘSKÝ POSUDEK Jméno (popřípadě jména) a příjmení posuzované osoby Datum narození Adresa trvalého pobytu, popřípadě bydliště v cizině Adresa zaměstnavatele Charakteristika výkonu povolání a konkrétních pracovních podmínek včetně míry výskytu faktorůx) ..................................... ................................................................... Druh prohlídky - vstupní-periodická-mimořádná (nehodící se škrtněte) Posuzovaná osoba k výkonu uvedeného povolání a) je zdravotně způsobilá b) není zdravotně způsobilá c) je zdravotně způsobilá za podmínky ................................................................... ................................................................... Datum ukončení platnosti lékařského posudku.xx) ................................. ............................... datum vydání lékařského posudku podpis, jmenovka lékaře, razítko zdrav. zařízení Poučení: Proti tomuto lékařskému posudku je možno podat podle § 77 odst. 2 a 3 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 285/2002 Sb., návrh na jeho přezkoumání do 15 dnů ode dne, kdy byl posuzované osobě doručen. Návrh se podává písemně vedoucímu zdravotnického zařízení, které lékařský posudek vydalo, nebo lékaři provozujícímu zdravotnické zařízení svým jménem. Posuzovaná osoba převzala lékařský posudek do vlastních rukou dne ............................ podpis posuzované osoby Zaměstnavatel nebo správní úřad lékařský posudek převzal dne ............................ podpis osoby oprávněné k převzetí x) § 37 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. xx) Vyplní se v případě stanoveném v § 5 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 470/2004 Sb.
1) Směrnice Rady 93/16/EHS ze dne 5. dubna 1993 o usnadnění
volného pohybu lékařů a vzájemného uznávání jejich diplomů, osvědčení a jiných
dokladů o dosažené kvalifikaci, ve znění Směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28.
června 1990 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům
při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice
89/391/EHS), ve znění Směrnice Rady 99/38/ES ze dne 29. dubna 1999, kterou se
podruhé mění směrnice 90/394/EHS o ochraně pracovníků před riziky spojenými s
expozicí karcinogenům při práci a rozšiřuje se na mutageny; Směrnice Rady
97/43/EURATOM ze dne 30. června 1997 o ochraně zdraví osob před riziky
vyplývajícími z ionizujícího záření v souvislosti s lékařským ozářením a o
zrušení směrnice 84/466/Euratom; Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o
bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými
činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16
odst. 1 směrnice 89/391/EHS); Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES
ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí
biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16
odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Rady 85/433/EHS ze dne 16. září 1985 o vzájemném uznávání
diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci v oboru farmacie
obsahující opatření k usnadnění účinného výkonu práva usazování v určitých
činnostech v oboru farmacie, ve znění Směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28.
června 1990 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům
při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice
89/391/EHS), ve znění Směrnice Rady 99/38/ES ze dne 29. dubna 1999, kterou se
podruhé mění směrnice 90/394/EHS o ochraně pracovníků před riziky spojenými s
expozicí karcinogenům při práci a rozšiřuje se na mutageny; Směrnice Rady
97/43/EURATOM ze dne 30. června 1997 o ochraně zdraví osob před riziky
vyplývajícími z ionizujícího záření v souvislosti s lékařským ozářením a o
zrušení směrnice 84/466/Euratom; Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o
bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými
činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16
odst. 1 směrnice 89/391/EHS); Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES
ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí
biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16
odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Rady 78/686/EHS ze dne 25. července 1978 o vzájemném
uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci zubních
lékařů obsahující opatření k usnadnění účinného výkonu práva usazování a
volného pohybu služeb, ve znění Směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990
o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci
(šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), ve
znění Směrnice Rady 99/38/ES ze dne 29. dubna 1999, kterou se podruhé mění
směrnice 90/394/EHS o ochraně pracovníků před riziky spojenými s expozicí
karcinogenům při práci a rozšiřuje se na mutageny; Směrnice Rady 97/43/EURATOM
ze dne 30. června 1997 o ochraně zdraví osob před riziky vyplývajícími z
ionizujícího záření v souvislosti s lékařským ozářením a o zrušení směrnice
84/466/Euratom; Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a
ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli
používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1
směrnice 89/391/EHS); Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne
18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí
biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16
odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Rady 80/154/EHS ze dne 21. ledna 1980 o vzájemném uznávání
diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci porodních asistentek
a o opatřeních pro usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu
služeb, ve znění Směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990 o ochraně
zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci (šestá
samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), ve znění
Směrnice Rady 99/38/ES ze dne 29. dubna 1999, kterou se podruhé mění směrnice
90/394/EHS o ochraně pracovníků před riziky spojenými s expozicí karcinogenům
při práci a rozšiřuje se na mutageny; Směrnice Rady 97/43/EURATOM ze dne 30.
června 1997 o ochraně zdraví osob před riziky vyplývajícími z ionizujícího
záření v souvislosti s lékařským ozářením a o zrušení směrnice 84/466/Euratom;
Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví
zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci
(čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS);
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně
zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci
(sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice
89/391/EHS).
Směrnice Rady 77/452/EHS ze dne 27. června 1977 o vzájemném
uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci zdravotních
sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, obsahující opatření pro
usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb, ve znění
Směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990 o ochraně zaměstnanců před
riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci (šestá samostatná směrnice
ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), ve znění Směrnice Rady 99/38/ES
ze dne 29. dubna 1999, kterou se podruhé mění směrnice 90/394/EHS o ochraně
pracovníků před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci a rozšiřuje
se na mutageny; Směrnice Rady 97/43/EURATOM ze dne 30. června 1997 o ochraně
zdraví osob před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření v souvislosti s
lékařským ozářením a o zrušení směrnice 84/466/Euratom; Směrnice Rady 98/24/ES
ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky
spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná
směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS); Směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před
riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná
směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
2) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání
odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického
povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta.
3) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání
způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností
souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních).
4) § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003
Sb.
5) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve
znění zákona č. 285/2002 Sb.
6) § 40 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991
Sb. a zákona č. 14/1997 Sb.
7) § 37 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
§ 18 odst. 1 písm. j) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání
jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb.
§ 47 odst. 12 zákona č. 18/1997 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
8) Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních
zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
9) § 18 odst. 1 písm. j) zákona č. 18/1997 Sb., ve znění
zákona č. 13/2002 Sb.
§ 28 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační
ochraně.
10) § 82 odst. 2 písm. e) bod 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve
znění zákona č. 274/2003 Sb.
11) § 84 odst. 1 písm. w) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění
zákona č. 274/2003 Sb.
12) § 28 a § 133 odst. 1 písm. a) zákoníku
práce.
13) Například § 18 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových
látkách a o změně některých dalších zákonů.
14) § 21 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících
zákonů.