447/2001 Sb.
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 3. prosince 2001
o báňské záchranné službě
Změna: 87/2006 Sb.
Změna: 379/2012 Sb.
Změna: 305/2015 Sb.
Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) a § 7 odst. 9 zákona č.
61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění
zákona č. 542/1991 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje zajištění báňské záchranné služby, její organizaci
a úkoly spočívající zejména v provádění prací k záchraně lidských životů a majetku
při závažných provozních nehodách (haváriích), včetně poskytnutí první pomoci v podzemí,
a zásady postupu báňských záchranářů při zásahu; dále stanoví požadavky k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a na odbornou způsobilost členů báňských záchranných
sborů.
§ 2
Výklad pojmů
Pro účely této vyhlášky se považuje za
a) důl provozní celek, který zpravidla
tvoří z hlediska větrání samostatnou technickou jednotku bez ohledu na to, jak je
po stránce organizační nazýván; dolem je též podzemní stavba při činnosti prováděné
hornickým způsobem v podzemí,
b) důl s jednoduchými poměry neuhelný důl, důl v průzkumu,
výstavbě, zajišťování nebo likvidaci a dále důl, ve kterém jsou prováděny zvláštní
zásahy do zemské kůry,1)
c) potápěčskou činnost sestup pod vodní hladinu a činnost
v tomto prostředí s použitím dýchacího potápěčského přístroje a výzbroje,
d) plánovaný
nehavarijní zásah souhrn plánovaných prací a činností, které s ohledem na podmínky,
ve kterých mají být vykonány, mohou být provedeny jen báňskými záchranáři,
e) závažnou
provozní nehodu událost, kterou byly nebo by mohly být vážně ohroženy životy a zdraví
osob nebo majetek, zejména důlní požár, výbuch plynů a uhelného prachu, důlní otřes,
průtrž hornin a plynů, erupce ropy a zemního plynu, zával důlních děl, průval vod
a bahnin nebo kuřavky a porucha ve větrání nebo na těžním zařízení (dále jen "havárie"),
f)
základnu prostor vymezený pro nástup báňských záchranářů do zásahu a jejich odpočinek,
který zároveň slouží na přechodné uskladnění dýchacích přístrojů a ostatního vybavení
báňských záchranářů mezi jednotlivými zásahy a který má spojení s velitelem báňského
záchranného sboru nebo dispečerem,
g) záchranářskou akci činnost báňských záchranářů
sestávající ze souhrnu úkonů, které báňští záchranáři mají v zásahu vykonat nebo
vykonali, a nutných souvisejících činností včetně přípravy na zásah, přesunu do organizace
nebo její části postižené havárií, odpočinku mezi zásahy na základně a plnění dalších
úkolů nařízených jim příkazem velitele báňského záchranného sboru,
h) zásah činnost
báňských záchranářů při záchranářské akci nebo při plánovaném nehavarijním zásahu
sestávající ze souhrnu přikázaných úkonů od odchodu ze základny nebo jiného místa
až do jejich návratu na základnu nebo jiné určené místo,
i) ztížené mikroklimatické podmínky takové pracovní prostředí, ve kterém
fyzikální parametry okolního prostředí ztěžují nebo znemožňují odvádět metabolické
teplo z lidského těla a dále prostředí s hlukem přesahujícím 100 dB a vystavení účinkům
sálavého tepla nad 250 st.C, přičemž z těchto důvodů je nutné omezovat dobu pobytu
v takovém prostředí; ztížené mikroklimatické podmínky jsou v důlním prostředí vždy,
když vlhká teplota důlního ovzduší dosahuje hodnot 26 °C a více.
ČÁST DRUHÁ
ORGANIZACE A ÚKOLY BÁŇSKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY
§ 3
Báňská záchranná služba
Báňskou záchrannou službu tvoří báňské záchranné stanice, kterými jsou hlavní
báňské záchranné stanice a závodní báňské záchranné stanice, a báňské záchranné sbory
těchto stanic a státní báňské správy.
§ 4
Úkoly báňské záchranné služby
(1) Úkolem báňské záchranné služby je provádět práce a rychlé a účinné
zásahy k
a) záchraně lidských životů a majetku při haváriích včetně poskytování první
pomoci v podzemí,
b) zdolávání havárií,
c) odstraňování následků havárií.
(2) Kromě úkolů uvedených v odstavci 1 báňská záchranná služba
a) vykonává
i jiné činnosti v nedýchatelném nebo zdraví škodlivém prostředí a další speciální
a rizikové práce, např. práce ve výšce a nad volnou hloubkou nebo pod vodní hladinou,
b)
spolupracuje s organizacemi při havarijní prevenci a zajišťování bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a bezpečnosti provozu zejména tím, že provádí namátkové prohlídky
jejich pracovišť a kontroly prostředků pro zdolávání havárií, popřípadě i školení
a výcvik zaměstnanců,
c) plní úkoly a povinnosti vyplývající pro ni též ze zvláštních
právních předpisů.2)
§ 5
Hlavní báňská záchranná stanice
Hlavní báňská záchranná stanice se zřizuje pro územní celky stanovené Českým
báňským úřadem. Hlavní báňskou záchrannou stanici zřizuje3) organizace, která má
povinnost zajistit báňskou záchrannou službu,4) (dále jen "organizace"), popřípadě
více organizací určených Českým báňským úřadem,3) které v daném území vykonávají
hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem. Ostatní organizace
v obvodu působnosti hlavní báňské záchranné stanice uzavřou s jejím zřizovatelem
nebo s hlavní báňskou záchrannou stanicí dohodu, ve které je uvedena výše jejich
příspěvků k úhradě nákladů na zřízení, vybavení a provoz hlavní báňské záchranné
stanice.5)
§ 6
Úkoly hlavní báňské záchranné stanice
(1) Hlavní báňská záchranná stanice plní kromě úkolů uvedených v § 4 tyto
další úkoly:
a) zajišťuje stálou pohotovost báňských záchranářů včetně specialistů a potřebné
techniky v rozsahu určeném služebním řádem (§ 26) hlavní báňské záchranné stanice
a za tím účelem zpracovává rozvrh nástupů báňských záchranářů do stálé pohotovostní
služby spojené s výcvikem a školením,
b) zajišťuje poskytnutí první pomoci v podzemí, na plynujících dolech II. třídy nebezpečí
odbornou první pomoc6),
c) provádí podle osnov schválených jejím ředitelem základní školení a praktický výcvik
pro nové báňské záchranáře, popřípadě pro jiné osoby; o získané kvalifikaci vydává
průkaz báňského záchranáře, popřípadě osvědčení,
d) provádí školení a praktický výcvik členů báňských záchranných sborů, popřípadě
i jiných osob, včetně výcviku báňských záchranářů ve ztížených podmínkách (v tepelné
komoře, v dýmnici, popřípadě v dole, na cvičném pracovišti nebo na jiném místě),
e) opravuje, kontroluje a zkouší sebezáchranné přístroje, dýchací přístroje a přístroje
pro umělou plicní ventilaci (dále jen "oživovací přístroje") a jejich příslušenství,
kontrolní a zkušební přístroje a záchranářskou techniku; postup pro výkon této činnosti
určí její ředitel,
f) zabezpečuje zvláštní zkoušky sebezáchranných přístrojů, dýchacích přístrojů a
oživovacích přístrojů a záchranářské techniky potřebné k ověření jejich technických
parametrů a provozní spolehlivosti v předpokládaných podmínkách, k objasnění okolností
nehod spojených s jejich použitím nebo selháním, popřípadě i k jejich ověření v mimořádných
podmínkách; obsah a náplň těchto zkoušek schvaluje ředitel hlavní báňské záchranné
stanice,
g) vyjadřuje se ke služebním řádům závodních báňských záchranných stanic před jejich
předložením ke schválení,
h) metodicky řídí a nejméně jednou za rok kontroluje činnost závodních báňských záchranných
stanic,
i) kontroluje v organizacích zařízení a prostředky sloužící havarijní prevenci,
j) kontroluje plány zdolávání závažných provozních nehod7) (dále jen "havarijní plán")
v organizacích a na žádost organizace se účastní vypracování a ročních kontrol havarijních
plánů,
k) sleduje a využívá poznatky výzkumu a vývoje v oboru báňského záchranářství,
l) na základě rozhodnutí ředitele hlavní báňské záchranné stanice nebo na žádost
organizace se zúčastňuje záchranářské akce prováděné závodní báňskou záchrannou stanicí,
m) školí a zkouší zaměstnance i jiných organizací určené pro výdej, údržbu a opravy
detekčních a indikačních přístrojů pro kontrolu složek důlního ovzduší, zaměstnance
určené pro školení uživatelů detekčních a indikačních přístrojů,
n) dodává nebo zabezpečuje plynovým laboratořím referenční (cejchovní) plyny.
(2) Hlavní báňská záchranná stanice určuje vybavování organizací indikačními
a detekčními přístroji a sebezáchrannými, dýchacími a oživovacími přístroji včetně
jejich příslušenství.
(3) Hlavní báňská záchranná stanice zpracovává roční zprávu o své činnosti
a tuto zasílá Českému báňskému úřadu a obvodním báňským úřadům majícím působnost
na území, pro které byla zřízena.
§ 7
Závodní báňská záchranná stanice
(1) Závodní báňskou záchrannou stanici zřizuje organizace
a) na hlubinném
dole,
b) na uhelném lomu,
c) která má pracoviště, na nichž se provádí vrtné a geofyzikální
práce, při nichž se předpokládá výskyt hořlavých nebo zdraví škodlivých plynů, vody
pod tlakem nebo ropy, nebo na nichž provádí těžbu, úpravu nebo podzemní uskladňování
kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách nebo v podzemních
prostorách nebo zvláštní zásahy do zemské kůry, nebo má tato pracoviště ve stavu
zajištění, popř. na nich provádí likvidaci vrtů nebo sond,
d) která dobývá nerosty
loužením nebo zahlazuje následky této těžby,
e) která provádí činnost hornickým způsobem
v podzemí a má uloženu povinnost zajistit báňskou záchrannou službu.8)
(2) Závodní báňská záchranná stanice může být na základě doporučení hlavní
báňské záchranné stanice a se souhlasem obvodního báňského úřadu9) zřízena jako společná
pro více organizací nebo jejich částí uvedených v odstavci 1.
(3) Od zřízení závodní báňské záchranné stanice lze na základě doporučení
hlavní báňské záchranné stanice a se souhlasem obvodního báňského úřadu9) upustit,
pokud její funkci plní jiná závodní báňská záchranná stanice nebo přímo hlavní báňská
záchranná stanice.
§ 8
Úkoly závodní báňské záchranné stanice
(1) Závodní báňská záchranná stanice plní kromě úkolů uvedených v § 4
tyto další úkoly:
a) zajišťuje pohotovost báňských záchranářů a potřebné techniky
v rozsahu určeném služebním řádem závodní báňské záchranné stanice,
b) provádí školení
a praktický výcvik báňských záchranářů,
c) zabezpečuje nástup báňských záchranářů do stálé pohotovostní služby na
hlavní báňské záchranné stanici podle rozvrhu nástupů zpracovaného hlavní báňskou
záchrannou stanicí,
d) podílí se na vypracování a ročních kontrolách havarijních plánů,
e)
kontroluje zařízení a prostředky sloužící havarijní prevenci,
f) opravuje, kontroluje
a zkouší sebezáchranné přístroje, dýchací přístroje a oživovací přístroje a jejich
příslušenství, kontrolní a zkušební přístroje a záchranářskou techniku, a to podle
metodiky vypracované hlavní báňskou záchrannou stanicí [§ 6 odst. 1 písm. e)],
g)
bezodkladně informuje hlavní báňskou záchrannou stanici o každé záchranářské akci
s použitím dýchacích přístrojů a o použití sebezáchranných přístrojů,
h) bezodkladně
oznamuje hlavní báňské záchranné stanici vyhlášení a ukončení havarijního stavu na
pracovišti v obvodu své působnosti.
(2) Bezodkladně po nástupu pohotovosti informuje závodní báňská záchranná
stanice se stálou pohotovostí hlavní báňskou záchrannou stanici o jejím složení.
(3) Závodní báňská záchranná stanice zpracovává roční zprávu o své činnosti
a tuto zasílá do jednoho měsíce po skončení kalendářního roku hlavní báňské záchranné
stanici.
ČÁST TŘETÍ
VYBAVENÍ A UMÍSTĚNÍ BÁŇSKÝCH ZÁCHRANNÝCH STANIC
§ 9
Vybavení báňské záchranné stanice
Dostatečné podmínky pro personální, materiální a technické vybavení a provoz
báňské záchranné stanice vytváří její zřizovatel.
§ 10
Vybavení hlavní báňské záchranné stanice
(1) Základní vybavení hlavní báňské záchranné stanice tvoří:
a) sebezáchranné
přístroje, dýchací přístroje a oživovací přístroje a jejich příslušenství,
b) prostory a zařízení pro kontroly, desinfekci,
zkoušky a opravy sebezáchranných přístrojů, dýchacích přístrojů a oživovacích přístrojů
a jejich příslušenství,
c) měřicí, detekční a indikační přístroje,
d) osobní ochranné
pracovní prostředky (např. protišlehové obleky, protichemické obleky a chladicí vesty),
e)
prostředky spojení, včetně zařízení pro rychlé svolání báňských záchranářů,
f) zdravotnická
technika a materiál,
g) vybraná technika a materiál pro zdolávání předvídatelných
havárií,
h) dopravní prostředky pro výjezd báňských záchranářů na záchranářskou akci
a obslužné dopravní prostředky,
i) technika a zařízení pro práce ve výšce a nad volnou
hloubkou, popřípadě i pod vodní hladinou,
j) výpočetní technika a prostředky pro fotografické
dokumentování a videozáznamy,
k) ubytovací, učební a výcvikové prostory a dýmnice
a
l) ošetřovna, laboratoře, garáže,
dílny a sklady,
m) prostory a zařízení pro udržování a zvyšování tělesné zdatnosti
báňských záchranářů.
(2) Základní vybavení hlavní báňské záchranné stanice, která má plnit své
úkoly též v hlubinných dolech, tvoří kromě vybavení uvedeného v odstavci 1 také tepelná
komora.
§ 11
Vybavení závodní báňské záchranné stanice
Základní vybavení závodní báňské záchranné stanice tvoří:
a) dýchací přístroje
a oživovací přístroje a jejich příslušenství, a to
1.
na uhelném dole s výjimkou lignitového dolu nejméně 20 dýchacích přístrojů a 2 oživovací
přístroje a jejich příslušenství,
2. na lignitovém dole a na uhelném lomu nejméně
12 dýchacích přístrojů a 2 oživovací přístroje a jejich příslušenství,
3. na dole
s jednoduchými poměry a v případech uvedených v § 7 odst. 1 písm. c), d) a e) nejméně
6 dýchacích přístrojů a 1 oživovací přístroj a jejich příslušenství,
b) prostory
a zařízení pro kontroly, desinfekci, zkoušky a opravy dýchacích přístrojů a oživovacích
přístrojů,
c) měřicí, detekční a indikační přístroje,
d) osobní ochranné pracovní prostředky,
e) prostředky spojení
pro rychlé svolání báňských záchranářů,
f) dopravní prostředek pro rychlou přepravu
báňských záchranářů,
g) učební prostory,
h) dílny a sklady a
i) další vybavení určené
služebním řádem.
§ 12
Dýchací přístroje a oživovací přístroje
(1) Dýchací přístroj a oživovací přístroj může používat jen osoba zaškolená
v jeho používání [§ 6 odst. 1 písm. c)].
(2) Dýchací přístroje a oživovací přístroje a jejich příslušenství je nutné
udržovat v provozuschopném stavu; služební řád určí, kolik z těchto přístrojů nemusí
být v pohotovostním stavu. Přístroje nepřipravené pro zásah je nutné uložit zvlášť
a označit tak, aby nemohlo dojít k záměně s přístroji připravenými pro zásah.
(3) Kyslíkový dýchací přístroj může být pro zásah použit jen v případě určeném
služebním řádem nebo na příkaz velitele báňského záchranného sboru.
(4) Pro každý kyslíkový dýchací přístroj je nutné mít připraveny nejméně
3 náhradní pohlcovače CO
2
(dále jen „pohlcovač“) a 3 náhradní naplněné tlakové láhve.
Pro každý vzduchový dýchací přístroj je nutné mít připraveny 3 náhradní naplněné
tlakové láhve. K plnění tlakových láhví pro kyslíkové dýchací přístroje lze použít
kyslík pro dýchání nebo dýchací směs určenou výrobcem dýchacího přístroje a pro vzduchové
dýchací přístroje hygienicky nezávadný vzduch, popřípadě jinou hygienicky nezávadnou
fyziologickou dýchací směs. K plnění tlakových láhví pro oživovací přístroje je možné
použít pouze dýchací směs určenou výrobcem.§ 13
Objekty a umístění báňských záchranných stanic
(1) Záměr dispozičního řešení objektu nově zřizované hlavní báňské záchranné
stanice a jeho umístění a zásadní změny stávajícího objektu hlavní báňské záchranné
stanice schvaluje Český báňský úřad.3) Záměr dispozičního řešení objektu nově zřizované
závodní báňské záchranné stanice a jeho umístění a zásadní změny stávajícího objektu
závodní báňské záchranné stanice posuzuje hlavní báňská záchranná stanice a schvaluje
obvodní báňský úřad.9) Ustanovení tohoto odstavce se vztahuje i na výcvikové prostory
(dýmnice, cvičná štola, cvičné pracoviště apod.).
(2) Objekty a zařízení určené pro báňskou záchrannou službu se nemohou užívat
k účelům, které by bránily výkonu báňské záchranné služby.
(3) Objekt báňské záchranné stanice a přístupové cesty k ní je nutné výrazně
označit.
ČÁST ČTVRTÁ
BÁŇSKÉ ZÁCHRANNÉ SBORY A POŽADAVKY NA ODBORNOU ZPŮSOBILOST
HLAVA I
BÁŇSKÉ ZÁCHRANNÉ SBORY
§ 14
Členové báňského záchranného sboru
Členy báňského záchranného sboru jsou báňští záchranáři a další zaměstnanci,
kteří jsou určeni k plnění úkolů báňské záchranné služby.
§ 15
Báňský záchranný sbor hlavní báňské záchranné stanice
Členy báňského záchranného sboru hlavní báňské záchranné stanice jsou:
a) ředitel a jeho zástupce,
b) hlavní mechanik a jeho zástupce,
c) technici, mechanici, četaři, popřípadě specialisté,
d) lékaři s kvalifikací báňského záchranáře a zdravotničtí záchranáři21) s kvalifikací
báňského záchranáře (dále jen „lékaři a zdravotničtí záchranáři“),
e) další báňští záchranáři,
f) podle potřeby další zaměstnanci, kteří jsou určeni k plnění úkolů hlavní báňské
záchranné stanice.
§ 16
Báňský záchranný sbor závodní báňské záchranné stanice
(1) Členy báňského záchranného sboru závodní báňské záchranné stanice
jsou:
a) vedoucí a jeho zástupce,
b) vedoucí mechanik, jeho zástupce, a popřípadě
i další mechanici,
c) četaři,
d) další báňští záchranáři,
e) podle potřeby další zaměstnanci,
kteří jsou určeni k plnění úkolů závodní báňské záchranné stanice.
(2) Báňský záchranný sbor závodní báňské záchranné stanice na uhelném dole,
s výjimkou lignitového dolu, tvoří alespoň 4 % počtu i nepravidelně fárajících zaměstnanců,
nejméně však 60 báňských záchranářů. Na lignitovém dole a uhelném lomu nemůže být
počet báňských záchranářů menší než 18. Na dole s jednoduchými poměry a v případech
uvedených v § 7 odst. 1 písm. c), d) a e) může být počet báňských záchranářů snížen
až na 12. Jde-li o společnou závodní báňskou záchrannou stanici (§ 7 odst. 2), je
nutné, aby do sboru byli zařazeni báňští záchranáři všech těchto organizací nebo
jejich částí.
(3) Podmínkou pro složení báňského záchranného sboru závodní báňské záchranné
stanice je, aby v něm byli zastoupeni báňští záchranáři všech potřebných profesí,
které se při záchranářské práci mohou vyskytnout.
(4) Závodní dolu zajistí, aby seznam členů báňského záchranného sboru závodní
báňské záchranné stanice s uvedením jejich jména a příjmení, profese, bydliště, čísla
telefonu a svolávacího zařízení a funkce v báňském záchranném sboru byl k disposici
v závodní báňské záchranné stanici a u dispečera, popřípadě na jiném místě určeném
havarijním plánem. Změny je nutné v seznamu vyznačit neprodleně.
(5) Závodní dolu zajistí, aby báňští záchranáři na uhelném dole byli přiměřeně
rozděleni do všech pracovních směn s tím, že inspekční služba nebo dispečer budou
vždy informováni o tom, kde se báňští záchranáři přítomní na směně nacházejí. Současně
zajistí, aby báňští záchranáři byli ve směnové evidenci odlišně evidováni.
§ 17
Báňský záchranný sbor státní báňské správy
(1) Báňský záchranný sbor státní báňské správy tvoří vedoucí sboru, jeho
zástupce a další vybraní báňští inspektoři s kvalifikací báňského záchranáře.
(2) Vedoucího báňského záchranného sboru státní báňské správy jmenuje a
odvolává předseda Českého báňského úřadu.
(3) Vedoucí báňského záchranného sboru státní báňské správy
a) stanoví
způsob výběru a podmínky pro zařazení do báňského záchranného sboru státní báňské
správy a výkon činnosti členů tohoto báňského záchranného sboru,
b) určí počet členů
báňského záchranného sboru státní báňské správy,
c) jmenuje zástupce vedoucího báňského
záchranného sboru státní báňské správy a určí jeho práva a povinnosti.
HLAVA II
POŽADAVKY NA ODBORNOU ZPŮSOBILOST BÁŇSKÝCH ZÁCHRANÁŘŮ
§ 18
Báňský záchranář
(1) Báňským záchranářem se může stát ten, kdo
a) dosáhl věku 21 let a je zdravotně způsobilý11) pro práce v báňském
záchranném sboru,
b) absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňské záchranáře
a úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku z báňského záchranářství na hlavní báňské záchranné
stanici,
c) složil slib báňského záchranáře do rukou ředitele hlavní báňské
záchranné stanice; členové báňského záchranného sboru státní báňské správy skládají
slib báňského záchranáře do rukou předsedy Českého báňského úřadu. Po složení slibu
obdrží průkaz báňského záchranáře.
(2) Zdravotní způsobilost posuzuje a lékařský posudek vydává poskytovatel
pracovnělékařských služeb12), s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu.
(3) Základní školení a praktický výcvik podle odstavce 1 písm. c) trvá
80 vyučovacích hodin; u absolventů vysokých škol a u báňských záchranářů, kteří v
posledních 2 letech neabsolvovali praktický výcvik, může ředitel hlavní báňské záchranné
stanice základní školení a praktický výcvik zkrátit až na 40 vyučovacích hodin.
(4) Báňský záchranář nemůže plnit úkoly báňské záchranné služby, pokud
a) se nepodrobí podle právních předpisů upravujících posuzování zdravotní způsobilosti
k práci14) periodické pracovnělékařské prohlídce alespoň jednou za rok,
b) se nepodrobí mimořádné lékařské prohlídce, je-li důvodné podezření, že změnou
jeho zdravotního stavu došlo ke změně zdravotní způsobilosti k vykonávané činnosti,
nebo
c) na základě provedené prohlídky byl vydán lékařský posudek se závěrem, že není
způsobilý k výkonu činnosti báňského záchranáře.
(5) Báňský záchranář si udržuje odbornou způsobilost tím, že nejméně jednou
za čtvrtletí absolvuje školení a praktický výcvik v rozsahu 1 směny. Tento výcvik
zahrnuje i používání dýchacího přístroje v dýmnici a nácvik použití oživovacího přístroje;
báňští záchranáři pracující na uhelném dole absolvují v rámci tohoto výcviku také
pobyt v tepelné komoře. Jednou za kalendářní rok lze tento výcvik nahradit účastí
v zásahu s použitím dýchacích přístrojů. Místo výkonu praktického výcviku a jeho
podmínky se řídí výcvikovým řádem hlavní báňské záchranné stanice (§ 30).
(6) Báňský záchranář mladší 45 let ztrácí odbornou způsobilost také v případě,
že alespoň jednou za 18 měsíců nevykoná stálou pohotovostní službu na hlavní báňské
záchranné stanici nebo na závodní báňské záchranné stanici se stálou pohotovostí;
to se nevztahuje na členy báňského záchranného sboru státní báňské správy.
§ 19
Ředitel hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupce
(1) Ředitelem hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupcem může být
jen báňský záchranář, který musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním magisterského
studijního programu v oblasti hornictví nebo jiného technického oboru, odbornou praxi
při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem čtyři roky, z toho
nejméně dvouletou praxi v báňském záchranném sboru, a úspěšně vykonal zkoušku z báňského
záchranářství před komisí Českého báňského úřadu3). Při ověřování odborné způsobilosti
se postupuje podle vyhlášky č. 298/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
(2) Ředitele hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupce ustanovuje
a odvolává po projednání s Českým báňským úřadem3) její zřizovatel.
§ 20
Hlavní mechanik hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupce
(1) Hlavním mechanikem hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupcem
může být báňský záchranář, který má vysokoškolské vzdělání získané úspěšným ukončením
alespoň bakalářského studijního programu v oblasti technických věd strojního, popřípadě
elektrotechnického zaměření, s nejméně čtyřletou odbornou praxí, z toho nejméně dvouletou
záchranářskou praxí; v případě zaměstnance se středním vzděláním s maturitní zkouškou15)
v oblasti hornictví nebo jiného technického oboru se požadavek odborné i záchranářské
praxe zvyšuje na dvojnásobek.
(2) Hlavního mechanika ustanovuje do funkce a odvolává z ní ředitel hlavní
báňské záchranné stanice.
§ 21
Vedoucí závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupce
(1) Vedoucím závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupcem může být
jen báňský záchranář, který má odbornou kvalifikaci získanou absolvováním středního
vzdělání s maturitní zkouškou v oblasti hornictví nebo jiného technického oboru,
odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem 6
let, z toho nejméně dvouletou praxi v báňském záchranném sboru, a úspěšně vykonal
zkoušku z báňského záchranářství před komisí obvodního báňského úřadu10); v případě
vysokoškolského vzdělání v předmětné oblasti se požadavek na odbornou praxi snižuje
na polovinu. Při ověřování odborné způsobilosti se postupuje podle zvláštního právního
předpisu3a).
(2) Vedoucí závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupce může být organizací
do této funkce ustanoven nebo z ní odvolán po projednání s obvodním báňským úřadem.
Ustanovení do funkce vedoucího závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupce organizace
neprodleně ohlásí obvodnímu báňskému úřadu a hlavní báňské záchranné stanici.
(3) Předpokladem pro výkon funkce vedoucího závodní báňské záchranné stanice
a jeho zástupce je znalost havarijních plánů organizací nebo jejich částí uvedených
v § 7 odst. 1, pro které je závodní báňská záchranná stanice zřízena nebo pro které
zajišťuje výkon báňské záchranné služby.
§ 22
Vedoucí mechanik závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupce
Vedoucím mechanikem závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupcem může
být jen zaměstnanec, který má kvalifikaci mechanika (§ 23) a nejméně tříletou záchranářskou
praxi, z toho alespoň roční praxi mechanika. Podmínkou pro ustanovení do funkce vedoucího
mechanika a jeho zástupce je absolvování speciálního výcviku na hlavní báňské záchranné
stanici v trvání 10 dní, který je zakončen úspěšně vykonanou zkouškou z báňského
záchranářství. Podmínkou také je, aby alespoň jeden z nich byl báňským záchranářem.
§ 23
Mechanik
Mechanikem může být jen zaměstnanec, který absolvoval základní školení
a praktický výcvik pro báňského záchranáře [§ 18 odst. 1 písm. c)] a desetidenní
praktický výcvik mechanika na hlavní báňské záchranné stanici zakončený úspěšně vykonanou
zkouškou.
§ 24
Lezec a potápěč
(1) Lezeckou činnost může vykonávat jen báňský záchranář, který absolvoval
nejméně desetidenní základní školení a praktický výcvik pro lezce na hlavní báňské
záchranné stanici a prokázal svou odbornou způsobilost úspěšně vykonanou zkouškou
z lezectví.
(2) Potápěčskou činnost může vykonávat jen báňský záchranář, který absolvoval
nejméně desetidenní základní školení a praktický výcvik pro potápěče na hlavní báňské
záchranné stanici a prokázal svou odbornou způsobilost úspěšně vykonanou zkouškou
z potápění.
(3) Lezec si udržuje lezeckou kvalifikaci tím, že jednou za čtvrtletí absolvuje
školení a praktický výcvik zaměřený na používání lezecké techniky, a to v rozsahu
1 směny. Zásah s použitím lezecké techniky provedený v příslušném čtvrtletí nahrazuje
praktický výcvik.
(4) Potápěč si udržuje potápěčskou kvalifikaci tím, že dvakrát za rok absolvuje
školení a praktický výcvik zaměřený na používání potápěčské techniky, a to vždy v
rozsahu 5 směn. Jedno praktické cvičení vykoná v prostředí bez možnosti přímého vynoření
nad hladinu, druhé v hloubkách 10 až 40 m pod hladinou. Zásah s použitím potápěčské
techniky v odpovídajících podmínkách nahrazuje praktický výcvik.
§ 25
Četař
(1) Četařem může být jen báňský záchranář s nejméně tříletou záchranářskou
praxí, který absolvoval školení četaře na hlavní báňské záchranné stanici v délce
8 vyučovacích hodin a úspěšně vykonal zkoušku z báňského záchranářství; tuto zkoušku
opakuje každé 3 roky.
(2) Četařem lezců může být jen báňský záchranář, který absolvoval také
speciální výcvik v používání horolezecké techniky nebo techniky průmyslového lezectví
v délce 40 hodin a úspěšně vykonal zkoušku z používání této techniky; tuto zkoušku
opakuje každé 3 roky.
(3) Četařem potápěčů může být jen báňský záchranář, který absolvoval také
speciální výcvik v používání potápěčské techniky v délce 40 hodin a úspěšně vykonal
zkoušku z používání této techniky; tuto zkoušku opakuje každé 3 roky.
ČÁST PÁTÁ
SLUŽEBNÍ ŘÁD BÁŇSKÉ ZÁCHRANNÉ STANICE
§ 26
Služební řád
(1) Služební řád hlavní báňské záchranné stanice vydává po jeho schválení
Českým báňským úřadem3) ředitel hlavní báňské záchranné stanice. Služební řád závodní
báňské záchranné stanice vydává vedoucí závodní báňské záchranné stanice; před jeho
vydáním jej organizace předloží spolu s vyjádřením hlavní báňské záchranné stanice
obvodnímu báňskému úřadu ke schválení.16)
(2) Služební řád určí organizační uspořádání báňské záchranné stanice a bližší
vymezení jejích úkolů, počty členů báňského záchranného sboru, úkoly a práva báňských
záchranářů, způsob výkonu pohotovosti, množství, typy, popřípadě i způsob použití
věcných prostředků báňské záchranné stanice a podrobnosti o obsahu a rozsahu školení
a praktických cvičení báňských záchranářů a specialistů.
(3) Služební řád dále určí odpovědnost za plnění úkolů a povinností stanovených
touto vyhláškou a souvisejícími právními předpisy.2)
(4) Služební řád hlavní báňské záchranné stanice obsahuje i pohotovostní
řád, poplachový řád, zásahový řád a výcvikový řád. Součástí služebního řádu je i
způsob určení výše příspěvků na zřízení, vybavení a provoz hlavní báňské záchranné
stanice.
(5) Služební řád závodní báňské záchranné stanice vychází ze služebního řádu
hlavní báňské záchranné stanice, do jejíhož obvodu působnosti závodní báňská záchranná
stanice patří.
§ 27
Pohotovostní řád hlavní báňské záchranné stanice
Pohotovostní řád hlavní báňské záchranné stanice určí požadavky na připravenost
báňských záchranářů a technických prostředků k neprodlenému zásahu. Obsahuje vždy:
a) organizaci pohotovostní služby báňských záchranářů a rozsah pohotovosti technických
prostředků, včetně opatření pro neprodlené obnovení stálé pohotovosti v případě výjezdu
na záchranářskou akci,
b) personální zabezpečení pohotovostní služby,
c) zajištění poskytnutí první pomoci v podzemí, na plynujících dolech II. třídy nebezpečí
odborné první pomoci a
d) zajištění pohotovostní služby průvodce na uhelném dole s výjimkou dolu s jednoduchými
poměry.
§ 28
Poplachový řád hlavní báňské záchranné stanice
Poplachový řád hlavní báňské záchranné stanice řeší svolání báňského záchranného
sboru. Obsahuje vždy:
a) pravomoc k vyhlášení a způsob vyhlášení poplachu,
b) způsob
spojení mezi hlavní báňskou záchrannou stanicí a členy báňského záchranného sboru
v obvodu její působnosti určenými služebním řádem hlavní báňské záchranné stanice
a mezi hlavní báňskou záchrannou stanicí a závodními báňskými záchrannými stanicemi,
c)
náplň činnosti členů báňského záchranného sboru při vyhlášení poplachu a při uvědomění
o poplachu,
d) organizaci výjezdu báňského záchranného sboru na záchranářskou akci,
počet báňských záchranářů při výjezdu a jejich vybavení,
e) způsob zabezpečení pomocných
služeb při poplachu a při výjezdu na záchranářskou akci,
f) seznam členů báňského
záchranného sboru, kteří musí být uvědoměni o poplachu, popřípadě pravomoc k upřesnění
tohoto seznamu a
g) určení doby, po kterou jsou členové báňského záchranného sboru
uvedení v § 19 až 22 dosažitelní telefonicky.
§ 29
Zásahový řád hlavní báňské záchranné stanice
(1) Zásahový řád hlavní báňské záchranné stanice podrobněji rozpracovává
a) obecné zásady záchranářské akce a vedení zásahu při havárii,
b) vedení zásahu při
zdolávání jednotlivých typů předvídatelných havárií a odstraňování jejich následků,
c)
vedení plánovaných nehavarijních zásahů,
d) požadavky na vybavení základny,
e) požadavky
na vybavení četařské brašny, brašny mechanika a příruční lékárničky a
f) požadavky
na měřicí a detekční techniku a další vybavení čet báňských záchranářů.
Zásahový řád
dále upraví základní úkoly členů báňského záchranného sboru při záchranářské akci
a při zásahu.(2) Zásahový řád hlavní báňské záchranné stanice se vztahuje i na závodní
báňskou záchrannou stanici.
ČÁST ŠESTÁ
ZÁSADY ZDOLÁVÁNÍ HAVÁRIE BÁŇSKÝMI ZÁCHRANÁŘI
HLAVA I
POSTAVENÍ ČLENŮ BÁŇSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU V DOBĚ ZDOLÁVÁNÍ HAVÁRIE
§ 31
Postavení velitele báňského záchranného sboru
(1) Činnost báňských záchranářů při záchranářské akci organizuje a řídí
velitel báňského záchranného sboru. Tuto funkci vykonává vedoucí závodní báňské záchranné
stanice organizace nebo její části postižené havárií nebo jeho zástupce, pokud neurčil
ředitel hlavní báňské záchranné stanice jinak. V případě, že při záchranářské akci
současně zasahují báňští záchranáři hlavní báňské záchranné stanice, přejímá řízení
a organizaci činnosti ředitel hlavní báňské záchranné stanice nebo jeho zástupce
nebo jím určený technik hlavní báňské záchranné stanice. Při výjezdu k havarijnímu
zásahu pohotovostních jednotek závodní báňské záchranné stanice se stálou pohotovostí
bez účasti jednotek hlavní báňské záchranné stanice přejímá řízení a organizaci činnosti
vedoucí závodní báňské záchranné stanice se stálou pohotovostí nebo jeho zástupce.
(2) Velitel báňského záchranného sboru je podřízen vedoucímu likvidace
havárie. Od jeho příkazu se smí odchýlit jen tehdy, jde-li o nebezpečí z prodlení
nebo při vážném ohrožení života. Pokud se odchýlí od příkazu, neprodleně o tom informuje
vedoucího likvidace havárie. Odmítnout splnění příkazu může pouze tehdy, pokud by
jeho splnění zřejmě a bezprostředně ohrožovalo životy báňských záchranářů.
(3) Neprodleně po dojezdu na místo postižené havárií se velitel báňského
záchranného sboru spojí s vedoucím likvidace havárie, vyžádá si příkazy k zásahu
a rozhodne o počtu a vybavení čet vysílaných do zásahu.
(4) Velitel báňského záchranného sboru se zdržuje na stanovišti určeném
vedoucím likvidace havárie. Vzdálit se z určeného místa může jen se souhlasem vedoucího
likvidace havárie; v tomto případě určí svého zástupce.
(5) Velitel báňského záchranného sboru
a) povolává a určuje čety, popřípadě i jednotlivé báňské záchranáře k plnění úkolů,
b) určuje rozmístění základen a jejich velitele,
c) zajišťuje plnění příkazů vedoucího likvidace havárie,
d) rozhoduje o typu dýchacího přístroje, který má být v zásahu použit, a o jeho úpravě
z hlediska délky jeho ochranné doby,
e) rozhoduje o přítomnosti mechanika a lékaře nebo zdravotnického záchranáře na základně
a určuje jejich úkoly,
f) rozhoduje o zřízení záchranářských hlídek; jednočlenná hlídka může být jen v místě,
odkud je přímé spojení s velitelem základny nebo s velitelem báňského záchranného
sboru.
(6) Velitel báňského záchranného sboru uplatňuje u vedoucího likvidace
havárie požadavky k zajištění materiálů, prostředků a pomocných služeb nezbytných
pro činnost čet a báňských záchranářů v zásahu.
§ 32
Postavení velitele základny
(1) Činnost báňských záchranářů přidělených na základnu řídí velitel základny.
(2) Velitelem základny může být jen báňský záchranář, který má alespoň
kvalifikaci četaře (§ 25).
(3) Velitel základny je podřízen veliteli báňského záchranného sboru a
plní jeho příkazy.
(4) Velitel základny rozhoduje o nasazování čet do zásahu a jejich střídání,
o připravenosti záložní čety přidělené na základnu k poskytnutí okamžité pomoci četě
v zásahu a o vybavení základny. Vydává příkazy k odchodu čety do zásahu a určuje
způsob spojení a interval dorozumívání mezi základnou a četou v zásahu a maximální
dobu nasazení čety v zásahu a její pracovní úkoly. O svých rozhodnutích a o plnění
uložených úkolů informuje velitele báňského záchranného sboru.
(5) Velitel základny vede deník základny, do kterého zapisuje vydané příkazy
a čas jejich vydání, obsah hlášení čet, výsledky měření koncentrací plynů a další
důležité skutečnosti týkající se zásahu nebo základny.
(6) Velitel základny může opustit základnu jen se souhlasem velitele báňského
záchranného sboru; v tomto případě však po dohodě s velitelem báňského záchranného
sboru na dobu své nepřítomnosti určí svého zástupce.
§ 33
Postavení mechanika na základně
Mechanik přidělený na základnu je podřízen veliteli základny. Pečuje o
řádný stav dýchacích přístrojů a oživovacích přístrojů a technických, měřicích a
speciálních prostředků na základně a provádí jejich seřízení, přezkoušení a kontrolu.
O seřízení, přezkoušení a kontrole přístrojů a prostředků vede záznam.
§ 34
Postavení četaře
(1) Četař je bezprostředním nadřízeným všem členům čety. Řídí činnost čety
a zabezpečuje její celistvost a akceschopnost. Při své činnosti se řídí příkazy velitele
základny, popřípadě příkazy velitele báňského záchranného sboru, pokud si tento jeho
řízení vyhradil. Seznámí se s úkoly čety a vysvětlí je všem členům čety před nástupem
k jejich plnění. Podle místních podmínek rozhoduje o postupu čety, o organizaci práce
a o praktickém provádění svěřených úkolů. V četě po jejím sestavení ihned určí svého
zástupce. Při postupu čety do zásahu postupuje jako první, při návratu jako poslední.
(2) Při nebezpečí z prodlení nebo při záchraně lidských životů četař může
četu rozdělit.
(3) Před nástupem do zásahu s použitím dýchacích přístrojů četař dohlíží
na to, aby si každý člen čety provedl kontrolu svého dýchacího přístroje (dále jen
"záchranářská kontrola"). Po provedení záchranářské kontroly četař provádí u všech
členů čety četařskou kontrolu dýchacích přístrojů (dále jen „četařská kontrola“).
Obsah záchranářské a četařské kontroly určí služební řád hlavní báňské záchranné
stanice. Dále četař zkontroluje úplnost výstroje každého báňského záchranáře v četě
s ohledem na specifické požadavky zásahu (např. oblek v protišlehové úpravě, speciální
výstroj) a úplnost vybavení čety.
(4) V průběhu zásahu četař měří v pravidelných intervalech ne delších než
15 minut teplotu ovzduší a v nedýchatelném prostředí dohlíží na provádění kontroly
tlaku v láhvích dýchacích přístrojů u jednotlivých báňských záchranářů; při tom musí
zastavit činnost čety. Při zásahu ve ztížených mikroklimatických podmínkách platí
také ustanovení § 44 odst. 2.
(5) Četař v průběhu zásahu v nedýchatelném prostředí řídí činnost čety
tak, aby pro postup čety na určené místo, pro vykonání přikázané práce a pro návrat
na základnu žádný báňský záchranář nespotřeboval více než 80 % zásoby kyslíku, vzduchu
nebo dýchací směsi, kterou má v dýchacím přístroji k disposici.
(6) Četař může nařídit návrat čety na základnu; rozhodne tak vždy, jestliže
u kteréhokoli báňského záchranáře v četě došlo k poruše dýchacího přístroje, úrazu
nebo k projevům zdravotních potíží nebo jestliže zásoba kyslíku, vzduchu nebo dýchací
směsi v tlakové láhvi kteréhokoliv dýchacího přístroje poklesla natolik, že by neumožňovala
bezpečný návrat na základnu.
§ 35
Zástupce četaře
Zástupce četaře provádí četařskou kontrolu u četaře. Při postupu čety
do zásahu jde jako poslední, při návratu jako první. V případě, že četař není schopen
při zásahu vykonávat svou funkci, přebírá zástupce četaře vedení čety, určí svého
zástupce a nařídí návrat čety na základnu.
§ 37
Postavení báňského záchranáře
(1) Po vyrozumění o poplachu se báňský záchranář neprodleně dostaví na
určené místo; od okamžiku vyrozumění o poplachu se činnost báňského záchranáře považuje
za výkon práce.
(2) Báňský záchranář ihned po příchodu na určené místo ohlásí svému nadřízenému
momentální subjektivní zdravotní stav a splnění povinností uvedených v § 18 odst.
4 až 6. Při ohlášení osobních zdravotních potíží nemůže být nasazen do zásahu.
(3) Před nástupem do zásahu s dýchacím přístrojem si báňský záchranář provede
záchranářskou kontrolu svého dýchacího přístroje a kontrolu úplnosti a použitelnosti
svého vybavení přiděleného pro daný typ zásahu.
(4) Báňský záchranář usiluje o splnění příkazu, který mu byl vydán. Provádí-li
zásah v dýchacím přístroji, sleduje průběžně tlak kyslíku, vzduchu nebo dýchací směsi
ve svém dýchacím přístroji. Sleduje také členy své čety a jejich stav. V případě
jakékoliv nehody jim okamžitě poskytne nezbytnou pomoc a uvědomí o tom četaře nebo
jeho zástupce. Zjistí-li jakékoliv příznaky zhoršení svého zdravotního nebo duševního
stavu nebo zjistí-li takové příznaky u jiného člena čety, nebo zjistí-li závady na
svém dýchacím přístroji nebo na ostatním vybavení, ihned o tom uvědomí četaře nebo
jeho zástupce, a není-li to možné, pak kteréhokoliv člena čety.
§ 38
Postavení členů báňského záchranného sboru státní báňské správy
Při výkonu vrchního dozoru nastupuje člen báňského záchranného sboru státní
báňské správy do zásahu jen s četou báňských záchranářů; přitom není započítáván
do početního stavu čety. Dbá příkazů vedoucího likvidace havárie, velitele báňského
záchranného sboru, velitele základny a četaře, pokud se tyto příkazy týkají bezpečnosti
a ochrany zdraví nebo bezpečnosti provozu.
HLAVA II
PŘÍPRAVA A ORGANIZACE ZÁCHRANÁŘSKÉ AKCE
§ 39
Četa
(1) Nejmenší jednotkou báňských záchranářů v zásahu je četa.
(2) Do zásahu v dýchacích přístrojích nastupují báňští záchranáři nejméně
v pětičlenné četě; tříčlenné čety mohou nastoupit do zásahu jen ve výjimečných případech
na příkaz velitele báňského záchranného sboru a za podmínky, že pracoviště báňských
záchranářů je snadno přístupné a se záložní četou je zajištěno trvalé spojení.
(3) Velitel báňského záchranného sboru zajistí, aby o rozdělení báňských
záchranářů do čet a o četách byla vedena evidence.
(4) Velitel báňského záchranného sboru nebo jím pověřený technik vydá
pro každou četu určenou do zásahu před zahájením zásahu písemný příkaz, který obsahuje:
a) označení čety,
b) jméno a příjmení četaře,
c) jména a příjmení všech báňských záchranářů
v četě s uvedením jejich evidenčního čísla,
d) evidenční číslo (označení) přiděleného
dýchacího přístroje, popřípadě sebezáchranného přístroje pro každou osobu v četě,
e)
datum a hodinu nástupu do zásahu,
f) rámcový příkaz k práci se základním vymezením
úkolů a místa jejich plnění,
g) podpis toho, kdo příkaz vydal.
Vzor písemného příkazu
určí služební řád hlavní báňské záchranné stanice.(5) Pro první zasahující čety může být vydán příkaz i ústně; velitel báňského
záchranného sboru zajistí písemné zaznamenání tohoto příkazu.
(6) Do zásahu v nedýchatelném prostředí nastupuje báňský záchranář s dýchacím
přístrojem na zádech a s připojenou maskou.
(7) Příkaz k použití dýchacích přístrojů dává četař; báňský záchranář je
oprávněn použít dýchací přístroj i bez tohoto příkazu, jestliže se domnívá, že je
toto použití nezbytné.
(8) Zásah ve ztížených mikroklimatických podmínkách a zásah v nedýchatelném
prostředí je možný jen za podmínky, že báňští záchranáři v zásahu jsou na základně
jištěni alespoň stejným počtem čet, kolik je jich v zásahu. Velitel základny dbá
na to, aby báňští záchranáři přidělení do záložní čety na základně byli vybaveni
a připraveni tak, aby báňským záchranářům v zásahu mohli poskytnout okamžitou pomoc.
Za podmínek určených zásahovým řádem může četa na základně plnit funkci záložní čety
i pro 2 čety v zásahu.
(9) Zásah na záchranu lidského života a při nebezpečí z prodlení může být
zahájen i bez záložní čety na základně; v takovém případě však velitel báňského záchranného
sboru přijme opatření k co nejrychlejšímu zajištění dostatečné zálohy.
(10) Při zásazích v prostředí s viditelností menší než 1 m četař zajistí,
aby báňští záchranáři v četě byli mezi sebou spojeni spojovacími lanky; to neplatí
pro zásah báňských záchranářů lezců a potápěčů.
(11) Pokud četa po návratu ze zásahu v nedýchatelném prostředí zůstává
na základně jako záložní četa, uvede mechanik všechny použité dýchací přístroje neprodleně
do pohotovostního stavu.
(12) Základní vybavení čety nastupující do zásahu určí služební řád hlavní
báňské záchranné stanice. Vyžaduje-li to povaha zásahu, je velitel báňského záchranného
sboru oprávněn vybavení čety změnit.
(13) Potápěči a lezci nastupují na základnu nejméně v pětičlenné četě.
Ustanovení odstavců 2, 8 a 9 se na zásah lezců a potápěčů nevztahuje.
§ 40
Základna
(1) Pro zásah v nedýchatelném prostředí, ve ztížených mikroklimatických
podmínkách a pro zásah lezců a potápěčů je nutné zřídit základnu, a to v době co
nejkratší.
(2) Není-li možné umístit základnu v dole v určeném místě, rozhodne o jejím
umístění velitel základny. O zřízení základny neprodleně informuje velitele báňského
záchranného sboru.
(3) Základnu je možné zřídit jen v prostředí s nezávadným ovzduším s přihlédnutím
k možnostem zásahu a k předpokládanému možnému ohrožení základny; základna nemůže
být zřízena v místě ohroženém požárními zplodinami nebo jinými nedýchatelnými složkami
ovzduší. Velitel základny zajistí, aby složení ovzduší na základně v dole bylo kontrolováno
s ohledem na možný výskyt předpokládaných škodlivin, a to kontinuálně, nebo v jím
určených intervalech.
(4) Velitel základny zajistí, aby základna byla vybavena pro odpočinek
báňských záchranářů a aby při zásahu ve ztížených mikroklimatických podmínkách a
při zásahu pod vodou byl na základně dostatek teplých nápojů, přikrývek a suchých
oděvů.
(5) Na základně se mohou zdržovat jen báňští záchranáři přidělení na základnu;
jiné osoby jen se souhlasem velitele základny.
(6) Při zřizování základny v dole je nutné také zajistit spojení základny
se stanovištěm velitele báňského záchranného sboru a s četou v zásahu.
§ 41
Výjezd na záchranářskou akci
(1) Organizace poskytující pomoc báňskými záchranáři zajistí, aby výjezd
a přesun báňských záchranářů na místo postižené nehodou byl co nejrychlejší; to se
vztahuje i na hlavní báňskou záchrannou stanici.
(2) Organizace, ve které došlo k havárii, vytvoří podmínky pro co nejrychlejší
přesun báňských záchranářů k místu zásahu (uvolnění příjezdových cest, přistavení
těžní klece, důlní lokomotivy a vozů pro přepravu báňských záchranářů a záchranářské
techniky apod.). Vyžaduje-li rozsah nebo povaha havárie také zásah báňských záchranářů
z jiné báňské záchranné stanice, organizace zajistí, aby pro ně byl včas připraven
báňský záchranář průvodce.
§ 42
Zásah
(1) Zásah se řídí zásahovým řádem hlavní báňské záchranné stanice.
(2) Průběh a výsledek zásahu celé záchranářské akce po jejím ukončení vyhodnotí
závodní dolu, závodní lomu nebo vedoucí pracovník; vyhodnocení neprodleně zašle hlavní
báňské záchranné stanici.
§ 43
Opakovaný zásah v dýchacím přístroji
Báňský záchranář může být do zásahu v dýchacím přístroji opakovaně nasazen
při dodržení těchto podmínek:
a) v prvních 2 dnech trvání havárie nemůže součet dob zásahu v dýchacím přístroji
překročit 6 hodin za 24 hodiny. Báňský záchranář může být opětovně vyslán na takové
práce alespoň po jednohodinové přestávce. V případě nebezpečí z prodlení nebo záchrany
lidského života může velitel báňského záchranného sboru nařídit kratší přestávky,
b) v dalších dnech trvání havárie, jakož i při plánovaných nehavarijních zásazích
nemůže součet dob zásahu v dýchacím přístroji překročit 4 hodiny za 24 hodiny.
§ 44
Zásah ve ztížených mikroklimatických podmínkách
Doba zásahu báňských záchranářů ve ztížených mikroklimatických podmínkách
se řídí služebním řádem hlavní báňské záchranné stanice.
§ 45
Zásah lezců
(1) Při zásahu ve výšce a nad volnou hloubkou je nutné zajistit, aby lezec
na laně byl nezávisle jištěn jisticím lanem na samostatném jisticím bodu a současně
aby byl zajišťován dalším lezcem připraveným poskytnout mu okamžitou pomoc.
(2) Lezec nemůže postupovat do míst ohrožených pádem horniny, částí výztuže
nebo jiného materiálu, pokud se nejedná o zásah při záchraně lidského života nebo
při nebezpečí z prodlení.
(3) Umožňují-li to místní podmínky, umisťuje se jisticí bod vždy nad pracovištěm
lezce.
(4) Při zásahu může být zvolena jen taková taktika a použity takové technické
prostředky, které umožňují návrat lezce k jisticímu bodu.
(5) Zásah lezce v prostředí s viditelností menší než 1 m je dovolen, jen
jde-li o záchranu lidského života nebo nebezpečí z prodlení.
(6) Vybavení lezce v zásahu včetně nářadí je nutné zabezpečit proti samovolnému
uvolnění a pádu.
(7) Zásah lezců nesmí být prováděn za bouře, silného deště, sněžení nebo
teplot nižších než minus 10 st.C a při vystavení účinkům sálavého tepla.
§ 46
Zásah potápěčů
(1) Četař zajistí, aby při zásahu potápěčů bylo k okamžitému sestupu pod
hladinu připraveno a vystrojeno nejméně tolik potápěčů, kolik jich současně zasahuje
pod hladinou. O počtu současně zasahujících potápěčů pod hladinou rozhoduje četař.
Zásah potápěčů nemůže být prováděn bez přítomnosti mechanika na základně. Zásah je
nutné řídit tak, aby potápěč byl vždy spojen s návodčím vodicím lankem, popřípadě
telefonní linkou nebo hadicí s přívodem dýchací směsi.
(2) Mimo případů záchrany lidského života nemůže potápěč při zanořování
ve svislých důlních dílech postupovat přes volně se vznášející překážky. Uvolňování
nebo zvedání takových překážek lanem nemůže být prováděno, pokud potápěč není v bezpečném
místě nad hladinou.
(3) Při zásahu v hloubce větší než 10 m nebo při zásahu v místě, kde není
možnost přímého vynoření na hladinu, je nutné udržovat telefonické spojení mezi každým
potápěčem v zásahu a potápěčem, který jej zajišťuje. Podmínkou provedení takového
zásahu je, aby na základně byla připravena v pohotovostním stavu dvoumužná přetlaková
komora.
(4) Dekompresní časy na zastávkách a celková doba pobytu pod hladinou při
zásahu se řídí služebním řádem hlavní báňské záchranné stanice.
(5) Podmínkou zásahu v prostředí s viditelností menší než 3 m a při zásahu
potápěčů v zatopeném důlním díle je, aby vodič spojovací telefonní linky se základnou
byl uzpůsoben tak, aby současně sloužil jako vodicí lanko.
(6) V chemicky nebo biologicky závadné kapalině a v kapalině chladnější
než 14 °C nemůže být používán oblek, který umožní průnik kapaliny k tělu potápěče
(tzv. mokrý oblek).
(7) Pokud činnost pod hladinou vykonávají 2 a více potápěčů, určí četař
jednoho z nich, který činnost pod vodní hladinou koordinuje.
(8) Je zakázáno, aby potápěč, který vstupuje do prostoru s uzavřenou vzduchovou
dutinou, použil vzduch v této dutině k nadechnutí. To neplatí při použití potápěčského
zvonu, popřípadě kesonu, do něhož je zajištěn přívod vzduchu.
§ 47
Plánovaný nehavarijní zásah
(1) Plánovaný nehavarijní zásah je nutné řídit tak, aby při něm byly dodrženy
zásady platné pro havarijní zásah s tím, že velitel báňského záchranného sboru řídí
práce podle příkazu uvedeného v odstavci 2 a že základna je zřízena předem; po ukončení
plánovaného nehavarijního zásahu provede velitel báňského záchranného sboru jeho
písemné vyhodnocení.
(2) Pro plánovaný nehavarijní zásah vypracuje závodní dolu, závodní lomu,
popřípadě vedoucí pracovník návrh příkazu, ve kterém určí velitele báňského záchranného
sboru, postup prací a potřebná bezpečnostní opatření. Příkaz může vydat až po jeho
odsouhlasení ředitelem hlavní báňské záchranné stanice.
(3) Plánovaný nehavarijní zásah je nutné předem ohlásit obvodnímu báňskému
úřadu;18) kromě toho je nutné jeho začátek a konec ohlásit také hlavní báňské záchranné
stanici.
HLAVA III
ZÁCHRANÁŘSKÝ ZÁSAH NA POVRCHU
§ 48
Vedení záchranářského zásahu na povrchu
(1) Není-li dále stanoveno jinak, vztahují se ustanovení hlavy druhé této
části i na vedení záchranářského zásahu na povrchu.
(2) Základnu na povrchu je nutné prostorově vymezit, chránit proti nepříznivým
povětrnostním vlivům a označit.
(3) Do zásahu v dýchacích přístrojích nastupují báňští záchranáři v nejméně
tříčlenných četách pod vedením četaře. Počet členů čety určuje velitel báňského záchranného
sboru. O nasazení tříčlenné čety však může rozhodnout jen za podmínky, že pracoviště
báňských záchranářů je snadno přístupné, na báňské záchranáře v zásahu je vidět a
mají možnost dorozumívat se se základnou.
(4) Lezci nastupují do zásahu nejméně ve tříčlenné četě. O přítomnosti
mechanika na základně rozhodne velitel báňského záchranného sboru.
(5) Typ dýchacích přístrojů, potřebnou výstroj a vybavení čety pro zásah
určí velitel báňského záchranného sboru podle podmínek zásahu.
(6) Zásah v nadměrně horkém prostředí (se sálavým teplem, v podmínkách
otevřené erupce s požárem apod.), v prostředí s výskytem kyseliny nebo jiné chemicky
agresivní látky a v prostředí s výskytem dotykových jedů je možný jen za podmínky,
že báňští záchranáři jsou i s dýchacími přístroji chráněni ochrannými obleky, v nadměrně
hlučném prostředí i protihlukovou přílbou.
(7) Velitel báňského záchranného sboru před zásahem v hlučném prostředí,
které brání srozumitelnosti domluvy báňských záchranářů, a to i v případě, že jsou
použity protihlukové přílby s telefonem, upřesní, popřípadě doplní dorozumívací signály
určené služebním řádem hlavní báňské záchranné stanice a seznámí s nimi báňské záchranáře.
(8) Činnost potápěčů ve vzdálenosti větší než 50 m od břehu je dovolena,
je-li zajištěno doprovodné plavidlo, na jehož palubě je zřízena základna. Po dobu,
kdy je potápěč pod hladinou, nemůže být motor plavidla v chodu. Plavidlo a místo
akce je nutné vybavit a označit v souladu s řádem plavební bezpečnosti.19)
(9) Při potápění pod led je nutné pro sestup a výstup potápěčů zhotovit
a udržovat v ledu otvor o ploše nejméně 1 m2.
ČÁST SEDMÁ
DOKLADY A ZÁZNAMY
§ 49
Doklady a záznamy
(1) Báňská záchranná stanice vede:
a) kmenové listy báňských záchranářů,
b) doklady o zdravotní způsobilosti báňských záchranářů,
c) záznamy o zkouškách dýchacích přístrojů,
d) záznamy o zkouškách oživovacích přístrojů,
e) záznamy o zkouškách masek,
f) záznamy o zkouškách přídavných jehel pod masku,
g) záznamy o zkouškách tlakových láhví do dýchacích a oživovacích přístrojů,
h) záznamy o kontrole pohlcovačů,
i) záznamy o zkouškách kontrolních a zkušebních přístrojů,
j) záznamy o kontrole detektorů a indikátorů, které patří do vybavení báňské záchranné
stanice,
k) záznamy o sebezáchranných přístrojích, které patří do vybavení báňské záchranné
stanice,
l) záznamy o kontrole a údržbě plnicího zařízení tlakových láhví do dýchacích a oživovacích
přístrojů a
m) doklady a záznamy o činnosti báňské záchranné služby, včetně vyhodnocení průběhu
a výsledku zásahů.
(2) Záznamy mohou být vedeny na paměťových médiích. Organizace zajistí, aby
záznamy byly zajištěny proti zneužití nepovolanou osobou.
(3) Kmenový list báňského záchranáře obsahuje zejména záznamy o absolvování
zásahu, školení a praktického výcviku, o zdravotní způsobilosti a o provedených zkouškách.
(4) Báňská záchranná stanice uchovává doklady a záznamy20) uvedené v odstavci
1 písm. a) 10 let od ukončení činnosti báňského záchranáře v báňském záchranném sboru,
v odstavci 1 písm. b) až l) rok po uplynutí platnosti dokladu a v odstavci 1 písm.
m) 10 let od ukončení roku, ve kterém byla činnost provedena.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 50
Pro koordinaci činnosti báňské záchranné služby zřizuje předseda Českého
báňského úřadu štáb báňské záchranné služby jako svůj poradní orgán.
§ 51
Od ustanovení této vyhlášky je možné se na základě vyhodnocení rizika odchýlit
na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí,
při ohrožení života báňského záchranáře a v případech zdolávání havárie báňskými
záchranáři podle části šesté této vyhlášky, pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní
opatření.
§ 52
(1) Služební řády báňských záchranných stanic zůstávají v platnosti do doby
schválení nových služebních řádů, nejpozději však do 31. prosince 2002. Služební
řády revírních báňských záchranných stanic se po tuto dobu považují za služební řády
hlavních báňských záchranných stanic.
(2) Zaměstnanci, kteří k datu nabytí účinnosti této vyhlášky vykonávají funkce
(činnosti) uvedené v § 19, 20, 21 a 22, se po dobu výkonu těchto funkcí (činností)
považují za zaměstnance splňující kvalifikační požadavky podle této vyhlášky.
§ 53
Zrušují se:
1. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 341/1992 Sb., o báňské záchranné
službě.
2. § 19, 21 a 22 výnosu Českého báňského úřadu ze dne 29. 12. 1987 čj.
4555/1987 o plánech zdolávání závažných provozních nehod v hlubinných dolech (reg.
v částce 4/1988 Sb.).
3. § 17 výnosu Českého báňského úřadu ze dne 29. 12. 1987 čj. 6500/1987
o plánech zdolávání závažných provozních nehod při vrtných a geofyzikálních pracích
a při těžbě, úpravě a podzemním skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních
horninových strukturách (reg. v částce 10/1988 Sb.).
4. § 8 a 10 výnosu Českého báňského úřadu ze dne 10. 12. 1987 čj. 1009/87
o úkolech organizací při odebírání vzorků důlního ovzduší, o činnosti plynových analytických
laboratoří a o jejich kontrole hlavními báňskými záchrannými stanicemi (reg. v částce
č. 26/1987 Sb.).
5. § 2 odst. 2 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 12/1994 Sb., kterou
se stanoví požadavky na izolační sebezáchranné přístroje.
Předseda:
prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.
1) § 34 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní
zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
2) Například § 4 odst. 2 a § 21 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném
systému a o změně některých zákonů.
3) § 40 odst. 3 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách
a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.
3a) Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou
způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o
změně některých právních předpisů.
4) § 7 odst. 1 a 4 zákona č. 61/1988 Sb.
5) § 7 odst. 7 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona
č. 315/2001 Sb.
6) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
7) § 6 odst. 4 a 5 zákona č. 61/1988 Sb.
8) § 7 odst. 4 zákona č. 61/1988 Sb.
9) § 41 odst. 1 písm. d) zákona č. 61/1988 Sb.
10) § 41 odst. 1 písm. d) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách
a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
11) Směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví
o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (reg. v částce č. 2/1968 Sb.), ve znění
směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 17/1970 Věstníku Ministerstva zdravotnictví
ČSR (reg. v částce č. 20/1970 Sb.).
12) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších
předpisů.
14) Zákon č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb.,
o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých
druzích posudkové péče).
15) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a
jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
16) § 41 odst. 2 písm. k) zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 315/2001
Sb.
17) Zákon č. 258/2000 Sb.
18) § 5 odst. 5 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb.
19) Vyhláška č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských
vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění vyhlášky č. 223/1995
Sb.
20) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
21) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti
a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře
a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských
zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní
péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických
povoláních), ve znění pozdějších předpisů.