296/2022 Sb. o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích

(2) Náklady na hlavní jídla se pro účely této vyhlášky rozumí náklady na suroviny spotřebované na přípravu podávaných hlavních jídel.

(3) Náklady na doplňková jídla a nápoje se pro účely této vyhlášky rozumí náklady na suroviny spotřebované na přípravu podávaných doplňkových jídel nebo nápojů.

(4) Náklady na provoz se pro účely této vyhlášky rozumí provozní náklady na přípravu podávaných hlavních jídel, doplňkových jídel a nápojů.

(2) Náklady na provoz hradí zaměstnavatel v plné výši. Je-li zaměstnavatel organizační složkou státu, hradí náklady na provoz ze státního rozpočtu. Je-li zaměstnavatel příspěvkovou organizací, hradí náklady na provoz na vrub nákladů hlavní činnosti.

(4) Příspěvek z fondu může činit až celou částku nákladů podle odstavce 3 písm. a), kterou by jinak hradil strávník.

(5) O nákladech a výnosech podle odstavce 1 účtuje zaměstnavatel na příslušných účtech nákladů a výnosů. K jejich hrazení a přijímání zřizuje zaměstnavatel, je-li organizační složkou státu, samostatný běžný účet stravování.

(1) Zaměstnavatel poskytuje strávníkovi za sníženou úhradu jedno hlavní jídlo v den, ve kterém strávník vykonává práci pro zaměstnavatele alespoň 3 hodiny v místě podle § 2 písm. b).

(2) Umožňuje-li to kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis, může zaměstnavatel strávníkovi poskytnout v daném dni za sníženou úhradu další hlavní jídlo, pokud tento strávník vykonává práci pro zaměstnavatele déle než 11 hodin v daném dni v místě podle § 2 písm. b). Do této doby se započítává přestávka v práci, kterou je zaměstnavatel povinen tomuto strávníkovi poskytnout podle jiného právního předpisu upravujícího výkon jeho práce.

(3) Umožňuje-li to kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis, může zaměstnavatel poskytnout za sníženou úhradu jedno hlavní jídlo v den též fyzické osobě, která u něj před odchodem do starobního důchodu, nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovala jako zaměstnanec v pracovním poměru, jako státní zaměstnanec, jako příslušník bezpečnostního sboru, jako voják z povolání nebo jako soudce. Ustanovení § 4 odst. 3 a 4 platí obdobně.

(4) Umožňuje-li to kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis, může zaměstnavatel zaměstnancům činným u něj na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr poskytovat v den, ve kterém pro něj tento zaměstnanec vykonává práci, jedno hlavní jídlo za úhradu ve výši nákladů na hlavní jídlo. Kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis mohou stanovit minimální dobu výkonu práce v daném dni nutnou pro poskytnutí hlavního jídla; tato doba však musí činit alespoň 3 hodiny. Ustanovení § 4 odst. 3 písm. b) platí obdobně.

(1) Před zahájením provozu vlastního stravovacího zařízení nebo při potřebě zvýšení zásob může zaměstnavatel, je-li organizační složkou státu, převést na samostatný běžný účet stravování prostředky ze státního rozpočtu. Tyto prostředky zaměstnavatel, je-li organizační složkou státu, vrátí na příjmový účet státního rozpočtu při trvalém snížení stavu zásob, nebo neprodleně po ukončení činnosti vlastního stravovacího zařízení.

(2) Poskytuje-li zaměstnavatel jídla na základě smlouvy o stravování jinému zaměstnavateli nebo jiné osobě, musí sjednaná cena jídla krýt veškeré náklady na stravování. Je-li zaměstnavatel organizační složkou státu, převede z částky, kterou obdržela na základě smlouvy o stravování, část odpovídající nákladům na provoz na příjmový účet státního rozpočtu.

(3) U zaměstnavatelů v působnosti jednoho správce kapitoly státního rozpočtu nemusí při postupu podle odstavce 2 sjednaná cena hlavního jídla krýt náklady na provoz.

(1) Jsou-li příprava a výdej jídel zajišťovány ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele jiným zaměstnavatelem nebo jinou osobou a náklady na provoz jsou hrazeny z rozpočtu organizační složky státu, nebo na vrub nákladů hlavní činnosti příspěvkové organizace, použijí se § 4 až 6 obdobně.

(2) V jiném případě smluvního zajištění stravování než podle odstavce 1 se postupuje podle § 9 obdobně.

(1) U zaměstnavatele zajišťujícího stravování na základě smlouvy s jiným zaměstnavatelem nebo jinou osobou tvoří náklady na stravování cena za poskytnutou službu sjednaná ve smlouvě.

(2) Zajistit stravování podle odstavce 1 lze i poskytováním stravovacích poukázek.

(1) Na úhradě nákladů na stravování podle § 8 se podílí zaměstnavatel a strávník.

(2) Zaměstnavatel uhradí z nákladů podle odstavce 1 nejvýše 55 %. Úhrada zaměstnavatele však může činit nejvýše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin podle právního předpisu upravujícího cestovní náhrady.

(3) Strávník uhradí nejméně 45 % nákladů podle odstavce 1. Zaměstnavatel může strávníkovi poskytnout příspěvek z fondu, a to až do výše částky, kterou by strávník jinak hradil.

(4) Zaměstnavatel poskytuje strávníkovi za sníženou úhradu jedno hlavní jídlo v den, ve kterém strávník vykonává práci pro zaměstnavatele alespoň 3 hodiny v místě podle § 2 písm. b).

(5) Umožňuje-li to kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis, může zaměstnavatel strávníkovi poskytnout v daném dni za sníženou úhradu další hlavní jídlo, pokud tento strávník vykonává práci pro zaměstnavatele déle než 11 hodin v daném dni v místě podle § 2 písm. b). Do této doby se započítává přestávka v práci, kterou je zaměstnavatel povinen tomuto strávníkovi poskytnout podle jiného právního předpisu upravujícího výkon jeho práce.

(6) Náklady podle odstavce 2 a náklady spojené s dovozem a výdejem jídel v případě dovážení jídel do vlastní výdejny hradí zaměstnavatel. Je-li zaměstnavatel organizační složkou státu, hradí tyto náklady ze státního rozpočtu. Je-li zaměstnavatel příspěvkovou organizací, hradí tyto náklady na vrub nákladů hlavní činnosti.

(2) Je-li stravování zajišťováno a hrazeno podle § 8 a 9, může být zajišťováno a hrazeno na základě smlouvy s více zaměstnavateli nebo jinými osobami.

(3) V případech podle odstavce 1 může být poskytován peněžitý příspěvek na stravování podle § 69 odst. 4 rozpočtových pravidel. V takovém případě nelze zajišťovat a hradit stravování podle § 8 a 9.

(4) Pokud má zaměstnavatel více místně oddělených pracovišť, postupuje pro každé takové pracoviště podle odstavců 1 až 3 samostatně. Místně odděleným pracovištěm se rozumí také jiné dohodnuté místo.