284/2009 Sb.
ZÁKON
ze dne 22. července 2009
o platebním styku
Změna: 156/2010 Sb.
Změna: 139/2011 Sb.
Změna: 420/2011 Sb.
Změna: 37/2012 Sb.
Změna: 261/2014 Sb.
Změna: 261/2014 Sb. (část)
Změna: 258/2016 Sb.
Změna: 452/2016 Sb. (část)
Změna: 452/2016 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje
na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje
a) činnost některých osob oprávněných poskytovat platební služby a vydávat
elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí,
b) účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních systémů
s neodvolatelností zúčtování,
c) práva a povinnosti poskytovatelů platebních služeb (dále jen "poskytovatel")
a uživatelů platebních služeb (dále jen "uživatel"),
d) práva a povinnosti vydavatelů elektronických peněz (dále jen "vydavatel")
a držitelů elektronických peněz (dále jen "držitel"),
e) práva a povinnosti podnikatelů, kteří prostřednictvím internetových
stránek srovnávají úplaty za služby spojené s platebním účtem uplatňované různými
poskytovateli (dále jen "provozovatel srovnávacích stránek"),
f) používání jednotného označení k označení služeb spojených s platebním
účtem,
g) postup při změně platebního účtu,
h) přístup k platebnímu účtu.
§ 2
Vymezení některých pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) platební transakcí vložení peněžních prostředků na platební účet,
výběr peněžních prostředků z platebního účtu nebo převod peněžních prostředků, ledaže
se nejedná o platební službu (§ 3 odst. 3),
b) platebním účtem účet, který slouží k provádění platebních transakcí,
c) peněžními prostředky bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředky
a elektronické peníze,
d) platebním prostředkem zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi
poskytovatelem a uživatelem, které jsou vztaženy k osobě uživatele a kterými uživatel
dává platební příkaz,
e) bezhotovostním obchodem s cizí měnou nákup nebo prodej peněžních prostředků
v české nebo cizí měně za peněžní prostředky v jiné měně, jestliže jsou peněžní prostředky
od uživatele přijaty nebo uživateli dány k dispozici bezhotovostně,
f) inkasem převod peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává
platební příkaz příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli
příjemce nebo svému poskytovateli,
g) úhradou převod peněžních prostředků z platebního účtu plátce na platební
účet příjemce na základě platebního příkazu, který dává plátce přímo svému poskytovateli,
h) trvalým příkazem platební příkaz plátce k provádění převodů peněžních
prostředků z platebního účtu plátce v předem určených dnech nebo v pravidelně se
opakujících intervalech,
i) možností přečerpání výslovné ujednání smluvních stran o zpřístupnění
peněžních prostředků, které přesahují aktuální zůstatek na platebním účtu spotřebitele,
j) překročením faktické zpřístupnění více peněžních prostředků, než je
zůstatek na platebním účtu nebo než je smluvená možnost přečerpání,
k) službou spojenou s platebním účtem platební nebo jiná služba poskytnutá
v souvislosti s otevřením nebo vedením platebního účtu, včetně překročení, možnosti
přečerpání, vydávání nástrojů uvedených v § 3 odst. 3 písm. c) bodech 1 až 3 a platebních
transakcí prováděných těmito nástroji.
(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) členským státem stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o
Evropském hospodářském prostoru,
b) jiným členským státem členský stát jiný než Česká republika,
c) domovským členským státem členský stát, ve kterém se nachází sídlo
poskytovatele nebo vydavatele; nemá-li poskytovatel nebo vydavatel sídlo, pak členský
stát, ve kterém se nachází jeho ústředí,
d) hostitelským členským státem členský stát, který není domovským členským
státem poskytovatele nebo vydavatele a ve kterém má poskytovatel nebo vydavatel pobočku,
obchodního zástupce nebo ve kterém dočasně jinak poskytuje služby,
e) počátečním kapitálem součet
1. splaceného základního kapitálu,
2. splaceného
emisního ážia,
3. povinných rezervních fondů,
4. ostatních fondů vytvořených z rozdělení
zisku, které lze použít výhradně k uhrazení ztráty uvedené v účetní závěrce,
5. rozdílu
nerozděleného zisku z předchozích období, uvedeného v účetní závěrce ověřené auditorem
a schválené příslušným orgánem právnické osoby, o jehož rozdělení příslušný orgán
právnické osoby nerozhodl, a neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty
za minulá účetní období,
f) kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl nebo jejich součet
na základním kapitálu právnické osoby nebo na hlasovacích právech v právnické osobě,
který představuje alespoň 10 % nebo možnost uplatňování významného vlivu na řízení
podniku jiné osoby,
g) úzkým propojením vztah
1. mezi dvěma nebo více osobami, při kterém
má jedna z osob na jiné osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž
součet představuje alespoň 20 %,
2. mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna
z osob na jiné osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet
představuje alespoň 20 %,
3. mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob
druhou osobu nebo ostatní osoby ovládá, nebo
4. dvou nebo více osob, které ovládá
tatáž osoba,
h) vedoucí osobou
1. v případě právnické osoby její statutární orgán, člen
jejího statutárního orgánu, její ředitel, prokurista nebo jiná osoba, která jiným
způsobem skutečně řídí její činnost, v případě platební instituce (§ 7) a poskytovatele
platebních služeb malého rozsahu (§ 36) také osoba, která skutečně řídí jejich činnost
v oblasti poskytování platebních služeb, a v případě instituce elektronických peněz
(§ 46) a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) také osoba, která
skutečně řídí jejich činnost v oblasti vydávání elektronických peněz nebo poskytování
platebních služeb; je-li statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, rozumí
se vedoucí osobou fyzická osoba, která jménem této právnické osoby funkci statutárního
orgánu nebo jeho člena vykonává,
2.
v případě podnikající fyzické osoby její ředitel, prokurista nebo jiná osoba, která
jiným způsobem skutečně řídí její podnikání a v případě poskytovatele platebních
služeb malého rozsahu (§ 36) také osoba, která skutečně řídí jeho činnost v oblasti
poskytování platebních služeb,
i) pobočkou
1. organizační složka podniku v jiném než domovském členském
státě, která zahrnuje všechny provozovny dotčené osoby v tomto státě,
2. provozovna
v domovském členském státě,
j) obchodním zástupcem ten, kdo na základě smlouvy s poskytovatelem jedná
při uzavírání smlouvy o platebních službách nebo při poskytování platebních služeb
jménem poskytovatele, nebo ten, kdo na základě smlouvy s vydavatelem jedná při distribuci
nebo zpětné výměně elektronických peněz jménem vydavatele; obchodním zástupcem není
zaměstnanec ani prokurista poskytovatele nebo vydavatele,
k) skupinou seskupení složené z
1. ovládající osoby a jí ovládaných osob,
2.
osob, v nichž mají osoby podle bodu 1 podíl,
3. osob, jejichž statutární, řídicí nebo
dozorčí orgán je z většiny tvořen stejnými osobami jako statutární nebo dozorčí orgán
jiné osoby uvedené v bodě 1 nebo 2,
l) platebním systémem systém s jednotnými pravidly, který slouží k provádění,
zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí.
(3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) plátcem uživatel, z jehož platebního účtu mají být odepsány peněžní
prostředky k provedení platební transakce nebo který dává k dispozici peněžní prostředky
k provedení platební transakce,
b) příjemcem uživatel, na jehož platební účet mají být podle platebního
příkazu připsány peněžní prostředky nebo jemuž mají být podle platebního příkazu
peněžní prostředky dány k dispozici,
c) platebním příkazem pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce
žádá o provedení platební transakce,
d) dnem valuty okamžik, ke kterému je platební transakce evidována pro
potřeby výpočtu úroku z peněžních prostředků na platebním účtu,
e) referenčním směnným kurzem směnný kurz, který se použije jako základ
pro přepočet měn a který pochází z veřejně přístupného zdroje nebo byl poskytovatelem
zpřístupněn,
f) referenční úrokovou sazbou úroková sazba, která se použije jako základ
pro výpočet úroku a která pochází z veřejně přístupného zdroje,
g) jedinečným identifikátorem kombinace písmen, číslic nebo symbolů,
kterými se podle určení poskytovatele identifikuje uživatel nebo jeho účet při provádění
platebních transakcí,
h) trvalým nosičem dat jakýkoli předmět, který umožňuje uživateli uchování
informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu
těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě,
i) pracovním dnem den, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce
provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této
platební transakce,
j) provozní dobou část pracovního dne, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel
příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení
této platební transakce,
k) osobou oprávněně pobývající v členském státě
1. občan členského státu,
jakož i jeho rodinný příslušník podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území
České republiky,
2. cizinec pobývající na území České republiky přechodně nebo trvale
podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky,
3. cizinec, který
na území České republiky požádal o udělení mezinárodní ochrany anebo kterému byl
udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona upravujícího azyl,
4. cizinec pobývající
na území České republiky podle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců,
5. osoba
pobývající na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt ozbrojených sil
jiných států na území České republiky,
6. osoba požívající na území České republiky
výsad a imunit podle mezinárodního práva,
7. osoba, která oprávněně pobývá na území
jiného členského státu.
§ 3
Platební služba
(1) Platební službou je
a) služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem,
b) služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem,
c) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž
dává platební příkaz jestliže
poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,
1. plátce,
2. příjemce, nebo
3. plátce prostřednictvím příjemce,
d) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž
dává platební příkaz jestliže
poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,
1. plátce,
2. příjemce, nebo
3. plátce prostřednictvím příjemce,
e) vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních
prostředků,
f) provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce
nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz),
g) provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických
komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím
elektronického komunikačního zařízení.
(2) O provedení převodu peněžních prostředků se jedná i v případě bezhotovostního
obchodu s cizí měnou, pokud nejde o činnost, která je investiční službou podle zákona
upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
(3) Platební službou není
a) přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí,
b) směnárenská činnost,
c) vydávání
1. šeků, směnek nebo cestovních šeků v listinné podobě,
2.
papírových poukázek na zboží nebo služby,
3. poštovních poukazů podle zákona upravujícího
poštovní služby,
4. platebních prostředků, které slouží pouze k zaplacení zboží nebo
služeb v prostorách využívaných vydavatelem platebního prostředku nebo zboží nebo
služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu
zboží nebo služeb,
ani platební transakce jimi prováděná,
d) platební transakce prováděná
1. mezi poskytovateli nebo jejich obchodními
zástupci na jejich vlastní účet,
2. v rámci podnikatelského seskupení bez účasti nebo
zprostředkování osoby mimo toto podnikatelské seskupení,
3. v rámci platebního systému
nebo systému pro vypořádání obchodů s cennými papíry mezi účastníky tohoto systému
a poskytovateli nebo mezi účastníky tohoto systému navzájem,
4. v rámci správy cenných
papírů,
5. v rámci správy cizího majetku podle jiného právního předpisu3),
6. osobou,
která jedná jménem jiné osoby při nákupu nebo prodeji zboží nebo poskytování nebo
čerpání služeb, nebo osobou, která zprostředkovává takový nákup, prodej, poskytování
nebo čerpání, a to jedná-li se o platební transakci vyplývající z tohoto nákupu,
prodeje, poskytování nebo čerpání,
7. poskytovatelem služeb elektronických komunikací
prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, slouží-li platební transakce
k zaplacení zboží nebo služby, které jsou dodány do elektronického komunikačního
zařízení a budou užívány prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, přičemž
poskytovatel služeb elektronických komunikací nejedná pouze jako zprostředkovatel
platby mezi uživatelem platebních služeb a dodavatelem zboží nebo služby,
e) vyplacení hotovosti
1. dodavatelem zboží nebo služby zákazníkovi při
placení za zboží nebo službu nad rámec tohoto placení (cashback),
2. pomocí bankomatu
osobou jednající jménem vydavatele platebního prostředku, jestliže tato osoba neposkytuje
jiné platební služby,
f) služba poskytovatelů technických služeb, kteří podporují poskytování
platebních služeb, aniž by peněžní prostředky, které jsou předmětem platební transakce,
přecházely do jejich držby.
§ 4
Elektronické peníze
(1) Elektronickými penězi je peněžní hodnota, která
a) představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal,
b) je uchovávaná elektronicky,
c) je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění
platebních transakcí a
d) je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji vydal.
(2) Elektronickými penězi není peněžní hodnota, která nemůže být použita
k provedení jiné platební transakce než platební transakce uvedené v § 3 odst. 3
písm. c) bodě 4 nebo v § 3 odst. 3 písm. d) bodě 7.
ČÁST DRUHÁ
OSOBY OPRÁVNĚNÉ POSKYTOVAT PLATEBNÍ SLUŽBY A VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENÍZE
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 5
Oprávnění poskytovat platební služby
Poskytovat platební služby jako podnikání mohou pouze tyto osoby:
a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,
b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených
zákonem upravujícím činnost bank,
c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím
činnost spořitelních a úvěrních družstev,
d) instituce elektronických peněz (§ 46) za podmínek stanovených tímto
zákonem,
e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených
tímto zákonem,
f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) za podmínek
stanovených tímto zákonem,
g) platební instituce (§ 7) za podmínek stanovených tímto zákonem,
h) zahraniční platební instituce za podmínek stanovených tímto zákonem,
i) poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (§ 36) za podmínek
stanovených tímto zákonem,
j) Česká národní banka.
§ 6
Oprávnění vydávat elektronické peníze
Vydávat elektronické peníze jako podnikání mohou pouze tyto osoby:
a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,
b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených
zákonem upravujícím činnost bank,
c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím
činnost spořitelních a úvěrních družstev,
d) instituce elektronických peněz (§ 46) za podmínek stanovených tímto
zákonem,
e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených
tímto zákonem,
f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) za podmínek
stanovených tímto zákonem,
g) Česká národní banka.
HLAVA II
PLATEBNÍ INSTITUCE
Díl 1
Základní ustanovení
§ 7
Platební instituce je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat
platební služby na základě povolení k činnosti platební instituce, které jí udělila
Česká národní banka.
§ 8
(1) Na základě uděleného povolení k činnosti platební instituce je
platební instituce oprávněna
a) poskytovat platební služby uvedené v povolení k činnosti platební
instituce,
b) provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb
podle písmene a), včetně poskytování úvěrů, a
c) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností
zúčtování.
(2) Úvěrem se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoli forma dočasně poskytnutých
peněžních prostředků.
(3) Poskytnutí úvěru je činností podle odstavce 1 písm. b), jestliže
a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm.
d), e) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti platební instituce,
b) úvěr není poskytnut z peněžních prostředků, které byly platební
instituci svěřeny k provedení platební transakce,
c) kapitál platební instituce je přiměřený celkové částce poskytnutých
úvěrů a
d) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi platební institucí a dlužníkem
splacen nejpozději do jednoho roku; to neplatí v případě, že je úvěr poskytnut v
České republice.
Díl 2
Povolení k činnosti platební instituce
§ 9
(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti platební instituce
žadateli,
a) který je právnickou osobou,
b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,
c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem
(§ 16),
d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3
účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,
e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou
vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,
f) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto
zákonem (§ 18),
g) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé
svěřili k provedení platební transakce,
h) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v poskytování
platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu platební
instituce ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,
i) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné
a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení platební instituce,
j) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu
nad činností platební instituce; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním
řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování
bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,
k) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného
poskytování platebních služeb,
l) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti poskytování
platebních služeb, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska
řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.
(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy,
která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve
státě, který není členským státem, poskytovat v České republice platební služby za
obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice a jestliže právní řád
státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné ochraně peněžních prostředků, které
byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce. Pro platební instituci
se sídlem ve státě, který není členským státem, se § 29 až 31 nepoužijí.
(3) Žádost o povolení k činnosti platební instituce lze podat pouze na
předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek
uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 10
(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce Česká
národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.
(2) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce Česká
národní banka uvede, které platební služby je platební instituce oprávněna poskytovat.
§ 11
(1) Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance
změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž
základě bylo povolení k činnosti uděleno.
(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti
o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti
uděleno. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
Zánik a odnětí povolení k činnosti platební instituce
§ 12
(1) Povolení k činnosti platební instituce zanikne dnem
a) zrušení platební instituce,
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku platební instituce nebo
nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku
platební instituce,
c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila
povolení k činnosti instituce elektronických peněz (§ 46), nebo dnem, který je v
rozhodnutí uveden jako den vzniku povolení, nebo
d) zápisu platební instituce do registru poskytovatelů platebních
služeb malého rozsahu (§ 36).
(2) Česká národní banka odejme povolení k činnosti platební instituce,
jestliže o to platební instituce požádá.
(3) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti platební
instituce, jestliže
a) platební instituce opakovaně nebo závažným způsobem porušila
povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup
při výkonu činností podle § 8,
b) platební instituce nesplňuje podmínky pro udělení povolení k
činnosti platební instituce,
c) platební instituce nezačala do 12 měsíců ode dne udělení povolení
poskytovat platební služby,
d) platební instituce neposkytovala platební služby po dobu delší
než 6 měsíců, nebo
e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných
údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu platební instituce.
(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím dálkový
přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k činnosti platební instituce.
§ 13
(1) Ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti platební instituce
nesmí ten, jehož povolení zaniklo nebo komu bylo povolení odňato, vykonávat činnosti
podle § 8. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce,
musí být vydány uživatelům; jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků
předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, musí být
uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku
nebo odnětí povolení k činnosti platební instituce požádá. Do vypořádání závazků
vůči uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo nebo
komu bylo povolení k činnosti platební instituce odňato, i nadále považuje za platební
instituci.
(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož povolení
k činnosti platební instituce zaniklo nebo komu bylo odňato, oprávněn nadále vykonávat
na základě jiného oprávnění.
Změna rozsahu povolení k činnosti platební instituce
§ 14
Podá-li platební instituce žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb,
které má uvedeny ve svém povolení k činnosti, použijí se obdobně § 9 odst. 1 písm.
c) až j) a l), § 9 odst. 3, § 10 a 11.
§ 15
(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které má platební
instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže o to platební instituce požádá.
(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které
má platební instituce uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže
a) platební instituce opakovaně nebo závažným způsobem porušila
povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup
při výkonu činností podle § 8, nebo
b) platební instituce nesplňuje podmínky pro udělení povolení k
poskytování některé platební služby, nebo
c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných
údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.
(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které má platební instituce
uvedeny ve svém povolení k činnosti, použijí se obdobně § 12 odst. 4 a § 13.
Díl 3
Některé podmínky výkonu činnosti platební instituce
Kapitál
§ 16
Počáteční kapitál platební instituce musí činit alespoň částku odpovídající
a) 20 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat platební
službu podle § 3 odst. 1 písm. f),
b) 50 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat platební
službu podle § 3 odst. 1 písm. g), nebo
c) 125 000 eur, je-li platební instituce oprávněna poskytovat některou
z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e).
§ 17
(1) Platební instituce průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající
kapitálovému požadavku ke krytí rizik (dále jen „kapitálová přiměřenost“). Kapitál
platební instituce zároveň nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu
stanovenou v § 16.
(2) V žádosti o povolení k činnosti platební instituce žadatel uvede
přístup, který bude platební instituce uplatňovat při výpočtu kapitálové přiměřenosti.
Česká národní banka v rozhodnutí o povolení k činnosti platební instituce tento přístup
schválí, jestliže je vhodný z hlediska řádného poskytování platebních služeb nebo
vzhledem k poměrům žadatele; jinak stanoví jiný vhodný přístup. Stanovený přístup
může Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky,
za nichž byl přístup stanoven.
(3) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního
systému platební instituce rozhodnout, že platební instituce je povinna průběžně
udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší nebo až o 20 % nižší, než
je stanoveno v odstavci 1 větě první.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu
platební instituce, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně
jednotlivých přístupů, které platební instituce může při výpočtu kapitálové přiměřenosti
uplatňovat.
Řídicí a kontrolní systém
§ 18
(1) Platební instituce zavede a udržuje řídicí a kontrolní systém,
který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a
z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z
trestné činnosti a financování terorismu. Řídicí a kontrolní systém musí být ucelený
a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností platební instituce a musí zajišťovat
řádné a plynulé poskytování platebních služeb.
(2) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje
a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení
společnosti, a to vždy
1. zásady a postupy řízení,
2. organizační uspořádání s řádným,
průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovací
pravomoci, v rámci kterého se současně stanoví postupy pro zamezení možného vzniku
střetu zájmů a vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a
3. řádné administrativní
a účetní postupy,
b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje
1. pravidla přístupu
platební instituce k rizikům, kterým platební instituce je nebo může být vystavena,
včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,
2. postupy rozpoznávání,
vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a
3. postupy přijímání opatření
vedoucích k omezení rizik,
c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy
1. vnitřní
audit,
2. průběžná kontrola dodržování povinností platební instituce plynoucích z
tohoto zákona a jiných právních předpisů.
(3) Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a)
jsou vždy
a) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, které byly
platební instituci svěřeny k provedení platební transakce,
b) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací uživatelů a
c) systém vnitřní komunikace.
(4) Pravidla vnitřní kontroly podle odstavce 2 písm. c) zahrnují
také
a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci
informací a při zohlednění jejich charakteru a
b) pravidla kontroly činnosti obchodních zástupců, jejichž prostřednictvím
platební instituce poskytuje platební služby.
(5) Platební instituce je povinna průběžně ověřovat a pravidelně hodnotit
přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému.
(6) Způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém platební instituce
stanoví prováděcí právní předpis.
Ochrana peněžních prostředků určených pro platební transakce
§ 19
Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení
platební transakce, se nepovažují za vklad přijatý platební institucí podle zákona
upravujícího činnost bank ani za elektronické peníze.
§ 20
(1) Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k
provedení platební transakce, musí být
a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků platební
instituce a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků,
které byly platební instituci svěřeny za účelem provedení platební transakce,
b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je platební
instituce obdržela, uloženy na samostatném účtu platební instituce u banky, spořitelního
a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční
banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s
dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým
rizikem, pokud je platební instituce nepředá příjemci nebo jinému poskytovateli.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže platební instituce uzavřela pojistnou
smlouvu nebo za ni byla poskytnuta jiná srovnatelná záruka, na jejichž základě mají
uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků
svěřených platební instituci k provedení platební transakce v případě, že platební
instituce není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí
o úpadku platební instituce.
(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může
pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v
členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému
s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako
platební instituce. Poskytnout jinou srovnatelnou záruku podle odstavce 2 může pouze
banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka nebo zahraniční osoba s
obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném
než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní
banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví aktiva, do kterých může platební
instituce investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b).
§ 21
Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem
platební instituci je určena pro platební transakce, je platební instituce povinna
chránit podle § 20 takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu
na základě údajů z předchozích období.
§ 22
(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku platební instituce, je zvláštní
insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci
svěřeny za účelem provedení platební transakce, uživatelům. Jestliže nelze spolehlivě
určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je
určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní
prostředky, které byly platební instituci svěřeny a mohly být použity k provedení
platební transakce.
(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení
alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území platební
instituce podniká nebo podnikala, výzvu uživatelům, kteří platební instituci svěřili
peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o ně přihlásili, včetně
lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.
(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění
podle odstavce 2 peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení
platební transakce, uživatelům,
a) kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do 3 měsíců ode
dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo
b) kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do 6 měsíců ode
dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence
platební instituce.
(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 20 odst.
1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 20 odst. 2 a 3 vyplácí
povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.
(5) Jestliže peněžní prostředky uvedené v § 20 odst. 1, výtěžek zpeněžených
aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 20 odst. 2
a 3 nepostačují k plnému uspokojení všech uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí
se práva těchto uživatelů poměrně.
(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce
1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje
za včas a řádně přihlášenou ve smyslu zákona upravujícího úpadek.
(7) Jestliže byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku
nebo jestliže byl konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů
zcela nepostačující, postupuje likvidátor obdobně podle odstavců 4 a 5.
Poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce platební
instituce
§ 23
(1) Platební instituce může poskytovat platební služby prostřednictvím
obchodního zástupce, jestliže
a) řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska
dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
a financování terorismu,
b) obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby
obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné, odborně způsobilé
a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních
služeb.
(2) Platební instituce, která má v úmyslu poskytovat platební služby
prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České národní bance.
(3) Oznámení podle odstavce 2 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci
1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 24
Při poskytování platebních služeb platební institucí prostřednictvím
obchodního zástupce v hostitelském členském státě se použijí obdobně § 29 a 30. Před
zápisem obchodního zástupce do seznamu platebních institucí požádá Česká národní
banka o stanovisko orgán dohledu hostitelského členského státu a k tomuto stanovisku
přihlédne.
§ 25
(1) Při poskytování platebních služeb zahraniční platební institucí
se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice
sdělí Česká národní banka orgánu dohledu domovského členského státu této platební
instituce na jeho žádost své stanovisko k této skutečnosti.
(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s
poskytováním platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském
státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice může dojít ke zvýšení
nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí
tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu dohledu domovského členského státu
této platební instituce.
Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby
§ 26
(1) Platební instituce, která má v úmyslu svěřit výkon některých provozních
činností vztahujících se k poskytování platebních služeb jiné osobě, to oznámí České
národní bance.
(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k poskytování platebních
služeb může platební instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, pokud tím nedojde k podstatnému
zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému platební instituce, podstatnému
snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností platební instituce,
nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení platební instituce
na jiné osoby.
(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost,
jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění
povinností platební instituce stanovených tímto zákonem.
(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavcích
2 a 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
Informační povinnost
§ 27
(1) Platební instituce poskytuje České národní bance informace o své
finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu své činnosti
a informace o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím poskytuje platební služby.
(2) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací stanoví prováděcí
právní předpis.
Uchovávání dokumentů a záznamů
§ 28
(1) Platební instituce uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají
plnění povinností platební instituce podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode
dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle
jiných právních předpisů tím není dotčena.
(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce platební instituce
a ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo nebo jemuž bylo odňato.
Díl 4
Výkon činnosti platební instituce a zahraniční platební instituce v hostitelském
členském státě
Výkon činnosti platební instituce v hostitelském členském státě
§ 29
(1) Platební instituce, která má v úmyslu začít vykonávat činnosti
uvedené v § 8 v hostitelském členském státě, to oznámí České národní bance. V oznámení
platební instituce uvede, které platební služby bude v hostitelském členském státě
poskytovat, a pokud bude poskytovat platební služby prostřednictvím pobočky, také
údaje o organizační struktuře a způsobu řízení pobočky.
(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující údaje uvedené v oznámení. Vzory
tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
Výkon činnosti zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském
státě v České republice
§ 31
(1) Zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě
může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 8, k jejichž výkonu je oprávněna
na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského
státu.
(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s
poskytováním platebních služeb zahraniční platební institucí se sídlem v jiném členském
státě prostřednictvím pobočky v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace
výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného
odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této platební instituce.
HLAVA III
POSKYTOVATEL PLATEBNÍCH SLUŽEB MALÉHO ROZSAHU
Díl 1
Základní ustanovení
§ 36
(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je ten, kdo je oprávněn
poskytovat platební služby na základě zápisu do registru poskytovatelů platebních
služeb malého rozsahu. Ustanovení § 8 se použije pro poskytovatele platebních služeb
malého rozsahu obdobně. Poskytovat spotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou
podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však
poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho
registrace vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru.
(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je oprávněn poskytovat
platební služby pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních
transakcí v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím
jeho obchodních zástupců, za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající
3 000 000 eur. Jestliže poskytovatel platebních služeb malého rozsahu poskytuje platební
služby kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky jím provedených platebních
transakcí z jeho obchodního plánu.
Díl 2
Registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu
§ 37
(1) Česká národní banka zapíše do registru poskytovatelů platebních
služeb malého rozsahu žadatele,
a) který má sídlo nebo místo podnikání v členském státě, ve kterém
skutečně podniká, a pobočku v České republice,
b) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty
a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 36 odst. 2,
c) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé
svěřili k provedení platební transakce,
d) který nebyl odsouzen pro trestný čin proti majetku, hospodářský
trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu;
to platí obdobně i pro vedoucí osoby žadatele,
e) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování
živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,
f) který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování
živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.
(2) Pokud je žadatel o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb
malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že podmínky uvedené
v odstavci 1 písm. e) a f) jsou splněny.
(3) Má-li se registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu
vztahovat na poskytování spotřebitelského úvěru, zapíše Česká národní banka do registru
poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu žadatele, který
a) je evropskou společností, akciovou společností nebo společností
s ručením omezeným,
b) má počáteční kapitál, jehož původ je průhledný a nezávadný, alespoň
ve výši 20 000 000 Kč a
c) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a) až e).
(4) Žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého
rozsahu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady
osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 3. Vzory tiskopisů a obsah
jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 38
(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, zapíše
žadatele do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a v téže lhůtě
mu o tom vydá osvědčení, jestliže z údajů obsažených v žádosti vyplývá splnění podmínek
pro zápis do registru. V zápisu do registru Česká národní banka uvede, které platební
služby je poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn poskytovat.
(2) Jestliže žadatel nedoloží splnění podmínek pro zápis do registru
poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo jestliže existují pochybnosti
o správnosti a úplnosti údajů obsažených v žádosti, Česká národní banka žádost zamítne.
§ 39
(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oznámí bez zbytečného
odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru poskytovatelů
platebních služeb malého rozsahu nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl
do tohoto registru zapsán.
(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti
o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo jejích přílohách,
na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán. Vzory tiskopisů a obsah jejich
příloh stanoví prováděcí právní předpis.
Zánik a zrušení registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu
§ 40
(1) Registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zanikne
dnem
a) smrti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo jeho
zrušení,
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku poskytovatele platebních
služeb malého rozsahu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního
návrhu pro nedostatek majetku poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,
c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila
poskytovateli platebních služeb malého rozsahu povolení k činnosti platební instituce
nebo povolení k činnosti instituce elektronických peněz (§ 46), nebo dnem, který
je v rozhodnutí uveden jako den vzniku povolení, nebo
d) zápisu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu do registru
vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu (§ 53)
(2) Česká národní banka zruší registraci poskytovatele platebních služeb
malého rozsahu, jestliže o to poskytovatel platebních služeb malého rozsahu požádá.
(3) Česká národní banka může zrušit registraci poskytovatele platebních
služeb malého rozsahu, jestliže
a) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu opakovaně nebo
závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem
upravujícím postup při poskytování platebních služeb,
b) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesplňuje podmínky
stanovené v § 36 odst. 2 a § 37 odst. 1, nebo
c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných
údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu poskytovatele platebních služeb
malého rozsahu.
(4) Jestliže poskytovatel platebních služeb malého rozsahu do 30 dní
ode dne, kdy přestal splňovat podmínku stanovenou v § 36 odst. 2, podá žádost o povolení
k činnosti platební instituce nebo žádost o povolení k činnosti instituce elektronických
peněz, může Česká národní banka v rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) stanovit,
že nenabude účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.
§ 41
(1) Ode dne zániku nebo zrušení registrace poskytovatele platebních
služeb malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, vykonávat
činnosti, které lze vykonávat na základě této registrace. Peněžní prostředky, které
mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům; jestliže
nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem poskytovateli platebních
služeb malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být uživateli vrácena
taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo zrušení
registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu požádá. Do dne vypořádání
závazků vůči uživatelům se ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, i nadále
považuje za poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.
(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož registrace
poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zanikla nebo byla zrušena, oprávněn
nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.
§ 42
Podá-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu žádost o rozšíření
rozsahu platebních služeb, na které se vztahuje jeho registrace, použijí se obdobně
§ 37 odst. 1 písm. b), a odst. 4, § 38 a 39. Podá-li poskytovatel platebních služeb
malého rozsahu žádost o rozšíření registrace o poskytování spotřebitelského úvěru,
použijí se obdobně § 37 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. a) a b) a odst. 4, § 38 a
39.
§ 43
(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, na které se
vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, nebo zúží registraci
poskytovatele platebních služeb malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru,
jestliže o to poskytovatel platebních služeb malého rozsahu požádá.
(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, na
které se vztahuje registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, nebo
zúžit registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu o poskytování spotřebitelského
úvěru, jestliže
a) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu opakovaně nebo
závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem
upravujícím postup při výkonu činností podle § 8, nebo
b) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných
údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.
(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, na něž se vztahuje registrace
poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, se použije obdobně § 41.
Díl 3
Některé podmínky výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého
rozsahu
§ 44
(1) Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu se použijí obdobně
§ 19 až 22, 27 a 28. Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jehož registrace
se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru, se použijí obdobně ustanovení
zákona upravujícího spotřebitelský úvěr o kapitálu nebankovního poskytovatele spotřebitelského
úvěru.
(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat
úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky
svěřeny k provedení platební transakce.
HLAVA IV
INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ
Díl 1
Základní ustanovení
§ 46
(1) Instituce elektronických peněz je právnická osoba, která je oprávněna
vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti instituce elektronických
peněz, které jí udělila Česká národní banka.
(2) Na základě uděleného povolení k činnosti instituce elektronických
peněz je instituce elektronických peněz oprávněna
a) vydávat elektronické peníze,
b) poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz,
c) poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz,
uvedené v povolení k činnosti instituce elektronických peněz,
d) provádět činnosti související s činnostmi uvedenými v písmenech
a) až c), včetně poskytování úvěrů, a
e) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností
zúčtování.
(3) Poskytnutí úvěru je činností podle odstavce 2 písm. d), jestliže
a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm.
d), e) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti instituce
elektronických peněz,
b) úvěr není poskytnut z peněžních prostředků, proti jejichž přijetí
byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny
k provedení platební transakce,
c) kapitál instituce elektronických peněz je přiměřený celkové částce
poskytnutých úvěrů a
d) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi institucí elektronických
peněz a dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku; to neplatí v případě, že je
úvěr poskytnut v České republice.
Díl 2
Povolení k činnosti instituce elektronických peněz
§ 47
(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti instituce elektronických
peněz žadateli,
a) který je právnickou osobou,
b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,
c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem
(§ 52a odst. 1),
d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3
účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,
e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou
vhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování
platebních služeb,
f) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto
zákonem (§ 52c),
g) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž
přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu uživatelé svěřili k provedení
platební transakce,
h) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než ve vydávání
elektronických peněz a v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu
pro finanční stabilitu instituce elektronických peněz ani nemůže bránit účinnému
výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,
i) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné
a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz,
j) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu
nad činností instituce elektronických peněz; při úzkém propojení s osobou, která
se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani
způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických
peněz,
k) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného
vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb,
l) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti vydávání
elektronických peněz a poskytování platebních služeb, jsou odborně způsobilé a mají
dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz
a poskytování platebních služeb.
(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy,
která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve
státě, který není členským státem, vydávat v České republice elektronické peníze
za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice a jestliže právní řád
státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné ochraně peněžních prostředků, proti
jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly žadateli svěřeny
k provedení platební transakce. Pro instituci elektronických peněz se sídlem ve státě,
který není členským státem, se § 52m a 52n nepoužijí.
(3) Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz lze podat
pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění
podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 48
nadpis vypuštěn
(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických
peněz Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.
(2) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických
peněz Česká národní banka uvede, které platební služby, které se netýkají elektronických
peněz, je instituce elektronických peněz oprávněna poskytovat.
(3) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České
národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách,
na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.
(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti
o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti
uděleno. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
Zánik a odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz
§ 49
(1) Povolení k činnosti instituce elektronických peněz zanikne dnem
a) zrušení instituce elektronických peněz,
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických
peněz nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek
majetku instituce elektronických peněz,
c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila
instituci elektronických peněz povolení k činnosti platební instituce, nebo dnem,
který je uveden v rozhodnutí jako den vzniku povolení, nebo
d) zápisu instituce elektronických peněz do registru poskytovatelů
platebních služeb malého rozsahu nebo do registru vydavatelů elektronických peněz
malého rozsahu (§ 53).
(2) Česká národní banka odejme povolení k činnosti instituce elektronických
peněz, jestliže o to instituce elektronických peněz požádá.
(3) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti instituce
elektronických peněz, jestliže
a) instituce elektronických peněz opakovaně nebo závažným způsobem
porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím
postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,
b) instituce elektronických peněz nesplňuje podmínky pro udělení
povolení k činnosti instituce elektronických peněz,
c) instituce elektronických peněz nezačala do 12 měsíců ode dne
udělení povolení vydávat elektronické peníze ani poskytovat platební služby týkající
se elektronických peněz,
d) instituce elektronických peněz nevydávala elektronické peníze
ani neposkytovala platební služby týkající se elektronických peněz po dobu delší
než 6 měsíců, nebo
e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných
údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu instituce elektronických peněz.
(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím dálkový
přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k činnosti instituce elektronických
peněz.
§ 50
nadpis vypuštěn
(1) Ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti instituce elektronických
peněz nesmí ten, jehož povolení zaniklo nebo komu bylo odňato, vykonávat činnosti
podle § 46 odst. 2. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební
transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí
byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Jestliže nelze určit,
jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických
peněz je určena pro platební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena
taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo odnětí povolení
k činnosti instituce elektronických peněz požádá. Do vypořádání závazků vůči držitelům
a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo
nebo komu bylo povolení k činnosti instituce elektronických peněz odňato, i nadále
považuje za instituci elektronických peněz.
(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož povolení
k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo nebo komu bylo odňato, oprávněn
nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.
Změna rozsahu povolení k činnosti instituce elektronických peněz
§ 51
nadpis vypuštěn
Podá-li instituce elektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu platebních
služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má uvedeny ve svém povolení
k činnosti, použijí se obdobně § 47 odst. 1 písm. d) až j) a l), § 47 odst. 3 a §
48.
§ 52
nadpis vypuštěn
(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které se netýkají
elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz uvedeny ve svém povolení
k činnosti, jestliže o to instituce elektronických peněz požádá.
(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které
se netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz uvedeny
ve svém povolení k činnosti, jestliže
a) instituce elektronických peněz opakovaně nebo závažným způsobem
porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím
postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,
b) instituce elektronických peněz nesplňuje podmínky pro udělení
povolení k poskytování některé platební služby, nebo
c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných
údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.
(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických
peněz a které má instituce elektronických peněz uvedeny ve svém povolení k činnosti,
se použijí obdobně § 49 odst. 4 a § 50.
Díl 3
Některé podmínky výkonu činnosti instituce elektronických peněz
§ 52a
Kapitál
(1) Počáteční kapitál instituce elektronických peněz musí činit alespoň
částku odpovídající 350 000 eur.
(2) Instituce elektronických peněz průběžně udržuje kapitálovou přiměřenost.
Kapitál instituce elektronických peněz zároveň nesmí klesnout pod minimální výši
počátečního kapitálu stanovenou v odstavci 1.
(3) V žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz žadatel
uvede přístup, který bude instituce elektronických peněz uplatňovat při výpočtu kapitálového
požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají
elektronických peněz. Česká národní banka v rozhodnutí o povolení k činnosti instituce
elektronických peněz tento přístup schválí, jestliže je vhodný z hlediska řádného
poskytování platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz, nebo vzhledem
k poměrům žadatele; jinak stanoví jiný vhodný přístup. Stanovený přístup může Česká
národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž
byl přístup stanoven.
(4) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního
systému instituce elektronických peněz rozhodnout, že instituce elektronických peněz
je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší nebo
až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 2 větě první.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu
instituce elektronických peněz, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti,
včetně jednotlivých přístupů, které instituce elektronických peněz může uplatňovat
při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních
služeb, které se netýkají elektronických peněz.
§ 52b
Nabývání, pozbývání, zvyšování a snižování kvalifikované účasti na instituci
elektronických peněz a její ovládnutí
(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě oznámí předem České národní
bance svůj záměr
a) nabýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,
b) pozbýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,
c) zvýšit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz
tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %,
d) snížit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz
tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %,
e) stát se osobou ovládající instituci elektronických peněz, nebo
f) přestat ovládat instituci elektronických peněz.
(2) Jestliže osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení
podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nejsou důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska
potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz, vysloví
Česká národní banka nesouhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo s
ovládnutím instituce elektronických peněz. To platí obdobně i v případě, že oznámení
nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. Řízení o vyslovení nesouhlasu
lze zahájit do 60 pracovních dní ode dne, kdy České národní bance oznámení podle
odstavce 1 písm. a), c) nebo e) došlo nebo kdy se Česká národní banka dozvěděla,
že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. Shledá-li
Česká národní banka před uplynutím lhůty k zahájení řízení o vyslovení nesouhlasu,
že osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm.
a), c) nebo e) jsou důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné
a obezřetné vedení instituce elektronických peněz, tuto skutečnost jim sdělí.
(3) Jestliže Česká národní banka vysloví nesouhlas podle odstavce 2,
osoba, která učinila oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nebo která oznámení
v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) neučinila, nesmí vykonávat hlasovací
práva spojená s účastí na instituci elektronických peněz v rozsahu, v němž byla účast
nabyta nebo zvýšena.
(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise.
V případě oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) oznamovatel k tiskopisu
přiloží doklady osvědčující jeho vlastnosti z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné
vedení instituce elektronických peněz. Vzory tiskopisů a obsahy jejich příloh stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 52c
Řídicí a kontrolní systém
(1) Instituce elektronických peněz zavede a udržuje řídicí a kontrolní
systém, který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických
peněz a poskytování platebních služeb a z hlediska dodržování povinností souvisejících
s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Řídicí
a kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností
instituce elektronických peněz a musí zajišťovat řádné a plynulé vydávání elektronických
peněz a poskytování platebních služeb.
(2) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje
a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení společnosti,
a to vždy
1. zásady a postupy řízení,
2. organizační uspořádání s řádným, průhledným
a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci,
v rámci kterého se současně stanoví postupy pro zamezení možného vzniku střetu zájmů
a vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a
3. řádné administrativní a účetní
postupy,
b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje
1. pravidla přístupu
instituce elektronických peněz k rizikům, kterým instituce elektronických peněz je
nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika
likvidity,
2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování
rizik a
3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,
c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy
1. vnitřní
audit,
2. průběžná kontrola dodržování povinností instituce elektronických peněz plynoucích
z tohoto zákona a jiných právních předpisů.
(3) Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a) jsou
vždy
a) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, proti jejichž
přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických
peněz svěřeny k provedení platební transakce,
b) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací držitelů a uživatelů
a
c) systém vnitřní komunikace.
(4) Pravidla vnitřní kontroly podle odstavce 2 písm. c) zahrnují také
a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací
a při zohlednění jejich charakteru a
b) pravidla kontroly činnosti obchodních zástupců, jejichž prostřednictvím
instituce elektronických peněz poskytuje platební služby.
(5) Instituce elektronických peněz je povinna průběžně ověřovat a pravidelně
hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému.
(6) Způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém instituce elektronických
peněz stanoví prováděcí právní předpis.
Ochrana peněžních prostředků
§ 52d
(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební
transakce, nejsou vkladem podle zákona upravujícího činnost bank.
(2) Instituce elektronických peněz vydá elektronické peníze neprodleně
poté, co přijala peněžní prostředky, proti jejichž přijetí mají být elektronické
peníze vydány.
§ 52e
(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební
transakce, musí být
a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků instituce
elektronických peněz a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních
prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly
instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, a
b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je instituce
elektronických peněz obdržela, uloženy na samostatném účtu instituce elektronických
peněz u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském
státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu
srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních
aktiv s nízkým rizikem, pokud je instituce elektronických peněz nepředá příjemci
nebo jinému poskytovateli.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže instituce elektronických peněz
uzavřela pojistnou smlouvu nebo za ni byla poskytnuta jiná srovnatelná záruka, na
jejichž základě mají držitelé a uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu
na vydání peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze
nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,
v případě, že instituce elektronických peněz není schopna toto právo uspokojit sama,
zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz.
(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může
pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v
členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému
s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako
instituce elektronických peněz. Poskytnout jinou srovnatelnou záruku podle odstavce
2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banka nebo zahraniční
osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem
v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České
národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických
peněz.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví aktiva, do kterých může instituce
elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b).
(5) Z důvodů zvláštního zřetele hodných může Česká národní banka opatřením
obecné povahy dočasně zakázat institucím elektronických peněz investovat peněžní
prostředky podle odstavce 1 písm. b), proti kterým byly vydány elektronické peníze,
do aktiv stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 4, jejichž druh
tímto opatřením současně vymezí. Přitom Česká národní banka přihlédne k bezpečnosti,
splatnosti a hodnotě těchto aktiv.
(6) Opatření obecné povahy podle odstavce 5 může nabýt účinnosti před
provedením řízení o tomto opatření podle správního řádu, a to před projednáním jeho
návrhu dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření obecné povahy oznamuje.
Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může Česká národní banka lhůty stanovené správním
řádem pro zveřejnění návrhu opatření obecné povahy, pro oznámení jeho veřejného projednání
a pro podání připomínek nebo námitek k opatření obecné povahy zkrátit až na 3 dny.
§ 52f
(1) Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných
držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce,
je instituce elektronických peněz povinna chránit podle § 52e takovou část těchto
peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.
(2) Jestliže instituce elektronických peněz přijímá od držitele peněžní
prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, formou přijetí
platebního prostředku, platí, že peněžní prostředky byly přijaty v okamžiku, kdy
byl platebním prostředkem dán platební příkaz. V takovém případě chrání instituce
elektronických peněz tyto peněžní prostředky podle § 52e teprve poté, co byly připsány
na její platební účet nebo jí dány k dispozici, nejpozději však po uplynutí 5 pracovních
dní ode dne vydání elektronických peněz.
§ 52g
(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz,
je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, proti jejichž přijetí
byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny
k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům. Jestliže nelze spolehlivě
určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci
elektronických peněz je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce
povinen vydat peněžní prostředky, které byly instituci elektronických peněz svěřeny
a mohly být použity k provedení platební transakce.
(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení
alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území instituce
elektronických peněz podniká nebo podnikala, výzvu držitelům, kterým instituce elektronických
peněz vydala elektronické peníze, a uživatelům, kteří instituci elektronických peněz
svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o peněžní prostředky
přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.
(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění
podle odstavce 2 peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební
transakce, držitelům a uživatelům, kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili
do
a) 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své
právo na jejich vydání, nebo
b) 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo
na jejich vydání vyplývá z evidence instituce elektronických peněz.
(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 52e odst.
1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 52e odst. 2 a 3 vyplácí
povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.
(5) Jestliže peněžní prostředky uvedené v § 52e odst. 1, výtěžek zpeněžených
aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 52e odst.
2 a 3 nepostačují k plnému uspokojení všech držitelů a uživatelů uvedených v odstavci
3, uspokojí se práva těchto držitelů a uživatelů poměrně.
(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce
1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje
za včas a řádně přihlášenou ve smyslu zákona upravujícího úpadek.
(7) Jestliže byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku
nebo jestliže byl konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů
zcela nepostačující, postupuje likvidátor obdobně podle odstavců 4 a 5.
Vydávání a distribuce elektronických peněz a poskytování platebních služeb
prostřednictvím obchodního zástupce instituce elektronických peněz
§ 52h
(1) Instituce elektronických peněz nesmí vydávat elektronické peníze
prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem;
to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu instituce elektronických peněz.
(2) Instituce elektronických peněz může poskytovat platební služby
prostřednictvím obchodního zástupce, jestliže
a) řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska
dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
a financování terorismu a
b) obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby
obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné, odborně způsobilé
a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních
služeb.
(3) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu poskytovat platební
služby prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České národní bance.
(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci
2. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 52i
(1) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních
služeb institucí elektronických peněz prostřednictvím obchodního zástupce v hostitelském
členském státě se použije obdobně § 52m. Před zápisem obchodního zástupce do seznamu
institucí elektronických peněz požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu
hostitelského členského státu a k tomuto stanovisku přihlédne.
(2) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních
služeb zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě
prostřednictvím obchodního zástupce v České republice sdělí Česká národní banka orgánu
dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz na jeho žádost
své stanovisko k této skutečnosti.
(3) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s
distribucí elektronických peněz nebo s poskytováním platebních služeb zahraniční
institucí elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě prostřednictvím obchodního
zástupce v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné
činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu
orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz.
Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby
§ 52j
(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu svěřit výkon
některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických peněz nebo
k poskytování platebních služeb jiné osobě, to oznámí České národní bance.
(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických
peněz nebo k poskytování platebních služeb může platební instituce svěřit jiné osobě
jen tehdy, pokud tím nedojde k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního
systému instituce elektronických peněz, podstatnému snížení možnosti České národní
banky vykonávat dohled nad činností instituce elektronických peněz, nebo přenesení
odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení instituce elektronických peněz na
jiné osoby.
(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost,
jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění
povinností instituce elektronických peněz stanovených tímto zákonem.
(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavcích
2 a 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
Informační povinnost
§ 52k
(1) Instituce elektronických peněz poskytuje České národní bance informace
o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu
své činnosti a informace o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím distribuuje
elektronické peníze v jiném členském státě nebo poskytuje platební služby.
(2) Instituce elektronických peněz informuje Českou národní banku s
dostatečným předstihem o každé podstatné změně opatření týkajících se ochrany peněžních
prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.
(3) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce
1 stanoví prováděcí právní předpis.
Uchovávání dokumentů a záznamů
§ 52l
(1) Instituce elektronických peněz uchovává dokumenty a záznamy, které
se týkají plnění povinností instituce elektronických peněz podle této hlavy, alespoň
po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat
dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.
(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce instituce
elektronických peněz a ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz
zaniklo nebo jemuž bylo odňato.
Díl 4
Výkon činnosti instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických
peněz v hostitelském členském státě
§ 52m
Výkon činnosti instituce elektronických peněz v hostitelském členském
státě
(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu začít vykonávat
činnosti uvedené v § 46 odst. 2 v hostitelském členském státě, to oznámí České národní
bance. Pokud má instituce elektronických peněz v úmyslu vykonávat činnosti uvedené
v § 46 odst. 2 prostřednictvím pobočky, uvede v oznámení také údaje o organizační
struktuře a způsobu řízení pobočky.
(2) Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského
státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle odstavce 1 došlo, obchodní firmu
instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení.
(3) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující údaje uvedené v oznámení. Vzory
tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 52n
Výkon činnosti zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v
jiném členském státě v České republice
(1) Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském
státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2, k jejichž
výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího
domovského členského státu.
(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s výkonem
činností zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě
prostřednictvím pobočky v České republice může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace
výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného
odkladu orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických peněz.
HLAVA V
VYDAVATEL ELEKTRONICKÝCH PENĚZ MALÉHO ROZSAHU
Díl 1
Základní ustanovení
§ 53
(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je právnická osoba,
která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě zápisu do registru vydavatelů
elektronických peněz malého rozsahu. Ustanovení § 46 odst. 2 se použije obdobně.
Poskytovat spotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou podle zákona upravujícího
spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však vydavatel elektronických
peněz malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho registrace vztahuje na
poskytování spotřebitelského úvěru.
(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn vydávat
elektronické peníze a poskytovat platební služby, které se týkají elektronických
peněz, pouze tehdy, jestliže průměr jím vydaných elektronických peněz v oběhu v České
republice nepřekročí částku odpovídající 5 000 000 eur. Jestliže nelze určit, jaká
část peněžních prostředků předaných držitelem vydavateli elektronických peněz malého
rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vychází
se při určení průměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních
prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období. Jestliže
vydavatel elektronických peněz malého rozsahu vydává elektronické peníze kratší dobu
než 6 měsíců, vychází se při určení průměru jím vydaných elektronických peněz v oběhu
z jeho obchodního plánu.
(3) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn poskytovat
platební služby, které se netýkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže měsíční
průměr částek jím provedených platebních transakcí, které se netýkají elektronických
peněz, v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím
jeho obchodních zástupců, za posledních 12 měsíců nepřekročí částku odpovídající
3 000 000 eur. Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu poskytuje platební
služby, které se netýkají elektronických peněz, kratší dobu než 12 měsíců, vychází
se při určení částky jím provedených platebních transakcí z jeho obchodního plánu.
(4) Průměrem elektronických peněz v oběhu se pro účely tohoto zákona
rozumí aritmetický průměr výše závazků vydavatele vyplývajících z elektronických
peněz na konci kalendářního dne za posledních 6 kalendářních měsíců.
Díl 2
Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
§ 54
(1) Česká národní banka zapíše do registru vydavatelů elektronických
peněz malého rozsahu žadatele,
a) který je právnickou osobou,
b) který má sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká,
a pobočku v České republice,
c) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty
a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 53 odst. 2 a 3,
d) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž
přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k provedení platební
transakce,
e) jestliže žádná z jeho vedoucích osob nebyla odsouzena pro trestný
čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti
s financováním terorismu a
f) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování
živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.
(2) Pokud je žadatel o zápis do registru vydavatelů elektronických
peněz malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že podmínka uvedená
v odstavci 1 písm. f) je splněna.
(3) Má-li se registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
vztahovat na poskytování spotřebitelského úvěru, zapíše Česká národní banka do registru
vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu žadatele, který
a) je evropskou společností, akciovou společností nebo společností
s ručením omezeným,
b) má počáteční kapitál, jehož původ je průhledný a nezávadný,
alespoň ve výši 20 000 000 Kč a
c) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1.
(4) Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého
rozsahu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady
osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 3. Vzory tiskopisů a obsah
jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 55
(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, zapíše
žadatele do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu a v téže lhůtě
mu o tom vydá osvědčení, jestliže z údajů obsažených v žádosti vyplývá splnění podmínek
pro zápis do registru.
(2) Jestliže žadatel nedoloží splnění podmínek pro zápis do registru
vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jestliže existují pochybnosti
o správnosti a úplnosti údajů obsažených v žádosti, zahájí Česká národní banka ve
lhůtě podle odstavce 1 správní řízení a žádost zamítne, neprokáže-li se splnění podmínek
pro zápis do registru ani v tomto řízení.
§ 56
(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oznámí bez zbytečného
odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o zápis do registru vydavatelů
elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl
do tohoto registru zapsán.
(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů uvedených v žádosti
o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách,
na jejichž základě byl do tohoto registru zapsán. Vzory tiskopisů a obsah jejich
příloh stanoví prováděcí právní předpis.
Zánik a zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
§ 57
(1) Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zanikne
dnem
a) zrušení vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku vydavatele elektronických
peněz malého rozsahu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního
návrhu pro nedostatek majetku vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,
c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila
vydavateli elektronických peněz malého rozsahu povolení k činnosti instituce elektronických
peněz, nebo dnem, který je uveden v rozhodnutí jako den vzniku povolení, nebo
d) zápisu vydavatele elektronických peněz do registru poskytovatelů
platebních služeb malého rozsahu.
(2) Česká národní banka zruší registraci vydavatele elektronických
peněz malého rozsahu, jestliže o to vydavatel elektronických peněz požádá.
(3) Česká národní banka může zrušit registraci vydavatele elektronických
peněz malého rozsahu, jestliže
a) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu opakovaně nebo
závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem
upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,
b) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesplňuje podmínky
pro registraci nebo podmínky stanovené v § 53 odst. 2, nebo
c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných
údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu vydavatele elektronických peněz
malého rozsahu.
(4) Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu do 30 dnů
ode dne, kdy přestal splňovat podmínky stanovené v § 53 odst. 2, podá žádost o povolení
k činnosti platební instituce, žádost o povolení k činnosti instituce elektronických
peněz nebo žádost o zápis do registru poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,
může Česká národní banka v rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) stanovit, že nenabude
účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.
nadpis vypuštěn
§ 58
(1) Ode dne zániku nebo zrušení registrace vydavatele elektronických
peněz malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla zrušena, vykonávat
činnosti podle § 46 odst. 2. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení
platební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž
přijetí byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Jestliže nelze
určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem vydavateli
elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být držiteli
nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne
zániku nebo zrušení registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu požádá.
Do dne vypořádání závazků vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož registrace zanikla
nebo byla zrušena, i nadále považuje za vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.
(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož registrace
vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zanikla nebo byla zrušena, oprávněn
nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.
§ 58a
Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření
rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje
jeho registrace, použijí se obdobně § 54 odst. 1 písm. c), § 55 a 56. Podá-li vydavatel
elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření registrace o poskytování spotřebitelského
úvěru, použijí se obdobně § 54 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. a) a b) a odst. 4
a § 55 a 56.
§ 58b
(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které se netýkají
elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele elektronických
peněz malého rozsahu, nebo zúží registraci vydavatele elektronických peněz malého
rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru, jestliže o to vydavatel elektronických
peněz požádá.
(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které
se netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele elektronických
peněz malého rozsahu, nebo zúžit registraci vydavatele elektronických peněz malého
rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru, jestliže
a) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesplňuje podmínky
stanovené v § 53 odst. 3,
b) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu opakovaně nebo závažným
způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem
upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2, nebo
c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných
údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu vydavatele elektronických peněz
malého rozsahu.
(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických
peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,
se použije obdobně § 58.
Díl 3
Některé podmínky výkonu činnosti vydavatele elektronických peněz malého
rozsahu
nadpis vypuštěn
§ 59
(1) Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu se použijí obdobně
§ 52d až 52g, 52k a 52l. Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jehož
registrace se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru, se použijí obdobně
ustanovení zákona upravujícího spotřebitelský úvěr o kapitálu nebankovního poskytovatele
spotřebitelského úvěru.
(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat
úroky nebo jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky
svěřeny k provedení platební transakce.
ČÁST TŘETÍ
PLATEBNÍ SYSTÉMY
HLAVA I
PŘÍSTUP K PLATEBNÍM SYSTÉMŮM
§ 60
(1) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí bránit právnickým
osobám oprávněným poskytovat platební služby v přístupu k platebnímu systému tím,
že přístup těchto osob váže na splnění požadavků, které
a) jsou diskriminační nebo nepřiměřené, nebo
b) omezují přístup těchto osob k platebnímu systému více, než je nezbytně
nutné pro zabezpečení proti specifickým rizikům a pro ochranu finanční a provozní
stability platebního systému.
(2) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí poskytovatelům,
uživatelům ani jiným platebním systémům, jejich provozovatelům ani účastníkům ukládat
a) omezení týkající se jejich účasti v jiných platebních systémech,
b) požadavky, které diskriminují některé účastníky platebního systému,
nebo
c) omezení založená na rozlišování mezi kategoriemi osob oprávněných
poskytovat platební služby podle § 5.
§ 61
Podmínky přístupu k platebním systémům uvedené v § 60 se nepoužijí pro
a) platební systém s neodvolatelností zúčtování,
b) platební systém, jehož účastníky jsou pouze poskytovatelé, kteří
jsou členy téže skupiny,
c) platební systém, jehož prostřednictvím poskytuje platební služby
uživatelům jediný poskytovatel nebo skupina poskytovatelů.
HLAVA II
PLATEBNÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ ZÚČTOVÁNÍ
Díl 1
Základní ustanovení
§ 62
nadpis vypuštěn
(1) Platební systém s neodvolatelností zúčtování je systém,
a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až
h),
b) který provádí zúčtování [§ 63 písm. a)] na základě stanovených
pravidel,
c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo a skutečné sídlo
v České republice, se dohodnou, že právní vztahy mezi nimi se při provádění zúčtování
řídí českým právem, a
d) jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropskému orgánu
dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy)12) (dále jen „Evropský orgán
pro cenné papíry a trhy“) podle § 73f odst. 1 nebo 2.
(2) Zahraničním platebním systémem s neodvolatelností zúčtování je platební
systém, jehož existenci oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy příslušný
orgán jiného členského státu podle předpisu Evropské unie upravujícího neodvolatelnost
zúčtování v platebních systémech10).
(3) Platební systém s neodvolatelností zúčtování a účast v tomto systému
se zakládají smlouvou.
§ 63
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) zúčtováním
1. započtení vzájemných peněžitých pohledávek, nebo
2.
splnění vzájemných peněžitých dluhů převodem peněžních prostředků,
b) příkazem k zúčtování pokyn účastníka platebního systému s neodvolatelností
zúčtování nebo účastníka či provozovatele systému propojeného podle § 69, na jehož
základě má být v souladu s pravidly platebního systému s neodvolatelností zúčtování
(dále jen „pravidla systému“) provedeno zúčtování,
c) ústřední protistranou ten, kdo při zúčtování vstupuje mezi účastníky
platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až
h) jako jejich výlučná protistrana,
d) zúčtovatelem ten, kdo vede pro účastníky platebního systému s
neodvolatelností zúčtování uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h) nebo j) účet, na
němž se provádí zúčtování,
e) clearingovou institucí ten, kdo provádí zúčtování započtením vzájemných
pohledávek účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedených v
§ 64 odst. 1 písm. a) až h), j) nebo k),
f) provozním dnem pravidly systému stanovená, pravidelně se opakující
doba, během níž platební systém s neodvolatelností zúčtování přijímá a provádí příkazy
k zúčtování a další úkony s tímto zúčtováním související.
§ 64
Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování
(1) Účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování může
být pouze
a) banka,
b) zahraniční banka,
c) spořitelní a úvěrní družstvo,
d) obchodník s cennými papíry,
e) zahraniční osoba oprávněná poskytovat hlavní investiční služby,
f) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž
veškeré závazky ručí osoba veřejného práva,
g) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská
centrální banka,
h) právnická osoba se zvláštním postavením, která je vyňata z působnosti
předpisu Evropské unie upravujícího přístup k činnosti úvěrových institucí a její
výkon11),
i) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování (§
70),
j) ústřední protistrana,
k) zúčtovatel,
l) clearingová instituce a
m) ten, kdo vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených
v písmenech i) až l) ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání, v zahraničním
platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v zahraničním vypořádacím systému
s neodvolatelností vypořádání.
(2) Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce
může být vykonávána i několika účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
Díl 2
Provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
Pravidla systému
§ 65
nadpis vypuštěn
(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování stanoví
pravidla systému.
(2) Pravidla systému upravují alespoň
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li
přiděleno, provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
b) podmínky účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování,
které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní kritéria pro přístup k platebnímu
systému s neodvolatelností zúčtování,
c) práva a povinnosti účastníků platebního systému s neodvolatelností
zúčtování vyplývající z jejich účasti v tomto systému,
d) způsob a podmínky zajištění závazků vyplývajících z účasti v
platebním systému s neodvolatelností zúčtování,
e) způsob a podmínky zúčtování včetně stanovení postupu při opravě
chyb vzniklých během zúčtování,
f) náležitosti příkazu k zúčtování, způsob a podmínky jeho zadávání
do platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
g) údaje, které účastník platebního systému s neodvolatelností
zúčtování poskytuje provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování
k plnění jeho povinností, a způsob jejich poskytování,
h) opatření, která může provozovatel platebního systému s neodvolatelností
zúčtování uplatnit vůči účastníkovi platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
a postup při jejich uplatňování,
i) časový harmonogram provádění zúčtování, včetně rozvrhu jednotlivých
fází, v nichž zúčtování probíhá,
j) vymezení provozního dne,
k) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za přijatý
platebním systémem s neodvolatelností zúčtování,
l) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování zadaný do platebního
systému s neodvolatelností zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a technické
podmínky pro zabezpečení jeho neodvolatelnosti,
m) měnu, v níž se zúčtování provádí, a
n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň
1. rizika,
kterým platební systém s neodvolatelností zúčtování je nebo může být vystaven, včetně
systémového rizika, operačního rizika, rizika likvidity a úvěrového rizika,
2. postupy
rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a
3. postupy přijímání
opatření vedoucích k omezení rizik včetně stanovení vhodných podmínek pro účast v
platebním systému s neodvolatelností zúčtování.
§ 66
nadpis vypuštěn
(1) Provozovatel a účastníci platebního systému s neodvolatelností
zúčtování dodržují pravidla systému.
(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování uveřejňuje
pravidla systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. V sídle a v provozovnách provozovatele
platebního systému s neodvolatelností zúčtování do nich může každý nahlížet.
§ 67
Změna pravidel systému
(1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li
provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování pozdější okamžik účinnosti.
Změnu pravidel systému nelze uveřejnit, dokud Česká národní banka k této změně neudělí
souhlas.
(2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému
je pouze provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Nevydá-li
Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu ke změně pravidel systému
do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, platí, že souhlas byl udělen.
Neodvolatelnost příkazu k zúčtování
§ 68
nadpis vypuštěn
(1) Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k zúčtování
jednostranně odvolat.
(2) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné
moci směřující k zastavení nebo omezení zúčtování, k vyloučení nebo omezení použití
peněžních prostředků na účtu, na němž se provádí zúčtování, nebo k vyloučení nebo
omezení uplatnění práva na uspokojení ze zajištění nemají vliv na
a) platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k zúčtování, jestliže
byl tento příkaz přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování před vydáním
tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu,
b) možnost použít peněžní prostředky na účtu účastníka platebního
systému s neodvolatelností zúčtování, na němž se provádí zúčtování, ke splnění závazků,
které mu vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému
propojeném podle § 69, jestliže peněžní prostředky jsou takto použity během provozního
dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu,
a
c) platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení ze zajištění
poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování
nebo systému propojeného podle § 69.
(3) K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiného
zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě, že byl příkaz
k zúčtování přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování po vydání tohoto
rozhodnutí nebo po provedení tohoto zásahu, jestliže
a) zúčtování je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu
došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a
b) provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování
nebylo k okamžiku, kdy se příkaz k zúčtování stal neodvolatelným podle odstavce 1,
vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu oznámeno ani mu nebylo ani
nemělo být jinak známo; skutečnost, že rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním
rejstříku, sama o sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli platebního
systému s neodvolatelností zúčtování známo nebo mu mělo být známo.
(4) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí anebo jiný zásah orgánu veřejné
moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které vznikly v platebním
systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 69 před vydáním
tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu.
Propojení systémů
§ 69
nadpis vypuštěn
(1) Uzavře-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem platebního systému s neodvolatelností
zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, zahraničního platebního
systému s neodvolatelností zúčtování nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání umožňující vzájemné provádění příkazů k zúčtování, nezakládá se tím nový
platební systém s neodvolatelností zúčtování.
(2) Jestliže je to možné, provozovatel platebního systému s neodvolatelností
zúčtování zajistí, aby pravidla systému a pravidla systému propojeného podle odstavce
1 byla koordinována, pokud jde o okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje
za jednostranně neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za
přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1 jinak, použijí
se pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto okamžiky, nezávisle na sobě.
Díl 3
Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
§ 70
nadpis vypuštěn
(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je právnická
osoba, která je oprávněna provozovat platební systém s neodvolatelností zúčtování
na základě povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
které jí udělila Česká národní banka.
(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je povinen
provozovat platební systém s neodvolatelností zúčtování s odbornou péčí.
Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
§ 71
nadpis vypuštěn
(1) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního
systému s neodvolatelností zúčtování žadateli,
a) který je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,
b) který má sídlo a skutečné sídlo v České republice,
c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající částce
730 000 eur,
d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první
3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,
e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady
jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování,
f) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v provozování
platebního systému s neodvolatelností zúčtování nepředstavuje podstatnou hrozbu pro
finanční stabilitu provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování
ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému
s neodvolatelností zúčtování,
g) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné
a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení provozovatele platebního systému s
neodvolatelností zúčtování,
h) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu
dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování;
při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským
státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu
dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
i) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné,
j) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti provozování
platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jsou odborně způsobilé a mají dostatečné
zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování a
k) který stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska
řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
a z hlediska systémového rizika.
(2) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního
systému s neodvolatelností zúčtování i žadateli, který
a) je právnickou osobou,
b) má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státě,
c) je oprávněn provozovat systém obdobný platebnímu systému s neodvolatelností
zúčtování, v němž se právní vztahy mezi účastníky systému při provádění zúčtování
řídí právem jiného členského státu, a
d) stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného
a obezřetného provozování platebního sytému s neodvolatelností zúčtování a z hlediska
systémového rizika.
(3) Žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady
osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 2. Vzor tiskopisu a obsah
jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 72
nadpis vypuštěn
(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k provozování platebního systému
Česká národní banka vydá do 6 měsíců ode dne zahájení řízení.
(2) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systému
s neodvolatelností zúčtování Česká národní banka schválí pravidla systému.
(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování oznámí
bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení
k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo jejích přílohách,
na jejichž základě bylo povolení k provozování uděleno.
(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů. Vzor tiskopisu a
obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
Zánik a odnětí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování
§ 73
nadpis vypuštěn
(1) Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování zanikne dnem
a) zrušení provozovatele platebního systému s neodvolatelností
zúčtování, nebo
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku provozovatele platebního
systému s neodvolatelností zúčtování nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí
insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku provozovatele platebního systému s neodvolatelností
zúčtování.
(2) Česká národní banka odejme povolení k provozování platebního
systému s neodvolatelností zúčtování, jestliže
a) o to provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
požádá, nebo
b) platební systém s neodvolatelností zúčtování nesplňuje podmínky
uvedené v § 62 odst. 1 písm. a), b) nebo c).
(3) Česká národní banka může odejmout povolení k provozování platebního
systému s neodvolatelností zúčtování, jestliže
a) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo
jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování,
b) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
nesplňuje podmínky pro udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování,
c) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
nezačal do 12 měsíců ode dne udělení povolení provozovat platební systém s neodvolatelností
zúčtování,
d) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
neprovozoval platební systém s neodvolatelností zúčtování po dobu delší než 6 měsíců,
nebo
e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných
údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu provozovatele platebního systému
s neodvolatelností zúčtování.
(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím dálkový
přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k provozování platebního systému
s neodvolatelností zúčtování.
§ 73a
Ten, jehož povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování zaniklo nebo jemuž bylo odňato, to bez zbytečného odkladu oznámí účastníkům
tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do dokončení zúčtování na
základě příkazů k zúčtování přijatých přede dnem zániku nebo odnětí povolení se i
nadále považuje za provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
Díl 4
Informační povinnosti provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností
zúčtování
§ 73b
(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování informuje
Českou národní banku bez zbytečného odkladu o
a) obchodní firmě nebo názvu anebo jménu a příjmení účastníků platebního
systému s neodvolatelností zúčtování, o jejich sídle, místě podnikání nebo bydlišti,
o jejich identifikačním čísle, bylo-li přiděleno, a v případě fyzických osob o datu
jejich narození a rodném čísle, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a
b) návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace
anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí takového rozhodnutí
příslušným orgánem provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
(2) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného
odkladu informuje provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování o
údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a).
(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování neprodleně
informuje účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování a provozovatele
systému propojeného podle § 69 o oznámení podle § 73f odst. 4.
(4) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje
České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření
a o plnění podmínek výkonu své činnosti.
(5) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce
4 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 73c
Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování na žádost informuje
toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o platebním systému s neodvolatelností zúčtování,
jehož se účastní, a o jeho pravidlech.
§ 73d
Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
který má sídlo nebo místo podnikání v České republice,
a) na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o tomto
systému a o jeho pravidlech a
b) bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o své účasti
v tomto systému, o členském státě, který existenci tohoto systému oznámil Evropskému
orgánu pro cenné papíry a trhy, o adrese svého sídla nebo místa podnikání a o změně
těchto skutečností.
Díl 5
Oznamovací povinnosti orgánů veřejné moci
§ 73e
Oznamovací povinnost soudu a jiného orgánu veřejné moci
O vydání rozhodnutí o úpadku nebo vydání rozhodnutí anebo jiném zásahu
orgánu veřejné moci podle § 68 odst. 2 vůči účastníkovi platebního systému s neodvolatelností
zúčtování vyrozumí bez zbytečného odkladu soud nebo jiný orgán veřejné moci, který
zásah provedl, Českou národní banku. Soud nebo jiný orgán veřejné moci vyrozumí Českou
národní banku též v případě, pokud tato rozhodnutí vydal nebo obdobné zásahy orgánu
veřejné moci provedl vůči účastníkovi zahraničního platebního systému s neodvolatelností
zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice.
§ 73f
Oznamovací povinnosti České národní banky
(1) Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropskému orgánu
pro cenné papíry a trhy existenci platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
jehož provozovateli udělila povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování. V oznámení Česká národní banka uvede provozovatele platebního systému
s neodvolatelností zúčtování. Dojde-li ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje
o tom Česká národní banka bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné papíry
a trhy. Jestliže povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
zaniklo nebo bylo odňato, Česká národní banka oznámí Evropskému orgánu pro cenné
papíry a trhy i zánik tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez
zbytečného odkladu poté, co bylo dokončeno zúčtování na základě příkazů přijatých
přede dnem odnětí nebo zániku povolení.
(2) Česká národní banka může oznámit Evropskému orgánu pro cenné papíry
a trhy existenci platebního systému, který provozuje podle zákona upravujícího postavení
a působnost České národní banky, jestliže tento systém splňuje podmínky uvedené v
§ 62 odst. 1 písm. a) až c). V oznámení Česká národní banka uvede, že je provozovatelem
tohoto systému. Pro tento systém a pro Českou národní banku při výkonu činnosti jeho
provozovatele se § 67 odst. 1 věta druhá a odst. 2, § 71, 72, § 73b odst. 1 a odstavec
4 nepoužijí. Česká národní banka oznámení podle věty první bez zbytečného odkladu
odvolá, jestliže systém přestane splňovat podmínky uvedené v § 62 odst. 1 písm. a),
b) nebo c).
(3) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 73e, které se
týká účastníka zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který
má sídlo nebo místo podnikání v České republice, oznámí to neprodleně Evropskému
orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropské radě pro systémová rizika13) a příslušnému
orgánu členského státu, který existenci tohoto systému oznámil Evropskému orgánu
pro cenné papíry a trhy.
(4) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 73e nebo obdobné
oznámení od orgánu jiného členského státu, které se týká účastníka platebního systému
s neodvolatelností zúčtování, oznámí to neprodleně provozovateli tohoto platebního
systému s neodvolatelností zúčtování.
ČÁST ČTVRTÁ
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB A VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH
PENĚZ
HLAVA I
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB
Díl 1
Základní ustanovení
§ 74
Smlouva o platebních službách
(1) Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli
a) provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené
(dále jen „rámcová smlouva“), nebo
b) provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou
smlouvou (dále jen „smlouva o jednorázové platební transakci“).
(2) Rámcová smlouva může stanovit podmínky pro vedení platebního účtu.
§ 75
(1) Poskytovatel a uživatel se nemohou dohodou odchýlit od ustanovení
této hlavy v neprospěch uživatele, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) V případě platební transakce, kterou poskytovatel plátce nebo
poskytovatel příjemce provádí v jiném než členském státě, nebo v případě platební
transakce v měně, která není měnou členského státu, se mohou poskytovatel a uživatel
dohodou odchýlit
a) od § 77 odst. 2, § 79 odst. 2 písm. b) až d), § 82 písm. e) a
g), § 86 odst. 1 písm. c) a d), § 89, 107, 109, 111, 113, § 117 odst. 2 až 5 a odst.
6 věty druhé a § 118,
b) od § 103, jestliže poskytovatel informuje uživatele v souladu
s § 80 odst. 1 o riziku, které je spojeno se způsobem udělení souhlasu nebo se způsobem
použití platebního prostředku.
(3) Poskytovatel a uživatel, který není spotřebitelem ani drobným podnikatelem,
se mohou dohodou odchýlit od § 77 odst. 1, § 79 až 97, § 103, 106, § 116 až 118 a
§ 120 odst. 1 a od lhůty uvedené v § 121.
(4) Drobným podnikatelem se pro účely tohoto zákona rozumí podnikatel,
který má méně než 10 zaměstnanců a roční obrat nebo bilanční sumu roční rozvahy nejvýše
v částce odpovídající 2 000 000 eur. Splnění podmínek podle věty první se posuzuje
ke dni uzavření smlouvy o platebních službách nebo ke dni uzavření dohody o změně
závazku ze smlouvy o platebních službách, jestliže účelem takové dohody je výlučně
zohlednění změny v plnění podmínek podle věty první. Jestliže uživatel na výzvu poskytovatele
nesdělí nebo na výzvu poskytovatele nedoloží v přiměřené lhůtě, že je drobným podnikatelem,
platí, že drobným podnikatelem není.
§ 76
(1) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodou odchýlit od § 101 písm.
b), § 102 odst. 1 písm. c), d) a e) a § 116, jestliže platební prostředek pro drobné
platby nelze zablokovat.
(2) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodou odchýlit od § 115, § 120
odst. 1 a od maximální částky stanovené v § 116 odst. 1 písm. a) pro případ anonymního
použití platebního prostředku pro drobné platby a dále pro případ, kdy platební prostředek
pro drobné platby svou povahou neumožňuje poskytovateli prokázat, zda platební transakce
byla autorizována.
(3) Poskytovatel a uživatel se v případě platebních prostředků pro drobné
platby mohou dohodou odchýlit od lhůt uvedených v § 109 až 113.
(4) Platebním prostředkem pro drobné platby se pro účely tohoto zákona
rozumí platební prostředek,
a) kterým lze podle rámcové smlouvy dát příkaz k
1. platební transakci
v částce odpovídající nejvýše 30 eurům,
2. vnitrostátní platební transakci v částce
odpovídající nejvýše 60 eurům, nebo
3. platební transakci, která se týká elektronických
peněz, v částce odpovídající nejvýše 500 eurům, nebo
b) který má podle rámcové smlouvy výdajový limit nebo uchovává peněžní
prostředky v částce odpovídající nejvýše
1. 150 eurům,
2. 300 eurům, jestliže lze
tímto platebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k vnitrostátní
platební transakci, nebo
3. 500 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle
rámcové smlouvy dát příkaz pouze k platební transakci, která se týká elektronických
peněz.
§ 77
(1) Aniž je dotčena možnost dohodnout si úplatu za platební službu, nesmějí
si poskytovatel a uživatel dohodnout úplatu za splnění povinností poskytovatele podle
této hlavy. To neplatí, jestliže tento zákon stanoví jinak a jestliže dohodnutá úplata
je přiměřená a odpovídá skutečným nákladům poskytovatele.
(2) Nezahrnuje-li platební transakce směnu měn, platí plátce úplatu požadovanou
poskytovatelem plátce a příjemce úplatu požadovanou poskytovatelem příjemce.
(3) Poskytovatel nesmí příjemci bránit v tom, aby požadoval od plátce
úplatu za použití platebního prostředku nebo mu za jeho použití nabízel slevu.
(4) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout na úplatě za doplňující
nebo častější informace uvedené v § 86 až 91 a v § 93 poskytované na žádost uživatele.
Poskytnutí a zpřístupnění informace
§ 78
(1) Poskytovatel splní povinnost poskytnout informaci uživateli, jestliže
v důsledku jednání poskytovatele dojde uživateli informace zachycená na trvalém nosiči
dat.
(2) Poskytovatel splní povinnost zpřístupnit informaci uživateli, jestliže
mu před uzavřením smlouvy nebo během trvání smluvního vztahu sdělí údaj, který uživateli
umožní informaci vyhledat. Způsob vyhledání nesmí uživatele nepřiměřeně zatěžovat.
(3) Není-li prokázán opak, má se za to, že poskytovatel informace podle
této hlavy uživateli neposkytl ani nezpřístupnil.
Díl 2
Informační povinnosti
Oddíl 1
Informační povinnosti poskytovatele před uzavřením smlouvy o platebních
službách
§ 79
Informace před uzavřením smlouvy o jednorázové platební transakci
(1) Poskytovatel zpřístupní uživateli s dostatečným předstihem před
tím, než je uživatel vázán smlouvou o jednorázové platební transakci, informace uvedené
v odstavci 2. Tyto informace musí být uživateli zpřístupněny určitě a srozumitelně
v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém
se strany dohodnou; na žádost uživatele musí být tyto informace uživateli tímto způsobem
poskytnuty.
(2) Uživateli musí být v souladu s odstavcem 1 zpřístupněny nebo
poskytnuty tyto informace:
a) údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou
řádného provedení platebního příkazu,
b) maximální lhůta pro provedení platební služby,
c) údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli,
a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,
d) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o skutečném nebo referenčním
směnném kurzu, který má být při platební transakci použit,
e) další informace podle § 81 až 85, pokud to připadá v úvahu vzhledem
k obsahu smlouvy o jednorázové platební transakci.
(3) Uživatel není vázán svým návrhem na uzavření smlouvy o jednorázové
platební transakci, jestliže jej učinil před tím, než mu byly zpřístupněny informace
podle odstavce 1.
(4) Pokud je platební příkaz k jednorázové platební transakci předán
platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout
ani zpřístupnit uživateli informace podle odstavce 1, jestliže mu byly nebo budou
poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy.
(5) Jestliže byla smlouva o jednorázové platební transakci uzavřena
na žádost uživatele pomocí prostředku komunikace na dálku, který poskytovateli neumožňuje
splnit povinnost stanovenou v odstavci 1, splní poskytovatel tuto povinnost ihned
po provedení platební transakce.
Informace poskytované před uzavřením rámcové smlouvy
§ 80
(1) Poskytovatel poskytne uživateli s dostatečným předstihem před
tím, než je uživatel vázán rámcovou smlouvou, informace uvedené v § 81 až 85. Tyto
informace musí být uživateli poskytnuty určitě a srozumitelně v úředním jazyce státu,
v němž je platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém se strany dohodnou.
Tím není dotčen 93.
(2) Uživatel není vázán svým návrhem na uzavření rámcové smlouvy,
jestliže jej učinil před tím, než mu byly poskytnuty informace podle odstavce 1.
(3) Jestliže byla rámcová smlouva uzavřena na žádost uživatele pomocí
prostředku komunikace na dálku, který poskytovateli neumožňuje splnit povinnost stanovenou
v odstavci 1, splní poskytovatel tuto povinnost ihned po uzavření rámcové smlouvy.
§ 81
Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace
o poskytovateli:
a) obchodní firma nebo název anebo jméno a příjmení,
b) sídlo, místo podnikání nebo bydliště poskytovatele, popřípadě
jiné adresy, včetně adresy elektronické, které mají význam pro komunikaci uživatele
s poskytovatelem,
c) adresa obchodního zástupce nebo pobočky poskytovatele v zahraničí,
je-li platební služba poskytována jejich prostřednictvím,
d) údaj o tom, zda je poskytovatel zapsán v seznamu nebo registru
poskytovatelů, jeho registrační číslo nebo jiný údaj umožňující identifikaci poskytovatele
v takovém seznamu nebo registru,
e) název a sídlo orgánu dohledu nad činností poskytovatele v
oblasti poskytovaní platebních služeb.
§ 82
Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace
o poskytované platební službě:
a) popis platební služby,
b) údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou
řádného provedení platebního příkazu,
c) forma a postup předání souhlasu s provedením platební transakce
a odvolání takového souhlasu podle § 98a,
d) údaj o okamžiku přijetí platebního příkazu podle § 104 a o
okamžiku blízko konce pracovního dne podle § 104 odst. 4, byl-li dohodnut,
e) maximální lhůta pro provedení platební služby,
f) údaj o omezení celkové částky platebních transakcí provedených
za použití platebního prostředku za určité období podle § 99, bylo-li dohodnuto,
g) údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli,
a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,
h) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o úrokových sazbách a směnných
kurzech, které mají být použity, nebo údaj o způsobu výpočtu úroku nebo přepočtu
měn a příslušný den a index nebo základ pro určení referenční úrokové sazby nebo
referenčního směnného kurzu, je-li použita referenční úroková sazba nebo referenční
směnný kurz,
i) údaj o tom, že poskytovatel je oprávněn kdykoli jednostranně
a bez předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových sazbách a směnných kurzech
podle § 94 odst. 5, bylo-li to dohodnuto, a další údaje s tím související.
§ 83
Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace
o způsobu komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem:
a) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o prostředcích komunikace
mezi stranami a o technických požadavcích na vybavení uživatele k této komunikaci,
b) údaj o způsobu a lhůtách poskytování nebo zpřístupňování informací,
c) údaj o jazyce, v němž má být rámcová smlouva uzavřena, a o
jazyce, v němž bude během jejího trvání probíhat komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem,
d) informace o právu uživatele získat na žádost informace a smluvní
podmínky rámcové smlouvy podle § 88.
§ 84
Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace
o rámcové smlouvě:
a) informace o tom, že návrh poskytovatele na změnu závazku z
rámcové smlouvy se považuje za přijatý za podmínek uvedených v § 94 odst. 3, bylo-li
to dohodnuto,
b) údaj o době trvání rámcové smlouvy,
c) informace o právu uživatele vypovědět závazek z rámcové smlouvy
a o podmínkách a následcích výpovědi,
d) informace o právním řádu, kterým se řídí rámcová smlouva,
a o pravomoci nebo příslušnosti soudů, pokud jsou tyto skutečnosti určeny dohodou
stran,
e) informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem
a poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu dohledu.
§ 85
Uživateli musí být v souladu s § 80 odst. 1 poskytnuty tyto informace
o povinnostech a o odpovědnosti poskytovatele a uživatele:
a) pokud má být podle rámcové smlouvy vydán uživateli platební
prostředek
1. popis opatření, která musí uživatel přijmout na ochranu jeho personalizovaných
bezpečnostních prvků, a informace o způsobu, jímž má uživatel oznámit ztrátu, odcizení,
zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku,
2. podmínky, za nichž
může poskytovatel zablokovat platební prostředek, bylo-li to dohodnuto,
b) informace o podmínkách, za nichž nese plátce ztrátu vzniklou
z neautorizované platební transakce, včetně informací o částce, do jejíž výše tuto
ztrátu nese,
c) informace o způsobu a lhůtě pro oznámení neautorizované nebo
nesprávně provedené platební transakce poskytovateli,
d) informace o odpovědnosti poskytovatele za neautorizovanou
platební transakci,
e) informace o odpovědnosti poskytovatele za nesprávné provedení
platební transakce,
f) informace o podmínkách vrácení částky autorizované platební
transakce podle § 103,
g) informace o podmínkách, za nichž je poskytovatel příjemce
oprávněn provést opravné zúčtování podle zákona upravujícího činnost bank nebo podle
zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev.
Oddíl 2
Informační povinnosti poskytovatele během trvání právního vztahu ze smlouvy
o platebních službách
Pododdíl 1
Informace během trvání právního vztahu ze smlouvy o jednorázové platební
transakci
§ 86
Informace plátci po přijetí platebního příkazu
(1) Poskytovatel plátce poskytne nebo zpřístupní plátci způsobem
uvedeným v ustanovení § 79 odst. 1 ihned po přijetí platebního příkazu při platební
transakci neupravené rámcovou smlouvou tyto informace:
a) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a
pokud to připadá v úvahu, také údaje o příjemci,
b) částku platební transakce v měně použité v platebním příkazu,
c) údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli
za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek,
i rozpis těchto položek,
d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem
plátce nebo odkaz na něj, je-li tento směnný kurz odlišný od kurzu uvedeného v §
79 odst. 2 písm. d), a částku platební transakce po této směně měn,
e) datum přijetí platebního příkazu.
(2) Pokud je platební příkaz k jednorázové platební transakci předán
platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout
ani zpřístupnit uživateli informace uvedené v odstavci 1, jestliže mu byly nebo budou
poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy.
§ 87
Informace příjemci po provedení platební transakce
(1) Poskytovatel příjemce poskytne nebo zpřístupní příjemci způsobem
uvedeným v § 79 odst. 1 ihned po provedení platební transakce neupravené rámcovou
smlouvou tyto informace:
a) údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakci,
a pokud to připadá v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v souvislosti
s platební transakcí,
b) částku platební transakce v měně, v níž jsou peněžní prostředky
dány k dispozici příjemci,
c) údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli
za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek,
i rozpis těchto položek,
d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem
příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn,
e) den valuty částky připsané na platební účet.
(2) Pokud byl platební příkaz k jednorázové platební transakci předán
platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout
ani zpřístupnit uživateli informace podle odstavce 1, jestliže mu byly nebo budou
poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy.
Pododdíl 2
Informace během trvání právního vztahu z rámcové smlouvy
§ 88
Poskytovatel je povinen během trvání rámcové smlouvy poskytnout uživateli
na jeho žádost obsah rámcové smlouvy a další informace uvedené v § 81 až 85.
§ 89
Informace plátci před provedením platební transakce
Před provedením platební transakce, která je upravena rámcovou
smlouvou a k níž dává platební příkaz plátce, poskytne poskytovatel plátci na jeho
žádost informace o
a) maximální lhůtě pro provedení platební transakce,
b) úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za
provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek,
i rozpis těchto položek.
§ 90
Informace plátci o platební transakci
(1) Poskytovatel plátce poskytne plátci způsobem uvedeným v §
80 odst. 1 bez zbytečného odkladu po odepsání částky platební transakce upravené
rámcovou smlouvou z platebního účtu plátce nebo po obdržení platebního příkazu, jestliže
se platební transakce neprovádí z platebního účtu plátce, tyto informace:
a) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a
pokud to připadá v úvahu, také údaje o příjemci,
b) částku platební transakce v měně, v níž byla odepsána z platebního
účtu plátce, nebo v měně použité v platebním příkazu,
c) údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli
za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek,
i rozpis těchto položek,
d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem
plátce a částku platební transakce po této směně měn,
e) den valuty částky odepsané z platebního účtu plátce nebo datum
přijetí platebního příkazu.
(2) Strany se mohou dohodnout, že informace podle odstavce 1 budou
poskytovány nebo zpřístupňovány plátci v pravidelných intervalech, které nesmějí
být delší než 1 měsíc, dohodnutým způsobem tak, aby plátce mohl tyto informace ukládat
a kopírovat v nezměněném stavu.
§ 91
Informace příjemci o platební transakci
(1) Poskytovatel příjemce poskytne příjemci, způsobem uvedeným
v § 80 odst. 1 bez zbytečného odkladu po provedení platební transakce upravené rámcovou
smlouvou, tyto informace:
a) údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakci,
a pokud to připadá v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v souvislosti
s platební transakcí,
b) částku platební transakce v měně, v níž byla částka připsána
na platební účet příjemce,
c) údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli
za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek,
i rozpis těchto položek,
d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem
příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn,
e) den valuty částky připsané na platební účet příjemce.
(2) Strany se mohou dohodnout, že informace uvedené v odstavci 1
budou poskytovány nebo zpřístupňovány příjemci v pravidelných intervalech, které
nesmějí být delší než 1 měsíc, dohodnutým způsobem tak, aby příjemce mohl tyto informace
ukládat a kopírovat v nezměněném stavu.
Oddíl 3
Další informační povinnosti
§ 92
(1) Nabízí-li před zahájením platební transakce příjemce nebo jiná
osoba v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb plátci směnu měn, informuje ten,
kdo tuto službu nabízí, plátce před zahájením platební transakce o úplatě a o směnném
kurzu, který má být při směně měn použit.
(2) Jestliže příjemce za použití platebního prostředku požaduje úplatu
nebo nabízí slevu, informuje o tom plátce před zahájením platební transakce.
(3) Jestliže poskytovatel nebo jiná osoba za použití určitého platebního
prostředku požadují úplatu, nebo nabízejí slevu, informuje o tom poskytovatel uživatele
před zahájením platební transakce.
Oddíl 4
Informační povinnosti v případě platebních prostředků pro drobné platby
§ 93
(1) V případě platebních prostředků pro drobné platby se § 80 až
85 a § 89 nepoužijí; v takovém případě poskytovatel
a) poskytne uživateli údaje o platební službě, včetně informací
o způsobu používání platebního prostředku, o odpovědnosti poskytovatele a uživatele,
o úplatě, kterou je uživatel povinen platit poskytovateli, a další podstatné informace,
které jsou nezbytné pro informované rozhodnutí uživatele,
b) zpřístupní uživateli informace uvedené v § 81 až 85.
(2) V případě platebních prostředků pro drobné platby se § 90 a 91
nepoužijí, jestliže to bylo dohodnuto. V takovém případě poskytovatel poskytne nebo
zpřístupní údaj umožňující uživateli identifikovat platební transakci, částku platební
transakce, údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli za provedení
platební transakce. V případě několika platebních transakcí téhož druhu ve prospěch
téhož příjemce mohou být poskytnuty nebo zpřístupněny pouze údaje o celkové částce
a celkové úplatě za tyto platební transakce.
(3) Odstavec 2 věty druhá a třetí se nepoužijí v případě anonymního
použití platebního prostředku pro drobné platby a dále tehdy, jestliže poskytnutí
informací není technicky možné. V takovém případě však poskytovatel umožní uživateli
ověřit výši peněžních prostředků, s nimiž lze celkově provést platební transakce
na základě platebního příkazu daného platebním prostředkem.
Díl 3
Změna a výpověď závazku z rámcové smlouvy
§ 94
Změna závazku z rámcové smlouvy
(1) Navrhuje-li poskytovatel uživateli změnu závazku z rámcové smlouvy,
musí tak učinit na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 80 odst. 1 nejpozději
2 měsíce přede dnem, kdy má podle návrhu změna závazku z rámcové smlouvy nabýt účinnosti.
V případě platebních prostředků pro drobné platby se poskytovatel a uživatel mohou
v rámcové smlouvě dohodnout, že poskytovatel není povinen navrhnout uživateli změnu
závazku z rámcové smlouvy na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 80 odst. 1.
(2) Nejedná-li se o změnu závazku z rámcové smlouvy, musí poskytovatel
uživateli oznámit změnu informací uvedených v § 81 až 85 způsobem a ve lhůtě stanovené
v odstavci 1. Odstavec 1 věta druhá se použije obdobně.
(3) Bylo-li to dohodnuto, platí, že uživatel návrh na změnu závazku
z rámcové smlouvy přijal, jestliže
a) poskytovatel navrhl změnu závazku z rámcové smlouvy nejpozději
2 měsíce přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti,
b) uživatel návrh na změnu závazku z rámcové smlouvy neodmítl,
c) poskytovatel v návrhu na změnu závazku z rámcové smlouvy uživatele
o tomto důsledku informoval,
d) poskytovatel v návrhu na změnu závazku z rámcové smlouvy informoval
uživatele o jeho právu vypovědět závazek z rámcové smlouvy podle odstavce 4.
(4) Jestliže uživatel návrh na změnu závazku z rámcové smlouvy v případě
uvedeném v odstavci 3 odmítne, má právo závazek z rámcové smlouvy přede dnem, kdy
má změna nabýt účinnosti, bezúplatně a s okamžitou účinností vypovědět.
(5) Bylo-li to dohodnuto, je poskytovatel oprávněn kdykoli jednostranně
a bez předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových sazbách a směnných kurzech,
pokud je změna založena na změně referenčních sazeb nebo směnných kurzů podle § 82
písm. i). Změny úrokových sazeb nebo směnných kurzů používaných při platebních transakcích
se provádějí a počítají neutrálním způsobem. Změna úrokových sazeb musí být uživateli
oznámena bez zbytečného odkladu způsobem uvedeným v § 80 odst. 1 s výjimkou případu,
kdy si strany dohodly jiný způsob nebo lhůty poskytování nebo zpřístupňování informací.
Jakákoli změna úrokových sazeb nebo směnných kurzů, která je pro uživatele příznivější,
může být uplatněna i bez oznámení.
Výpověď závazku z rámcové smlouvy
§ 95
(1) Uživatel může závazek z rámcové smlouvy kdykoli vypovědět, i když
byla rámcová smlouva uzavřena na dobu určitou. Byla-li sjednána výpovědní doba, zanikne
závazek z rámcové smlouvy uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba nesmí být delší
než 1 měsíc.
(2) Bylo-li sjednáno právo poskytovatele na úplatu za výpověď závazku
z rámcové smlouvy uživatelem, náleží poskytovateli tato úplata pouze tehdy, jestliže
závazek z rámcové smlouvy trval kratší dobu než 1 rok. Úplata musí být přiměřená
a musí odpovídat skutečným nákladům poskytovatele.
Díl 4
Autorizace platební transakce
Oddíl 1
Souhlas plátce a jeho odvolání
§ 98
(1) Platební transakce je autorizována, jestliže k ní plátce dal souhlas,
nestanoví-li jiný právní předpis jinak6).
(2) Platební transakce může být autorizována před provedením platební
transakce, nebo dohodnou-li se tak plátce a jeho poskytovatel, po jejím provedení.
Souhlas lze udělit k jednotlivé platební transakci nebo k několika platebním transakcím.
Souhlas lze udělit i prostřednictvím platebního prostředku.
(3) Forma a postup udělení souhlasu musí být dohodnuty mezi plátcem
a poskytovatelem.
§ 98a
(1) Plátce může odvolat svůj souhlas s platební transakcí, dokud lze
odvolat platební příkaz k této platební transakci.
(2) Souhlas plátce s inkasem nelze odvolat poté, co uplynula provozní
doba poskytovatele plátce bezprostředně předcházející dni, který byl mezi plátcem
a příjemcem sjednán jako den, kdy má být částka platební transakce odepsána z platebního
účtu plátce. Souhlas plátce s jinou platební transakcí, k níž dává platební příkaz
příjemce, nelze odvolat poté, co plátce předal svůj souhlas příjemci; ustanovení
§ 106 odst. 2 tím není dotčeno.
(3) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po
uplynutí lhůt uvedených v odstavci 2 odvolat souhlas s platební transakcí, k níž
dává platební příkaz příjemce, se vyžaduje souhlas příjemce.
(4) Plátce a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli
náleží úplata za odvolání souhlasu plátce s platební transakcí, byl-li souhlas odvolán
po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1 nebo 2.
(5) Souhlasil-li plátce s několika platebními transakcemi současně,
posuzují se podmínky pro odvolání jeho souhlasu u každé platební transakce zvlášť.
Oddíl 2
Platební prostředky
§ 99
Plátce a poskytovatel se mohou dohodnout na omezení celkové částky
platebních transakcí provedených za použití platebního prostředku za určité období.
§ 100
Zablokování platebního prostředku z podnětu poskytovatele
(1) Stanoví-li tak rámcová smlouva, může poskytovatel zablokovat
platební prostředek pouze z důvodu
a) bezpečnosti platebního prostředku, zejména při podezření na
neautorizované nebo podvodné použití platebního prostředku, nebo
b) významného zvýšení rizika, že plátce nebude schopen splácet
úvěr, který lze čerpat prostřednictvím tohoto platebního prostředku.
(2) Poskytovatel je povinen před zablokováním platebního prostředku
podle odstavce 1, nebo není-li to možné, okamžitě poté, informovat dohodnutým způsobem
plátce o zablokování platebního prostředku a jeho důvodech. To neplatí, jestliže
by poskytnutí těchto informací mohlo zmařit účel zablokování platebního prostředku
nebo bylo v rozporu s jinými právními předpisy.
(3) Jakmile pominou důvody zablokování platebního prostředku, je poskytovatel
povinen platební prostředek odblokovat nebo jej nahradit novým platebním prostředkem.
§ 101
Povinnosti uživatele
Uživatel oprávněný používat platební prostředek je povinen
a) používat platební prostředek v souladu s rámcovou smlouvou,
zejména je povinen okamžitě poté, co obdrží platební prostředek, přijmout veškerá
přiměřená opatření na ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků,
b) bez zbytečného odkladu po zjištění oznámit poskytovateli nebo
osobě jím určené ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního
prostředku.
§ 102
Povinnosti poskytovatele
(1) Poskytovatel, který vydává platební prostředek, je povinen
a) zajistit, aby personalizované bezpečnostní prvky platebního
prostředku nebyly přístupné jiným osobám než uživateli; tím nejsou dotčeny povinnosti
uživatele stanovené v § 101,
b) nevydat nevyžádaný platební prostředek, nejedná-li se o náhradu
za dříve vydaný platební prostředek,
c) zajistit, aby uživateli byly k dispozici vhodné
prostředky umožňující kdykoli
1. oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované
použití platebního prostředku,
2. požádat o odblokování platebního prostředku podle
§ 100 odst. 3,
d) na žádost poskytnout uživateli doklad, kterým může po dobu 18
měsíců od oznámení podle § 101 písm. b) prokázat, že toto oznámení učinil,
e) zabránit jakémukoli užití platebního prostředku, jakmile bylo
učiněno oznámení podle § 101 písm. b), jestliže se nejedná o elektronické peníze,
jejichž povaha takové zabránění neumožňuje.
(2) Poskytovatel nese riziko spojené s doručením platebního prostředku
nebo jeho personalizovaných bezpečnostních prvků uživateli.
Oddíl 3
Vrácení částky autorizované platební transakce
§ 103
(1) V případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce
nebo plátce prostřednictvím příjemce, je plátce oprávněn do 8 týdnů ode dne, kdy
byla částka platební transakce odepsána z jeho platebního účtu, požadovat vrácení
částky autorizované platební transakce, jestliže
a) v okamžiku autorizace nebyla stanovena přesná částka platební
transakce a
b) částka platební transakce převyšuje částku, kterou plátce mohl
rozumně očekávat se zřetelem ke všem okolnostem; plátce však nemůže namítat neočekávanou
změnu směnného kurzu, pokud byl použit referenční směnný kurz dohodnutý mezi plátcem
a jeho poskytovatelem podle § 81 písm. h).
(2) V rámcové smlouvě se plátce a jeho poskytovatel mohou dohodnout,
že se ustanovení odstavce 1 nepoužije, jestliže
a) souhlas s platební transakcí udělil plátce přímo svému poskytovateli
a zároveň
b) tam, kde to připadá v úvahu, informace o přesné částce platební
transakce byla plátci poskytovatelem nebo příjemcem poskytnuta nebo zpřístupněna
dohodnutým způsobem nejméně 4 týdny před okamžikem přijetí platebního příkazu.
(3) Plátce poskytne poskytovateli na jeho žádost informace a doklady
nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro vrácení částky platební transakce
podle odstavce 1.
(4) Poskytovatel do 10 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti plátce
částku platební transakce vrátí, nebo její vrácení odmítne a sdělí plátci důvody
odmítnutí spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi plátcem a jeho
poskytovatelem a o možnosti plátce podat stížnost orgánu dohledu.
Díl 5
Provádění platebních transakcí
Oddíl 1
Platební příkazy a převáděné částky
§ 104
Přijetí platebního příkazu
(1) Okamžikem přijetí platebního příkazu je okamžik, kdy poskytovatel
plátce obdrží platební příkaz přímo od plátce nebo z podnětu příjemce.
(2) Jestliže se uživatel, který dává platební příkaz k platební transakci,
a jeho poskytovatel dohodnou, že provedení platební transakce započne v určitý okamžik,
v okamžik, kdy budou splněny určité podmínky, nebo na konci určitého období (dále
jen „odložená splatnost platebního příkazu“), považuje se za okamžik přijetí takto
určený okamžik.
(3) Připadne-li okamžik přijetí platebního příkazu na dobu, která není
provozní dobou poskytovatele plátce, platí, že platební příkaz byl přijat na začátku
následující provozní doby poskytovatele plátce.
(4) Platební příkazy, které poskytovatel obdržel po uplynutí okamžiku
blízko konce provozní doby, na němž se s uživatelem dohodl, se považují za přijaté
na začátku následující provozní doby.
§ 105
Odmítnutí provést platební příkaz
(1) Poskytovatel může odmítnout provést platební příkaz pouze tehdy,
nejsou-li splněny smluvní podmínky pro jeho provedení, nebo stanoví-li tak jiný právní
předpis. Poskytovatel je povinen odmítnout provedení platebního příkazu, stanoví-li
tak jiný právní předpis.
(2) Odmítne-li poskytovatel provést platební příkaz, poskytne nebo
zpřístupní uživateli informaci o této skutečnosti dohodnutým způsobem při nejbližší
příležitosti, nejpozději ve lhůtě uvedené v § 109 a 113, a je-li to možné, oznámí
mu důvody odmítnutí a postup pro nápravu chyb, které byly důvodem odmítnutí. To neplatí,
pokud by poskytnutí nebo zpřístupnění informací bylo v rozporu s jiným právním předpisem
nebo pokud se tak poskytovatel a uživatel dohodli pro případ použití platebního prostředku
pro drobné platby, kdy nepřijetí platebního příkazu je uživateli zjevné.
(3) Rámcová smlouva může stanovit úplatu za poskytnutí nebo zpřístupnění
informace uvedené v odstavci 2.
§ 106
Odvolání platebního příkazu
(1) Uživatel, který dává platební příkaz, jej může odvolat, dokud není
platební příkaz přijat.
(2) Platební příkaz s odloženou splatností nelze odvolat poté, co uplynula
provozní doba poskytovatele bezprostředně předcházející dni, v němž je platební příkaz
přijat.
(3) Platební příkaz, který dává plátce prostřednictvím příjemce, nelze
odvolat poté, co jej plátce předal příjemci.
(4) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po
uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3 odvolat platební příkaz, který dává prostřednictvím
příjemce, se vyžaduje souhlas příjemce.
(5) Uživatel, který dává platební příkaz, a jeho poskytovatel se mohou
dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za odvolání platebního příkazu, byl-li
platební příkaz odvolán po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 až 3.
(6) Dal-li uživatel platební příkaz k několika platebním transakcím
současně, posuzují se podmínky pro odvolání platebního příkazu u každé platební transakce
zvlášť.
§ 107
Zákaz provádění srážek z částky platební transakce
(1) Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce a jiné osoby, prostřednictvím
kterých tito poskytovatelé přímo nebo nepřímo plní své povinnosti při provedení platební
transakce (dále jen „zprostředkující poskytovatelé“), jsou povinni převést částku
platební transakce v plné výši bez jakýchkoliv srážek. Příjemce a jeho poskytovatel
se však mohou dohodnout, že poskytovatel si svou úplatu odečte z převáděné částky
před jejím připsáním na platební účet příjemce nebo vyplacením; v takovém případě
musí být částka platební transakce a úplaty oddělena v informaci podle § 87 odst.
1 písm. c) nebo § 91 odst. 1 písm. c).
(2) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 1 je poskytovatel
plátce, v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz plátce, nebo poskytovatel
příjemce, v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo
plátce prostřednictvím příjemce, povinen zajistit, aby příjemce obdržel částku platební
transakce v plné výši.
Oddíl 2
Lhůty pro provádění platebních transakcí
§ 108
(1) Poskytovatel provede platební transakci ve lhůtách dohodnutých
s uživatelem v souladu s ustanoveními tohoto oddílu, nestanoví-li jiný právní předpis
možnost lhůtu prodloužit.
(2) Připadne-li okamžik přijetí peněžních prostředků od uživatele nebo
okamžik připsání částky platební transakce na účet poskytovatele příjemce na dobu,
která není provozní dobou poskytovatele, platí, že k přijetí nebo připsání došlo
na začátku následující provozní doby poskytovatele.
§ 109
Lhůta pro provedení platební transakce poskytovatelem plátce
(1) Poskytovatel plátce zajistí, aby částka platební transakce byla
připsána na účet poskytovatele příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního
dne po okamžiku přijetí platebního příkazu.
(2) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 1 pracovní
den delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební transakci v
a) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která
nezahrnuje směnu měn,
b) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která
zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a měnou členského státu, na jehož území ke směně
měn dochází, nebo
c) české měně, která je prováděna výlučně na území České republiky
a zahrnuje jinou směnu měn než směnu mezi českou měnou a měnou euro.
(3) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 3 pracovní
dny delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební transakci v
a) měně euro, která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a jinou
měnou než měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází,
b) české měně, která není prováděna výlučně na území České republiky,
nebo
c) měně jiného členského státu s výjimkou měny euro.
§ 110
Lhůta pro provedení platební transakce poskytovatelem příjemce
Poskytovatel příjemce
a) připíše částku platební transakce na platební
účet příjemce, nebo
b) nevede-li příjemci platební účet, dá příjemci částku platební
transakce k dispozici
neprodleně poté, kdy byla připsána na účet poskytovatele příjemce,
nebo jedná-li se o platební transakci v měně jiného než členského státu, do konce
pracovního dne následujícího po dni, kdy byla připsána na účet poskytovatele příjemce.§ 111
Lhůta pro provedení platební transakce v rámci jednoho poskytovatele
v české měně
Ustanovení § 109 se nepoužije v případě platební transakce v rámci
téhož poskytovatele na území České republiky v české měně. V tomto případě musí být
částka platební transakce připsána na platební účet příjemce, nebo nevede-li poskytovatel
příjemci platební účet, dána příjemci k dispozici nejpozději na konci dne, v němž
nastal okamžik přijetí příkazu. Pokud taková platební transakce zahrnuje směnu měn,
mohou se plátce a jeho poskytovatel dohodnout na lhůtě o 1 pracovní den delší.
§ 112
Lhůta pro provedení platební transakce spočívající ve vložení hotovosti
na platební účet
(1) Vloží-li spotřebitel nebo drobný podnikatel na platební účet hotovost
v měně členského státu, ve které je platební účet veden, připíše poskytovatel částku
platební transakce na platební účet příjemce neprodleně po přijetí hotovosti. V témže
okamžiku nastává den valuty.
(2) Vloží-li spotřebitel nebo drobný podnikatel na platební účet hotovost
v měně jiného než členského státu, ve které je platební účet veden, nebo vloží-li
uživatel, který není spotřebitelem ani drobným podnikatelem, na platební účet hotovost
v měně, ve které je platební účet veden, připíše poskytovatel částku platební transakce
na platební účet nejpozději následující pracovní den po dni přijetí hotovosti. Nejpozději
uplynutím této lhůty nastává den valuty.
§ 113
Lhůta pro předání platebního příkazu v případě platební transakce,
k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce
(1) V případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce
nebo plátce prostřednictvím příjemce, předá poskytovatel příjemce platební příkaz
poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho poskytovatelem.
(2) V případě inkasa předá poskytovatel příjemce platební příkaz poskytovateli
plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho poskytovatelem tak, aby bylo umožněno
dodržení okamžiku přijetí platebního příkazu dohodnutého mezi plátcem a příjemcem.
§ 114
Den valuty
(1) Den valuty nastává v případě odepsání částky platební transakce
z platebního účtu plátce nejdříve okamžikem přijetí platebního příkazu.
(2) Den valuty nastává v případě připsání částky platební transakce
na platební účet příjemce nejpozději okamžikem, kdy je částka platební transakce
připsána na účet poskytovatele příjemce.
(3) Okamžikem připsání částky platební transakce na platební účet příjemce
musí být částka platební transakce k dispozici příjemci.
Díl 6
Odpovědnost poskytovatele
Odpovědnost poskytovatele za neautorizovanou platební transakci
§ 115
(1) Jestliže byla provedena neautorizovaná platební transakce, poskytovatel
plátce neprodleně po té, co mu plátce neautorizovanou platební transakci oznámil,
a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce
odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo,
b) vrátí částku platební transakce, včetně zaplacené úplaty a ušlých
úroků, plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže ztrátu z neautorizované platební
transakce nese plátce.
§ 116
(1) Plátce nese ztrátu z neautorizovaných platebních transakcí
a) do částky odpovídající 150 eurům, pokud tato ztráta byla způsobena
1. použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku, nebo
2. zneužitím platebního
prostředku v případě, že plátce nezajistil ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních
prvků,
b) v plném rozsahu, pokud tuto ztrátu způsobil svým podvodným jednáním
nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých povinností
stanovených v § 101.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud plátce nejednal podvodně a
a) ztráta vznikla po té, co plátce oznámil ztrátu, odcizení nebo
zneužití platebního prostředku, nebo
b) poskytovatel nezajistil, aby uživateli byly k dispozici vhodné
prostředky umožňující kdykoliv oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované
použití platebního prostředku.
(3) Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce s elektronickými
penězi, jejichž povaha poskytovateli neumožňuje zabránit jejich jakémukoli užití.
Odpovědnost za nesprávně provedenou platební transakci
§ 117
(1) Poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou platební
transakci, ledaže plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce
doloží, že částka nesprávně provedené platební transakce byla připsána na účet poskytovatele
příjemce. Jestliže neodpovídá za nesprávně provedenou platební transakci poskytovatel
plátce plátci, odpovídá za ni poskytovatel příjemce příjemci.
(2) Jestliže poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou
platební transakci a plátce mu oznámí, že netrvá na provedení platební transakce,
poskytovatel plátce neprodleně
a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce
odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo, nebo
b) vrátí částku platební transakce, včetně zaplacené úplaty a ušlých
úroků, plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.
(3) Postup uvedený v odstavci 2 se uplatní pouze ve vztahu k částce
nesprávně provedené platební transakce, která nebyla na účet poskytovatele příjemce
připsána před tím, než plátce svému poskytovateli oznámil, že netrvá na provedení
platební transakce, a to za podmínky, že poskytovatel plátce toto připsání doloží
plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce.
(4) Jestliže poskytovatel plátce odpovídá plátci za nesprávně provedenou
platební transakci a plátce mu neoznámí, že netrvá na provedení platební transakce,
poskytovatel plátce neprodleně zajistí připsání částky nesprávně provedené platební
transakce na účet poskytovatele příjemce a
a) uvede platební účet plátce do stavu, v němž by byl, kdyby poskytovatel
plátce provedl platební transakci správně, nebo
b) vrátí nesprávně zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže
postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.
(5) Jestliže poskytovatel příjemce odpovídá příjemci za nesprávně
provedenou platební transakci, poskytovatel příjemce neprodleně
a) uvede platební účet příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby
poskytovatel příjemce provedl platební transakci správně, nebo
b) dá částku nesprávně provedené platební transakce, včetně nesprávně
zaplacené úplaty a ušlých úroků, k dispozici příjemci, jestliže postup podle písmene
a) nepřipadá v úvahu.
(6) V případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce
nebo plátce prostřednictvím příjemce, se odstavce 1 až 5 nepoužijí, jestliže poskytovatel
příjemce nesplnil povinnost předat platební příkaz poskytovateli plátce. Poskytovatel
příjemce příjemci na jeho žádost doloží, zda tuto povinnost splnil.
§ 118
(1) Jestliže platební transakce, k níž dává platební příkaz plátce,
byla provedena nesprávně, poskytovatel plátce vyvine na žádost plátce veškeré úsilí,
které na něm lze spravedlivě požadovat, aby platební transakce byla vyhledána, a
o výsledku informuje plátce; tím není dotčen § 117.
(2) Jestliže platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce
nebo plátce prostřednictvím příjemce, byla provedena nesprávně, poskytovatel příjemce
vyvine na žádost příjemce veškeré úsilí, které na něm lze spravedlivě požadovat,
aby platební transakce byla vyhledána, a o výsledku informuje příjemce; tím není
dotčen § 117.
§ 119
Nesprávný jedinečný identifikátor
(1) Platební transakce je správně provedena co do osoby příjemce, je-li
provedena v souladu s jeho jedinečným identifikátorem. To platí i tehdy, jestliže
uživatel uvede i další údaje o příjemci, než které jsou uvedeny ve smlouvě mezi ním
a poskytovatelem.
(2) Jestliže uživatel uvedl nesprávný jedinečný identifikátor příjemce,
vyvine poskytovatel plátce veškeré úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat,
aby peněžní prostředky z platební transakce byly vráceny plátci. Plátce a jeho poskytovatel
se mohou v rámcové smlouvě dohodnout, že poskytovatel je oprávněn za vrácení peněžních
prostředků požadovat úplatu.
Společná ustanovení o odpovědnosti poskytovatele
§ 120
(1) Jestliže uživatel tvrdí, že provedenou platební transakci neautorizoval
nebo že platební transakce byla provedena nesprávně, je poskytovatel povinen doložit,
že byl dodržen postup, který umožňuje ověřit, že byl dán platební příkaz, že tato
platební transakce byla správně zaznamenána, zaúčtována, a že nebyla ovlivněna technickou
poruchou nebo jinou závadou.
(2) Právo vyplývající z neautorizované nebo nesprávně provedené platební
transakce nevylučuje právo na náhradu škody nebo na vrácení bezdůvodného obohacení.
Čeho však lze vůči poskytovateli dosáhnout uplatněním práva vyplývajícího z neautorizované
nebo nesprávně provedené platební transakce, toho se nelze domáhat z jiného právního
důvodu.
§ 121
Lhůta pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební
transakce
(1) Plátce může právo vyplývající z neautorizované nebo nesprávně provedené
platební transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, oznámí-li neautorizovanou
nebo nesprávně provedenou platební transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu
poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka
platební transakce odepsána z platebního účtu plátce nebo kdy byla plátcem jinak
dána k dispozici k provedení platební transakce.
(2) Příjemce může právo vyplývající z nesprávně provedené platební
transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, oznámí-li nesprávně
provedenou platební transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu poté, co se o
ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakce
připsána na platební účet příjemce nebo kdy byla příjemci jinak dána k dispozici.
(3) Poruší-li poskytovatel povinnost uvedenou v § 86, 87, 90 nebo 91,
lhůty pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce neběží,
dokud poskytovatel tuto povinnost nesplní alespoň dodatečně.
(4) Neoznámí-li uživatel neautorizovanou nebo nesprávně provedenou
platební transakci včas a namítne-li poskytovatel opožděné oznámení, soud nebo jiný
příslušný orgán právo vyplývající z neautorizované nebo nesprávně provedené platební
transakce uživateli nepřizná.
§ 122
Následný postih
(1) Poskytovatel, který splnil svoji povinnost vyplývající z nesprávně
provedené platební transakce, má postih proti poskytovateli nebo zprostředkujícímu
poskytovateli, který toto nesprávné provedení způsobil. To neplatí v případě platební
služby poskytnuté poskytovatelem plátce nebo poskytovatelem příjemce v jiném než
členském státě ani v případě platební transakce v měně, která není měnou členského
státu.
(2) Odstavcem 1 není dotčeno právo na vydání bezdůvodného obohacení,
právo na náhradu škody nebo jiná práva vyplývající ze smlouvy mezi poskytovateli
nebo zprostředkujícími poskytovateli nebo z jiných právních předpisů, jimiž se tato
smlouva řídí.
HLAVA II
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ
§ 124
Smlouva o vydání elektronických peněz
(1) Vydavatel vydává elektronické peníze na základě smlouvy o vydání elektronických
peněz uzavřené s držitelem. Práva a povinnosti vydavatele a držitele při provádění
platebních transakcí, které se týkají vydaných elektronických peněz, se řídí ustanoveními
upravujícími smlouvu o platebních službách.
(2) Vydavatel vydává elektronické peníze proti přijetí peněžních prostředků
ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vydávaných elektronických peněz.
(3) Vydavatel nesmí držiteli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na
délce doby, po kterou držitel elektronické peníze drží.
Zpětná výměna elektronických peněz
§ 124a
(1) Zpětnou výměnou se pro účely tohoto zákona rozumí výměna elektronických
peněz za bankovky, mince nebo bezhotovostní peněžní prostředky ve výši odpovídající
jmenovité hodnotě vyměňovaných elektronických peněz, provedená vydavatelem na žádost
držitele. Držitel může požádat vydavatele o zpětnou výměnu kdykoli.
(2) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu přede dnem zániku právního vztahu
ze smlouvy o vydání elektronických peněz, provede vydavatel zpětnou výměnu v rozsahu,
v němž o ni držitel požádá.
(3) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu v den zániku právního vztahu ze
smlouvy o vydání elektronických peněz nebo do 1 roku po tomto dni, provede vydavatel
zpětnou výměnu v plném rozsahu. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků
přijatých institucí elektronických peněz nebo vydavatelem elektronických peněz malého
rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vztahuje
se právo na zpětnou výměnu na všechny takto přijaté peněžní prostředky, a to v rozsahu,
v němž držitel o zpětnou výměnu požádá.
(4) Právo na zpětnou výměnu se nepromlčuje, dokud právní vztah ze smlouvy
o vydání elektronických peněz trvá.
§ 124b
(1) Vydavatel informuje držitele určitě a srozumitelně o podmínkách zpětné
výměny s dostatečným předstihem před tím, než je držitel smlouvou o vydání elektronických
peněz vázán.
(2) Držitel není vázán svým návrhem na uzavření smlouvy o vydání elektronických
peněz, jestliže jej učinil před tím, než byl v souladu s odstavcem 1 informován o
podmínkách zpětné výměny.
(3) Bylo-li sjednáno právo vydavatele na úplatu za provedení zpětné výměny,
náleží vydavateli tato úplata pouze tehdy, jestliže držitel požádá o zpětnou výměnu
přede dnem zániku právního vztahu ze smlouvy o vydání elektronických peněz nebo více
než 1 rok po tomto dni nebo jestliže držitel vypoví smlouvu o vydání elektronických
peněz, která byla uzavřena na dobu určitou. Úplata musí být přiměřená a musí odpovídat
skutečným nákladům vydavatele.
ČÁST PÁTÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NĚKTERÝCH PLATEBNÍCH ÚČTECH
HLAVA I
POROVNATELNOST SLUŽEB SPOJENÝCH S PLATEBNÍM ÚČTEM
§ 124d
Jednotné označení
(1) Poskytovatel ve smlouvě o platebním účtu, je-li uzavřena v písemné
formě, v informacích poskytovaných před uzavřením smlouvy o platebních službách a
v písemných obchodních a reklamních informačních sděleních určených spotřebitelům
použije k pojmenování služeb spojených s platebním účtem jednotné označení.
(2) Poskytovatel může k pojmenování služeb spojených s platebním účtem
použít jiné označení pouze tehdy, uvede-li zřetelně i jejich jednotné označení. V
předsmluvních informacích o úplatě a v přehledu o úplatě za poskytnuté služby může
poskytovatel uvést jiné označení pouze jako doplnění jednotného označení.
(3) Služby spojené s platebním účtem, na které se vztahuje jednotné označení,
jejich jednotné označení a charakteristiku stanoví prováděcí právní předpis tak,
aby se jednotné označení vztahovalo na 10 až 20 služeb spojených s platebním účtem,
které jsou zpoplatněny alespoň jedním poskytovatelem a které jsou v České republice
spotřebiteli nejvíce využívány nebo jsou pro spotřebitele spojeny s nejvyššími náklady.
§ 124e
Společná nabídka služeb a zboží
Nabízí-li poskytovatel spolu s vedením platebního účtu zboží nebo službu,
která není službou spojenou s platebním účtem, informuje uživatele s dostatečným
předstihem před uzavřením smlouvy o platebním účtu, zda lze uzavřít smlouvu o platebním
účtu i bez nákupu tohoto zboží nebo čerpání této služby a o úplatě za jednotlivé
zboží a služby.
§ 124f
Předsmluvní informace o úplatě
(1) Poskytovatel poskytne uživateli s dostatečným předstihem před uzavřením
smlouvy o platebním účtu předsmluvní informace o úplatě za služby spojené s platebním
účtem, na které se vztahuje jednotné označení. Ustanovení § 80 odst. 3 se použije
obdobně.
(2) Předsmluvní informace o úplatě musí být určité, srozumitelné, přehledné
a vyjádřené v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, a v měně,
ve které je platební účet veden. Strany si mohou dohodnout poskytnutí těchto informací
v jiném jazyce nebo jiné měně.
(3) Poskytovatel poskytne předsmluvní informace o úplatě v samostatném
dokumentu, jehož podobu stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se
provádí čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.
(4) Předsmluvní informace o úplatě musí být čitelné bez zvláštních obtíží,
a to i při jejich reprodukci v černobílé podobě, a musí obsahovat informaci, že nepředstavují
úplné znění smlouvy o platebních službách ani informací poskytovaných před uzavřením
smlouvy o platebních službách. Jsou-li služby spojené s platebním účtem poskytovány
jako soubor služeb za souhrnnou úplatu, obsahují předsmluvní informace o úplatě informaci
o této souhrnné úplatě, výčet takto poskytovaných služeb a informace o úplatě za
služby poskytnuté nad rámec tohoto souboru služeb.
(5) Poskytovatel bezplatně zpřístupní předsmluvní informace o úplatě na
svých internetových stránkách a ve svých obchodních prostorách.
(6) Poskytovatel bezplatně poskytne předsmluvní informace o úplatě tomu,
kdo o ně požádá.
§ 124g
Seznam označení
(1) Poskytovatel bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách
a ve svých obchodních prostorách seznam jednotných označení služeb spojených s platebním
účtem, na které se povinnost jednotného označení vztahuje, včetně charakteristiky
těchto služeb.
(2) Vedle jednotných označení může seznam obsahovat i označení a charakteristiky
dalších služeb spojených s platebním účtem, na které se povinnost jednotného označení
nevztahuje.
(3) Informace obsažené v seznamu označení musí být určité a srozumitelné.
(4) Poskytovatel bezplatně poskytne seznam označení tomu, kdo o něj požádá.
§ 124h
Přehled o úplatě za poskytnuté služby
(1) Poskytovatel bezplatně poskytne uživateli vždy do konce února přehled
o úplatě za poskytnuté služby spojené s platebním účtem za předchozí kalendářní rok.
Na žádost uživatele poskytovatel bezplatně poskytne tento přehled v listinné podobě.
(2) Přehled o úplatě za poskytnuté služby obsahuje alespoň
a) jednotkovou úplatu za poskytnutou službu a počet poskytnutí dané
služby,
b) celkovou úplatu za jednotlivé služby,
c) celkovou úplatu za všechny služby,
d) úrokovou sazbu spotřebitelského úvěru poskytnutého ve formě možnosti
přečerpání,
e) celkovou částku úroků zaplacenou uživatelem za úvěr poskytnutý ve
formě možnosti přečerpání,
f) úrokovou sazbu, jíž jsou úročeny peněžní prostředky na platebním
účtu, a
g) celkovou částku úroků připsaných k zůstatku peněžních prostředků
na platebním účtu,
h) údaje o smluvní pokutě a úrocích z prodlení požadovaných poskytovatelem.
(3) Přehled o úplatě za poskytnuté služby musí být určitý, srozumitelný,
přehledný a vyjádřený v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena,
a v měně, ve které je platební účet veden. Strany si mohou dohodnout poskytování
tohoto přehledu v jiném jazyce nebo jiné měně.
(4) Poskytovatel poskytne přehled o úplatě za poskytnuté služby v dokumentu,
jehož podobu stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl.
5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.
§ 124i
Srovnávací stránky
(1) Provozovatel srovnávacích stránek zajistí, aby
a) se poskytovatelům dostalo rovného zacházení při uveřejnění výsledků
srovnání,
b) tyto srovnávací stránky umožňovaly bezplatné srovnání všech služeb
spojených s platebním účtem, na které se vztahuje povinnost jednotného označení,
c) tyto srovnávací stránky obsahovaly údaje o jeho osobě,
d) tyto srovnávací stránky obsahovaly údaj o tom, že jejich provozování
a obsah podléhá dohledu,
e) informace uvedené na těchto srovnávacích stránkách byly pravdivé,
určité, srozumitelné a aktualizované alespoň vždy ke konci kalendářního čtvrtletí,
f) pojmenování služeb spojených s platebním účtem na těchto srovnávacích
stránkách odpovídalo jednotnému označení stanovenému prováděcím právním předpisem
podle § 124d odst. 3,
g) srovnání bylo provedeno na základě jasných a objektivních kritérií,
která předem na těchto srovnávacích stránkách uveřejní,
h) tyto srovnávací stránky obsahovaly informaci o datu poslední aktualizace
uveřejněných informací,
i) výsledky srovnání úplat obsahovaly informace o úplné nabídce služeb
spojených s platebním účtem na trhu platebních služeb v České republice, nebo alespoň
jeho významné části, a
j) v případě, že výsledky srovnání úplat neobsahují informace o úplné
nabídce služeb spojených s platebním účtem na trhu platebních služeb v České republice,
byla tato skutečnost uvedena na těchto srovnávacích stránkách před uvedením výsledků
srovnání.
(2) Provozovatel srovnávacích stránek zavede vhodné postupy k přijímání
podnětů týkajících se nesprávnosti výsledků srovnání.
(3) Před zahájením provozu srovnávacích stránek oznámí provozovatel srovnávacích
stránek České obchodní inspekci a České národní bance své jméno nebo obchodní firmu,
den zahájení provozu a adresu těchto srovnávacích stránek. O úmyslu ukončit provozování
srovnávacích stránek informuje provozovatel bez zbytečného odkladu Českou obchodní
inspekci a Českou národní banku a oznámí jim den předpokládaného ukončení provozu.
(4) Česká obchodní inspekce a Česká národní banka uveřejňují údaje, které
obdrží podle odstavce 3, na svých internetových stránkách.
HLAVA II
ZMĚNA PLATEBNÍHO ÚČTU
Díl 1
Vnitrostátní změna platebního účtu
§ 124j
Zahájení změny platebního účtu
(1) Poskytovatel, který s uživatelem uzavřel smlouvu o platebním účtu
a kterého uživatel požádal o změnu platebního účtu (dále jen "nový poskytovatel"),
umožní tomuto uživateli prostřednictvím formuláře
a) určit poskytovatele, který uživateli vede platební účet a má provést
činnosti uvedené v § 124k (dále jen "dosavadní poskytovatel"),
b) určit, které činnosti podle § 124k odst. 1 má dosavadní poskytovatel
provést,
c) jednotlivě uvést převody peněžních prostředků, které má nový poskytovatel
začít provádět podle § 124l odst. 4, dosavadní poskytovatel přestat provádět podle
§ 124k odst. 1 písm. b) a o kterých má dosavadní poskytovatel předat informace novému
poskytovateli podle § 124k odst. 2, nebo určit, že se tyto činnosti mají týkat všech
těchto převodů,
d) určit den, k němuž má dosavadní poskytovatel provést činnosti
podle § 124k odst. 1,
e) určit, zda si přeje obdržet informace podle § 124k odst. 3,
f) určit, zda má nový poskytovatel informovat plátce nebo příjemce
o změně platebního účtu podle § 124l odst. 1, a uvést příslušné kontaktní údaje,
g) určit den, od něhož má nový poskytovatel začít provádět převody
peněžních prostředků podle § 124l odst. 4,
h) určit, zda vypovídá závazek ze smlouvy o platebním účtu, kterou
uzavřel s dosavadním poskytovatelem,
i) určit, zda má dosavadní poskytovatel předat novému poskytovateli
informace o pravidelně se opakujících příchozích převodech a odchozích inkasech podle
§ 124k odst. 2.
(2) Formulář podle odstavce 1 musí být sepsán v úředním jazyce státu,
v němž je platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém se strany dohodnou.
(3) Nový poskytovatel poskytne uživateli na jeho žádost kopii vyplněného
formuláře podle odstavce 1.
(4) Nový poskytovatel požádá jménem uživatele do 5 pracovních dnů ode
dne, kdy mu uživatel sdělil údaje podle odstavce 1, dosavadního poskytovatele o provedení
činností uvedených v § 124k.
(5) Nový poskytovatel ověří totožnost uživatele před tím, než jeho jménem
požádá dosavadního poskytovatele o provedení činností uvedených v § 124k; neposkytne-li
uživatel na výzvu poskytovatele potřebnou součinnost při ověření své totožnosti,
hledí se na něho, jako by o změnu platebního účtu nepožádal.
§ 124k
Povinnosti dosavadního poskytovatele
(1) Dosavadní poskytovatel ve vztahu k platebnímu účtu, v rozsahu
a ke dni, které určí uživatel, nejdříve však osmý pracovní den ode dne, kdy ho nový
poskytovatel požádal podle § 124j odst. 4,
a) přestane provádět převody peněžních prostředků, je-li uživatel
příjemcem (dále jen "příchozí převod"),
b) přestane provádět převody peněžních prostředků, ke kterým dal
uživatel trvalý příkaz, a inkasa, je-li uživatel plátcem (dále jen "odchozí inkaso"),
c) převede zůstatek peněžních prostředků, s nimiž je uživatel oprávněn
nakládat, na platební účet vedený novým poskytovatelem.
(2) Dosavadní poskytovatel předá v rozsahu, který určí uživatel, do 5
pracovních dnů ode dne, kdy ho nový poskytovatel požádal podle § 124j odst. 4, novému
poskytovateli informace o stávajících trvalých příkazech a souhlasech k inkasu a
o pravidelně se opakujících příchozích převodech a odchozích inkasech provedených
během 13 měsíců přede dnem, kdy ho nový poskytovatel požádal podle § 124j odst. 4.
Dosavadní poskytovatel předá tyto informace v rozsahu potřebném k řádnému provedení
platební transakce.
(3) Určí-li to uživatel podle § 124j odst. 1 písm. e), poskytne dosavadní
poskytovatel informace podle odstavce 2 také jemu.
§ 124l
Povinnosti nového poskytovatele
(1) Nový poskytovatel do 2 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel informace
podle § 124k odst. 2 od dosavadního poskytovatele, ve vztahu k platebnímu účtu a
v rozsahu, které určí uživatel,
a) odešle plátci, který prováděl ve vztahu k platebnímu účtu uživatele
vedeném dosavadním poskytovatelem pravidelně se opakující převody peněžních prostředků,
informaci o změně platebního účtu uživatele spolu s údajem nebo jedinečným identifikátorem,
jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platebního příkazu ve vztahu k platebnímu
účtu uživatele, který vede nový poskytovatel,
b) odešle příjemci, který je na základě souhlasu uživatele oprávněn
dát platební příkaz k inkasu, informaci, odkdy bude možné provádět inkasa ve vztahu
k platebnímu účtu, který vede nový poskytovatel, a informaci o změně platebního účtu
uživatele spolu s údajem nebo jedinečným identifikátorem, jehož poskytnutí je podmínkou
řádného provedení platebního příkazu ve vztahu k platebnímu účtu uživatele, který
vede nový poskytovatel,
c) vyzve uživatele, aby doplnil údaje potřebné k informování plátce
nebo příjemce podle písmene a) nebo b), jestliže údaje, které má nový poskytovatel
k dispozici, nejsou dostatečné.
(2) Informuje-li nový poskytovatel plátce nebo příjemce podle odstavce
1 písm. a) nebo b), poskytne jim kopii plné moci uživatele.
(3) Nepožádá-li uživatel nového poskytovatele o informování plátce nebo
příjemce podle odstavce 1 písm. a) nebo b), nový poskytovatel poskytne uživateli
na jeho žádost vzory informačních sdělení o změně platebního účtu určené plátci nebo
příjemci. Vzor informačního sdělení obsahuje údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož
poskytnutí je podmínkou řádného provedení platebního příkazu ve vztahu k platebnímu
účtu uživatele, a informaci o tom, odkdy bude možné provádět inkasa a převody peněžních
prostředků ve vztahu k platebnímu účtu uživatele, který vede nový poskytovatel.
(4) Nový poskytovatel začne provádět převody peněžních prostředků, ke
kterým dal uživatel souhlas trvalým příkazem, a odchozí inkasa ve vztahu k účtu,
v rozsahu a v den, které určí uživatel, nejdříve však třetí pracovní den ode dne,
kdy obdržel informace podle § 124k odst. 2 od dosavadního poskytovatele.
§ 124m
Úplata spojená se změnou platebního účtu
(1) Požaduje-li poskytovatel úplatu za služby podle § 124j, § 124k odst.
1 nebo § 124l odst. 1 až 3, musí tato úplata být přiměřená a musí odpovídat skutečným
nákladům poskytovatele.
(2) Dosavadní poskytovatel nesmí požadovat úplatu za poskytnutí informací
podle § 124k odst. 2 a 3.
§ 124n
Informace o změně platebního účtu
(1) Poskytovatel bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách
a na trvalém nosiči dat ve svých obchodních prostorách informace o
a) postupu při zahájení změny platebního účtu podle § 124j a povinnostech
dosavadního poskytovatele a nového poskytovatele podle § 124k a 124l,
b) lhůtách stanovených k provedení jednotlivých činností při změně
platebního účtu,
c) úplatě podle § 124m odst. 1 a
d) způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem.
(2) Poskytovatel bezplatně poskytne informace podle odstavce 1 tomu,
kdo o ně požádá.
(3) Poskytovatel oznámí vždy do konce února České národní bance, kolikrát
v předchozím kalendářním roce provedl změnu platebního účtu, a uvede, kdy vystupoval
jako nový poskytovatel a kdy jako dosavadní poskytovatel. Poskytovatel ve stejné
lhůtě oznámí České národní bance počet žádostí o změnu platebního účtu podaných v
předchozím kalendářním roce, které odmítl provést, a důvody odmítnutí.
Díl 2
Součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu
§ 124p
Povinnosti poskytovatele
(1) Poskytovatel, který vede uživateli platební účet a kterého uživatel
požádal o součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu,
v rozsahu a v den, které určí uživatel,
a) poskytne uživateli informace o stávajících trvalých příkazech
a souhlasech k inkasu a pravidelně se opakujících příchozích převodech a odchozích
inkasech provedených během 13 měsíců přede dnem, kdy ho uživatel požádal o součinnost
při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu,
b) převede zůstatek peněžních prostředků, s nimiž je uživatel oprávněn
nakládat, na platební účet vedený v jiném členském státě.
(2) Nedohodnou-li se strany jinak, poskytovatel provede činnosti podle
odstavce 1 nejdříve šestý pracovní den ode dne, kdy ho uživatel požádal o součinnost
při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu.
HLAVA III
ZÁKLADNÍ PLATEBNÍ ÚČET
§ 124q
Zřízení základního platebního účtu
(1) Poskytovatel bez zbytečného odkladu poté, kdy jej spotřebitel, který
je osobou oprávněně pobývající v členském státě, vyzve k uzavření smlouvy o základním
platebním účtu a osvědčí splnění zákonem stanovených podmínek, nejpozději však do
10 pracovních dnů,
a) předloží spotřebiteli v podobě návrhu textu smlouvy návrh smluvních
podmínek, které mají být obsahem smlouvy o základním platebním účtu vedeném v české
měně, nebo
b) v souladu s odstavcem 3 nebo 5 návrh smluvních podmínek podle písmene
a) předložit odmítne.
(2) Předloží-li poskytovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, nesmí
poskytovatel tento návrh během 5 pracovních dní změnit ani odvolat, ledaže během
této doby vyšly najevo okolnosti uvedené v odstavci 3 nebo 5. Sdělí-li spotřebitel
poskytovateli do 5 pracovních dní ode dne, kdy mu byl návrh smluvních podmínek předložen,
že tento návrh přijímá, je poskytovatel povinen bez zbytečného odkladu uzavřít se
spotřebitelem smlouvu o základním platebním účtu na základě předloženého návrhu smluvních
podmínek. Ustanovení § 1787 občanského zákoníku se použije obdobně.
(3) Poskytovatel může spotřebiteli odmítnout předložit návrh smluvních
podmínek, jestliže
a) spotřebitel je majitelem platebního účtu vedeného v České republice
poskytovatelem, který je bankou nebo zahraniční bankou vykonávající činnost na území
České republiky prostřednictvím pobočky, a prostřednictvím tohoto platebního účtu
je možné čerpat služby uvedené v § 124s odst. 1; to neplatí, jestliže spotřebitel
doloží, že jej poskytovatel vyrozuměl o zamýšleném zrušení tohoto platebního účtu,
nebo
b) v předchozích 12 měsících s tímto spotřebitelem vypověděl závazek
ze smlouvy o základním platebním účtu nebo od této smlouvy odstoupil v souladu s
§ 124v nebo odstoupil pro závažné porušení smlouvy od jiné smlouvy o platebních službách
uzavřené s tímto spotřebitelem.
(4) Poskytovatel může k doložení skutečnosti, že spotřebitel není majitelem
platebního účtu podle odstavce 3 písm. a), požadovat čestné prohlášení spotřebitele.
(5) Poskytovatel spotřebiteli odmítne předložit návrh smluvních podmínek,
jestliže by uzavřením smlouvy o základním platebním účtu porušil ustanovení zákona
upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
nebo jiného právního předpisu.
(6) Odmítne-li poskytovatel předložit návrh smluvních podmínek nebo tento
návrh změní nebo odvolá, sdělí bez zbytečného odkladu písemně spotřebiteli důvody
odmítnutí, změny nebo odvolání spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů
mezi spotřebitelem a poskytovatelem, informací o možnosti podat stížnost orgánu dohledu
a informací o případné možnosti podat stížnost přímo poskytovateli. Poskytovatel
nesdělí spotřebiteli důvody odmítnutí, změny nebo odvolání, jestliže by sdělením
důvodů porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z
trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.
§ 124r
Vázaná nabídka
Poskytovatel nesmí vázat uzavření smlouvy o základním platebním účtu úplatným
čerpáním služby, která není uvedena v § 124s odst. 1.
§ 124s
Poskytované služby
(1) Poskytovatel poskytne majiteli základního platebního účtu alespoň
tyto služby:
a) zřízení a vedení základního platebního účtu,
b) službu umožňující vložení hotovosti na základní platební účet,
c) službu umožňující výběr hotovosti ze základního platebního účtu,
d) úhradu, včetně úhrady, ke které dal uživatel trvalý příkaz,
e) odchozí inkaso,
f) převod peněžních prostředků, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím
debetní platební karty, a
g) vydání a správu debetní platební karty a možnost ovládat základní
platební účet prostřednictvím internetu.
(2) Poskytovatel poskytne služby podle odstavce 1 v rozsahu a způsobem,
jakým je poskytuje uživatelům, kterým vede jiný platební účet než základní platební
účet.
§ 124t
Úplata
Za služby uvedené v § 124s odst. 1 může poskytovatel požadovat nejvýše
úplatu odpovídající obvyklé ceně podle zákona o cenách.
§ 124u
Smluvní pokuta
K ujednání o smluvní pokutě pro porušení povinností ze smlouvy o základním
platebním účtu, s výjimkou smluvní pokuty sjednané v souvislosti s překročením a
možností přečerpání, se nepřihlíží.
§ 124v
Zrušení základního platebního účtu
(1) Poskytovatel může vypovědět závazek ze smlouvy o základním platebním
účtu pouze tehdy, jestliže majitel základního platebního účtu
a) neprovede prostřednictvím tohoto platebního účtu žádnou platební
transakci po dobu delší než 24 měsíců,
b) není osobou oprávněně pobývající v členském státě,
c) je majitelem jiného platebního účtu vedeného v České republice bankou
nebo zahraniční bankou vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím
pobočky, jehož prostřednictvím je možné čerpat služby uvedené v § 124s odst. 1, nebo
d) odmítne návrh na změnu závazku ze smlouvy o základním platebním
účtu.
(2) Poskytovatel může vypovědět závazek ze smlouvy o základním platebním
účtu také tehdy, přestane-li splňovat podmínky podle § 124x.
(3) Poskytovatel může odstoupit od smlouvy o základním platebním účtu
pouze tehdy, jestliže majitel základního platebního účtu
a) použije základní platební účet v rozporu se zákonem upravujícím
opatření proti legalizaci výnosů trestné činnosti a financování terorismu nebo v
rozporu s jiným právním předpisem,
b) dosáhne založení základního platebního účtu úmyslným poskytnutím
nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, nebo
c) poruší podstatným způsobem smlouvu o základním platebním účtu.
(4) Poskytovatel může od smlouvy o základním platebním účtu odstoupit také
tehdy, jestliže by trvání závazku ze smlouvy o základním platebním účtu bylo v rozporu
s jiným právním předpisem.
(5) Závazek ze smlouvy o základním platebním účtu lze vypovědět z důvodu
podle odstavce 1 nebo od smlouvy o základním platebním účtu odstoupit z důvodu podle
odstavce 3 písm. b) a c) nejdéle do 3 měsíců ode dne, kdy se o něm poskytovatel dozvěděl.
(6) Poskytovatel společně s výpovědí závazku ze smlouvy o základním platebním
účtu nebo s oznámením o odstoupení od smlouvy o základním platebním účtu sdělí písemně
majiteli základního platebního účtu důvod výpovědi nebo odstoupení spolu s informací
o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi majitelem základního platebního účtu a jeho
poskytovatelem, informací o možnosti majitele podat stížnost orgánu dohledu a informací
o případné možnosti podat stížnost přímo poskytovateli. Poskytovatel nesdělí majiteli
základního platebního účtu důvod výpovědi nebo odstoupení, jestliže by sdělením důvodu
porušil jiný právní předpis.
§ 124w
Informace o základním platebním účtu
(1) Poskytovatel bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách
a ve svých obchodních prostorách informace o
a) postupu při zřízení základního platebního účtu,
b) možnosti uzavřít smlouvu o základním platebním účtu bez úplatného
čerpání dodatečných služeb v souladu s § 124r,
c) základním platebním účtu, který nabízí,
d) úplatě podle § 124t a
e) způsobu mimosoudního řešení sporů mezi majitelem základního platebního
účtu a jeho poskytovatelem.
(2) Poskytovatel bezplatně poskytne informace podle odstavce 1 tomu, kdo
o ně požádá.
(3) Poskytovatel oznámí vždy do konce února České národní bance počet smluv
o základním platebním účtu uzavřených v předchozím kalendářním roce. Poskytovatel
ve stejné lhůtě oznámí České národní bance, kolikrát za předchozí kalendářní rok
odmítl předložit nebo odvolal návrh smluvních podmínek v souladu s § 124q odst. 2,
3 nebo 5 a důvody těchto odmítnutí nebo odvolání.
HLAVA IV
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 124y
Má-li poskytovatel vůči uživateli po zániku závazku ze smlouvy o platebním
účtu pohledávku, informuje bez zbytečného odkladu po zániku závazku ze smlouvy o
platebním účtu o této skutečnosti uživatele.
§ 124z
Poskytovatel nesmí při uzavírání smlouvy o platebním účtu diskriminovat
uživatele, který je osobou oprávněně pobývající v členském státě, a to ani z důvodu
jeho státního občanství nebo místa pobytu.
§ 124za
Ustanovení této části se použijí na platební účet, jehož majitelem je spotřebitel
a ze kterého lze alespoň vybrat hotovost, převést peněžní prostředky, včetně provedení
úhrady, ve prospěch třetích osob, a na který lze připsat peněžní prostředky, včetně
připsání částky příchozího převodu, od třetích osob.
ČÁST ŠESTÁ
PŘESTUPKY
§ 125
Přestupky platební instituce a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu
(1) Platební instituce se dopustí přestupku tím, že
a) poskytuje platební služby v rozporu s § 10 odst. 2,
b) neoznámí změnu údajů podle § 11,
c) v rozporu s § 13 nevydá peněžní prostředky uživatelům,
d) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 17,
e) poruší povinnost týkající se řídicího a kontrolního systému podle
§ 18,
f) poskytuje platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, který
nesplňuje podmínky podle § 23 odst. 1,
g) nesplní oznamovací povinnost podle § 23 odst. 2 nebo § 26 odst. 1,
h) svěří výkon významné činnosti týkající se poskytování platebních služeb
jiné osobě v rozporu s § 26 odst. 2, nebo
i) nesplní oznamovací povinnost podle § 29.
(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí přestupku
tím, že
a) poskytuje platební služby v rozporu s § 36 odst. 2,
b) neoznámí změnu údajů podle § 39,
c) v rozporu s § 41 nevydá peněžní prostředky uživatelům,
d) v rozporu s § 44 odst. 1 větou druhou nedodrží některý z požadavků
týkajících se kapitálu podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr, nebo
e) v rozporu s § 44 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu
závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení
platební transakce.
(3) Platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu
se dopustí přestupku tím, že
a) nedodrží některý z požadavků na peněžní prostředky, které jim byly
svěřeny k provedení platební transakce, podle § 20,
b) poruší informační povinnost podle § 27,
c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 28,
d) nevede evidenci údajů týkajících se pojištěných pohledávek z vkladů
uživatelů podle zákona upravujícího činnost bank, nebo
e) nepředá údaje bance, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu nebo zahraniční
bance podle zákona upravujícího činnost bank.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) nebo
d) nebo odstavce 3 písm. b), c), d) nebo e),
b) do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d)
až i),
c) do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo
c), odstavce 2 písm. a), c) nebo e) nebo odstavce 3 písm. a).
§ 126
Přestupky instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz
malého rozsahu
(1) Instituce elektronických peněz se dopustí přestupku tím, že
a) neoznámí změnu údajů podle § 48 odst. 3 nebo 4,
b) v rozporu s § 50 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo uživatelům,
c) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 52a,
d) poruší povinnost týkající se řídicího a kontrolního systému podle
§ 52c,
e) v rozporu s § 52h odst. 1 vydává elektronické peníze prostřednictvím
jiné osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem,
f) poskytuje platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, který
nesplňuje podmínky podle § 52h odst. 2,
g) nesplní oznamovací povinnost podle § 52h odst. 3 nebo § 52j odst.
1,
h) svěří výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických
peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě v rozporu s § 52j odst. 2,
nebo
i) nesplní oznamovací povinnost podle § 52m odst. 1.
(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu se dopustí přestupku
tím, že
a) vydává elektronické peníze nebo poskytuje platební služby, které se
týkají elektronických peněz, v rozporu s § 53 odst. 2,
b) poskytuje platební služby, které se netýkají elektronických peněz,
v rozporu s § 53 odst. 3,
c) neoznámí změnu údajů podle § 56,
d) v rozporu s § 58 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo uživatelům,
e) v rozporu s § 59 odst. 1 větou druhou nedodrží některý z požadavků
týkajících se kapitálu podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr, nebo
f) v rozporu s § 59 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu
závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení
platební transakce.
(3) Instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz
malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že
a) nedodrží některý z požadavků na peněžní prostředky, proti jejichž
přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které jim byly svěřeny k provedení platební
transakce, podle § 52e,
b) nesplní informační povinnost podle § 52k, nebo
c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 52l.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c), e) nebo
f) nebo odstavce 3 písm. b) nebo c),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) až
i),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce
2 písm. a), b) nebo d) nebo odstavce 3 písm. a).
§ 128
Přestupky provozovatele a účastníka platebního systému
(1) Provozovatel nebo účastník platebního systému se dopustí přestupku tím,
že váže přístup právnických osob oprávněných poskytovat platební služby na splnění
některého z požadavků uvedených v § 60 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo uloží poskytovateli
anebo uživateli jiného platebního systému, než je platební systém, který sám provozuje
nebo kterého se účastní, některý z požadavků uvedených v § 60 odst. 2 písm. a), b)
nebo c).
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč.
§ 129
Přestupky provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností
zúčtování
(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí
přestupku tím, že
a) v rozporu s § 67 odst. 1 uveřejní změnu pravidel systému bez souhlasu
České národní banky,
b) neoznámí změnu údajů podle § 72 odst. 3, nebo
c) nesplní informační povinnost podle § 73b odst. 1.
(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem
v České republice se dopustí přestupku tím, že
a) provozuje platební systém s neodvolatelností vypořádání v rozporu
s § 70 odst. 2,
b) nesplní oznamovací povinnost podle § 73a, nebo
c) nesplní informační povinnost podle § 73b odst. 3.
(3) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí přestupku
tím, že poruší informační povinnost podle § 73b odst. 2 nebo § 73c.
(4) Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování
se dopustí přestupku tím, že poruší informační povinnost podle § 73d.
(5) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce
2, 3 nebo 4,
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b).
§ 130
Přestupky poskytovatele
(1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že soustavně
a) porušuje informační povinnosti podle § 79, 80, 88, 91a, § 92 odst.
3, § 93, § 94 odst. 2, § 124e, 124f, 124g, 124h, 124n, § 124q odst. 6, § 124v odst.
6, § 124w nebo 124y,
b) porušuje povinnosti týkající se změny závazku z rámcové smlouvy podle
§ 94 odst. 1 nebo 5,
c) vypovídá závazky z rámcových smluv uzavřených na dobu neurčitou v
rozporu s § 96,
d) blokuje platební prostředky v rozporu s § 100,
e) porušuje povinnosti týkající se odmítnutí platebního příkazu podle
§ 105 odst. 1 nebo 2,
f) nedodržuje lhůty pro provádění platebních transakcí podle § 109 až
113,
g) v rozporu s § 114 odst. 3 nedává peněžní prostředky k dispozici příjemci,
h) nepoužívá jednotné označení podle § 124d odst. 1,
i) porušuje povinnosti týkající se změny platebního účtu podle § 124j,
124k nebo 124l,
j) požaduje úplatu za změnu platebního účtu v rozporu s § 124m,
k) neposkytuje součinnost při změně platebního účtu podle § 124p,
l) porušuje povinnost předložit spotřebiteli návrh smluvních podmínek
nebo uzavřít se spotřebitelem smlouvu o základním platebním účtu podle § 124q odst.
1 nebo 2,
m) v rozporu s § 124r váže uzavření smlouvy o základním platebním účtu
úplatným čerpáním služby, která není uvedena v § 124s odst. 1,
n) neposkytuje majiteli základního platebního účtu služby podle § 124s
odst. 1 nebo 2,
o) požaduje úplatu za služby poskytované v rámci základního platebního
účtu v rozporu s § 124t,
p) požaduje smluvní pokutu v rozporu s § 124u, nebo
q) v rozporu s § 124z diskriminuje uživatele při uzavírání smlouvy o
platebním účtu.
(2) Poskytovatel plátce se dopustí přestupku tím, že porušuje informační
povinnosti podle § 86 odst. 1, § 89 nebo 90.
(3) Poskytovatel příjemce se dopustí přestupku tím, že porušuje informační
povinnosti podle § 87 odst. 1 nebo § 91.
(4) Poskytovatel, který vydává platební prostředek, se dopustí přestupku
tím, že porušuje povinnosti podle § 102 odst. 1.
(5) Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce nebo osoba, kterou tito poskytovatelé
použili ke splnění svých povinností při provedení platební transakce, se dopustí
přestupku tím, že v rozporu s § 107 odst. 1 provádí srážky z částky platební transakce.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), h)
nebo k), odstavce 2 nebo 3,
b) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c),
i), j), l), m), n), o), p) nebo q),
c) do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), e),
f) nebo g) nebo odstavce 4 nebo 5.
§ 131
Přestupky vydavatele
(1) Vydavatel se dopustí přestupku tím, že
a) vydává elektronické peníze v rozporu s § 124 odst. 2,
b) poskytuje držiteli úroky nebo jiné výhody v rozporu s § 124 odst.
3,
c) neprovede zpětnou výměnu podle § 124a odst. 2 nebo 3, nebo
d) porušuje informační povinnost podle § 124b odst. 1.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
Další přestupky
§ 132
(1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze, aniž
je k tomu oprávněna,
b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o
povolení nebo o zápis do registru podle tohoto zákona,
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 51, nebo
d) neposkytne České národní bance požadované informace nebo vysvětlení
podle § 135a odst. 3.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podléhající dohledu České
národní banky se dopustí přestupku tím, že
a) neposkytne České národní bance při výkonu dohledu potřebné informace
nebo požadovaná vysvětlení podle § 135a odst. 3, nebo
b) neprovede ve stanovené lhůtě některé z opatření k nápravě podle
§ 135d odst. 1 písm. b) až i).
(3) Provozovatel srovnávacích stránek se dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí splnění požadavků kladených na srovnávací stránky podle
§ 124i odst. 1,
b) nezavede postupy k přijímání podnětů podle § 124i odst. 2, nebo
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 124i odst. 3.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo
písm. d),
b) do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo
odstavce 2,
c) do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
d) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.
§ 133
(1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 924/20092) neúčtuje uživateli za přeshraniční platbu stejný poplatek jako
za odpovídající vnitrostátní platbu stejné hodnoty ve stejné měně,
b) v rozporu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 924/2009 nesdělí uživateli jeho mezinárodní číslo bankovního účtu (IBAN)
a svůj identifikační kód banky (BIC),
c) v rozporu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 924/2009 neuvede mezinárodní číslo účtu (IBAN) uživatele a svůj identifikační
kód banky (BIC) na výpisu z účtu uživatele nebo v příloze k němu, nebo
d) v rozporu s čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
924/2009 sjedná, platí nebo požaduje mezibankovní poplatek.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a),
b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c) nebo d).
§ 133a
(1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že
a) jako poskytovatel příjemce v rozporu s čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 260/20122) není dosažitelný pro úhradu z podnětu plátce
prostřednictvím poskytovatele nacházejícího se v kterémkoli členském státě,
b) jako poskytovatel plátce v rozporu s čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 není dosažitelný pro inkaso z podnětu příjemce
prostřednictvím poskytovatele nacházejícího se v kterémkoli členském státě,
c) využívá za účelem provádění úhrad a inkasa platební schéma, které
nesplňuje některý z požadavků podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 260/2012,
d) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění úhrad a inkasních
transakcí podle čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012,
e) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění úhrad podle
čl. 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012,
f) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění inkasních transakcí
podle čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012,
g) jako poskytovatel plátce v rozporu s čl. 5 odst. 6 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 neprovede kontrolu, zda částka zadané inkasní
transakce odpovídá částce a periodicitě stanovené ve zmocnění k inkasu,
h) v rozporu s čl. 5 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 260/2012 požaduje, aby uživatelé uváděli identifikační kód banky (BIC) poskytovatele
plátce nebo poskytovatele příjemce,
i) v rozporu s čl. 5 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 260/2012 účtuje další poplatky za načítání údajů, nebo
j) v rozporu s čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
260/2012 sjedná, platí nebo požaduje mezibankovní poplatek.
(2) Provozovatel platebního systému malých plateb se dopustí přestupku
tím, že
a) v rozporu s čl. 4 odst. 2 větou první nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 260/2012 nezajistí technickou interoperabilitu platebního systému,
jehož je provozovatelem, s ostatními platebními systémy malých plateb, nebo
b) v rozporu s čl. 4 odst. 2 větou druhou nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 260/2012 přijme obchodní pravidlo, které omezuje interoperabilitu
platebního systému, jehož je provozovatelem, s ostatními platebními systémy malých
plateb.
(3) Účastník platebního systému malých plateb, který nemá provozovatele,
se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s čl. 4 odst. 2 větou první nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 260/2012 nezajistí technickou interoperabilitu platebního systému,
jehož je účastníkem, s ostatními platebními systémy malých plateb, nebo
b) v rozporu s čl. 4 odst. 2 větou druhou nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 260/2012 přijme obchodní pravidlo, které omezuje interoperabilitu
platebního systému, jehož je účastníkem, s ostatními platebními systémy malých plateb.
(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 133b
(1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle
čl. 8 odst. 2 věty druhé, čl. 8 odst. 6 věty první, čl. 9, čl. 10 odst. 1 nebo 5,
čl. 11 nebo čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751, nebo
b) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle
čl. 3 odst. 1 nebo čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.
(2) Provozovatel schématu platebních karet se sídlem v České republice
se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze
zákazů podle čl. 6, čl. 7 odst. 1, 3, 4 nebo 5, čl. 8 odst. 1, 3, 4 nebo 5, čl. 8
odst. 6 věty první, čl. 10 odst. 1 nebo čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) 2015/751.
(3) Zpracovatel se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že
nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 7 odst. 1 nebo
5 nebo čl. 8 odst. 6 věty první nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.
(4) Příjemce se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností
nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 8 odst. 6 věty druhé nebo čl. 10 odst. 4
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.
(5) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4,
b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo
odstavce 2 nebo 3,
c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).
§ 134
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze, aniž je
k tomu oprávněna,
b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o zápis
do registru podle tohoto zákona,
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 52b odst. 1, nebo
d) neposkytne České národní bance požadované informace nebo vysvětlení
podle § 135a odst. 3.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c) nebo d),
b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b),
c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a).
§ 135
Společná ustanovení
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává
a) Česká obchodní inspekce, jde-li o přestupky podle § 132 odst. 3, s
výjimkou přestupků spáchaných osobami uvedenými v § 5 při výkonu činnosti, kterou
tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní
banky, a přestupky podle § 133b odst. 4,
b) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li o přestupky podle § 133b
odst. 2 a 3,
c) Ministerstvo financí, jde-li o přestupek podle § 130 odst. 1 písm.
o),
d) Česká národní banka, jde-li o ostatní přestupky.
(2) Na řízení o přestupku vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a
na jeho postup při výkonu dozoru se zákon o ochraně hospodářské soutěže použije přiměřeně.
(3) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí
o udělené pokutě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí podle odstavce 3 bez uvedení
identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění
a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno
jako zjevně nepřiměřené,
b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,
c) ohrozilo probíhající trestní řízení, nebo
d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.
(5) Rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 musí být uveřejněno nejméně po dobu
5 let. Osobní údaje dotčené fyzické osoby se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou
v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů.
ČÁST SEDMÁ
DOHLED
DOHLED A KONTROLA
§ 135a
(1) Česká národní banka vykonává dohled nad dodržováním povinností
a) platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,
instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu stanovených
tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností,
které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona,
b) provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem
v České republice a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování stanovených
tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování platebního
systému s neodvolatelností zúčtování a
c) poskytovatele a vydavatele stanovených tímto zákonem, s výjimkou povinnosti
stanovené v § 124t, nebo obdobnými ustanoveními právních předpisů jiných členských
států, jimiž se řídí právní vztah ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy
o vydání elektronických peněz, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím
přeshraniční platby v Evropské unii2) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie
upravujícím požadavky pro úhrady a inkasa v eurech2) nebo přímo použitelným předpisem
Evropské unie upravujícím mezibankovní poplatky za karetní platební transakce 2).
(2) Dohled nad dodržováním povinností podle odstavce 1 písm. c) vykonává
Česká národní banka tehdy, jestliže se týkají činnosti, kterou poskytovatel nebo
vydavatel se sídlem nebo místem podnikání v
a) České republice vykonává v České republice,
b) zahraničí vykonává v České republice prostřednictvím pobočky nebo
v rámci jiné trvalé přítomnosti, nebo
c) České republice vykonává v jiném členském státě jinak než prostřednictvím
pobočky nebo jinak než v rámci jiné trvalé přítomnosti.
(3) Osoby podléhající dohledu České národní banky jsou povinny poskytnout
České národní bance při výkonu dohledu požadované informace a potřebná vysvětlení;
to platí obdobně pro provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování
se sídlem v jiném členském státě při posuzování plnění podmínek výkonu jeho činnosti.
Česká národní banka je oprávněna požadovat od každého informace a vysvětlení potřebná
k objasnění skutečností nasvědčujících neoprávněnému poskytování platebních služeb
nebo neoprávněnému vydávání elektronických peněz a každý je povinen tyto informace
a vysvětlení poskytnout; ustanovení správního řádu upravující předvolání, předvedení
a výslech svědka se použijí obdobně.
(4) Ministerstvo financí vykonává kontrolu dodržování povinnosti poskytovatele
stanovené v § 124t postupem podle zákona o cenách..
(5) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
přeshraniční platby v Evropské unii2) a podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie upravujícího požadavky pro úhrady a inkasa v eurech2) je v České republice Česká
národní banka.
(6) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
mezibankovní poplatky za karetní platební transakce je pro účel zajištění dodržování
povinností poskytovatele Česká národní banka, pro účel zajištění dodržování povinností
příjemce Česká obchodní inspekce a pro účel zajištění dodržování povinností provozovatele
schématu platebních karet a zpracovatele, kteří mají sídlo v České republice, Úřad
pro ochranu hospodářské soutěže.
§ 135b
(1) Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona se
použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti mlčenlivosti
při výkonu bankovního dohledu.
(2) Česká národní banka spolupracuje s orgány jiných členských států vykonávajícími
dohled nad osobami oprávněnými poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické
peníze, s centrálními bankami jiných členských států, popřípadě s Evropskou centrální
bankou.
(3) Česká národní banka předává orgánům jiných členských států vykonávajícím
dohled nad zahraničními platebními institucemi nebo zahraničními institucemi elektronických
peněz všechny podstatné informace, zejména informace o tom, že osoby podléhající
dohledu těchto orgánů porušily povinnost týkající se výkonu činností, které jsou
tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona.
(4) Poskytne-li orgán dohledu jiného členského státu České národní bance
informaci za podmínky, že informace nesmí být dále poskytnuta bez jeho předchozího
souhlasu, může Česká národní banka tuto informaci předat jinému příslušnému orgánu
výhradně pro účely, k nimž byla informace poskytnuta. Jiným orgánům nebo osobám předá
Česká národní banka poskytnutou informaci pouze s výslovným souhlasem orgánu dohledu,
který informaci poskytl, a výhradně za účelem stanoveným tímto orgánem.
(5) Česká národní banka může odmítnout žádost o spolupráci nebo předání
informací, pokud
a) by takové poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu nebo bezpečnost
České republiky nebo veřejný pořádek v České republice, nebo
b) se žádost týká téže věci a téže osoby, ohledně nichž bylo v České
republice zahájeno soudní řízení nebo o nichž bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem.
(6) Při odmítnutí žádosti podle odstavce 5 informuje Česká národní banka
žádající orgán o důvodech odmítnutí.
§ 135c
Kontrola na místě
(1) Česká národní banka může vykonat kontrolu na místě u osoby podléhající
jejímu dohledu, u jejího obchodního zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím
tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna
vykonávat podle tohoto zákona.
(2) Česká národní banka může v jiném členském státě provést kontrolu na místě
u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího obchodního zástupce nebo u jiné osoby,
jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem,
které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí orgánu dohledu
tohoto jiného členského státu. Na žádost České národní banky může tuto kontrolu na
místě provést rovněž tento orgán dohledu jiného členského státu.
(3) Orgán dohledu jiného členského státu může v České republice provést kontrolu
na místě u osoby podléhající jeho dohledu, u jejího obchodního zástupce nebo u jiné
osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se
k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí
České národní bance. Na žádost orgánu dohledu jiného členského státu může tuto kontrolu
na místě provést Česká národní banka.
(4) U toho, kdo je důvodně podezřelý, že neoprávněně poskytuje platební služby
nebo neoprávněně vydává elektronické peníze, může Česká národní banka provést kontrolu
na místě v rozsahu, který je nezbytný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se
činnosti, která toto podezření zakládá.
§ 135d
Opatření k nápravě
(1) Jestliže osoba podléhající dohledu České národní banky poruší povinnost
stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu
činností, které je tato osoba oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, může Česká
národní banka podle závažnosti a následků zjištěného nedostatku uložit této osobě,
aby
a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
b) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona,
nebo některé z nich, dokud nezjedná nápravu,
c) nechala na své náklady provést mimořádný audit,
d) vyměnila svého auditora, jsou-li splněny podmínky pro jednostranné
ukončení smluvního vztahu ze smlouvy o povinném auditu podle zákona upravujícího
činnost auditorů,
e) vyměnila svoji vedoucí osobu,
f) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona,
prostřednictvím obchodního zástupce,
g) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona,
prostřednictvím pobočky v hostitelském členském státě,
h) omezila výkon některých provozních činností vztahujících se k činnostem,
které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím jiné osoby, nebo
aby tyto činnosti prostřednictvím jiné osoby nevykonávala, nebo
i) nakládala s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení
platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, pouze
stanoveným způsobem.
(2) Opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. f) nebo g) může Česká národní
banka uložit platební instituci nebo instituci elektronických peněz také tehdy, jestliže
má důvodné podezření, že v souvislosti s výkonem činností, které jsou tyto osoby
oprávněny vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím pobočky nebo obchodního
zástupce v hostitelském členském státě může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace
výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.
(3) Osoba podléhající dohledu České národní banky, které Česká národní banka
uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou národní banku bez zbytečného
odkladu o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy.
§ 135e
Přijímání podnětů
Přijme-li Česká národní banka podnět k zahájení řízení z moci úřední7) ve
věci porušení povinnosti poskytovatele nebo vydavatele stanovené tímto zákonem nebo
obdobnými ustanoveními právních předpisů jiného členského státu, jimiž se řídí právní
vztah ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz,
nebo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v Evropské
unii2) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhrady
a inkasa v eurech2), odpoví na něj do 60 dnů ode dne, kdy podnět přijala, i když
o to ten, kdo podnět podal, nepožádal. Jestliže to připadá v úvahu, informuje jej
Česká národní banka zároveň o možnosti mimosoudního řešení sporů mezi uživateli a
poskytovateli nebo mezi držiteli a vydavateli podle jiného právního předpisu8).
§ 135f
Pořádková pokuta
(1) Česká národní banka může při výkonu dohledu podle tohoto zákona za podmínek
stanovených správním řádem nebo zákonem upravujícím výkon státní kontroly uložit
pořádkovou pokutu do výše 500 000 Kč.
(2) Pořádkovou pokutu lze uložit opakovaně. Úhrn takto uložených pokut za
stejný skutek nesmí přesáhnout částku 2 500 000 Kč.
(3) Příjem z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.
ČÁST OSMÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 136
Seznamy a registry
(1) Česká národní banka vede
a) seznam platebních institucí,
b) registr poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu,
c) seznam institucí elektronických peněz,
d) registr vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu,
e) seznam platebních systémů s neodvolatelností zúčtování a
f) seznam účastníků zahraničního platebního systému s neodvolatelností
zúčtování, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice.
(2) Do seznamů a registrů podle odstavce 1 písm. a) až d) se zapisují také
údaje o platebních službách, k jejichž poskytování je zapsaná osoba oprávněna, a
o pobočkách, jejichž prostřednictvím je zapsaná osoba oprávněna poskytovat platební
služby nebo vydávat elektronické peníze. Do registrů podle odstavce 1 písm. b) a
d) se zapisuje také údaj o tom, zda se registrace vztahuje na poskytování spotřebitelského
úvěru souvisejícího s poskytováním platebních služeb. Do seznamů a registrů podle
odstavce 1 písm. a) až d) se zapisují také údaje o obchodních zástupcích, jejichž
prostřednictvím je zapsaná osoba oprávněna poskytovat platební služby.
(3) Do seznamu podle odstavce 1 písm. e) se zapisují také údaje o provozovateli
a účastnících platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do seznamu podle odstavce
1 písm. f) se zapisuje také údaj o provozovateli systému, jehož je zapsaná osoba
účastníkem, a o právním řádu, jímž se řídí právní vztahy mezi účastníky tohoto systému
při provádění zúčtování.
(4) Do seznamů a registrů podle odstavce 1 se zapisuje alespoň
a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační
číslo osoby, bylo-li přiděleno, a
b) u fyzické osoby obchodní firma nebo jméno a příjmení, adresa bydliště
nebo místo podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.
(5) Česká národní banka seznamy a registry podle odstavce 1 uveřejňuje způsobem
umožňujícím dálkový přístup. V ústředí a v pobočkách České národní banky do nich
může každý nahlížet.
(6) Česká národní banka seznamy a registry podle odstavce 1 pravidelně aktualizuje.
Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do seznamu nebo registru podle odstavce 1,
nemůže zapsaná osoba namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.
§ 139
(1) Proti rozhodnutí České národní banky vydanému podle tohoto zákona v prvním
stupni lze podat rozklad.
(2) O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky. Ustanovení zákona
upravujícího vedení správního řízení o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu9)
se nepoužije.
§ 140
Poskytovatel je povinen uzavřít s příjemcem, se kterým uzavřel smlouvu o
platebních službách spočívajících ve vydávání a správě zařízení k přijímání platebních
prostředků, smlouvu o rozhodci pro řešení sporů vyplývajících z porušení přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakce,
pokud o to příjemce požádá. Na právo domáhat se uzavření rozhodčí smlouvy musí být
příjemce ve smlouvě o platebních službách upozorněn.
§ 141
Osoby oprávněné poskytovat platební služby a účastníci nebo provozovatelé
platebního systému mohou zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektů těchto údajů,
jedná-li se o zpracování výlučně pro účely předcházení podvodům v oblasti platebního
styku, jejich vyšetřování a odhalování. Při tom postupují podle zákona upravujícího
ochranu osobních údajů.
§ 142
Zmocnění
Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 9 odst. 3, § 11 odst. 2, § 17 odst.
4, § 18 odst. 6, § 20 odst. 4, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27 odst. 2, § 29 odst.
2, § 37 odst. 4, § 39 odst. 2, § 47 odst. 3, § 48 odst. 4, § 52a odst. 5, § 52b odst.
4, § 52c odst. 6, § 52e odst. 4, § 52h odst. 4, § 52j odst. 4, § 52k odst. 3, § 52m
odst. 3, § 54 odst. 4, § 56 odst. 2, § 71 odst. 3, § 72 odst. 4, § 73b odst. 5 a
§ 124d odst. 3.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 143
(1) Ten, kdo není osobou uvedenou v § 5, avšak byl ke dni 24. prosince
2007 oprávněn podle dosavadních právních předpisů poskytovat služby, které jsou platebními
službami podle tohoto zákona, může tyto služby dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
poskytovat na základě svého dosavadního oprávnění do 30. dubna 2011. Při tom je povinen,
po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, postupovat podle dosavadních právních předpisů
upravujících podmínky pro výkon jeho činnosti; § 144 odst. 6 až 9 tím není dotčen.
(2) Ten, kdo není osobou uvedenou v odstavci 1 ani v § 5, avšak byl ke
dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat služby, které jsou platebními
službami podle tohoto zákona, může tyto služby po dni nabytí účinnosti tohoto zákona
poskytovat na základě svého dosavadního oprávnění, jestliže do 60 dnů ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona podá žádost o povolení k činnosti platební instituce nebo
žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Při tom
je povinen postupovat podle dosavadních právních předpisů upravujících podmínky pro
výkon jeho činnosti do dne nabytí účinnosti tohoto zákona; § 144 odst. 6 až 9 tím
není dotčen. Oprávnění podle věty první zaniká dnem vydání rozhodnutí o žádosti o
povolení k činnosti platební instituce, rozhodnutí o žádosti o zápis do registru
poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo dnem vydání osvědčení o zápisu
do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu podle tohoto zákona.
§ 144
(1) Licence instituce elektronických peněz vydaná podle dosavadních právních
předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k činnosti instituce
elektronických peněz podle tohoto zákona.
(2) Ten, komu bylo uděleno povolení k vydávání elektronických peněz podle
§ 19 zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních
prostředcích a platebních systémech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „dosavadní
zákon“) se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za vydavatele elektronických
peněz malého rozsahu podle tohoto zákona. Česká národní banka jej bez zbytečného
odkladu zapíše do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.
(3) Žádost o licenci k převodu peněžních prostředků podle § 13a dosavadního
zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k činnosti platební
instituce podle tohoto zákona, ledaže s tím žadatel do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona vysloví nesouhlas; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.
(4) Žádost o licenci instituce elektronických peněz podle § 18b nebo o
povolení podle § 19 dosavadního zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení
k činnosti instituce elektronických peněz nebo vydavatele elektronických peněz malého
rozsahu podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.
(5) Žádost o licenci k provozování platebního systému podle § 30 dosavadního
zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení k provozování platebního
systému s neodvolatelností zúčtování podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje
podle tohoto zákona.
(6) Právní vztahy mezi poskytovatelem a uživatelem se dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona řídí tímto zákonem, i když vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona. Vznik těchto právních vztahů, jakož i jednotlivé nároky, které z těchto právních
vztahů vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle
dosavadních právních předpisů.
(7) Jestliže byly mezi poskytovatelem a uživatelem ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona sjednány podmínky poskytování platebních služeb, které jsou pro uživatele
méně příznivé než podmínky, které tento zákon umožňuje sjednat jako nejméně příznivé
pro uživatele, platí, že byly sjednány podmínky, které tento zákon umožňuje sjednat
jako nejméně příznivé pro uživatele.
(8) Při určení, zda je uživatel, který uzavřel smlouvu o platebních službách
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, drobným podnikatelem, se za okamžik uzavření
smlouvy o platebních službách považuje den nabytí účinnosti tohoto zákona. Na drobného
podnikatele, který uzavřel smlouvu o platebních službách přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se ustanovení tohoto zákona o drobném podnikateli vztahují od 1. ledna
2010.
(9) Platební transakce, která byla autorizována přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se provede podle dosavadních právních předpisů. Jestliže však bylo
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona autorizováno opakované provádění několika
platebních transakcí, provedou se podle dosavadních právních předpisů pouze platební
transakce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 145
(1) Do 1. ledna 2012 si mohou plátce a jeho poskytovatel dohodnout lhůtu
o 2 pracovní dny delší, než je lhůta uvedená v § 109 odst. 1, jedná-li se o platební
transakci v měně euro; § 109 odst. 3 písm. a) tím není dotčen.
(2) Do 1. ledna 2012 se použije § 109 odst. 2 obdobně, jedná-li se o platební
transakci v české měně, která je prováděna výlučně na území České republiky a zahrnuje
směnu měn mezi českou měnou a měnou euro.
(3) Jedná-li se o platební transakci, ke které je dán papírový platební
příkaz, prodlužuje se lhůta podle odstavce 1 o další pracovní den.
§ 146
Zrušuje se:
1. Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických
platebních prostředcích a platebních systémech.
2. Vyhláška č. 548/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky pro principy
zúčtování v platebních systémech a náležitosti žádosti o licenci k provozování platebního
systému.
3. Vyhláška č. 91/2006 Sb., kterou se provádí zákon o platebním styku.
4. Vyhláška č. 92/2006 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o
povolení k vydávání elektronických peněz.
v z. Němcová v. r.
Klaus v. r.
Fischer v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II zákona č. 139/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Instituce elektronických peněz nebo zahraniční instituce elektronických
peněz, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněna vydávat elektronické
peníze podle dosavadních právních předpisů, může ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona do 30. října 2011 vydávat elektronické peníze na základě svého dosavadního
povolení k činnosti instituce elektronických peněz. Přitom postupuje podle dosavadních
právních přepisů; bod 5 tím není dotčen.
2. Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, který byl ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona oprávněn vydávat elektronické peníze podle dosavadních právních
předpisů, může ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. dubna 2012 vydávat elektronické
peníze na základě své dosavadní registrace vydavatele elektronických peněz malého
rozsahu. Přitom postupuje podle dosavadních právních předpisů; bod 5 tím není dotčen.
3. Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz podaná přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o povolení
k činnosti instituce elektronických peněz podle § 47 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním
styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; bod 4 tím není dotčen.
Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu podaná
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost
o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu podle § 54 zákona
č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
4. Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz podaná přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za žádost o povolení k činnosti instituce
elektronických peněz podle § 47 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud o to žadatel před vydáním rozhodnutí
o této žádosti požádá. Právní účinky rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce
elektronických peněz vydané na základě této žádosti nastanou nejdříve dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
5. Právní vztahy mezi vydavatelem elektronických peněz a držitelem elektronických
peněz se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním
styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když vznikly přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto právních vztahů, jakož i jednotlivé
nároky, které z těchto právních vztahů vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
6. Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
udělená podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
považuje za povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
podle § 71 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
na základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona považuje za provozovatele platebního systému s neodvolatelností
zúčtování podle § 70 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování na základě
povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů uvede své poměry do souladu
s částí třetí zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona. Do té doby dodržuje pravidla činnosti stanovená v § 65 zákona č. 284/2009
Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
přiměřeně.
8. Platební systém s neodvolatelností zúčtování provozovaný na základě povolení
uděleného podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
považuje za platební systém s neodvolatelností zúčtování podle § 62 zákona č. 284/2009
Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje
za žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
podle § 71 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
10. Právní vztahy vzniklé v souvislosti s provozováním platebního systému
s neodvolatelností zúčtování nebo s účastí v něm se dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona řídí zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, i když vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona. Vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Čl. IX zákona č. 37/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Platební systém s neodvolatelností zúčtování podle dosavadních právních
předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za platební systém s neodvolatelností
zúčtování podle § 62 odst. 1 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Zahraniční platební systém s neodvolatelností zúčtování podle dosavadních
právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za zahraniční platební
systém s neodvolatelností zúčtování podle § 62 odst. 2 zákona č. 284/2009 Sb., o
platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 261/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 133a odst. 1 písm. a) až i) zákona č. 284/2009 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne 31. října 2016,
nebo za rok ode dne, kdy Česká republika přijme euro jako svou zákonnou měnu, pokud
tato skutečnost nastane dříve.
Čl. XIV zákona č. 258/2016 Sb.
Přechodné ustanovení
Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu a vydavatel elektronických
peněz malého rozsahu mohou na základě dosavadního oprávnění poskytovat spotřebitelský
úvěr po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podají-li v této lhůtě
žádost o rozšíření registrace o poskytování spotřebitelského úvěru, mohou poskytovat
spotřebitelský úvěr do doby, než Česká národní banka rozhodne o jejich žádosti.
Čl. II zákona č. 452/2016 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 124d a 124f až 124i zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použijí 9 měsíců ode dne nabytí
účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 3 odst.
4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.
2. Poskytovatel poskytne poprvé uživateli informace podle § 124h zákona č.
284/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za období
ode dne nabytí účinnosti prováděcího právního předpisu podle § 124d odst. 3 zákona
č. 284/2009 Sb., ve znění tohoto zákona, do konce kalendářního roku, v němž tento
prováděcí právní předpis nabude účinnosti.
3. Provozovatel srovnávacích stránek, který začal provozovat srovnávací stránky
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, splní oznamovací povinnost podle § 124i
odst. 3 zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, do 10 měsíců ode dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské
unie, kterým se provádí čl. 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.
4. Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 124d odst. 3 zákona č. 284/2009
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 3 měsíců ode dne
nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl.
3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o
neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů
s cennými papíry, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007
o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES,
2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES, ve znění směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2009/111/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou
se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v
systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o
finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu
k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu
nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice
2000/46/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010,
kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES,
2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem
na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského
orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)
a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o
porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a
přístupu k platebním účtům se základními prvky.
2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009
o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001, v
platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012,
kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým
se mění nařízení (ES) č. 924/2009.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o
mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce.
3) Například § 56 a 56a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č.
228/2002 Sb., zákona č. 284/2004 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., § 2 zákona č. 358/1992
Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 7/2009 Sb.
5) § 5d zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb., zákona
č. 257/2004 Sb., zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb.
6) Například § 307 odst. 1 občanského soudního řádu.
7) § 42 správního řádu.
8) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů.
9) § 152 odst. 5 správního řádu.
10) Čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES.
11) Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června
2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, ve znění směrnic
Komise 2007/18/ES a 2010/16/EU.
12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu
2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy,
o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES.
13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu
2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie
a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.