241/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 29. června 2000
o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících
zákonů
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 354/2003 Sb.
Změna: 237/2004 Sb.
Změna: 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 153/2010 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 76/2012 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 277/2019 Sb., 323/2023 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKON O HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍCH PRO KRIZOVÉ STAVY
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Zákon upravuje přípravu hospodářských opatření pro stav nebezpečí,1)
nouzový stav,2) stav ohrožení státu3) a válečný stav4) (dále jen "krizové stavy")
a přijetí hospodářských opatření po vyhlášení krizových stavů.
(2) Zákon stanoví pravomoc
a) vlády,
b) ústředních správních úřadů, České národní banky, krajských úřadů,
obecních úřadů obce s rozšířenou působností (dále jen „správní úřad“) a
c) orgánů územních samosprávných celků
při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy. Stanoví
též práva a povinnosti fyzických a právnických osob při přípravě a přijetí hospodářských
opatření pro krizové stavy.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) hospodářským opatřením pro krizové stavy organizační, materiální
nebo finanční opatření přijímané správním úřadem v krizových stavech pro zabezpečení
nezbytné dodávky výrobků, prací a služeb, bez níž nelze zajistit překonání krizových
stavů, (dále jen "nezbytná dodávka"),
b) dodavatelem nezbytné dodávky fyzická osoba s trvalým pobytem nebo
právnická osoba se sídlem na území České republiky a organizační složka právnické
osoby se sídlem v zahraničí podnikající na území České republiky, která má jako předmět
své činnosti nebo podnikání zapsanou činnost umožňující dodat předmět nezbytné dodávky
nebo která je schopna dodat předmět nezbytné dodávky,
c) plánem nezbytných dodávek samostatná část krizového plánu zpracovaná
správním úřadem v systému nouzového hospodářství,
d) systémem hospodářské mobilizace organizační, materiální, personální
a jiná opatření, kterými ústřední správní úřad zabezpečuje mobilizační dodávku pro
potřeby ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů za stavu ohrožení státu
a válečného stavu,
e) plánem hospodářské mobilizace samostatná část krizového plánu zpracovaná
ústředním správním úřadem v systému hospodářské mobilizace,
f) plánem opatření hospodářské mobilizace samostatná část plánu krizové
připravenosti5) zpracovaná dodavatelem mobilizační dodávky v systému hospodářské
mobilizace,
g) mobilizační dodávkou nezbytná dodávka pro podporu ozbrojených sil
a ozbrojených bezpečnostních sborů uskutečňovaná po vyhlášení stavu ohrožení státu
a válečného stavu,
h) podnikající fyzickou osobou fyzická osoba, která je podnikatelem
podle zvláštního zákona,7)
i) uchováním výrobních schopností uchování provozuschopných výrobně
technologických zařízení a dokumentace ve vlastnictví dodavatele mobilizační dodávky
nebo dodavatele nezbytné dodávky určených k zahájení nebo rozšíření výroby předmětu
mobilizační nebo nezbytné dodávky a pro jinou výrobu nevyužívaných,
j) infrastrukturou k přípravě a přijetí hospodářských opatření pro
krizové stavy (dále jen "infrastruktura")
1. stavby určené pro účely hospodářských opatření pro krizové stavy
ve vlastnictví České republiky, k nimž má příslušnost hospodařit správní úřad,
2. stavby sloužící pro účely hospodářských opatření pro krizové
stavy, k nimž má Česká republika zřízeno věcné břemeno a které jsou ve vlastnictví
právnických nebo podnikajících fyzických osob,
3. technické zabezpečení staveb podle bodu 1 vnitřními rozvody
inženýrských a telekomunikačních sítí, počínaje přípojkou k veřejnému rozvodu těchto
sítí,
4. technologické vybavení staveb podle bodu 1,
5. pozemní komunikace, dráhy, přístavy a letiště sloužící pro dopravní
obsluhu staveb podle bodu 1.
(2) Dodavatel, který se podílí na splnění nezbytné dodávky, je považován
za dodavatele nezbytné dodávky ve smyslu tohoto zákona.
§ 3
(1) Hospodářská opatření pro krizové stavy jsou přijímána po vyhlášení
krizových stavů a jsou určena
a) k uspokojení základních potřeb fyzických osob na území České republiky
umožňující přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví (dále jen "základní životní
potřeba"),
b) pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních
sborů, záchranných sborů, havarijních služeb a zdravotnické záchranné služby,
c) pro podporu výkonu státní správy.
(2) Přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy organizují správní
úřady.
HLAVA II
PŮSOBNOST ORGÁNŮ V SYSTÉMU HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY
§ 5
Vláda
(1) Vláda v systému hospodářských opatření pro krizové stavy rozhoduje
o
a) bezplatném použití státních hmotných rezerv,
b) použití regulačních opatření,
c) použití opatření systému hospodářské mobilizace.
(2) Vláda schvaluje Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv
k zajištění bezpečnosti České republiky (dále jen ,,Plán"). Plán připravuje a vládě
jednou za 2 roky předkládá Správa státních hmotných rezerv na základě podkladů, které
si vyžádá od ústředních správních úřadů. Správa státních hmotných rezerv předloží
vládě návrh aktualizace Plánu v kratším intervalu, než je uveden ve větě druhé, pokud
pro to existují závažné důvody.
(3) Pro pořízení položek uvedených v Plánu lze využít postupu uvedeného
v § 29 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších
předpisů, jsou-li současně naplněny všechny podmínky v tomto písmenu uvedené.
§ 6
Ústřední správní úřad
(1) Ústřední správní úřad v systému hospodářských opatření pro krizové
stavy v okruhu své působnosti9)
a) vypracovává koncepci hospodářských opatření pro krizové stavy jako
součásti koncepce rozvoje svěřeného odvětví,
b) zpracovává a aktualizuje plán nezbytných dodávek, jako podklad pro
zpracování Plánu,
c) uplatňuje požadavky na vytvoření státních hmotných rezerv u Správy
státních hmotných rezerv,
d) kontroluje přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy u právnických
a podnikajících fyzických osob zapojených do systému nouzového hospodářství nebo
do systému hospodářské mobilizace a poskytuje potřebné informace o hospodářských
opatřeních pro krizové stavy těmto osobám,
e) odpovídá za přípravu činností umožňující uskutečnění regulačních
opatření,
f) se podílí na systému dalšího profesního vzdělávání pracovníků správních
úřadů a dodavatelů mobilizačních dodávek v oblasti hospodářských opatření pro krizové
stavy, který zajišťuje Správa státních hmotných rezerv.
(2) Ústřední správní úřad v okruhu své působnosti zajišťuje nezbytnou
dodávku,
a) kterou krajský úřad nemůže zajistit v rámci svého správního obvodu,
b) jejíž význam přesahuje správní obvod kraje, nebo
c) jedná-li se o podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních
sborů, záchranných sborů, havarijních služeb nebo zdravotnické záchranné služby zřízených
v okruhu jeho působnosti.
§ 7
Orgány kraje
(1) Hejtman kraje (dále jen „hejtman“) zajišťuje připravenost kraje
v systému hospodářských opatření pro krizové stavy; ostatní orgány kraje se na této
připravenosti podílejí. Za tímto účelem hejtman
a) řídí a kontroluje přípravu a provedení hospodářských opatření pro
krizové stavy,
b) zajišťuje přidělení zásob pro humanitární pomoc,
c) nařizuje regulační opatření podle § 21.
(2) Krajský úřad v systému hospodářských opatření pro krizové stavy
a) zpracovává plán nezbytných dodávek kraje s využitím plánů nezbytných
dodávek obcí s rozšířenou působností, jejichž zpracování koordinuje,
b) zabezpečuje nezbytnou dodávku k uspokojení základních životních
potřeb obyvatel kraje,
c) zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření.
(3) Na území hlavního města Prahy plní úkoly krajského úřadu v systému
hospodářských opatření pro krizové stavy Magistrát hlavního města Prahy.
§ 8
Orgány obce s rozšířenou působností
(1) Starosta obce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost správního
obvodu obce s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové
stavy; ostatní orgány obce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností v systému hospodářských
opatření pro krizové stavy
a) zpracovává plán nezbytných dodávek obce s rozšířenou působností,
b) plní úkoly uložené krajským úřadem,
c) zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření.
(3) Na území hlavního města Prahy plní úkoly obecního úřadu obce s rozšířenou
působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavy úřad městské části
stanovené Statutem hlavního města Prahy.
(4) Starosta městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy má v
systému hospodářských opatření pro krizové stavy stejné pravomoci jako starosta obce
s rozšířenou působností.
HLAVA III
SYSTÉM HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY
DÍL 1
Systém nouzového hospodářství
§ 10
(1) Systém nouzového hospodářství zabezpečuje, aby nezbytné dodávky
pro
a) uspokojení základních životních potřeb,
b) podporu činnosti záchranných sborů, havarijních služeb,
zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky,
c) podporu výkonu státní
správy
probíhaly způsobem obvyklým pro období mimo krizové stavy.(2) Nezbytnou dodávku hradí orgán krizového řízení, který o ní rozhodl.
(3) Pokud krajský úřad ve svém správním obvodu nenalezne dodavatele nezbytné
dodávky, uplatní požadavek na její zajištění u toho ústředního správního úřadu, kterému
zvláštní právní předpis10) svěřuje v daném okruhu působnost, (dále jen "věcně příslušný
ústřední správní úřad").
(4) Pokud věcně příslušný ústřední správní úřad prokazatelně nemůže zajistit
nezbytnou dodávku v okruhu své působnosti, požádá Správu státních hmotných rezerv
o vytvoření pohotovostních zásob nebo o uhrazení nákladů na uchování výrobních schopností.
§ 11
Pohotovostní zásoby
(1) Pohotovostní zásoby vytváří Správa státních hmotných rezerv v systému
státních hmotných rezerv24).
(2) O použití pohotovostních zásob rozhoduje vedoucí ústředního správního
úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny. V souladu s
tímto rozhodnutím Správa státních hmotných rezerv poskytne pohotovostní zásoby příjemci,
kterým může být správní úřad nebo orgán územní samosprávy nebo sbor či služba podle
§ 10 odst. 1 písm. b). Příjemce je oprávněn poskytnout pohotovostní zásoby fyzické
nebo právnické osobě nebo jiné organizační složce státu.
(3) Poskytnuté pohotovostní zásoby, mimo zásob, které byly spotřebovány,
je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Po této lhůtě je
příjemce oprávněn užívat poskytnuté pohotovostní zásoby pouze na základě smlouvy
uzavřené se Správou státních hmotných rezerv. Návrh smlouvy zpracuje Správa státních
hmotných rezerv na základě žádosti předložené příjemcem do 60 dnů po zrušení krizového
stavu. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání pohotovostních
zásob neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa státních hmotných rezerv příslušnost
hospodařit11). V případě nevrácení poskytnutých pohotovostních zásob se postupuje
podle právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu.
§ 12
Zásoby pro humanitární pomoc
(1) Zásoby pro humanitární pomoc jsou součástí systému nouzového hospodářství
podle § 10. Jsou vytvářeny Správou státních hmotných rezerv v systému státních hmotných
rezerv.
(2) O vydání zásob pro humanitární pomoc rozhoduje předseda Správy státních
hmotných rezerv na základě požadavku hejtmana nebo starosty obce s rozšířenou působností.
Přidělení zásob pro humanitární pomoc fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací
zajišťuje hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností, kterému byly zásoby
pro humanitární pomoc poskytnuty. Vydané zásoby se neuhrazují, ani nevracejí.
(3) Nakládání se zásobami pro humanitární pomoc se řídí stejnými zásadami
jako nakládání s ostatními složkami státních hmotných rezerv, nestanoví-li zákon
jinak.
DÍL 2
Systém hospodářské mobilizace
§ 13
Mobilizační dodávka
(1) Na základě požadavků ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních
sborů zpracovává a aktualizuje ústřední správní úřad, kterému zvláštní právní předpis12)
svěřuje pravomoc k jejich řízení, (dále jen "objednatel mobilizační dodávky") plán
hospodářské mobilizace. Plán hospodářské mobilizace je podkladem pro zpracování Plánu.
(2) Objednatel mobilizační dodávky o jejím zajištění uzavře s dodavatelem
mobilizační dodávky písemnou smlouvu. Pro zajištění mobilizační dodávky se nepoužije
smlouva o uzavření budoucí smlouvy.
(3) Dodavatel mobilizační dodávky je oprávněn podmínit svoje plnění požadavkem
na zajištění prokazatelně nezbytných materiálních prostředků, případně na finanční
úhradu přípravy mobilizační dodávky, včetně úhrady za uchování výrobních schopností.
Tyto výdaje jsou hrazeny z rozpočtové kapitoly Správy státních hmotných rezerv.
(4) Každé uzavření, změnu nebo zrušení smlouvy o mobilizační dodávce
oznámí smluvní strany věcně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu a Správě státních
hmotných rezerv.
§ 14
Postup po vyhlášení krizového stavu
(1) Dodavatel mobilizační dodávky je povinen přednostně plnit mobilizační
dodávku a neprodleně informovat objednatele mobilizační dodávky o všech okolnostech,
které by mohly přednostní plnění mobilizační dodávky ohrozit nebo znemožnit.
(2) Objednatel mobilizační dodávky je povinen nahradit dodavateli mobilizační
dodávky škodu vzniklou v důsledku prodlení s plněním dodávky, která je předmětem
plnění podle jiné smlouvy, pokud dodavatel mobilizační dodávky prokáže, že mu škoda
vznikla v přímé souvislosti s přednostním plněním mobilizační dodávky a tento důvod
byl jedinou příčinou jeho prodlení s plněním podle jiné smlouvy. Obdobně je objednatel
mobilizační dodávky povinen nahradit dodavateli mobilizační dodávky i úrok z prodlení,
poplatek z prodlení a smluvní nebo jinou pokutu.
§ 15
Plán opatření hospodářské mobilizace
Dodavatel mobilizační dodávky je povinen zpracovat plán opatření
hospodářské mobilizace. Vybrané údaje tohoto plánu předává do 30 dnů po zpracování
objednateli mobilizační dodávky, věcně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu, Správě
státních hmotných rezerv a územně příslušnému krajskému úřadu. Předané údaje je povinen
aktualizovat
a) v době, kdy není vyhlášen žádný z krizových stavů, nejpozději
do 30 dnů ode dne, kdy nastala jejich změna,
b) v době po vyhlášení krizových stavů neprodleně.
§ 16
Subjekt hospodářské mobilizace
(1) Dodavatel mobilizační dodávky může být jmenován subjektem hospodářské
mobilizace. V odůvodněných případech na návrh věcně příslušného ústředního správního
úřadu může být subjektem hospodářské mobilizace jmenován i dodavatel nezbytné dodávky,
který ji zajišťuje pro stav ohrožení státu a válečný stav. Při jmenování subjektu
hospodářské mobilizace se zkoumá, zda mu jeho ekonomická situace a technické předpoklady
umožní plnit mobilizační nebo nezbytnou dodávku v požadovaných termínech a kvalitě
a zda splní požadavky kladené na ochranu utajovaných informací podle zvláštního právního
předpisu.13)
(2) Subjekt hospodářské mobilizace je jmenován a odvolán rozhodnutím
předsedy Správy státních hmotných rezerv. Řízení o jmenování subjektu hospodářské
mobilizace je možné zastavit rovněž v případě, že účastník řízení ani po opakované
výzvě nepředložil potřebné důkazy nebo v průběhu řízení byl zrušen podle zvláštního
právního předpisu.
(3) Subjektu hospodářské mobilizace vydá Správa státních hmotných rezerv
osvědčení o jmenování, kterým se prokazuje třetím osobám při uplatnění svých práv.
Osvědčení je veřejnou listinou. Osvědčení je jeho držitel povinen vrátit Správě státních
hmotných rezerv nejpozději do 30 dnů poté, co rozhodnutí předsedy Správy státních
hmotných rezerv o odvolání subjektu hospodářské mobilizace nabylo právní moci. Při
zrušení právnické osoby nebo po smrti podnikající fyzické osoby je likvidátor, právní
nástupce nebo dědic povinen vrátit osvědčení ve stejné lhůtě.
(4) Důvodem pro odvolání subjektu hospodářské mobilizace jsou tyto
skutečnosti:
a) smlouva podle § 13 odst. 2 pozbude účinnosti,
b)
je vydáno rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku dodavatele mobilizační dodávky,
nebo insolvenční soud zamítne insolvenční návrh proto, že majetek dodavatele mobilizační
dodávky nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení,
c) právnická osoba
byla zrušena podle zvláštního právního předpisu nebo podnikající fyzická osoba zemřela.
(5) Správa státních hmotných rezerv vydá subjektům hospodářské mobilizace
osvědčení o jmenování podle odstavce 3 nejpozději do 1. ledna 2002.
(6) Věcně příslušný ústřední správní úřad, který navrhl jmenování subjektu
hospodářské mobilizace podle odstavce 1 věty druhé, má po dobu, po kterou trvá jmenování
subjektu hospodářské mobilizace, práva a povinnosti objednatele mobilizační dodávky.
§ 17
Postavení subjektu hospodářské mobilizace
Subjekt hospodářské mobilizace je osvobozen od povinnosti poskytnout
věcné prostředky stanovené zvláštním právním předpisem15) a je oprávněn v souladu
s plánem opatření hospodářské mobilizace požadovat pro své zaměstnance zajišťující
mobilizační dodávku zproštění mimořádné služby.16) Subjekt hospodářské mobilizace
uplatní v době před vyhlášením krizových stavů u územně příslušného krajského úřadu
požadavek na zajištění pracovních sil a věcných prostředků nezbytných pro splnění
mobilizační dodávky.
DÍL 3
Státní hmotné rezervy
DÍL 4
Infrastruktura
§ 19
(1) Požadavky na výstavbu infrastruktury vyplývají z krizových plánů.
(2) Požadavky na výstavbu nových objektů infrastruktury k zajištění hospodářských
opatření pro krizové stavy, jejichž výstavba má být hrazena z rozpočtové kapitoly
Správy státních hmotných rezerv, uplatní ústřední správní úřad u Správy státních
hmotných rezerv.
(3) Údržbu objektů infrastruktury zajišťuje správní úřad, který k nim
má příslušnost hospodařit.
DÍL 5
Regulační opatření
§ 20
(1) Regulační opatření slouží ke snížení spotřeby nedostatkových surovin
a výrobků a dodávek služeb nebo k usměrnění spotřeby a dodávek v souladu s krizovými
plány v případech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické
nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné.
(2) Regulační opatření mohou být nařízena jen v případě, že účinku s
nimi spojeného nelze dosáhnout jinak. Mohou být nařízena jen na nezbytně nutnou dobu.
K jejich zrušení musí dojít nejpozději při zrušení krizových stavů.
(3) Pokud na vyhlášený krizový stav bezprostředně navazuje vyhlášení
jiného krizového stavu, může orgán oprávněný k vyhlášení krizového stavu rozhodnout
o ponechání některých dříve nařízených regulačních opatření v platnosti.
§ 21
(1) Za stavu nebezpečí může hejtman nebo starosta obce s rozšířenou
působností v území, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí, uložit právnické osobě
nebo podnikající fyzické osobě, mající bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo
organizační složky podniku v příslušném územním obvodu, povinnost
a) dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich
činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném množství,
b) skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu
nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět,
c) přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní
nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo.
(2) Za stavu nebezpečí může hejtman nařídit
a) regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit
1. způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli,
2. maximální množství zboží, které lze spotřebiteli prodat,
3. okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány
přednostně,
b) regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace
dopravy.
(3) Povinnosti nařízené podle odstavců 1 a 2 jsou krizovými opatřeními
podle § 3 odst. 2 krizového zákona.
(4) Náklady spojené s použitím některého regulačního opatření podle
odstavce 2 včetně zvýšených nákladů, které by osobě uvedené v odstavci 1 jinak nevznikly,
nese správní úřad, který regulační opatření vyhlásil, pokud se s příslušným ústředním
správním úřadem o způsobu jejich úhrady nedohodne jinak. O způsobu úhrady může rozhodnout
rovněž vláda.
(5) Za nouzového stavu, za stavu ohrožení státu a za válečného stavu
může hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností v území, pro které byl vyhlášen
krizový stav, nařídit opatření uvedená v odstavcích 1 a 2, pokud již taková opatření
nenařídila vláda.
§ 22
(1) Za nouzového stavu může vláda nařízením
a) uložit právnickým a podnikajícím fyzickým osobám povinnost ve
stanoveném termínu oznámit vládou určeným správním úřadům aktuální objem zásob ve
stanovených druzích materiálu či věcných prostředcích, aktuální údaje o výrobní či
provozní kapacitě a disponibilních zdrojích pracovních sil,
b) přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat obchodování
s kótovanými cennými papíry,
c) přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat provoz v oblasti
silniční dopravy, drážní dopravy, letecké činnosti provozované v České republice
civilními letadly, provozu na dopravně významné vodní cestě a užívání pozemních komunikací,
a stanovit zvláštní podmínky pro provádění ochrany, údržby a obnovy na pozemních
komunikacích a celostátní dráze,
d) rozšířit nebo omezit distribuci pitné vody a potravin a stanovit
podmínky, za nichž lze změnit organizaci a řízení této distribuce.
(2) Za nouzového stavu může vláda nařízením přijímat také opatření uvedená
v § 21 odst. 1 a 2.
(3) Za nouzového stavu může Ministerstvo zdravotnictví opatřením obecné
povahy rozšířit, omezit nebo zakázat distribuci léčiv, zdravotnických prostředků
nebo diagnostických zdravotnických prostředků in vitro; tím není dotčeno oprávnění
Ministerstva zdravotnictví vydat opatření obecné povahy týkající se distribuce léčiv,
zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro podle
jiných právních předpisů.
(4) Opatření obecné povahy podle odstavce 3 se vydává bez řízení o návrhu
opatření obecné povahy. Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení
na úřední desce Ministerstva zdravotnictví a vyvěšuje se na dobu nejméně 15 dnů.
Ministerstvo zdravotnictví zašle toto opatření obecné povahy Státnímu ústavu pro
kontrolu léčiv, který jej bezodkladně vyvěsí na své úřední desce na dobu nejméně
15 dnů. Toto opatření obecné povahy v den následující po dni nabytí jeho účinnosti
opatří Ministerstvo zdravotnictví záznamem o jeho účinnosti.
(5) Zjistí-li Státní ústav pro kontrolu léčiv, že pominuly nebo se změnily
důvody pro vydání opatření obecné povahy podle odstavce 3, podá o tom bezodkladně
informaci Ministerstvu zdravotnictví společně s podklady, které jej k tomuto závěru
vedou.
(6) Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro vydání opatření obecné
povahy podle odstavce 3, Ministerstvo zdravotnictví je bezodkladně zruší nebo změní;
odstavec 4 se použije obdobně.
§ 23
(1) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může vláda nařízením
a) omezit, zakázat či přikázat vývoz a dovoz vybraných druhů zboží,
b) upravit na stavbách, které určí, průběh stavebních prací včetně
jejich přerušení, omezit u vybraných staveb jejich zahajování,
c) na návrh guvernéra České národní banky omezit nebo zakázat nakládání
s peněžními prostředky na účtech u osob oprávněných poskytovat platební služby.
(2) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může vláda nařízením přijímat
také opatření uvedená v § 21 odst. 1 a 2 a v § 22 odst. 1.
(3) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může guvernér České
národní banky rozhodnutím vyhlášeným formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních
smluv
a) rozhodnout o zásadních měnově politických opatřeních18),
b) stanovit kurs české koruny vůči cizím měnám,
c) omezit nebo zakázat bezhotovostní a hotovostní převody mezi poskytovateli
finančních služeb,
d) přerušit správní řízení vedená Českou národní bankou,
e) omezit nebo zakázat výkon činností povolených Českou národní bankou,
f) omezit nebo zakázat nákup a vývoz devizových hodnot25) a čerpání
prostředků z devizových účtů, zavést nabídkovou povinnost devizových hodnot a stanovit
její rozsah,
g) omezit nebo zakázat osobám oprávněným poskytovat platební služby
poskytování úvěrů a prodej úvěrových produktů,
h) omezit nebo zakázat vývoz české koruny.
(4) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může Ministerstvo zdravotnictví
vydat opatření obecné povahy podle § 22 odst. 3.
HLAVA IV
KONTROLA
§ 24
(1) Správní úřad kontroluje ve své působnosti přípravu hospodářských opatření
pro krizové stavy a po vyhlášení krizových stavů jejich plnění a účinnost.
(2) Správa státních hmotných rezerv kontroluje správní úřady, subjekty
hospodářské mobilizace a dodavatele mobilizačních a nezbytných dodávek v celém rozsahu
přípravy plánovaných hospodářských opatření pro krizové stavy a prověřuje jejich
plnění a účinnost. Kontroluje rovněž využívání finančních prostředků přidělených
z její rozpočtové kapitoly právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zapojeným do
systému hospodářských opatření pro krizové stavy.
HLAVA V
PŘESTUPKY
§ 25
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1, § 23 odst. 3 písm.
f) nebo § 23 odst. 3 písm. h), nebo
b) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 2 písm. b) nebo §
22 odst. 1 písm. c).
(2) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).
(3) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice pokuty
uvedené v odstavci 2 písm. b) zvyšuje na dvojnásobek.
§ 25a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že
a) nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1, 3 nebo 4,
b) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 1 nebo 2 nebo § 22
odst. 1 nebo 3,
c) jako subjekt hospodářské mobilizace použije osvědčení o jmenování
v rozporu s § 17,
d) v rozporu s § 16 odst. 3 nevrátí osvědčení o jmenování subjektem
hospodářské mobilizace nebo takové osvědčení použije v době, kdy rozhodnutí o odvolání
subjektu hospodářské mobilizace nabylo právní moci, nebo
e) nepředá nebo neaktualizuje vybrané údaje podle § 15.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
c) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo
d),
d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e).
(3) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice pokuty
uvedené v odstavci 2 písm. b) až d) zvyšuje na dvojnásobek.
§ 26
Společná ustanovení k přestupkům
(1) Do promlčecí doby se nezapočítává doba stavu ohrožení státu nebo válečného
stavu.
(2) Přestupky podle § 25 odst. 1 a § 25a odst. 1 písm. a) a b) projednává
a) obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu
v případech regulačních opatření nařízených starostou obce s rozšířenou působností,
b) krajský úřad ve svém správním obvodu v případech regulačních opatření
nařízených hejtmanem,
c) Česká národní banka v případech regulačních opatření vyhlášených
guvernérem České národní banky,
d) ústřední správní úřad podle své působnosti v případech nařízení
vlády,
e) Ministerstvo zdravotnictví v případech opatření obecné povahy podle
§ 22 odst. 3.
(3) Přestupky podle § 25a odst. 1 písm. c) až e) projednává v prvním stupni
Správa státních hmotných rezerv.
(4) Uložení pokuty podle § 25 a 25a nezbavuje povinnou osobu povinnosti
odstranit ve lhůtě stanovené příslušným správním úřadem protiprávní stav.
HLAVA VI
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 27
(1) Každý, komu jsou podle tohoto zákona sděleny informace, je povinen
zajistit jejich ochranu před zneužitím.22)
(2) Z povinnosti poskytovat informace jsou vyjmuty informace chráněné zvláštním
právním předpisem.23)
§ 27a
Působnosti stanovené hejtmanovi, krajskému úřadu, starostovi obce s rozšířenou
působností nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou
výkonem přenesené působnosti.
§ 27b
Správní úřady při přípravě a přijetí opatření podle tohoto zákona využívají
informační systémy pro podporu hospodářských opatření pro krizové stavy. Informační
systémy pro podporu hospodářských opatření pro krizové stavy musí splňovat pravidla
obdobně jako informační systémy krizového řízení podle krizového zákona.
§ 27c
V době krizového stavu se na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto
zákona nevztahuje správní řád, s výjimkou základních zásad činnosti správních orgánů;
to neplatí, jde-li o rozhodování a ukládání povinností podle § 16, 25, 25a nebo 26
tohoto zákona a o vydání opatření obecné povahy podle § 22 odst. 3 tohoto zákona.
§ 28
U subjektů hospodářské mobilizace stanovených podle dosavadních právních
předpisů, které do 1 roku od účinnosti tohoto zákona nebudou jmenovány postupem podle
tohoto zákona, jejich postavení subjektu hospodářské mobilizace zaniká.
§ 29
Správa státních hmotných rezerv stanoví vyhláškou
a) kritéria výběru
subjektu hospodářské mobilizace a postup při jeho jmenování a odvolání,
b) výčet vybraných
údajů, které objednatel a dodavatel mobilizační dodávky poskytují příslušným správním
úřadům,
c) obsah a postup zpracování plánu nezbytných dodávek,
d) obsah a postup zpracování
plánu opatření hospodářské mobilizace a postup dodavatele mobilizační dodávky při
uplatnění požadavku na materiální, organizační nebo finanční zabezpečení,
e) obsah
a postup zpracování plánu hospodářské mobilizace a postup objednatele mobilizační
dodávky při uplatnění požadavku vyplývajícího z tohoto plánu u Správy státních hmotných
rezerv.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv
§ 30
Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění
zákona č. 272/1996 Sb. a zákona č. 189/1999 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odstavec 1 zní:
"(1) Správa státních hmotných rezerv (dále jen "Správa") je ústředním orgánem
státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných
rezerv.".
2. § 3 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:
"§ 3
Správa zabezpečuje financování hospodářských opatření pro krizové stavy
a financování, obměnu, záměnu, půjčku, uvolnění, nájem, prodej, skladování, ochraňování
a kontrolu státních hmotných rezerv a podle požadavků krizových plánů i jejich pořizování.
Správa plní další úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.1) Tyto činnosti zajišťuje
v součinnosti s ostatními ústředními orgány státní správy.
1) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné
nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy).".
3. § 4 včetně poznámek pod čarou č. 2), 2a), 2b) a 2c) zní:
"§ 4
(1) Z hlediska účelu se státní hmotné rezervy člení na hmotné rezervy,
mobilizační rezervy, pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc.
(2) Hmotné rezervy tvoří vybrané základní suroviny, materiály, polotovary
a výrobky. Jsou určeny pro zajištění obranyschopnosti a obrany státu, pro odstraňování
následků krizových situací a pro ochranu životně důležitých hospodářských zájmů státu.
(3) Mobilizační rezervy tvoří vybrané základní suroviny, materiály, polotovary,
výrobky, stroje a jiné majetkové hodnoty určené pro zajišťování mobilizačních dodávek.2)
(4) Pohotovostní zásoby tvoří vybrané základní materiály a výrobky, určené
k zajištění nezbytných dodávek2a) pro podporu obyvatelstva, činnosti havarijních
služeb a hasičských záchranných sborů po vyhlášení krizových stavů,2b) v systému
nouzového hospodářství,2c) kterou nelze zajistit obvyklým způsobem.
(5) Zásoby pro humanitární pomoc tvoří vybrané základní materiály a výrobky
určené po vyhlášení krizových stavů k bezplatnému poskytnutí fyzické osobě vážně
materiálně postižené.
(6) Tvorba státních hmotných rezerv je součástí krizových plánů.
2) § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních
pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.
2a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb.
2b) § 1 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb.
2c) § 10 až 12 zákona č. 241/2000 Sb.".
4. V § 7 odst. 1 se slova "státních hmotných rezerv a skladů určených
pro jejich uskladnění" nahrazují slovy "majetku, k němuž má Správa právo hospodaření".
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
§ 33
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb.,
zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č.
323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb.,
zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995
Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona
č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997
Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona
č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999
Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona
č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb.,
zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb. a zákona č.
132/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 24 odst. 2 se na konci písmene zj) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
se písmeno zk), které zní:
"zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn orgánu
krizového řízení.".
2. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který včetně poznámky pod čarou č. 36b)
zní:
"§ 39a
Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda
České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením
v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu36b)
a) provést úpravy sazeb daně,
b) osvobodit od daně příjmy ze služebního poměru příslušníků
ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců hasičských
záchranných sborů a havarijních služeb za činnost v těchto složkách,
c) osvobodit
od daně z příjmů právnických osob ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a
havarijní služby.
36b) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o
změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).".
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 34
V § 12 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona
č. 273/1994 Sb., se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec
2, který včetně poznámky pod čarou č. 6) zní:
"(2) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda
České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením
v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu6)
a)
provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku,
b) osvobodit od
poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a
havarijní službu.
6) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).".
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o soudních poplatcích
§ 35
V § 16 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č.
36/1995 Sb., se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 6) zní:
"(3) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda
České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením
v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu6)
a)
provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku,
b) osvobodit od
poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a
havarijní službu.
6) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).".
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o dani silniční
§ 36
V § 17 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993
Sb., se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 7a) zní:
"(3) Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda
České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením
v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu7a)
a)
provést úpravu sazeb daně,
b) zcela nebo částečně osvobodit od daně vozidla používaná
k zajištění akcí v rámci vyhlášeného stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
7a) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).".
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.IV zákona č. 323/2023 Sb.
Přechodné ustanovení
Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti
České republiky podle § 5 odst. 2 zákona č. 241/2000 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží Správa státních hmotných rezerv vládě ke
schválení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový
zákon).
2) Čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
3) Čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.
4) Čl. 43 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
5) § 29 zákona č. 240/2000 Sb.
6) § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb.
7) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
8) § 4 a 5 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv,
ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní
správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
10) Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995
Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákon č. 359/1992
Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 97/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový
zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 7 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb.
12) Například § 11 odst. 3, § 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, § 3 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti.
15) § 19 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
16) § 49 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních
úřadech (branný zákon).
17) § 4 až 6 zákona č. 97/1993 Sb.
18) § 5 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
19) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
22) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů.
23) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 97/1993 Sb.
25) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších
předpisů.