238/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 28. června 2000
o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů
Změna: 586/2004 Sb.
Změna: 413/2005 Sb.
Změna: 362/2003 Sb., 264/2006 Sb.
Změna: 189/2006 Sb., 260/2008 Sb.
Změna: 160/2013 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY
HLAVA I
ORGANIZACE, ŘÍZENÍ A ÚKOLY HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY
§ 1
(1) Zřizuje se Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen "hasičský
záchranný sbor"), jehož základním posláním je chránit životy a zdraví obyvatel a
majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech.1)
(2) Hasičský záchranný sbor plní úkoly v rozsahu a za podmínek stanovených
zvláštními právními předpisy.1),2) ,3)
(3) Hasičský záchranný sbor při plnění svých úkolů spolupracuje se správními
úřady a jinými státními orgány, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami,
s mezinárodními organizacemi a zahraničními subjekty. Předmětem spolupráce je zejména
stanovení práv a povinností při vzájemném poskytování pomoci a informací při mimořádných
událostech, pokud tomu nebrání ustanovení jiných právních předpisů nebo povinnost
mlčenlivosti.
(4) Hasičský záchranný sbor je oprávněn uzavírat jménem České republiky
se všemi subjekty uvedenými v odstavci 3 dohody upravující bližší podmínky a způsob
vzájemné spolupráce.
§ 2
(1) Hasičský záchranný sbor tvoří
a) generální ředitelství hasičského
záchranného sboru (dále jen "generální ředitelství"), které je součástí Ministerstva
vnitra (dále jen "ministerstvo"),
b) hasičské záchranné sbory krajů,
c) záchranný útvar,
d)
Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku.
(2) Sídlo kraje je sídlem hasičského záchranného sboru kraje, s výjimkou
Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, jehož sídlem je Kladno.
(3) Pokud zvláštní právní předpis stanoví v mezích úkolů hasičského záchranného
sboru působnost ministerstva, vykonává ji generální ředitelství.
(4) Ministerstvo zřizuje na úrovni generálního ředitelství operační a informační
středisko. Hasičský záchranný sbor kraje zřizuje operační a informační střediska
jako součást hasičského záchranného sboru kraje.
(5) V čele generálního ředitelství je generální ředitel hasičského záchranného
sboru (dále jen "generální ředitel").
(6) V čele hasičského záchranného sboru kraje je ředitel hasičského záchranného
sboru kraje (dále jen "krajský ředitel").
(7) Generální ředitelství řídí
a) hasičské záchranné sbory krajů, které jsou organizačními složkami
státu a účetními jednotkami; jejich příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly
ministerstva,
b) záchranný útvar, který je organizační složkou státu a účetní jednotkou;
jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.
(8) Generální ředitelství a hasičské záchranné sbory krajů zřizují vzdělávací,
technická a účelová zařízení hasičského záchranného sboru.
§ 2a
Záchranný útvar plní zejména mimořádné úkoly hasičského záchranného sboru
a k tomu provádí výcvik. Dále provádí výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění
a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů.
§ 3
(1) Úkoly hasičského záchranného sboru plní příslušníci hasičského záchranného
sboru ve služebním poměru (dále jen "příslušník") a občanští zaměstnanci hasičského
záchranného sboru v pracovním poměru (dále jen "občanský zaměstnanec").
(2) Celkové početní stavy příslušníků a občanských zaměstnanců stanoví
vláda.
§ 3a
Úhrada nákladů zásahu
(1) Hasičskému záchrannému sboru kraje, záchrannému útvaru a zřizovateli
jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, která je zařazena do seznamu jednotek v
rámci nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území
kraje jednotkami požární ochrany, a která zasahovala na výzvu operačního a informačního
střediska hasičského záchranného sboru kraje, se uhradí náklady vzniklé
a) úmyslným jednáním osoby, s výjimkou jednání osoby nesvéprávné nebo osoby, která
s ohledem na duševní poruchu není způsobilá ovládnout své jednání a posoudit jeho
následky, nebo
b) při jeho zásahu u dopravní nehody.
(2) Náklady podle odstavce 1 jsou hrazeny za každou započatou hodinu zásahu
paušální částkou. Jejich úhradou není dotčeno právo na úhradu obdobných nákladů podle
jiného právního předpisu.
(3) Pro účely úhrady nákladů podle odstavce 1 příslušný orgán, který ve
věci rozhodl, poskytne bez zbytečného odkladu příslušnému hasičskému záchrannému
sboru kraje nebo záchrannému útvaru pravomocné rozhodnutí nebo pravomocný rozsudek,
nezbytné k uplatnění práva na náhradu nákladů podle odstavce 1. To neplatí, pokud
toto poskytnutí může ohrozit účel jiného trestního řízení. Povinnost poskytnout údaje
nezbytné k uplatnění práva na náhradu nákladů podle odstavce 1 platí obdobně i pro
Českou kancelář pojistitelů, jde-li o případ podle odstavce 1 písm. b). Tyto údaje
se poskytují bezplatně.
(4) V případě podle odstavce 1 písm. b) uplatňuje hasičský záchranný
sbor náhradu nákladů přímo proti
a) příslušné pojišťovně, která uzavřela pojistnou smlouvu podle zákona upravujícího
pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se vozidla, jehož provozem byla
způsobena újma,
b) České kanceláři pojistitelů, pokud byla provozem vozidla způsobena újma, kterou
je tato kancelář povinna nahradit z garančního fondu, nebo
c) Ministerstvu financí, pokud byla újma způsobena provozem tuzemského vozidla s
výjimkou z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
(5) Pokud vznikl mezi osobami podle odstavce 4 spor o tom, kdo má uhradit
náklady podle odstavce 1 písm. b), uhradí je Česká kancelář pojistitelů. Vyplyne-li
z dalšího šetření, že plnění mělo být zcela nebo částečně poskytnuto pojišťovnou,
popřípadě Ministerstvem financí, jsou pojišťovna, popřípadě toto ministerstvo, povinny
České kanceláři pojistitelů poskytnutou úhradu nákladů nahradit. Náhradu nákladů
podle odstavce 1 uplatňuje hasičský záchranný sbor kraje nebo záchranný útvar i za
zřizovatele jednotky sboru dobrovolných hasičů obce. Náhrada těchto nákladů se zasílá
na účet příslušného hasičského záchranného sboru kraje, záchranného útvaru nebo zřizovatele
jednotky sboru dobrovolných hasičů obce; bližší údaje k těmto účtům se sdělují České
kanceláři pojistitelů.
(6) Vláda stanoví nařízením paušální výši úhrady nákladů za každou započatou
hodinu zásahu podle odstavce 1.
HLAVA II
PRÁVA A POVINNOSTI PŘÍSLUŠNÍKŮ
DÍL 1
Oprávnění příslušníků
§ 4
(1) Příslušník je oprávněn, vyžaduje-li to účinné zabezpečení plnění
úkolů hasičského záchranného sboru, vyzvat každého, aby nevstupoval na určená místa
nebo aby se podrobil omezením vyplývajícím z provedení služebního zásahu (dále jen
"zásah"); zásahem se rozumí zejména ochranná, záchranná a likvidační opatření prováděná
hasičským záchranným sborem. Každý je povinen výzvy příslušníka uposlechnout. Příslušník
je oprávněn vyzvat osobu, která se nepodřídí stanoveným omezením, aby prokázala svoji
totožnost, a tato osoba je povinna výzvě vyhovět.
(2) Příslušník s odpovídající odbornou způsobilostí4) je oprávněn v souvislosti
se zajišťováním bezpečnosti osob a ochrany majetku používat výbušniny a výbušné předměty.
(3) Příslušník je oprávněn požadovat od právnických a fyzických osob
informace potřebné k plnění základních úkolů hasičského záchranného sboru.
§ 5
(1) Příslušníci jsou oprávněni provádět potřebná zjištění a služební
úkony (dále jen "úkon"), nahlížet do příslušné dokumentace a požadovat potřebnou
součinnost; úkonem se rozumí činnost prováděná při výkonu státní správy v oboru působnosti
hasičského záchranného sboru. Při provádění úkonů jsou příslušníci oprávněni ke vstupu
do objektů a zařízení a ke vstupu na nemovitost na dobu nutnou k řádnému provedení
těchto činností.
(2) Příslušník je k provedení zásahu, který nesnese odkladu, oprávněn
otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor a vstoupit do něj. Při tom je povinen zajistit
přítomnost nezúčastněné osoby, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Po provedení zásahu
je příslušník povinen neprodleně vyrozumět orgány Policie České republiky.
(3) O vstupu do vojenských objektů, do objektů Policie České republiky,
Bezpečnostní informační služby, Vězeňské služby České republiky a Celní správy České
republiky platí zvláštní právní předpisy.5)
DÍL 2
Zvláštní povinnosti příslušníků
§ 6
(1) Příslušník je i v době mimo službu povinen provést zásah, popřípadě
učinit jiná opatření k provedení zásahu.
(2) Příslušník není povinen provést zásah, jestliže
a) je pod vlivem
léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání,
b)
není k jeho provedení odborně vyškolen ani vycvičen nebo vybaven odpovídajícími technickými
prostředky, přičemž povaha zásahu takové odborné vyškolení, vycvičení nebo vybavení
technickými prostředky vyžaduje.
(3) Při provádění zásahu nebo úkonu je příslušník povinen dbát, aby v
souvislosti s touto činností nevznikla osobám bezdůvodná újma a aby případný zásah
do jejich práv a svobod nepřekročil míru nutnou k dosažení účelu prováděného zásahu
nebo úkonu. Je rovněž povinen dbát, aby na majetku, který je předmětem zásahu, nevznikly
odcizením nebo poškozením škody, kterým lze zabránit, a to do doby jeho převzetí
vlastníkem, uživatelem nebo Policií České republiky.
DÍL 3
Služební stejnokroj příslušníků a prokazování příslušnosti k hasičskému
záchrannému sboru
§ 7
Služební stejnokroj s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému
sboru je oprávněn nosit jen příslušník.
§ 8
(1) Příslušnost k hasičskému záchrannému sboru prokazuje příslušník služebním
stejnokrojem, služebním průkazem nebo ústním prohlášením "hasičský záchranný sbor".
(2) Ústním prohlášením "hasičský záchranný sbor" prokazuje příslušník
svou příslušnost k hasičskému záchrannému sboru pouze v případech, kdy okolnosti
zásahu nedovolují prokázat příslušnost ostatními způsoby uvedenými v odstavci 1.
Příslušník se prokáže ihned, jakmile to okolnosti zásahu dovolí.
(3) Při úkonech prokazuje příslušník příslušnost k hasičskému záchrannému
sboru služebním průkazem.
§ 9
(1) Přestupku podle tohoto zákona se dopustí ten, kdo na veřejném nebo
veřejnosti přístupném místě neoprávněně užívá služební stejnokroj s označením příslušnosti
k hasičskému záchrannému sboru.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
(3) Přestupek podle odstavce 1 projednává hasičský záchranný sbor kraje.
Odvolacím orgánem je generální ředitelství.
(4) Na přestupek podle odstavce 1 a jeho projednávání se jinak vztahují
zvláštní zákony.6)
HLAVA III
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ
§ 19
(1) Příslušníci, občanští zaměstnanci a osoby pověřené plněním úkolů podle
zvláštních zákonů1),2),3) jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které
v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými
osobami. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení služebního nebo pracovního poměru
anebo po splnění úkolu.
(2) O zproštění mlčenlivosti a jeho rozsahu rozhoduje
a) ministr nebo
jím pověřená osoba, jde-li o generálního ředitele,
b) generální ředitel nebo jím pověřená
osoba, jde-li o podřízené příslušníky,
c) ředitel hasičského záchranného sboru kraje,
jde-li o podřízené příslušníky nebo o osoby uvedené v odstavci 1.
(3) Zvláštní právní předpisy o ochraně utajovaných informací tím nejsou
dotčeny8).
§ 20
(1) Práva a povinnosti z ředitelství Hasičského záchranného sboru České
republiky přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na generální ředitelství.
Práva a povinnosti z hasičských záchranných sborů okresů, hlavního města Prahy a
měst Brna, Ostravy a Plzně přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na příslušné
hasičské záchranné sbory krajů.
(2) Pokud se v právních předpisech používá pojem "hasičský záchranný sbor
okresu", rozumí se tím hasičský záchranný sbor kraje. Pokud se v právních předpisech
používá pojem "ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky", rozumí
se tím generální ředitelství.
(3) Užívací vztahy k nemovitým a movitým prostředkům ve vlastnictví hlavního
města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně, užívaným dosud hasičskými záchranným sbory
těchto měst, se po nabytí účinnosti tohoto zákona nemění, a to až do doby nabytí
platnosti smluv o sdružení, kterými budou zřízeny společné jednotky požární ochrany,
uzavřených podle zvláštního zákona.9) Pokud smlouvy o sdružení nebudou z důvodů na
straně státu uzavřeny do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je ministerstvo
povinno provést s těmito městy majetkové vypořádání.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
§ 30
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona
č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995
Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona
č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000
Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona
č. 155/2000 Sb. a zákona č. 159/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 9 odst. 1 písm. b) se za slova "příslušníků Policie České republiky"
vkládají slova " , příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky".
2. V § 110 odst. 1 větě druhé se za slova "útvaru Policie České republiky"
vkládají slova "anebo u Hasičského záchranného sboru České republiky".
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti
§ 31
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993
Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona
č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995
Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona
č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb. a zákona č. 132/2000
Sb., se mění takto:
V § 25 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
"(4) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky Hasičského záchranného
sboru České republiky s těmito odchylkami:
a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává
působnost Česká správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím Ministerstvo vnitra,
b)
tam, kde se v těchto ustanoveních hovoří o organizaci a malé organizaci, rozumí se
tím příslušný orgán Hasičského záchranného sboru České republiky.".
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II zákona č. 260/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se převádí systemizovaná místa určená
pro vojáky z povolání z vojenského záchranného útvaru Armády České republiky, který
je určen rozhodnutím vlády, na Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen
„Hasičský záchranný sbor“).
2. Vojákovi z povolání zařazenému na systemizovaném místě, které je převáděno
podle bodu 1, zaniká dnem účinnosti tohoto zákona služební poměr vojáka z povolání
a vzniká služební poměr příslušníka Hasičského záchranného sboru. Zánik služebního
poměru vojáka z povolání a vznik služebního poměru příslušníka Hasičského záchranného
sboru nastává za podmínky, že voják z povolání s touto změnou vysloví souhlas a svým
podpisem stvrdí text služebního slibu příslušníka bezpečnostního sboru. Zánik služebního
poměru podle tohoto zákona má stejné důsledky jako zánik služebního poměru vojáka
z povolání propuštěním podle § 19 odst. 1 písm. e) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích
z povolání.
3. Příslušníkovi uvedenému v odstavci 2, který bude ustanoven na služební
místo, pro které splňuje stanovený stupeň vzdělání, vznikne služební poměr příslušníka
Hasičského záchranného sboru na dobu neurčitou a bude jmenován do služební hodnosti
stanovené pro toto služební místo. Příslušníka uvedeného v odstavci 2 lze ustanovit
na služební místo, pro které nesplňuje stanovený stupeň vzdělání, a jmenovat do služební
hodnosti stanovené pro toto služební místo, nejdéle však na dobu 6 let, jestliže
nesplňuje vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, nejdéle na 4
roky, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu
nebo vyšší odborné vzdělání, nebo nejdéle na 5 let, jestliže nesplňuje střední vzdělání
s maturitní zkouškou. Tento příslušník se stává příslušníkem ve služebním poměru
na dobu určitou v délce odpovídající době ustanovení na služební místo podle věty
předchozí.
4. Řízení ve věcech služebního poměru vojáků z povolání uvedených v odstavci
2, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č.
221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
5. Dnem účinnosti tohoto zákona přechází majetek, který sloužil k plnění
úkolů vojenského záchranného útvaru Armády České republiky, uvedeného v bodu 1, z
Ministerstva obrany na záchranný útvar Hasičského záchranného sboru. Z Ministerstva
obrany na Ministerstvo vnitra se převádí odpovídající část prostředků státního rozpočtu
vynakládaných na tento vojenský záchranný útvar.
1) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých
zákonů.
2) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový
zákon).
3) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě,
ve znění pozdějších předpisů.
5) Například zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České
republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační
službě, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených
silách České republiky, § 29 odst. 3 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany
České republiky.
6) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon
č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky,
ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti.
9) § 69a odst. 1 a 2 zákona č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 237/2000 Sb.
10) § 4 odst. 3 písm. b) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).