238/1991 Sb. o odpadech

Schválený:
238/1991 Sb.
ZÁKON
ze dne 22. května 1991
o odpadech
Změna: 300/1995 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
 
ČÁST PRVNÍ
Obecná ustanovení
 
§ 1
Působnost zákona
(1) Zákon stanoví práva a povinnosti orgánů státní správy a povinnosti právnických a fyzických osob při nakládání s odpady.
(2) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, vztahuje se tento zákon též na nakládání
a) s odpadními a zvláštními vodami, 1)
b) s látkami znečišťujícími ovzduší, 2)
c) s odpady drahých kovů, 3)
d) s radioaktivními odpady, 4)
e) s odpady ukládanými v podzemních prostorech, 5)
f) s odvaly, výsypkami a odkališti, 6)
g) s konfiskáty živočišného původu. 7)
 
§ 2
Základní pojmy
(1) Odpadem je věc, které se chce její majitel (§ 1 odst. 1 zákona) zbavit, nebo též movitá věc, jejíž odstranění (zneškodnění) je nutné z hlediska péče o zdravé životní podmínky a ochrany životního prostředí. Kategorizace a katalog odpadů dohodnutý s příslušnými ústředními orgány státní správy vyhlásí Federální výbor pro životní prostředí jako opatření ve Sbírce zákonů.8)
(2) Zvláštní odpad je takový odpad, který vyžaduje zvláštní režim při nakládání s ním, zejména z důvodů národohospodářských nebo ochrany životního prostředí.
(3) Nebezpečný odpad je takový zvláštní odpad, který má některou z vlastností uvedených v příloze k tomuto zákonu, a je tím nebezpečný pro zdraví obyvatelstva nebo životní prostředí.
(4) Odpad zařazený podle zvláštního předpisu1a) současně jako odpad zvláštní a nebezpečný se považuje za odpad nebezpečný. To neplatí v případě, pokud původce stanoveným způsobem prokáže, že takový odpad nemá nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze tohoto zákona.
(5) Druhotnou surovinou je surovina nebo materiál získaný z odpadu, který je způsobilý k dalšímu hospodářskému nebo jinému využití; zůstává přitom odpadem až do dalšího zpracování.
(6) Odpadovým hospodářstvím se rozumějí činnosti zaměřené na předcházení a omezování vzniku odpadů a na nakládání s odpady.
(7) Nakládáním s odpady je jakákoliv činnost, jejímž předmětem jsou odpady, zejména shromažďování, přeprava, skladování a zneškodňování odpadů, včetně péče o místo zneškodňování, sběr, výkup, úpravu, třídění, zpracování a využívání odpadů jako zdrojů druhotných surovin a energie.
(8) Původcem odpadů (dále jen "původce") je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpad vznikající na území obce se za původce považuje tato obec.
(9) Vývozcem odpadů je podle tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, která sama nebo prostřednictvím dopravce vyváží nebo chce vyvézt odpady přes hranice státu. 9)
(10) Zneškodňování odpadů je zejména jejich ukládání, spalování nebo neutralizace, při němž poškozování životního prostředí nebo ohrožování zdraví lidí nepřesáhne míru stanovenou zvláštními předpisy.10)
 
§ 3
Základní ustanovení
(1) Právnické a fyzické osoby odpovídají za nakládání s odpady a jsou povinny vznik odpadů co nejvíce omezovat.
(2) Při nakládání s odpady je každý povinen chránit zdraví obyvatelstva a životní prostředí; přitom je povinen vytvářet předpoklady pro využívání a zneškodňování odpadů.
(3) Právnické a fyzické osoby ukládají nebo zneškodňují odpady jen v prostorech, objektech a zařízeních (dále jen "zařízení") k tomu určených.
(4) Dovoz odpadů na území České a Slovenské Federativní Republiky za účelem jejich zneškodnění je zakázán. Tento zákaz neplatí při současném splnění těchto podmínek:
a) dovoz odpadů se uskutečňuje v souladu se smlouvou o poskytnutí ověřené technologie pro zneškodňování těchto odpadů, odpovídající světové úrovni stavu vědy a techniky, československé straně,
b) příslušná technologie byla již uvedena na území České republiky nebo Slovenské republiky do trvalého provozu,
c) budou zneškodněny veškeré dovezené odpady a zároveň dojde k podstatnému snížení celkového množství nebo stupně nebezpečnosti obdobných odpadů vzniklých na území České a Slovenské Federativní Republiky,
d) příslušný orgán státní správy vysloví s dovozem, přepravou a skladováním těchto odpadů souhlas.
(5) Dovoz odpadů k jejich využití jako druhotné suroviny je přípustný jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy České republiky nebo Slovenské republiky (dále jen "příslušný orgán státní správy"); tím nejsou dotčeny zvláštní předpisy. 9)
(6) Zakázáno je vyvážet nebezpečné odpady, pokud dovážející nebo tranzitní stát nedá písemný souhlas k dovozu, popřípadě tranzitu těchto odpadů. Vývoz nebezpečných odpadů vyžaduje souhlas příslušného orgánu státní správy. Pokud budou vyvážené nebezpečné odpady vráceny zpět, je vývozce odpadů povinen na své náklady zajistit jejich zneškodnění.
(7) Tranzitní přeprava odpadů přes území České a Slovenské Federativní Republiky je přípustná jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy.
(8) Souhlas k dovozu (odstavce 4 a 5), k vývozu (odstavec 6) a k tranzitní přepravě (odstavec 7) odpadu obsahuje podmínky a dobu, na kterou se uděluje. Souhlas lze odejmout, pokud právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo nedodrží podmínky stanovené v souhlasu. Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí souhlasu nemá odkladný účinek.
(9) Účastníkem řízení o udělení souhlasu nebo o jeho odnětí podle odstavce 8 je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která žádá o udělení souhlasu nebo které se souhlas odnímá.
 
ČÁST DRUHÁ
Oprávnění a povinnosti příslušných orgánů státní správy a povinnosti právnických a fyzických osob ve věcech odpadového hospodářství
ODDÍL I
Oprávnění a povinnosti příslušných orgánů státní správy
 
§ 4
(1) Příslušné orgány státní správy dávají souhlas
a) k provozování zařízení ke zneškodňování odpadů,
b) k nakládání s nebezpečným odpadem,
c) k vydání provozního řádu zařízení ke zneškodňování odpadů podle § 8 tohoto zákona,
d) k podnikání v oblasti nakládání s odpady,
e) k dovozu odpadů pro jiné účely než je jejich zneškodnění,
f) k vývozu nebezpečných odpadů,
g) k tranzitní přepravě odpadů přes území České a Slovenské Federativní Republiky.
(2) Příslušné orgány státní správy dávají vyjádření
a) ke zřízení zařízení ke zneškodňování odpadů,
b) při výstavbě dotýkající se odpadového hospodářství již ve stadiu zpracování zadání stavby 11) nebo jeho změn,
c) k připravovaným změnám výrobního procesu nebo výroby související se změnou nakládání s odpady.
(3) Orgány státní správy vydávající podle jiných právních předpisů rozhodnutí o umístění, povolení či užívání staveb, zařízení nebo činností uvedených v odstavci 1 nevydají toto rozhodnutí, pokud nebude žadatelem předložen souhlas podle odstavce 1, nebo vyjádření podle odstavce 2.
(4) Příslušný orgán státní správy je oprávněný
a) schvalovat programy odpadového hospodářství,
b) uložit provozovateli zařízení ke zneškodňování odpadů, aby v odůvodněných případech za úhradu zneškodnil určený odpad [§ 8 odst. 2 písm. e)],
c) uložit tomu, kdo poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě, opatření k odstranění protiprávního stavu; odpovědnost za škodu nebo trestní odpovědnost tím není dotčena,
d) zastavit činnost organizace podle § 9 tohoto zákona.
(5) Příslušný orgán státní správy je povinen na požádání původce poskytnout informace o existenci a sídlech zařízení vhodných ke zneškodnění jím vyprodukovaného odpadu.
(6) Na vyjádření příslušného orgánu státní správy podle odstavce 2 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. 12)
(7) Nebezpečné vlastnosti odpadu uvedené v příloze k tomuto zákonu ověřuje právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikatelské činnosti autorizovaná nebo akreditovaná podle zvláštních předpisů12a) k ověřování nebezpečných vlastností uvedených v příloze tohoto zákona a uvedená v seznamu vydaném Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví (dále jen "pověřená osoba").
(8) Limity pro stanovení následné nebezpečnosti a způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadu stanoví společně Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.
(9) Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví zapíší pověřenou osobu do seznamu na její žádost. Ministerstvo životního prostředí vede úplný seznam pověřených osob a vždy k 30. červnu a 31. prosinci kalendářního roku jej uveřejňuje ve Věstníku Ministerstva životního prostředí a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
ODDÍL II
Povinnosti právnických a fyzických osob
 
§ 5
Povinnosti původců
(1) Původce je povinen
a) zpracovat v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem program odpadového hospodářství a předložit jej příslušnému orgánu státní správy ke schválení,
b) vzniklé odpady shromažďovat utříděné podle druhů a zabezpečit je před znehodnocením, odcizením nebo jiným nežádoucím únikem,
c) odděleně shromažďovat nebezpečné odpady podle jejich druhů, označovat je stanoveným způsobem a nakládat s nimi v souladu se zvláštními předpisy, 13)
d) ohlašovat vznik, množství, charakter a způsob využití, popřípadě zneškodnění zvláštního odpadu orgánu státní správy příslušnému podle sídla původce; rozsah a náležitosti stanoví prováděcí předpis,
e) využívat vzniklé odpady jako zdroj druhotných surovin nebo energie, především při své vlastní činnosti; odpady takto nevyužité nabídnout jinému,
f) zajistit zneškodnění odpadů v případě, že jejich využití není možné,
g) vést a uchovávat evidenci o druzích a množství vzniklých odpadů, jejich uskladnění a využití nebo zneškodnění; rozsah a náležitosti evidence stanoví prováděcí předpis,
h) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s odpadovým hospodářstvím,
i) nakládat s odpadem zařazeným podle zvláštního předpisu1a) současně jako odpad zvláštní a nebezpečný jako s odpadem nebezpečným, pokud stanoveným způsobem neprokáže, že takový odpad nemá nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze tohoto zákona,
j) zařazovat odpady podle zvláštního předpisu,1a)
k) kontrolovat, zda odpad, u něhož bylo stanoveným způsobem prokázáno, že nemá nebezpečné vlastnosti, tyto nebezpečné vlastnosti skutečně nemá (§ 2 odst. 3).
(2) Původce je povinen na vyžádání orgánů státní správy v odpadovém hospodářství prokázat, že bylo stanoveným způsobem ověřeno pověřenou osobou, že odpad nemá nebezpečné vlastnosti (2 odst. 4).
(3) Zjistí-li původce při kontrole, že odpad, u něhož bylo stanoveným způsobem prokázáno, že nemá nebezpečné vlastnosti [5 odst. 1 písm. k)], že tyto nebezpečné vlastnosti má, je povinen nakládat s odpadem jako s nebezpečným.
(4) Výrobce je povinen uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, nebo na obalu, anebo v návodu k použití, popřípadě dodacím listu údaje o způsobu využití nespotřebovaných částí výrobků nebo obalů jako zdrojů druhotných surovin nebo energie, popřípadě o doporučeném způsobu jejich zneškodňování.
 
§ 6
Povinnosti přepravců a dopravců při přepravě odpadů
(1) Přepravci a dopravci jsou povinni
a) zabezpečit přepravu odpadů v souladu s požadavky stanovenými ve zvláštních předpisech, 14)
b) vést a uchovávat evidenci o přepravovaných nebezpečných odpadech; rozsah a náležitosti evidence stanoví prováděcí předpis,
c) ohlašovat množství a druh nebezpečného odpadu a způsob jeho přepravy orgánu státní správy příslušnému podle sídla dopravce; rozsah a náležitosti stanoví prováděcí předpis,
d) umožnit kontrolním orgánům kontrolu nakládání s odpadem v průběhu jeho přepravy; na vyžádání kontrolních orgánů předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s odpadovým hospodářstvím.
(2) K přepravě nebezpečných odpadů je třeba souhlasu příslušného orgánu státní správy podle § 4 odst. 1 písm. b) tohoto zákona.
 
§ 7
Sběr, výkup a úprava odpadů
(1) Ke sběru, výkupu či úpravě odpadů je třeba souhlasu příslušného orgánu státní správy podle § 4 odst. 1 písm. b) a d) tohoto zákona.
(2) Právnická nebo fyzická osoba oprávněná podle odstavce 1 je povinna
a) stanovovat a zveřejňovat druhy sbíraných odpadů a podmínky jejich sběru a výkupu,
b) odebírat či vykupovat zveřejněné druhy sbíraných odpadů,
c) plnit povinnosti stanovené v § 5 odst. 1 písm. b) až h) tohoto zákona.
 
§ 8
Povinnosti provozovatelů zařízení ke zneškodňování odpadů
(1) K provozování zařízení ke zneškodňování odpadů je třeba souhlasu příslušného orgánu státní správy podle § 4 odst. 1 písm. a) tohoto zákona.
(2) Provozovatel je při provozování zařízení podle odstavce 1 povinen
a) zneškodňovat odpady podle odsouhlaseného provozního řádu a zabezpečit je před odcizením nebo jiným nežádoucím únikem,
b) zveřejňovat seznam druhů odpadů, k jejichž zneškodňování je oprávněn,
c) vést evidenci o množství, druhu a původu odpadů převzatých ke zneškodňování, o způsobu naložení s nimi a o umístění odpadů na skládkách; rozsah a náležitosti stanoví prováděcí předpis,
d) ohlašovat množství, charakter a způsob zneškodnění nebezpečného odpadu orgánu státní správy příslušnému podle sídla provozovatele zařízení ke zneškodňování odpadů; rozsah a náležitosti stanoví prováděcí předpis,
e) na základě rozhodnutí příslušného orgánu státní správy, v mimořádných případech, zejména je-li to nezbytné z hlediska péče o zdraví lidí a životní prostředí, zneškodnit odpad, pokud je to pro provozovatele technicky možné; náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí původce, a pokud není znám, tak orgán státní správy, který rozhodnutí vydal,
f) umožnit činnost kontrolních orgánů podle § 5 odst. 1 písm. h).
 
§ 9
Zastavení činnosti původce a provozovatele zařízení ke zneškodňování odpadů
(1) Nemá-li původce zajištěno využití nebo zneškodnění odpadu v souladu s § 5 odst. 1 písm. e) nebo f) a mohlo-li by v důsledku toho dojít k závažné ekologické újmě, příslušný orgán státní správy zakáže činnost původce, která způsobuje vznik odpadů.
(2) Nesplňuje-li provozovatel zařízení ke zneškodňování odpadů povinnosti stanovené tímto zákonem nebo prováděcím předpisem a mohlo-li by v důsledku toho dojít k závažné ekologické újmě, příslušný orgán státní správy zakáže provoz zařízení ke zneškodňování odpadů.
 
§ 9a
(1) Pověřená osoba (§ 4 odst. 7) ověří vlastnosti odpadu na žádost původce. Po provedení ověření, že odpad nemá nebezpečné vlastnosti, vydá o tom pověřená osoba původci osvědčení. Vyplývá-li z osvědčení, že odpad nemá žádnou z nebezpečných vlastností, zašle původce kopii, popřípadě kopie osvědčení neprodleně České inspekci životního prostředí a příslušnému okresnímu úřadu.
(2) V osvědčení vymezí pověřená osoba druh odpadu, na který se osvědčení vztahuje, vyhodnocení vlastností odpadu a stanoví dobu platnosti osvědčení; tato doba nesmí být delší než jeden rok. Osvědčení pozbývá platnosti vždy, pokud u původce dojde ke změně technologie, která ovlivní složení odpadu nebo jeho vlastnosti.
(3) Orgán státní správy v odpadovém hospodářství pozastaví platnost osvědčení vydaného pověřenou osobou nebo je odebere, pokud původce porušil povinnosti při nakládání s odpady. Může tak učinit, jsou-li pochybnosti, že při prokazování nebezpečných vlastností odpadů byl dodržen stanovený postup, nebo odpad má některou z nebezpečných vlastností.
(4) Podrobnosti o vydávání, odebírání a náležitostech osvědčení stanoví společně Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.
 
ČÁST TŘETÍ
Poplatky a pokuty
 
§ 10
Poplatky
Za uložení odpadů platí právnické a fyzické osoby poplatky způsobem, v rozsahu a výši stanovené zákony národních rad.
 
§ 11
Pokuty právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání
(1) Pokutu ve výši od 10 000 do 300 000 Kčs může uložit příslušný orgán státní správy právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která
a) nemá zpracovaný program odpadového hospodářství podle § 5 odst. 1 písm. a), popřípadě tento program neplní,
b) nezabezpečí shromažďování odpadů vytříděných podle druhů nebo je nezabezpečuje před znehodnocením, odcizením nebo jiným únikem podle § 5 odst. 1 písm. b),
c) nemá podle § 5 odst. 1 písm. e) a f) zajištěné využití nebo zneškodňování odpadu,
d) nevede nebo neuchovává evidenci o odpadech podle § 5 odst. 1 písm. g), § 6 odst. 1 písm. b) a c) nebo § 8 odst. 2 písm. c),
e) poruší povinnosti stanovené v § 5 odst. 2 nebo v § 7 odst. 2 písm. b),
f) nezveřejní podle § 7 odst. 2 písm. a) a § 8 odst. 2 písm. b) druhy sbíraných odpadů a podmínky jejich sběru a výkupu nebo seznam druhů odpadů, k jejichž zneškodňování je oprávněna,
g) nezabezpečí podle § 8 odst. 2 písm. a) odpady před jejich odcizením nebo jiným nežádoucím únikem.
(2) Pokutu ve výši od 20 000 do 500 000 Kčs uloží příslušný orgán státní správy právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která
a) neumožní podle § 5 odst. 1 písm. h), § 6 odst. 1 písm. a) a d), § 7 odst. 2 písm. c) nebo § 8 odst. 2 písm. f) kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání nepředloží dokumentaci související s odpadovým hospodářstvím nebo neposkytne pravdivé a úplné informace,
b) provádí podle § 7 odst. 1 sběr, výkup nebo úpravu odpadů bez povolení příslušného orgánu státní správy nebo v rozporu s tímto povolením,
c) zneškodňuje odpady bez povolení příslušného orgánu státní správy podle § 8 odst. 1 nebo v rozporu s ním,
d) zneškodňuje odpady bez schváleného provozního řádu podle § 8 odst. 2 písm. a) nebo v rozporu s ním.
(3) Pokutu ve výši od 100 000 do 10 000 000 Kčs uloží příslušný orgán státní správy právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která
a) poruší povinnosti stanovené v § 3 odst. 4, 5, 6 a 7 pro dovoz a vývoz a tranzitní přepravu odpadů,
b) nezabezpečí podle § 5 odst. 1 písm. c) oddělené shromažďování nebezpečných odpadů nebo nenakládá s nimi v souladu s příslušnými předpisy,
c) nesplní ohlašovací povinnost stanovenou v § 5 odst. 1 písm. d) a § 8 odst. 2 písm. d),
d) vykonává přepravu nebezpečných odpadů v rozporu s povolením nebo bez povolení příslušného orgánu státní správy podle § 6 odst. 2,
e) nesplní povinnost uloženou jí příslušným orgánem státní správy podle § 8 odst. 2 písm. e),
f) nesplní povinnost stanovenou v § 5 odst. 1 písm. i), j) nebo k).
(4) Pokutu ve výši od 10 000 do 500 000 Kčs uloží příslušný orgán státní správy právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která nakládá s odpady nebo je zneškodňuje v rozporu s § 3 odst. 2 nebo 3.
(5) Pokutu ve výši od 10 000 do 1 000 000 Kč může uložit orgán státní správy v odpadovém hospodářství pověřené osobě, která vydá osvědčení v rozporu se stanoveným způsobem hodnocení nebezpečných vlastností odpadu (§ 2 odst. 3, § 4 odst. 7, § 9a).
(6) Pokutu ve výši od 10 000 do 500 000 Kč může uložit orgán státní správy v odpadovém hospodářství původci, jemuž bylo vydáno osvědčení a který neplní povinnosti uložené v § 5 odst. 1, 2 a 3.
(7) Pokutu ukládanou podle tohoto zákona vybírá ten orgán státní správy, který ji uložil.
(8) Uložením pokuty podle předchozích odstavců nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů o náhradě škody.15)
 
§ 12
Ukládání pokut
(1) Pokutu lze právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti příslušný orgán státní správy dozvěděl, nejpozději do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(2) Orgán státní správy, který uložil pokutu, současně stanoví podmínky a lhůtu pro zjednání nápravy.
(3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti ohrožení zdraví lidí a životního prostředí, popřípadě k míře jejich poškození.
(4) Poruší-li právnická nebo fyzická osoba v době jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty podle tohoto zákona znovu povinnost, za níž byla pokuta uložena, uloží se další pokuta až do výše dvojnásobku pokuty stanovené tímto zákonem.
 
ČÁST ČTVRTÁ
Zmocnění
 
§ 13
Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky nařízením stanoví
a) vedení evidence odpadů, včetně evidence skládek odpadů založených před účinností tohoto zákona,
b) podrobnosti nakládání s odpady.
 
ČÁST PÁTÁ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
 
§ 14
Společná ustanovení
Není-li výslovně stanoveno jinak, vztahují se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení.12) Na vydávání a odebírání osvědčení (§ 9a) se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.12)
 
§ 15
Přechodná ustanovení
(1) Příslušný orgán státní správy stanoví rozhodnutím na nezbytnou dobu zvláštní podmínky
a) původcům, kteří po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nemohou plnit povinnosti stanovené v § 5 odst. 1 písm. b), c), e), f),
b) provozovatelům zařízení ke zneškodňování odpadů, kteří po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nemohou plnit povinnosti v něm stanovené.
(2) Doba, po kterou lze stanovit zvláštní podmínky podle odstavce 1, nesmí být delší než 5 let od účinnosti tohoto zákona.
 
§ 16
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. vládní nařízení č. 68/1960 Sb., o hospodaření kovovým odpadem a sběrnými surovinami,
2. vyhláška ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů č. 106/1960 Sb., o hospodaření kovovým odpadem, ve znění vyhlášky č. 103/1981 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů č. 106/1960 Sb., o hospodaření kovovým odpadem,
3. vyhláška federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství č. 103/1981 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů č. 106/1960 Sb., o hospodaření kovovým odpadem.
 
§ 17
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1991.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.
 
Příl.
VLASTNOSTI ZPŮSOBUJÍCÍ NEBEZPEČNOST ODPADŮ (NEBEZPEČNÉ VLASTNOSTI)
1) VÝBUŠNOST
-- je vlastnost, kterou mají odpady, jež mohou působením plamene explodovat nebo které jsou citlivější k nárazům či tření než suchý technický m-dinitrobenzen.
2) HOŘLAVOST
-- extrémní hořlavost -- je vlastnost, kterou mají odpady hořlavých kapalin s bodem vzplanutí menším než 0 stupňů C a bodem varu menším nebo rovným 35 stupňům C,
-- vysoká hořlavost -- je vlastnost, kterou mají odpady,
-- jež se mohou samozahřívat a následně i samovznítit při styku se vzduchem při teplotě okolí a bez působení vnějšího tepelného zdroje nebo
-- jež při styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují hořlavé plyny v nebezpečných množstvích,
-- tuhého skupenství, jež se mohou lehce vznítit po krátkodobém kontaktu se zdrojem zapálení a které dále hoří nebo vyhoří po odstranění tohoto zdroje, nebo
-- hořlavých kapalin s bodem vzplanutí menším než 21 stupňů C nebo
-- plynného skupenství, které jsou za normálního tlaku na vzduchu hořlavé/výbušné,
-- hořlavost -- je vlastnost, kterou mají odpady hořlavých kapalin s bodem vzplanutí větším nebo rovným 21 stupňům C a menším nebo rovným 55 stupňům C a hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 50 stupňů C, pokud jsou zahřáty na nebo nad teplotu jejich bodu vzplanutí.
3) OXIDAČNÍ SCHOPNOST
-- je vlastnost, kterou mají odpady, jež způsobují vysoce exotermní reakci, přijdou-li do styku s jinými látkami, zejména s hořlavými látkami.
4) TEPELNÁ NESTÁLOST ORGANICKÝCH PEROXIDŮ
-- je vlastnost, kterou mají odpady organických peroxidů nebo obsahující organické peroxidy v množství schopném samovolného rozkladu bez výbuchu za současného zvyšování teploty.
5) SCHOPNOST ODPADŮ UVOLŇOVAT PŘI STYKU SE VZDUCHEM NEBO VODOU JEDOVATÉ PLYNY
-- je vlastnost, kterou mají odpady, jež uvolňují při styku s vodou nebo se vzduchem více než 1 l jedovatého plynu na 1 kg odpadu za 1 hod.
6) EKOTOXICITA
-- je vlastnost, kterou mají odpady, jež představují akutní či pozdní nebezpečí v důsledku nepříznivého zatížení životního prostředí biologickou akumulací nebo toxickými účinky na biotické systémy.
Jedná se o odpady:
a) které vykazují alespoň pro jeden z testovacích organismů:
1. Poecilia reticulata
2. Daphnia magna
3. Scenedesmus quadricauda nebo Scenedesmus subpicatus nebo Selenastrum capricornutum
4. semeno Sinapis alba
hodnotu EC (IC) 50 menší nebo rovná se 10 mg/l, což odpovídá látkám mimořádně jedovatým, velmi silně jedovatým a silně jedovatým pro vodní organismy,
b) jejichž vodný výluh vykazuje alespoň pro jeden z testovacích organismů hodnotu EC (IC) 50 ú 10 ml/l nebo toxikologická jednotka TU větší nebo rovná se 10.
7) NÁSLEDNÁ NEBEZPEČNOST
-- je vlastnost, kterou mají odpady, jež uvolňují do výluhu škodliviny, které překračují některou z limitních hodnot stanovených vyhláškou ministerstva.
8) RADIOAKTIVITA
-- je vlastnost odpadů, jejichž měrná aktivita přesahuje hodnoty uvedené v § 3 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
9) AKUTNÍ TOXICITA
-- odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska akutní toxicity, jestliže v důsledku vstřebání velmi malé dávky účinné látky (škodlivé látky) nebo účinných látek (škodlivých látek) v odpadu obsažených bez ohledu na cestu vstupu vstřebání do organismu (např. po požití, vdechnutí nebo proniknutí kůží) může vzniknout smrt nebo těžké, zpravidla nezvratné (ireversibilní) poškození zdraví s nebezpečím smrti.
10) POZDNÍ ÚČINEK
-- odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska nezvratného pozdního účinku, jestliže obsahuje prokázané karcinogeny, mutageny zárodečných buněk a látky toxické pro lidskou reprodukci (teratogeny nebo látky s embryotoxickým účinkem) v dávkách (množství) schopných vyvolat zhoubné bujení, mutace zárodečných buněk či poškození plodu s prokazatelně vyšší frekvencí, než je výskyt těchto vad (onemocnění) v běžné populaci, nebo odpad, u něhož byly tyto vlastnosti experimentálně ověřeny.
11) ŽÍRAVOST
-- odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska žíravého účinku, jestliže při jeho nanesení na zdravou neporušenou kůži dojde k rozrušení celé vrstvy tkáně kůže.
12) INFEKČNOST
-- odpad je ve vztahu k člověku nebezpečným z hlediska možného přenosu závažného infekčního onemocnění pro člověka, jestliže obsahuje patogenní mikroorganismy s dostatečnou virulencí v koncentraci nebo v množství, kdy expozicí by mohlo vzniknout onemocnění člověka nebo zvířete.
1) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
1a) Opatření Federálního výboru pro životní prostředí, kterým se vyhlašuje Kategorizace a katalog odpadů (částka 69/1991 Sb.).
2) Zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší.
3) Vyhláška ministra hutního průmyslu a rudných dolů č. 93/1962 Sb., o státní službě pro drahé kovy, ve znění vyhlášky č. 34/1968 Sb., a vyhlášky č. 154/1980 Sb.
4) Vyhláška Čs. komise pro atomovou energii č. 67/1987 Sb., o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví SSR č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
5) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
6) Zákon č. 44/1988 Sb.
Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
Zákon SNR č. 51/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
7) Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 121/1987 Sb., o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat.
8) Zákon č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů, ve znění zákona č. 426/1990 Sb.
9) Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. a zákona č. 113/1990 Sb.
10) Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 35/1967 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., nařízení vlády ČSR č. 25/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatelé přípustného stupně znečištění vod, nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, nařízení vlády SSR č. 30/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatelé přípustného stupně znečištění vod, nařízení vlády SSR č. 206/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění vyhlášky č. 185/1990 Sb., vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod, vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství SSR č. 23/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
11) § 3 vyhlášky č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb.
12) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
12a) § 2 odst. 1 a § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů.
§ 6 zákona ČNR č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace a státního zkušebnictví.
13) Zákon č. 20/1966 Sb.
Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Nařízení vlády SSR č. 206/1988 Sb.
Vyhláška č. 59/1972 Sb.
Vyhláška č. 65/1972 Sb.
Vyhláška č. 67/1987 Sb.
14) Zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasilatelství.
15) § 145 a násl. hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 421 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Související dokumenty

Související články

Právo požární ochrany, 3. část - Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí (část 1.)