Plné znění otázky
Žádáme o stanovisko ke stanovení průměrného měsíčního výdělku pro účely náhrady škody způsobené zaměstnavateli zaměstnancem pracujícím na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti. Jedná se zejména o řidiče MHD, kterým není stanoven rozvrh směn, pouze „fiktivní“ rozvržení týdenní pracovní doby pro potřeby poskytování náhrady odměny z dohody po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (a to ve dnech pondělí – pátek 4 hodiny denně). Práce je těmto zaměstnancům určována operativně dle potřeb provozu a v dohodě mají uvedeno, že rozsah práce nesmí v období, na které je dohoda uzavřena, v průměru překročit 20 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že není v dohodě pevně stanovena týdenní pracovní doba, není zřejmé, jakou hodnotu týdenní pracovní doby dosadit k výpočtu průměrného měsíčního výdělku dle § 356 odst. 2 věty druhé zákoníku práce. Je možné použít jako týdenní pracovní dobu průměrnou odpracovanou dobu zaměstnance připadající na 1 týden za uplynulé rozhodné období? Příklad: Zaměstnanec odpracoval v 1. čtvrtletí 180 hodin, odměna za uvedené rozhodné období byla vyplacena v souhrnné výši 34 650 Kč, průměrný hodinový výdělek (PHV) činil 192,50 Kč. V 1. čtvrtletí bylo 90 dnů, tj. 12,86 týdnů. V jednom týdnu tak odpracoval průměrně 14 hodin (180 : 12,86 = 13,996). Průměrný měsíční výdělek (PMV) by dle tohoto výpočtu činil: PMV = PHV x (týdenní pracovní doba x 4,348) = 192,50 x (14 x 4,348) = 11 718,- Kč Nebo se v takovém případě vychází z hodnoty 20 hodin, ačkoli zaměstnanec v rozhodném období většinou odpracuje v průměru méně hodin než maximálních 20 hodin uvedených v dohodě? Z údajů uvedených v předchozím příkladu by průměrný měsíční výdělek činil: 192,50 x (20 x 4,348) = 16 740,- Kč. Obdobný problém je v případě zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce, kteří mají v dohodě uvedeno, že rozsah práce v příslušném kalendářním roce nesmí být větší než 300 hodin. Který z uvedených postupů je správný a jak postupovat u dohod o provedení práce?