zdravotně postižený

Společnost s r. o. je od 1. 1. 2023 chráněnou dílnou. Kdy se lze nejdříve přihlásit do elektronické ENP? Asi nemůžeme být dodavatelem náhradního plnění, když jsme v roce 2022 nebyli chráněnou dílnou? Roční přepočtený počet zaměstnanců v roce 2023 bude např. 3. Odběratel od nás měsíčně odebírá službu v hodnotě 100 000 Kč. Za rok 2023 to tedy bude 1 200 000 Kč. Bude si moci odběratel za rok 2023 nějaké náhradní plnění započítat? Jestliže bude čtvrtletní přepočtený počet osob se zdravotním postižením i v roce 2024 pořád 3 a služby 100 000 Kč měsíčně, kolik odběratel zhruba ušetří na odvodu do státního rozpočtu za rok 2024? Vycházím z předpokladu, že za rok 2023 si pravděpodobně nic nebude moci započítat.

Již opakovaně jsme se na stránkách tohoto časopisu (v číslech 1/2022 a 4/2022) věnovali problematice přiměřených opatření pro zaměstnance se zdravotním postižením. Poukazovali jsme na to, že mnoho zaměstnanců a zaměstnavatelů o tomto institutu nemá dostatečné povědomí. Na základě rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2536/2022, který ve svém článku v tomto čísle rozebírá JUDr. Petr Bukovjan, jsme však zjistili, že tato povinnost zaměstnavatelů nic neříká ani soudům. Jak jinak si vysvětlit, že soudy všech úrovní ji ve svém rozhodování pominuly a Nejvyšší soud setrval na své ustálené rozhodovací praxi, která je, dle názorů autorů, v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU vztahující se k této problematice.

Prosím o radu ohledně způsobu výpočtu celkových odpracovaných hodin invalidů. Zaměstnankyně s těžkým zdravotním postižením měla smlouvu na poloviční úvazek od 1. 1. 2020 - 31. 10. 2020, od 1. 4. 2020 - 29. 6. 2020 byla na OČR. OČR nebylo pobíráno za občasné odpracované pracovní dny v tomto období, celkem odpracovala v období 1. 4. 2020 - 29. 6. 2020 13 dnů. V roce 2020 čerpala 22 dnů dovolené a neměla žádnou jinou nepřítomnost. Patří vše do celkových odpracovaných hodin? Pokud se počítá vše, výpočet je: 840/2008 = 0,42 x 60000 = 25 200 CZK? 

Jak se počítá náhradní plnění odběrem zboží pro OPPP se zdravotním postižením, když máme např. 35 pracovníků a odběr zboží za rok za 25 000 Kč (bez DPH)? O kolik osob si můžeme snížit tento podíl?

Základní informace Doprovod zdravotně postiženého dítěte do školského či sociálního zařízení ve stanovených případech je jinou důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance, kterou podrobněji upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci – rodinnému příslušníku či blízké osobě zdravotně postiženého dítěte - pracovní volno k doprovodu tohoto dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět. Volno se poskytuje vždy jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce, a to s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku zaměstnance. Doprovod může dítěti poskytnout: rodič, manžel/manželka rodiče, prarodič, prarodič manžela/manželky rodiče, sourozenec, jiná osoba, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žije s dítětem v domácnosti. Na pracovní volno s náhradou mzdy k doprovodu zdravotně postiženého dítěte nemá právo zaměstnanec pracující z domova, který si sám rozvrhuje pracovní dobu ve smyslu § 317 zákoníku práce. Zaměstnavatel může např. vnitřním předpisem nebo dohodou se zaměstnancem rozšířit okruh nebo rozsah poskytovaného pracovního volna. Širší volno bývá často sjednáváno také v kolektivních smlouvách. Tato překážka v práci na straně zaměstnance se považuje pro účely práva na dovolenou za výkon práce bez omezení.

Další článek vztahující se k novelám právních předpisů v oblasti zaměstnanosti je zaměřen na samostatný právní předpis, a to zákon č. 327/2017 Sb., kterým se mění zákon o zaměstnanosti...