zátěž teplem

V létě např. po dobu 1 týdne dosahuje teplota v kancelářích 40 °C (normálně větrané kanceláře, kategorie I, normální pracovní doba 8 hod, aklimatizovaný muž). Po kolika hodinách má mít bezpečnostní přestávku a jak má být dlouhá? Jak by tedy vypadala jeho 8hodinová směna? Nerozumím výpočtu dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. § 4 a příloha č. 1 část B tab. 1a.

Pro udržení stálé tělesné teploty je nutné udržet tepelnou rovnováhu mezi organismem člověka a okolím. Teplo, které vytváří lidský organismus při své činnosti, musí být odvedeno do okolí. Pokud je vlivem chladu prostředí odváděno z těla více tepla, nastává pocit tělesného chladu. Je-li v důsledku příliš teplého prostředí odváděno málo tepla, nastává pocit tepla. V horkém prostředí pak organismus pro obnovení tepelné rovnováhy reaguje pocením, kdy se tělo ochlazuje odpařováním potu. Při dalším růstu teploty prostředí dochází k přehřívání organismu se všemi zdravotními důsledky, jako je zvýšená tepová frekvence, zrychlené dýchání, pokles krevního tlaku atd. a s tím spojené příznaky jako jsou závratě, bolesti hlavy, příp. až poruchy vědomí apod.

Staveniště je neustále se měnící systém. Současně se změnami podmínek na staveništi dochází rovněž i ke změnám vyskytujících se rizik, což klade vyšší nároky na zajištění zdraví zaměstnanců. Zaměstnanci jsou tak vystaveni nebezpečím, které můžou způsobit jejich úraz, poškození zdraví, případně i smrt. Jedním z rizikových faktorů je zvýšený pohyb zaměstnanců od více zaměstnavatelů na staveništi. Zaměstnanci jsou následně vystaveni nebezpečím z vlastní práce i práce v okolí jejich pracoviště. Dalším rizikovým faktorem je častá fluktuace zaměstnanců a jejich nekvalifikovanost. Vzhledem k rozsahu vyskytujících se zdravotních rizik na staveništi jsou v článku uvedeny pouze základní charakteristiky jednotlivých nebezpečí a vybrané části požadavků právních předpisů, s případným uvedením odkazu na další informace.