zamezení dvojímu zdanění

Zaměstnali jsme slovenského občana v české firma s. r. o. a výkon práce ze závislé činnost bude mít také v ČR, kdy nám zaměstnanec ústně sdělil, že nemá jiný příjem než v ČR, nepracuje současně na Slovensku. Někdy si mzdové účetní nechávají podepisovat papír jako čestné prohlášení o dané skutečnosti. Máme ho také vyžadovat? Jak postupovat z pohledu danění mzdy v ČR? Chápeme tedy, že v takovém to případě musíme zatížit mzdu odvodem SP a ZP dle českých předpisů, kdy již má přiděleny rodné čísla z OSSZ a ZP. Jak správně postupovat u daně ze závislé činnosti, jestliže je zde zaměstnanec například do 183 dnů nebo nad 183 dnů? Máme ho vyslat na finanční úřad, aby si případně zažádal o daňový domicil?

Fyzická osoba, občan ČR, byl od ledna do září 2020 zaměstnancem kyperské společnosti (místo výkonu zaměstnání bylo v ČR), měl příjem ze zaměstnání v celkové výši 9 000 EUR, bylo sraženo sociální a zdravotní pojištění dle kyperských zákonů, daň z příjmů sražena nebyla (patří do kyperského daňového pásma se sazbou daně 0 %). Od října 2020 je dotyčný zaměstnanec české firmy. Současně měl po celé období roku 2020 příjmy z podnikání na území ČR. Je potřeba si vyžádat nějaké potvrzení o příjmu od kyperské společnosti? Pro účely daňového přiznání zahrneme všechny příjmy ze zaměstnání do § 6 ZDP a použijeme metodu vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí podle § 38f odst. 4 ZDP, nebo jakým způsobem je potřeba postupovat?

Fyzická osoba s dvojím občanstvím (Česká republika, Velká Británie) je zaměstnancem britského zaměstnavatele, který nemá v ČR žádnou provozovnu. V roce 2020 se zaměstnanec z důvodu epidemické situace zdržoval více něž 183 dní na území ČR. Pro svého zaměstnavatele pracoval z místa pobytu v ČR v režimu home office, zaměstnavatel mu vyplácel mzdu podrobenou odvodovým povinnostem podle britských předpisů. Podle smlouvy o ZDZ s Velkou Británií by ze mzdy za období výkonu práce na území ČR měla být daň z příjmů odvedena v ČR. Předpokládám, že - se jedná pouze o část celoročního příjmu, která odpovídá době strávené v ČR; - zaměstnanec musí v ČR podat daňové přiznání, v němž uvede výši celoročního příjmu a následně vyloučí ze základu daně část příjmu obdrženého v době pobytu ve Velké Británii; - zaměstnanec bude muset požádat o vrácení daně sražené ze mzdy vyplacené za práci provedenou z území ČR. Má vzniklá situace jiné řešení než výše uvedené? Jak se stanoví výše příjmů v jednotlivých zemích (poměrem dnů nebo podle výplatních pásek za jednotlivá období)? Jak by měla být situace vyřešena z hlediska sociálního pojištění a zdravotního pojištění? Zdravotní pojištění uvedená osoba zatím řešila tak, že se v ČR přihlásila jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů.

Česká společnost s r. o. zaměstnává lékařku, která má licenci k poskytování zdravotnických služeb ve Švédsku. Lékařka je rezidentem ČR, poskytuje online služby ze své kanceláře v ČR a občas jezdí na služební cesty do Švédska. Lékařka má uzavřenu pracovní smlouvu dle českého zákoníku práce. Údajně dle švédské legislativy, musí lékařka odvádět daň ve Švédsku nejen z práce, kterou vykoná ve Švédsku pro švédského odběratele, ale z práce, kterou vykonává pro švédského odběratele v ČR (ze služeb které poskytuje on-line ze své kanceláře v ČR). Jak postupovat při zdanění její mzdy v ČR? Tato mzda musí být zdaněna ve Švédsku, to již bylo potvrzeno. Jak má postupovat česká firma? Musí celou mzdu zdanit také v ČR, protože se jedná o pracovní vztah dle českého zákoníku práce? Nebo může požádat český finanční úřad o výjimku ze zdanění?

Fyzická osoba ČR je společníkem v sro v Itálii, nyní se vyplácí podíly na zisku. Podle italského zákona bude sražena 24 % srážková daň. Jak bude poplatník postupovat v českém přiznání? Uvede tyto příjmy jako příjmy podle § 8 ve výši po zdanění srážkovou daní nebo v hrubém? A kam uvede, že v Itálii zaplatil 24 % srážkovou daň? Když je v ČR srážková daň 15 %, bude přes přiznání vrácen v ČR přeplatek na dani? 

Naši zaměstnanci pracují jako geodeti na základě pracovních smluv cca 1/2 měsíce v tuzemsku a cca 1/2 měsíce na různých stavbách ve Švédsku. Dosud jsou vypláceni námi, jako jejich zaměstnavatelem z celé měsíční mzdy a zdaňovány dle zákonů platných v ČR. Od 1. 1. 2021 však se změnou legislativy ve Švédsku (v návaznosti na legislativu v EU) budou zdaňovány i ve Švédsku, a to z těchto příjmů: základem daně pro Švédsko bude výše příjmu zaměstnance vyplývající z pracovní smlouvy uzavřené s námi, tedy tuzemským zaměstnavatelem, za počet odpracovaných dní ve Švédsku + příslušná výše diet a kapesného. Příklad: zaměstnanec pobírá jako celoměsíční mzdu 50 000 Kč. Odpracuje 1/2 v ČR, druhou polovinu měsíce odpracuje ve Švédsku. Ve Švédsku tedy bude zdaňován z částky 25 000 Kč + 26 900 diety, tedy z částky 51 900 Kč. Daň ve Švédsku bude ve výši 25 % ze základu daně. Znamená to, že zaměstnanec bude 2x zdaňován z částky odpovídající 1/2 jeho platu (byť pro účely švédských daní jde vlastně o fiktivní příjem)? Diety jsou u nás osvobozeny. Jak máme postupovat, aby byl zaměstnanec z jednoho a téhož příjmu zdaňován pouze jednou? Existuje možnost, že by byl v tuzemsku zdaňován také jen ze mzdy, která odpovídá odpracované době v ČR (zde tedy z 25 000 Kč)? Je ještě nějaké jiné řešení? 

a) Česká s. r. o. zaměstnává řidiče kamionu, který pendluje po celý rok 4-5 pracovní dny mezi ČR a Německem. Sice jsou v Německu déle než 183 dnů v kalendářním roce, ale české s. r. o. nevznikla v Německu stálá provozovna. Zdanění mezd tedy probíhá v ČR (jsme v souladu s čl. 15 SZDZ ČR-SRN). b) Pokud ale tato česká s. r. o. přidělí řidiče do Německa dle § 43a zákoníku práce a řidiči zase pendlují CZ-DE 4-5 dnů v týdnu? Mzdy vyplácí česká s. r. o., řidiči jsou řízeni od německého uživatele, kamiony má v majetku německý uživatel, CZ řidič musí mít stejné mzdové podmínky jako DE řidič (§ 43a ZP).

Německý občan a zároveň daňový rezident Německa, má podíl v české s. r. o., ve výši 25 %. Společnost má v úmyslu vyplácet každoročně společníkům podíly na zisku. Otázka tedy zní, jakou daň srazit z podílu tohoto německého společníka? V ZDZP je uvedena srážková daň 15 %, ale ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění je uvedeno v čl. 10 odst. 2b, že osoby mající podíl na ZK nejméně 25 %, mohou být zdaněny maximálně 5 %. Na první pohled mi tedy vyplývá, že bychom tomuto společníku měli srazit pouze 5 %. Chtěl jsem se tedy zeptat, jestli je má dedukce správná, nebo zde jsou ještě další okolnosti, které je potřeba zohlednit? A pokud by mělo být opravdu sraženo jen 5%, ale společnost dosud srážela 15 %, lze dodatečně výši těchto srážek opravit? 

Základní informace Podle smluv o zamezení dvojímu zdanění (dále jen „SZDZ“) se postupuje v případě, kdy se řeší otázka daňové rezidence poplatníka (osoby) ve vztahu ke smluvnímu státu, s nímž má ČR příslušnou SZDZ uzavřenu. (V současné době má Česká republika těchto smluv uzavřeno zhruba 90.) Pokud se jedná o stát nesmluvní (neexistuje SZDZ), pak se při určení daňové rezidence postupuje výhradně podle vnitrostátních předpisů, v ČR dle ZDP. Poznámka V případě, že SZDZ některé pojmy sama nedefinuje, pak se aplikují definice použité ve vnitřním právu každého ze smluvních států (primárně daňovém), pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad. Naplní-li FO kritéria daňového rezidenství jak podle české vnitrostátní legislativy, tak podle domácí legislativy druhého smluvního státu a mohlo by dojít ke střetu příslušných právních řádů, je nutné stanovit její daňové rezidenství postupem uvedeným ve SZDZ (zpravidla čl. 4 Rezident, neboť při tvorbě SZDZ se obvykle postupuje podle Modelové smlouvy OECD). Jestliže FO naplní kritéria daňového rezidenství v ČR, avšak nenaplní kritéria daňového rezidenství stanovená vnitrostátní legislativou druhého státu, je v souladu se ZDP považována za českého daňového rezidenta.

Základní informace Ve smlouvách o zamezení dvojímu zdanění („SZDZ“) je zpravidla v čl. 15 upraveno zdanění příjmů ze závislé činnosti. Z tohoto článku vyplývá, že primární právo na zdanění má stát zdroje příjmů. Stát rezidence pak daně zaplacené ve státě zdroje zohlední příslušnou metodou vyloučení dvojího zdanění. Článek 15 odst. 2 dále stanoví, že při splnění kumulativních podmínek zde uvedených, může být příjem ze státu zdroje příjmu zdaněn v zemi rezidence. Podmínky jsou: příjemce je zaměstnán ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv 12měsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce a odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu, a odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě. Upozornění V případě mezinárodního pronájmu pracovní síly se nedá postupovat dle čl. 15 odst. 2 SZDZ. Pokud se jedná o MPPS, pak se příjem zaměstnance daní okamžitě v zemi zdroje od počátku jeho pronájmu. Do počtu dnů v rámci časového testu se započítávají všechny dny fyzické přítomnosti včetně příjezdů a odjezdů a dále dny strávené mimo stát činnosti (soboty, neděle, svátky, dovolené, služební cesty přímo spojené se zaměstnáním příjemce v tomto státě), po kterých bylo v činnosti na území tohoto státu pokračováno. Při počítání dnů časového testu 183 dní je potřeba vždy pracovat s konkrétní SZDZ, neboť se způsob započítávání určitých dní může lišit. Výraz „zaměstnavatel“ zmíněný v článku 15 Příjmy ze zaměstnání označuje osobu, která má právo na vykonanou práci, a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce. Příjmy nerezidentů ČR ze závislé činnosti můžeme rozdělit následovně (obr. 1): Pro zdanění příjmů zaměstnanců nerezidentů v ČR je důležité rozlišit, zda: se jedná o zaměstnání, kdy je činnost vykonávána na území ČR (je-li zaměstnavatel český daňový rezident a práce je vykonávána na základě uzavřeného pracovněprávního vztahu nebo na základě smlouvy o mezinárodním pronájmu pracovní síly) nebo se jedná o vyslání zahraničním zaměstnavatelem do ČR (možnost osvobození při nepřekročení časového testu) či zda neexistuje stálá provozovna; se jedná o činnosti vykonávané mimo území ČR, pokud jde o příjmy ze závislé činnosti vykonávané na palubách lodí či letadel provozovaných daňovými rezidenty ČR nebo o příjmy z titulu odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, jsou-li vypláceny společnostmi se sídlem v ČR. Od zdanění jsou osvobozeny příjmy ze závislé činnosti nerezidentů, které jsou vykonávány na území ČR a jsou vypláceny zaměstnavatelem (nerezidentem) se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období po sobě jdoucím. Výjimku tvoří osobně vykonávané činnosti umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob a příjmy dosahované prostřednictvím stálé provozovny. Upozornění Do základu daně se zahrnují příjmy pravidelné nebo jednorázové (peněžní i nepeněžní), bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok. Příjmem je i částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší než cena zjištěná podle zvláštního předpisu nebo cena účtovaná jiným osobám. Příjmy ze závislé činnosti představují příjmy za vykonanou práci na území ČR, a to bez ohledu na to, kdy je daný příjem vyplácen, připisován či jinak účtován zaměstnanci.  Zahrnují tedy i dobu, kdy zaměstnanec na území ČR závislou činnost nevykonává a realizuje zdanitelné příjmy související s již ukončeným výkonem závislé činnosti na území ČR (bonusy apod.). Základem daně ze závislé činnosti podle § 6 odst. 13 a 15 ZDP jsou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zvýšené o povinné pojistné, které je povinen hradit zaměstnavatel podle zvláštních právních předpisů. Stejně se postupuje i u zaměstnance, u kterého zaměstnavatel povinnost hradit povinné pojistné nemá (tzn. situace, kdy se odvod neřídí českými předpisy nebo se na zaměstnance vztahuje zcela nebo částečně zahraniční pojištění stejného druhu.

Občan ČR byl v roce 2019 v 1-7/19 zaměstnán u české firmy. Od 1. 8. 2019 nastoupil do pracovního poměru v Německu u německého zaměstnavatele, kam se i s rodinou přestěhoval (od zaměstnavatele mu byl přidělen byt) a mají tam dočasný pobyt. Pracovní smlouvu tam uzavřel na 3 roky. V ČR nadále pronajímá byt. Na které příjmy se vztahuje v ČR jeho daňová povinnost v roce 2019 a poté v roce 2020?

Občan Rakouska je zaměstnán v rakouské firmě. Nyní se přestěhoval i s rodinou do České republiky, kde má i trvalé bydliště. Je stále zaměstnancem rakouské firmy. Bude pro firmu pracovat v režimu home office, občas pojede do Rakouska do firmy na porady apod. Jakými předpisy se bude řídit jeho mzda, daň a odvody sociálního a zdravotního pojištění? Jaký bude mít důchod – podle rakouských nebo českých zákonů? Když bude vyjíždět z České republiky (z domova) na porady do Rakouska, má nárok na diety? Kde bude pojištěn – sociální a zdravotní pojištění?

Mám klinta = irskou (limited) společnost, kterou vlastní a řídí jediný pan X. Pan X je ředitelem/jednatelem společnosti. Pan X je pilot, a je dlouhodobě realokován do Prahy (více než 2 roky, možná i permanentně). Lítá na mezinárodních linkách z Prahy. Kde bude platit daň z příjmů? Není v Praze na základě vyslání, a má pracovní smlouvu s irskou společností. Dle smlouvy o dvojím zdanění (čl. 15 odst. 3) chápu, že bude platit daň z příjmu v Irsku, je to to tak? V Česku bude platit jen důchodové pojištění a zdravotní pojištění? 

Chtěla bych požádat o vysvětlení paragrafu 38f ZDP odst. 4 - Co je myšleno pod ustanovením … a příjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístněné ve státě, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění..., tj. co znamená k tíži stálé provozovny? Např. pracuje-li zaměstnanec v ČR - má klasickou smlouvu + uzavřel dohodu na výpomoc on-line administrativy z ČR pro slovenskou firmou, kterém má sídlo na Slovenku - bude moci uplatnit v přiznání v ČR - vynětí těchto příjmů od § 38f ZDP odst. 4)? Je nějaký rozdíl, pokud by zaměstnanec pracoval pro slovenskou firmu „na dálku“ on-line či pracoval přímo na místě u slovenské firmy na Slovensku? Bude se moci u obou dvou příjmů - práce online a práce na místě na Slovensku - použít v přiznání v ČR metoda vynětí pro závislou činnost za předpokladu, že je zaměstnanec rezident ČR?

Český občan podniká v USA (přechodně zde žije i se svojí rodinou), podává daňová přiznání v USA, v ČR vlastní nemovitou věc, kde bydlí při pobytu v ČR. Rozhodl se ji prodat a pořídit novou, příjem z prodeje musí zdanit v ČR, jelikož nesplňuje podmínky pro osvobození. Jak v daňovém přiznání zohlednit příjem z podnikání USA, kde platí federální daň?

Profesionální sportovec (Čech) má od listopadu 2018 smlouvu o spolupráci při výkonu sportovní činnosti se slovenským basketbalovým klubem na období 2018-2019. V letošním roce byl u nás veden jako „svobodné povolání“. 1) Kde daní příjmy ze Slovenska - na Slovensku nebo v Česku? 2) Kde odvádí zálohy sociálního a zdravotního pojištění? 

Potřebuji poradit se zdaněním zahraničních příjmů ze závislé činnosti. Budu vyplňovat daňová přiznání za rok 2018, protože budu uplatňovat úroky z hypotečního úvěru. Mám pouze příjmy ze závislé činnosti, a to: v lednu 2018 jsem byl zaměstnancem české firmy v České republice a v únoru až prosinci 2018 jsem zaměstnancem slovenské firmy na Slovensku, kam denně dojíždím z České republiky. Od obou firem budu mít potvrzení o zdanitelných příjmech. Plat dostávám ze Slovenska v eurech. Slovenský zaměstnavatel za mě odvádí ze mzdy sociální a zdravotní pojištění a zálohy na daň. Příjem ze Slovenska přepočtu jednotným kurzem, stanoveným za rok 2018, který bude zveřejněn v lednu 2019? Ř. 31 DAP – příjmy od českého a slovenského zaměstnavatele Ř 32 - úhrn povinného pojistného – tj. 34 % příjmů ze Slovenska plus pojistné dle Potvrzení od českého zaměstnavatele Ř. 33-36a už nevím. Kde si v DAP započtu daň zaplacenou na Slovensku? Musím také vyplnit Přílohu č. 3 DAP? Děkuji 

České divadlo si objedná u zahraničního umělce jeho veřejné vystoupení v ČR, kdy je zároveň umělci proplacena letenka do ČR – faktura za letenku směřuje přímo na divadlo. Řešíme, kdy nám vzniká povinnost srazit českou daň z tohoto nepeněžního příjmu (v souladu s mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění) – zda v okamžiku, kdy letenku proplatíme, nebo v okamžiku, kdy fakturu za letenku účtujeme, nebo v okamžiku, kdy umělec přiletí (v tomto okamžiku konzumuje nepeněžní plnění). Nebo v nějakém jiném okamžiku?

Zaměstnankyně (Slovenka) má otevřenou živnost na Slovensku (kde měla z počátku roku minimální příjmy) a zároveň je zaměstnaná zde v Česku (jen jako zaměstnanec, zde v Česku nepodniká), její příjmy v Česku jsou tudíž více než 90 % + je studentkou VŠ (česká škola). Jak je to případně s ročním zúčtováním/daňovým přiznáním? Může si příjmy ze zaměstnání vyřešit zde v Česku nebo musí komplet vše řešit jen na Slovensku, aby bylo zamezeno dvojímu zdanění?

Jsme umělecká agentura, právní forma s. r. o. Zajišťujeme vystoupení devítičlenného uměleckého souboru. Vedoucí souboru je majitel agentury (společník a jednatel). Ostatní členové souboru jsou OSVČ, agentuře své honoráře fakturují na základě umělecké smlouvy. Soubor každoročně účinkuje v Německu. Letos se vystoupení konalo v červenci. Počátkem srpna agentura vystavila fakturu německému odběrateli. V průběhu srpna agentura vyplatila umělce z vlastních zdrojů. V září však německý odběratel oznámil, že z fakturované částky musí strhnout daň z příjmů zahraničních umělců (18,8 %) s tím, že německý finanční úřad vystaví umělcům potvrzení a umělci na základě smlouvy o zamezení dvojímu zdanění již nebudou tento příjem zdaňovat v ČR. To je vcelku jasné. Odběratel ale chce tuto daň doplatit německému FÚ i zpětně za tři roky. Daň chce strhnout z letošní fakturované částky, kterou nám doposud neuhradil. Požaduje po nás, abychom si tuto částku následně vyžádali po českém finančním úřadu pomocí dodatečných daňových přiznání. Náš dotaz zní: Je možné, aby umělci, kterým byl honorář letos i v minulých letech vyplacen nezdaněn německou daní a tito umělci ho řádně uvedli ve svých přiznáních a zdanili v ČR, nyní podávali dodatečná přiznání, kde by museli nově vyplňovat přílohu č. 3 a uvádět zde jakési dodatečné sražení daně, které však v tuto chvíli není ani vyčísleno ani provedeno (zřejmě by museli nejprve část honoráře vrátit agentuře). Je vůbec možné srážet daň jindy než při výplatě? Jak postupovat ? Druhá část dotazu zní: Z jaké částky by měl německý odběratel srážet daň? Smluvní částka, kterou naše agentura fakturuje německému odběrateli, se skládá ze tří položek: 1. honoráře umělců, 2. doprava firemním mikrobusem ze sídla agentury na místo vystoupení, 3. provize agentury. Dle našeho názoru by se daň měla srážet pouze z honoráře umělců, odběratel chce srážet z celé částky.