zahraniční cesta

Zaměstnanec nám lživě udal místo pobytu své dovolené a odcestoval do Egypta, což jsme zjistili až v průběhu jeho pobytu v zahraničí. Dovolenou má schválenou pouze do 16. 2 2021. Dne 17. 2. 2021 by měl normálně nastoupit do práce, ale dle nařízení vlády ze dne 15. 2. 2021, odstavec 15 (poznámka redakce: jde o ochranné opatření MZDR ČR čj.: MZDR 20599/2020-56/MIN/KAN, čl. I bod 15), jej jako zaměstnavatel nesmíme vpustit na pracoviště. Došlo zde jednoznačně k chybě na straně zaměstnance, odcestoval do rizikové země, ačkoliv věděl, že bude muset následně do karantény a nepožádal tak o delší dovolenou. Na pracoviště může být vpuštěn až po prokázání se negativním testem, takže předpokládám, že půjde o 5 dnů + dva dny na test. Jakým způsobem mi doporučujete řešit těchto 7 dnů jeho nepřítomnosti v práci, pokud mu lékař nepředepíše karanténu a DPN? Dívala jsem se na překážky v práci na straně zaměstnance a zaměstnavatele. Takové překážky zde nejsou nikde uvedeny. Mohu mu nařídit dovolenou? Popř. jaké jiné řešení v tomto případě vidíte?

Jsme spol. s r. o. S našimi zaměstnanci máme v pracovní smlouvě stanoveno jako místo výkonu práce konkrétní adresu naší provozovny (konkrétní ulice + konkrétní obec). Naše společnost aktuálně založila na Slovensku svoji pobočku, organizační složku. Tato organizační složka je již na Slovensku evidována v obchodním rejstříku, je zde zaevidována také k dani z přidané hodnoty. Plánujeme zde na Slovensku postavit admin. budovu, ve které bude sídlo této organizační složky. Z důvodu probíhající stavby a s tím spojených potřebných jednání s dodavateli, stavaři, atd. zvažujeme, že bychom jednoho našeho zaměstnance "české", společnosti (místo výkonu práce viz výše) vyslali např. na dobu jednoho měsíce na Slovensko, aby zde prováděl kontrolu stavby, jednal s dodavateli, atd. Můžete tedy prosím zodpovědět níže uvedené dotazy? 1) Jak bude toto „vyslání“ na Slovensko posuzováno z pohledu cestovních náhrad? Jaké výše náhrad bude zaměstnanci přináležet? Jak budou posuzovány případné „cesty domů“ tohoto zaměstnance? Předpokládáme, že o víkendech bude tento zaměstnanec jezdit do České republiky za rodinou. 2) Ubytování – budou náklady s ubytováním na Slovensku standardně zahrnuty do daňových nákladů? Jak by prosím bylo ev. nahlíženo na situaci, kdyby na Slovensku zaměstnanec bydlel u svého známého, a neměl by tedy doklad o ubytování např. z hotelu? Nebylo by v tomto případě ev. zpochybněno jeho dočasné pracovní působení na Slovensku? 3) Jak by prosím mělo být ev. řešeno zdravotní a sociální pojištění po dobu výkonu práce na Slovensku? Bylo-by ev. třeba zaměstnance zde v České republice odhlásit na Slovensku dočasně přihlásit? 4) Bylo by ev. možné s tímto naším zaměstnancem uzavřít dočasný dodatek k pracovní smlouvě, ve kterém bychom jako místo výkonu práce sjednali adresu naší org. složky na Slovensku? Není naším úmyslem zaměstnanci jakkoliv odpírat jeho zákonné "cestovní nároky". Bylo-li by však možné, rádi bychom tyto náklady optimalizovali. Z tohoto důvodu uvažujeme, jaké nákladové výhody by přinesl výše uvedený dodatek se změnou výkonu práce. Mohla bych prosím požádat o krátké shrnutí tohoto řešení?  

Podnikatel uskuteční pracovní cestu, kdy mu vznikne nárok na tuzemské stravné (cesta nad 12 hodin) a v zahraničí stráví 3 hodiny. Má nárok na zahraniční stravné 1/3 nebo musí 3 hodiny připočíst k tuzemským hodinám pracovní cesty? Pokud by mu nevznikl nárok na tuzemské stravné (cesta do 12hodin) a v zahraničí by strávil 3 hodiny, měl by nárok na 1/3 zahraničního stravného? Jak je to s limitem 12 hodin pracovní cesty v tomto případě?

Naši občané jsou různými důvody motivováni k cestám do zahraničí, přičemž ne vždy se musí jednat o výkon výdělečné činnosti. Důvodem k vycestování může být třeba studium v zahraničí, rekreace, návštěva známých nebo příbuzných anebo také jen vznešená touha „objevovat svět“. Při všech těchto záměrech však nikdy nesmí být opomenuto řešení zdravotního pojištění, neboť nedůslednost v tomto může jedinci způsobit vážný problém, a to i finanční povahy. Právě jednou ze zákonných možností, deklarovaných v právní úpravě českého systému veřejného zdravotního pojištění, je možnost odhlášení z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině.