všeobecný vyměřovací základ

Dne 30. září 2022 bylo ve Sbírce zákonů publikováno nařízení vlády č. 290/2022 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023 a nařízení vlády č. 291/2022 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2023. Obě nařízení vlády nabývají účinnosti dne 1. ledna 2023 a přinesou od toho data pravidelné zvýšení důchodů starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích a zvýšení příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální.

Leden 2023 přinese v oblasti sociálního pojištění změny v číselných ukazatelích obdobně jako v letech předchozích. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023, které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno dne 30. září 2022 ve Sbírce zákonů pod číslem 290/2022 Sb.

Každoročně stanoví MPSV nařízením vlády základní parametry platné pro daný rok. Tentokrát byly údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023 uvedeny v nařízení vlády č. 290/2022 Sb., které nabývá účinnosti 1. 1. 2023.

V důchodovém pojištění mají zásadní význam hodnoty stanovených základních parametrů, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok nařízení vlády. Tyto parametry mají přitom širší význam, neboť se používají také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a uplatňují se dále při stanovení pojistného na zdravotní pojištění, v oblasti pracovněprávní a v oblasti daně z příjmů fyzických osob.

Ve všech oblastech sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok nařízením vlády. Tyto parametry mají význam nejen pro důchodové pojištění, ale také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se dále pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění a pro účely pracovněprávní.

V sociálním pojištění, tj. v důchodovém a nemocenském pojištění a v oblasti pojistného na sociální zabezpečení, mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů stanoví nařízení vlády pro každý jednotlivý kalendářní rok; pro rok 2019 se jedná o nařízení vlády č. 213/2018 Sb.

Pro oblast sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu; hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok.

Zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) a karanténě po dobu prvních 14 kalendářních dnů (2 týdnů).