transformační program

Základní informace Uplynutím sjednané doby pracovní poměr skončí ze zákona a není proto třeba žádného dalšího právního jednání ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance. Skončení pracovního poměru nebrání ani skutečnost, že den skončení pracovního poměru spadá do ochranné doby, v níž je zakázáno dát zaměstnanci výpověď (např. v době dočasné pracovní neschopnosti, těhotenství a čerpání mateřské či rodičovské dovolené). Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou přímým časovým údajem (datem) zaniká dnem uvedeným v pracovní smlouvě, příp. jejím dodatku. Pokud byl pracovní poměr na dobu určitou sjednán uvedením časového období podle dní, týdnů, měsíců nebo let, připadne skončení pracovního poměru na poslední den této doby, a to bez ohledu na to, zda tento den připadne na sobotu, neděli nebo svátek (např. pracovní poměr byl sjednán na dobu 6 měsíců s nástupem do práce od 1.2. – pracovní poměr skončí uplynutím doby 31.7.; pracovní poměr byl sjednán na dobu 3 měsíců s nástupem do práce od 15.2. – pracovní poměr skončí uplynutím doby 14.5.). V případě, že doba trvání pracovního poměru byla určena dobou skončení určitých prací, zaměstnavatel je povinen upozornit zaměstnance na skončení těchto prací včas, zpravidla nejméně 3 dny předem. Dodržení této povinnosti ovšem není předpokladem pro platné skončení pracovního poměru uplynutím doby; i kdyby zaměstnavatel neupozornil zaměstnance předem na skončení prací, uplynutím doby pracovní poměr skončí, ledaže by předchozí upozornění zaměstnance bylo sjednáno jako podmínka zániku pracovního poměru. V případě, že zaměstnanci v důsledku včasného neupozornění na skončení prací vznikne škoda, je zaměstnavatel povinen tuto škodu nahradit. Pokud byla doba trvání pracovního poměru sjednána alternativně (např. do návratu jiné zaměstnankyně z rodičovské dovolené, nejdéle však do dvou let věku jejího dítěte), pracovní poměr skončí na základě té události, která nastala nejdříve.