stravenky

Náš zaměstnanec přišel do práce v 6:20. Od 8:12 do 16:42 byl na služební cestě, po návratu ještě pracoval od 16:42 do 18:00. Směnu máme stanovenou od 7: 00 do 15:30. Máme pružnou pracovní dobu. Služební cesta trvala déle než 5 hodin = nárok na stravné. Tento den odpracoval více než 3 hodiny = nárok na stravenku. Bude v tomto případě vůbec nárok na stravenku, když máme směnu stanovenou od 7:00 do 15.30 a v tomto intervalu 3 hodiny neodpracoval? A pokud bude nárok na stravenku, bude toto poskytnutí stravenky posouzeno jako plnění osvobozené od daně? 

Zaměstnanci mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu pondělí až pátek 40 hod/týden. Jako benefit máme stanoveno dle vnitřní směrnice stravenku při odpracování 5 hod./den. V době letních prázdnin je potřeba výjimečně opracovat některé dny práci přesčas, se kterou souhlasí: všední den odpracováno celkem 11,5 hodiny. Mají nárok na druhou stravenku, která bude daňově osvobozena, nebo je to chápáno již jako mimořádná směna a daní se? A pokud mají práci přesčas v sobotu, odpracováno 5,5 hodiny, vznikne nárok na stravenku? 

Je povinností zaměstnavatele poskytovat příspěvek na stravování, nebo pokud nemá jídelnu, musí vydávat stravenky? 

le nové legislativy se stravenky a stravenkový paušál sjednocuje na stejné podmínky poskytování. Tedy zaměstnavatel celou částku stravenky má daňově uznatelnou a zaměstnanec nad limit 70 % horního limitu stravného musí dodaňovat (odvádět tedy z této částky i zdravotní a sociální). Je možné, jak tomu bylo dříve, aby zaměstnavatel rozdíl částky nad limit zaměstnanci nedodaňoval, ale dal si tuto část on do daňově neuznatelných nákladů? 

U naší organizace poskytujeme 2 druhy (dvě hodnoty stravenek). Pro 8 hodinovou pracovní dobu (pondělí-pátek) je hodnota stravenky 150 Kč, zaměstnavatel hradí 126 Kč a zaměstnanec 24 Kč. Při směnném provozu 12 hodin poskytujeme stravenku v hodnotě „1,5 stravenky“ za směnu, tj. hodnota 225 Kč, zaměstnavatel hradí 189 Kč a zaměstnanec 36 Kč. Lze „rozdělit“ stravenku v hodnotě 225 Kč jako 1 stravenku a půl stravenky pro účely zdanění benefitu? Pokud by to šlo, všichni zaměstnanci budou danit stejně. Pokud ne, dojde k rozdílu při zdanění stravenek a znevýhodnění zaměstnanců pracujících na směny. 

Jsme agentura práce. Nyní máme přiděleny zaměstnance u firmy, která má stanoveno ve svém interním předpisu, že zaměstnanci mají nárok na cestovní náhrady při mimořádném výkonu práce. Zaměstnanci, kteří odpracují mimořádnou víkendovou směnu (nad rámec svého rozvrhu směn), tzn. odpracují např. „přesčasovou“ směnu v sobotu, mají nárok na cestovní náhradu – stravné ve výši 140 Kč/den. Odkaz je na § 152 písm. c) zákoníku práce. V ostatních případech v klasickém rozvrhu směn od pondělí do pátku mají nárok na stravenky. Můžeme našim personálním zaměstnancům také poskytnout toto stravné za mimořádnou směnu? Zaměstnanci se dopravují z domova do výkonu práce vlastním autem.

Náš účetní program vykazuje u pracovníků s měsíční mzdou všechny svátky jako pracovní dny. To znamená například nyní za duben, kde je 18 pracovních dnů + 2 svátky, máme v mzdových listech uvedeno, že odpracovali 20 dnů a 160 hodin. U ostatních zaměstnanců s hodinovou mzdou nebo na dohody mimo pracovní poměr mzdový list vykazuje 18 dnů a 144 hodin. Výrobce programu mě přesvědčuje, že je to správně. Vím, že měsíční mzda je stejná, ať je v měsíci 10 svátků nebo žádný, ale evidence by měla být vždy reálná. Pak mám odpracováno 20 dnů, 160 hodin, ale jen 18 stravenek, protože na pracovišti byli zaměstnanci jen 18 dnů atd. Je správně na mzdových listech u zaměstnanců s měsíční mzdou uváděno, že odpracovali dny i hodiny včetně svátků, tedy například za duben 2023, 20 dnů a 160 hodin, přestože fyzicky pracovali jen 18 dnů a 144 hodin?

Od roku 2021 mají zaměstnavatelé možnost poskytovat příspěvek na stravování nejen v naturální formě, ale i ve formě peněžní. Došlo tak k rozšíření ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP upravujícího příspěvek na stravování a též ke změně v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, jde-li o daňově účinné výdaje.

Zaměstnanec byl na služební cestě ve Francii, po příletu do ČR ve 12:15 se dostaví do kanceláře, kde od 13:20 do 17:00 ještě pracoval. V tento den poskytnuto zahraniční stravné ve výši dvou třetin základní sazby, kráceno o 35% za poskytnutou snídani. Tuzemské stravné v tento den nevzniklo (hodina a pět minut). Vzhledem k odpracování více než 3 hodin na pracovišti, poskytneme v tento den stravenku. Postupujeme správně?

V zákoně o dani z příjmu v § 24 je uvedena maximální výše příspěvku na stravování, a to 55% ceny jednoho jídla, nebo stravenky, které lze uplatnit jako daňový náklad. Dále je uvedeno, že maximálně do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům, odměňovaným platem (což je 142 Kč v roce 2022). Chápu správně, že je nutné pro daňovou uznatelnost splnit obě podmínky? Nelze tedy přispět např. u stravenky ve výši 100 Kč 63% (tj. 63 Kč) a částku zaúčtovat jak daňově uznatelný náklad, protože byla splněna druhá podmínka, tj. max. 70 % ze 142 Kč.

Lze uvést do dohody o srážce ze mzdy za stravenky pouze výši srážky v procentech hodnoty stravenky? Hodnota stravenky a srážka ze mzdy se často mění a touto formulací bychom předešli opakovanému psaní a předávání dohod zaměstnancům.

Ráda bych se zeptala, kdy správně vydávat stravenky, aby byly daňově uznatelné a čím mohu tvrzení podložit? Na začátku (v dubnu na duben např.) nebo na konci měsíce? Sporná otázka je ohledně výkladu ust. ZDP § 24 odst. 2) písm. j) bod 4. Když dostane zaměstnanec stravenku až po skončení měsíce dle počtu odpracovaných směn, zda mu zaměstnavatel přispěl (poskytl) na tu směnu. Na školení dříve lektor zmiňoval, že příspěvek je NA jídlo, tedy dopředu, nikoliv ZA jídlo (zpětně). 

Příspíváme zaměstnancům na stravování stravenkou ve výši 100 Kč, z toho 55 Kč dáváme do daňově uznatelných výdajů firmy a 45 Kč doplácí zaměstnanec a i na jeho straně je to daňově osvobozeno. Problém vzniká při přesčasové práci, tj. pokud podle vnitropodnikových směrnic pracují zaměstnanci déle než 12 hod mají nárok na 2 stravenky. Nevím zda mohu dát do daňových výdajů firmy za tuto delší směnu 2x55 Kč = 110 Kč nebo je to limitováno 70 % hranicí stravného (75,60 Kč) a zda je to i na straně zaměstnance osvobozeno. Také nevím jestli bychom si při poskytování dvou stravenek na delší směnu pomohli přechodem na stravenkový paušál, tam by asi nastal problém opačný – u zaměstnavatele není limitace žádná, ale u zaměstnance by od daně osvobozeno bylo jen do výše 75,60 Kč. Prosím o vysvětlení, jak to s tou limitací 75,60 Kč tedy vlastně je.

Zaměstnavatel si stanovil podmínku pro poskytování stravenkového paušálu pro své zaměstnance takto - zaměstnanec má nárok na peněžitý příspěvek na stravu za skutečně odpracované směny, a to mininimálně 4 odpracovaných hodinách za směnu včetně přesčasů. Je tento způsob akceptovatelný? Bude se jednat u zaměstnance (jeho pracovní úvazek je 7,5 hod. denně) po odpracování části směny (např. 4 hodin) o daňově osvobozený příjem?

V současné době máme zaměstnance střídavě na home office, považuje se práce z domova za odpracovanou směnu a má zaměstnanec při práci z domova nárok na stravenkový paušál?

Směna našich zaměstnanců trvá 8 a půl hodiny. Je běžnou praxí, že po odpracování 5 nebo 6 hodin jsou vysláni zaměstnavatelem a odjíždějí na pracovní cestu v délce trvání více 12 hodin. Mají zaměstnanci v těchto případech nárok na stravenkový paušál a zároveň na stravné?

Pracovník odpracuje v jednom dni směnu od 7-15:30 hod., v 16 hod. nastoupí na pracovní cestu, která trvá do dalšího dne. Je možno mu poskytnout za odpracovanou směnu stravenkový paušál (stravenku) a za dobu, kdy byl na pracovní cestě (delší než 5 hod) stravné? Prosím o uvedení příkladů, kdy má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál (stravenku) a stravné v jeden den. 

Od 1. 1. 2021 se v souvislosti se zavedením „stravenkového paušálu“ změnilo i ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 4) zákona o daních z příjmů. Prosím o potvrzení či vyvrácení mnou přijatých závěrů, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci: 1) nepeněžní plnění ve formě stravenky nebo přímé úhrady za jídlo, 2) ve formě vyplaceného stravenkového paušálu. V obou modelových případech bude částka hrazená zaměstnavatelem 100 Kč. Ad 1) Na straně zaměstnavatele bude daňově uznatelná částka 55 Kč a nedaňová položka 45 Kč. V souladu s § 6 odst. 9 písm. b) ZDP pak nemusí zaměstnanec ani od 1. 1. 2021 nic přidaňovat, přičemž ani nedaňová část 45 Kč nebude podléhat odvodům pojištění. Pokud zaměstnavatel nepožaduje od zaměstnance ani úhradu nedaňové části, je vše u zaměstnance vyrovnáno. Od 1. 1. 2021 se tedy v tomto případě nic nemění. Ad 2) V případě stravenkového paušálu bude celá částka 100 Kč u zaměstnavatele daňově uznatelná, přičemž u zaměstnance bude částka 24,40 Kč (přesahující 70 % ze 108 Kč - stravné 5-12 hod.) dodaněna a současně bude podléhat odvodům pojištění. Jsou mé úvahy v těchto případech správné?

Pokud se obchodní společnost rozhodne, že bude části zaměstnanců poskytovat stravenkový paušál např. ve výši 60 Kč na den, dále části stravenky v nominální hodnotě výši 80 Kč, kde bude bude příspěvek za společnost také celkem 60 Kč, z části ve výši 55 % do nákladů, z části ze sociálního fondu, zbylou část (20 Kč) uhradí zaměstnanec. Existuje při nastavení výše stravenkového paušálu nějaká vazba na výši stravného, které společnost určí pro časový úsek 5-12 hod trvání služební cesty pro rok 2021, tzn. zda se výše stravenkového paušálu musí odvozovat od výše stravného pro daný rok, jak jej určí obchodní společnost pro dané období?

Společnost s r. o. hradí některé přijaté faktury stravenkami. V tom případě ale dodavatel požaduje uhradit vyšší cenu, než jaká je celková částka faktury. Např. faktura je na 100 Kč, při platbě stravenkami je třeba uhradit 120 Kč. Je možné si tento příplatek k ceně dát do daňových nákladů, tj. zaúčtovat výdej té jedné stravenky v hodnotě 20 Kč oproti účtu 518? Je pro daňovou uznatelnost podstatné, zda dodavatel na své faktuře vyčíslí částku k úhradě stravenkami?