Srážková daň

Společnost s r .o. zvažuje přijmout důchodkyni na DPP (šlo by o její jediný pracovní poměr). V současné změti změn je popravdě nepřehledné, jaké povinnosti by s tím byly spojeny? Její příjem se předpokládá okolo 7,5 tis měsíčně, bude tato částka zatížená nějakými odvody? O nutnosti měsíčních hlášení ČSSZ víme, pojily by se s tímto i nějaké další povinnosti? Případně existuje nějaká jednodušší varianta ve smyslu méně povinností vůči státu vs minimum odvodů z její mzdy?

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr v 8/2023. Zbývalo mu 22 hodin dovolené. Bohužel až nyní jsme si všimli, že jsme mu nevyčerpanou dovolenou zapomněli proplatit. Jak, prosím, napravit naši chybu? Je možné dovolenou proplatit až ve mzdách za listopad, aniž bychom museli otevírat mzdy za srpen? (Říjen už máme uzavřený). Pro výpočet použijeme poslední známý průměr zaměstnance, odvedeme zdravotní (nemusíme počítat do minima?), sociální a 15 % daň z příjmu (jelikož prohlášení už nemám podepsané), opravíme ELDP (typ 52, kód 1P+). Je tento postup správný? Vztahují se k tomu ještě nějaké povinnosti?

Jakou daní se bude zdaňovat mzda zaměstnanci, který má mzdu ve výši 5 000 Kč a nepodepsal prohlášení poplatníka? Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek. Bude tam srážková nebo zálohová daň? Podle kterého paragrafu máme postupovat? 

Zaměstnanci skončil pracovní poměr 30. 11. 2022. Při zúčtování mezd za prosinec 2022 mu byl proveden doplatek mzdy z důvodu zůstatku nároku na dovolenou. Bude tato částka zdaněna zálohovou daní (prohlášení zaměstnanec podepsal na celý kalendářní rok) nebo srážkovou daní (protože pracovní poměr již skončil)? Z jakého ustanovení ZDP, prosím, při argumentaci vycházet? 

Brigádník nepodepsal prohlášení u DPP na 10 tis. Kč během roku na 4 měsíce. V rámci ročního zúčtování provede žádost o roční zúčtování a doloží učiněné prohlášení se slevou na poplatníka na měsíce z nichž mu původně byla srážena srážková daň (nikde jinde nebyl zaměstnán atd.). Jak technicky postupovat v momentu, když dostaneme takové dodatečné prohlášení společně s žádosti o RZ. Za 4 měsíce byla DPP sražena daň 4x1500 = 6000 Kč. Jakým způsobem technicky máme postupovat (SW nám s tím neumí pomoci)?; add 1) Při výpočtu daně a daňového zvýhodnění zohledníme srážkovou daň na řádek 21 - "Úhrn skutečně sražených záloh na daň" ve výši 6000 Kč (vepíšeme srážkovou daň) ; add 2) srážková daň se nemůže vepisovat do formuláře výpočet a daňového zvýhodnění, proto opravíme (respektive) změníme výpočet ve mzdovém listě, kde za za tyto 4 měsíce vynulujme srážkovou daň a doplníme údaje o slevě. V samotném formuláři se pak tato daň ve výpočtu neobjeví. A zaměstnanec dostane daň zpátky jako doplatky předchozích starších mezd, kde mu bylo vyplaceno o srážkovou daň méně. Jaká varianta je z těchto dvou správná a lze použít?

Budeme mít pracovnici na zkrácený pracovní poměr – 20 hod. týdně. Tato pracovnice má ještě hlavní pracovní poměr, kde u zaměstnavatele podepsala prohlášení a u naší firmy ne, tudíž nemá nárok na odpočitatelnou položku. Její mzda bude 10 000 Kč. Za měsíc odvedeme sociální a zdravotní pojištění (zdravotní pojištění nebudeme dopočítávat protože dala potvrzení, že v hlavním zaměstnání je odvod více než z minimální mzdy) a srážkovou daň. Kdyby byla její mzda více jak 10 000 Kč platí stále srážková daň? Řídí se to podle podepsal/nepodepsal prohlášení?

Jednatel má uzavřenou se společností s. r. o. smlouvu o výkonu funkce jednatele ve výši 2 000 Kč měsíčně. Nepodepsal prohlášení. Podléhá odměna srážkové dani? Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním?

Cizí státní příslušník (občan Ruské federace) - byl zaměstnavatelem jaksi automaticky oproti roku 2020 přehodnocen z daňového rezidenta na daňového nerezidenta, a tudíž mu z jeho brigády byla sražena srážková daň. Byl ochoten daňové rezidentství doložit, ale zaměstnavatel se s ním odmítl bavit. Známý posílal zaměstnavateli i dopis přes datovou schránku, že s přeřazením na daňového nerezidenta nesouhlasí, a s informací, že je ochoten daňové rezidentství doložit. Ale zaměstnavatel nereaguje. Vím, že problematiku daňového rezidentství upravuje zákon o daních z příjmů a pokyn Generálního finančního ředitelství k prokázání daňové rezidence u fyzických osob ... - č. j. 50098/12-3130-11042. Např. podle zákona o daních z příjmů jsou daňový rezidenty ČR poplatníci, kteří se zde obvykle zdržují nebo mají na území ČR bydliště. Podle Pokynu Generálního finančního ředitelství k prokázání daňové rezidence u fyzických osob ... - č. j. 50098/12-3130- 11042 dále uvádí možnosti, jakým způsobem prokázat daňové rezidentství. Vím také, že existuje možnost získat potvrzení o daňovém domicilu od finančního úřadu. Ale to se platí, a navíc se váže pouze k určitému datu. Takže v průběhu roku by bylo zapotřebí více potvrzení, takže by se to výrazně prodražilo. Známý tedy preferuje jiné varianty, jak prokázat daňový domicil, např. smlouvu o nájmu bytu, potvrzení o zaměstnání na hlavní pracovní poměr, příp. čestné prohlášení. Ale problém je v tom, že problematiku daňového rezidentství zaměstnavatel se zaměstnancem odmítá řešit. Všechny občany třetích zemí, kteří v ČR nemají trvalý pobyt, automaticky hází do jednoho pytle, asi z důvodu administrativního zjednodušení. Co dělat se zaměstnavatelem, který nekomunikuje? Je možné podat stížnost na finanční úřad kvůli nekomunikaci? Jak má zaměstnanec doložit zaměstnavateli daňové rezidentství, když k tomu nemá možnost? Předpokládám, že finanční úřad se zastane zaměstnavatele, jelikož mu asi vadit nebude, že (papírově) odvádí srážkovou daň.

Jaký typ daně bychom měli prosím použít v případě, že zaměstnanec skončil hlavní pracovní poměr 30. 4. 2021 a za měsíc 06/2021 mu byl zúčtován a vyplacen dodatečný příjem po skončení pracovního poměru? Hrubý příjem byl ve výši 2 000 Kč. Do 30. 4. 2021 měl podepsané prohlášení u nás. Od 05/2021 má podepsané prohlášení u nového zaměstnavatele. Měli bychom zdanit srážkovou či zálohovou daní? Změnila by se situace v případě, že by zaměstnanec nikde za měsíc 06/2021 neměl podepsané prohlášení (tedy by k žádnému novému zaměstnavateli nenastoupil)?

Jak postupovat v případě uzavřené smlouvy o výkonu funkce (člen dozorčí rady a.s.) české společnosti s občanem Německa? Občan Německa nám doložil formulář A1, který určuje příslušnost k právním předpisům SRN. Zároveň je německým daňovým rezidentem. Z odměny za výkon funkce v naší společnosti budeme odvádět srážkovou daň ve výši 15% místně příslušnému FU v ČR. Vzniká nám zároveň povinnost odvádět pojistné (SP a ZP) do Německa a v jaké procentuální výši? Nebo tento druh příjmu dle platné německé legislativy pojistnému nepodléhá? Kde lze získat relevantní informace? 

Pokud je u jednoho zaměstnavatele zaměstnanec zaměstnán na pracovní smlouvu a současně i na dohodu o provedení práce na jinou činnost, jak se bude tento příjem zdaňovat? Lze příjem na pracovní smlouvu zdaňovat daní ze závislé činnosti a příjem na dohodu srážkovou daní? Prohlášení poplatníka podepsal u pracovní smlouvy.

Jednatel společnosti na základě smlouvy o výkonu funkce pobírá odměnu ve výši 1 000 Kč a dále má u stejné společnosti uzavřenou dohodu o provedení práce na administrativní práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Prohlášení k uplatnění slevy neučinil, podepsané prohlášení má u hlavního zaměstnavatele. Jak bude probíhat zdanění těchto příjmů? Ze smlouvy o výkonu funkce jednatele a dohody o provedení práce bude odvedena srážková daň nebo musí být příjem sečten a odvedena zálohová daň. Ze smlouvy o výkonu funkce bude odvedeno zdravotní pojištění?

Pokud člen výboru SVJ nepodepíše prohlášení k dani a výše měsíční odměny za výkon funkce nepřekročí 1 500 Kč, zdaňuje se tento příjem zálohovou nebo srážkovou daní?

Fyzická osoba ČR je společníkem v sro v Itálii, nyní se vyplácí podíly na zisku. Podle italského zákona bude sražena 24 % srážková daň. Jak bude poplatník postupovat v českém přiznání? Uvede tyto příjmy jako příjmy podle § 8 ve výši po zdanění srážkovou daní nebo v hrubém? A kam uvede, že v Itálii zaplatil 24 % srážkovou daň? Když je v ČR srážková daň 15 %, bude přes přiznání vrácen v ČR přeplatek na dani? 

Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou. U nás nepodepsal prohlášení poplatníka z důvodu dalšího příjmu u jiného zaměstnavatele, kde má podepsáno. Nyní jsme uzavřeli se zaměstnancem ještě dohodu o provedení práce za 2 000 Kč měsíčně. Budu nyní odvádět zálohovou daň z hlavního příjmu a srážkovou daň z DPP nebo příjmy vstupují do společného základu?   

Členům statutárních orgánů (rezidenti ČR) je stanovena odměna ve výši 1 000 Kč za měsíc. Vzhledem k tomu, že rozhodující příjem pobírají u jiného zaměstnavatele, předpokládám, že příjem nebude podléhat sociálnímu pojištění, ale pouze zdravotnímu pojištění. Podléhá takto nízký příjem srážkové dani nebo odměny členů statutárního orgánů vždy podléhají dani zálohové (jak tomu bylo v minulosti) nebo je možné si způsob zdanění vybrat? 

Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění (dále jen „roční zúčtování“) je oprávněn provést zaměstnavatel, plátce daně, jen na základě žádosti zaměstnance, poplatníka daně. Podmínky pro provedení ročního zúčtování jsou vymezeny v jednotlivých ustanoveních zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), a byť základní pravidla pro provedení ročního zúčtování jsou stále stejná, vždy se najde pár změn, které mají vliv na správné provedení ročního zúčtování, a stejně je tomu tak i pro jeho provedení za rok 2019.

Náš klient je registrován jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. V průběhu roku přestal zaměstnávat zaměstnance a ukončil registraci k oběma daním. Jeho činnost pokračuje dál, ale bez zaměstnanců. Do jakého termínu je potřeba podat vyúčtování daně ze závislé činnosti a vyúčtování srážkové daně? Týká se nás § 234 daňového řádu, tedy situace, kdy plátci daně zanikne povinnost vybírat daň srážkou a musí podat vyúčtování do konce následujícího měsíce po zániku povinnosti? Pokud ano, týká se toto ustanovení i daně ze závislé činnosti? Popř. pokud se na nás toto ustanovení vůbec nevztahuje, prosím o vysvětlení, ve kterých situacích dochází k zániku povinnosti vybírat daň srážkou.

Student VŠ (prezenční studium) pracuje pro internetové noviny, kdy pro redakci pořizuje fotografická díla. Dle naší úvahy se jedná o příjem dle  §  7 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Pokud by byl příjem za kalendářní měsíc do 10 000 pro jednu redakci, bude se příjem danit 15% srážkovou daní, tj. redakce, která honorář vyplácí, rovnou tuto srážku srazí a autorovi vyplatí zbývající část. Musí v tomto případě autor mít nějaké živnostenské oprávnění a hlásit se na FÚ, ZP, a OSSZ? Jaké další povinnosti z tohoto titulu pro autora vyplývají? Pokud autor některý měsíc přesáhne částku 10 000 Kč od jedné redakce za 1 měsíc, jak má postupovat v tomto případě? Pokud by autor chtěl fotografickou činnost provozovat pro zařízení spravovaná ministerstvem školství, kdy odměna bude vyplacená na základě uzavřené písemné smlouvy, musí se autor hlásit jako OSVČ, nebo může tento příjem zohlednit jako příjem nahodilý?

Ve zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti dochází každoročně ke změnám a výjimkou není ani rok 2019. U některých zaměstnanců se změnily od 1. ledna podmínky pro výpočet základu daně z příjmů ze závislé činnosti, od 1. dubna byla upravena povinnost plátce daně podávat oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí a od 1. května se zvýšila částka úhrnu příjmů ze závislé činnosti pro zdanění daní vybírané srážkou zvláštní sazbou.