sociální pojištění

Firma uzavřela pojistnou smlouvu s pojišťovnou pro pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, kde pojištěnými jsou jednotliví zaměstnanci. Firma zaplatí celou pojistnou částku. Na každého zaměstnance připadá poměrná část pojistného. Polovina bude zaměstnanci sražena ze mzdy a druhou polovinu zaplatí firma. Znamená to tedy, že platba firmy je považována za nepeněžní plnění s odvody?

Pokud má zaměstnanec uzavřenou dohodu o provedení práce (DPP) a jeho měsíční příjem je do 11 500 Kč, a není účasten na zdravotním a sociálním pojištění, musí zaměstnavatel provést doplatek do minimálního vyměřovacího základu, i když zaměstnanec nechce, aby bylo za něj odváděno pojištění? Jaká je povinnost zaměstnavatele v tomto případě?

ČSSZ opět upozorňuje na podvodné SMS, které jejím jménem vyzývají k návštěvě podvodných webů, jež nabízí výběr banky pro přihlášení přes bankovní identitu. Jedná se o podvodnou techniku smishing s cílem vylákat z vás citlivé osobní údaje včetně údajů o bankovních účtech a odcizit tak vaše peníze.

Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání v průběhu měsíce, tj. např. 15. února 2025 a doloží k tomuto datu rozhodnutí o přiznání starobního důchodu v plné výši (důchod je mu vyplácen v plné výši již od 10/2024) + doloží žádost o slevu na pojistném. Má nárok na slevu již od měsíce února nebo až od března 2025? Co když zaměstnanec (pracující důchodce) uplatňující slevu na pojistném ukončí pracovní poměr opět v průběhu měsíce, bude mít nárok na slevu v měsíci ukončení?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Je možné vyplácet stravné při tuzemské služební cestě do výše hranice pro veřejný sektor, tedy do 177 Kč, aniž by se částka nad 148 Kč (při cestě 5–12 hodin) stala předmětem daně a odvodů?

Jak správně u zaměstnance pracujícího v tzv. rizikovém zaměstnání rozdělit vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnavatele pro vyšší sazbu (rizikové zaměstnání – 26,8 %) a standardní sazbu (24,8 %)? Příklad: Zaměstnanec odpracoval 168,67 hod, z toho 153 hod. v riziku a měl 7,33 hod. dovolené. Jednotlivé složky vyměřovacího základu jsou: základní mzda - celkem odpracováno 168,67 hod. 25 549 Kč, prémie 2 555 Kč, příplatky 3 232 Kč, dovolená - náhrada 7,33 hod. 1 738 Kč, jubilejní odměna 2 000 Kč, stravné nad rámec 105 Kč, vyměřovací základ SP celkem 35 179 Kč. 

Od letošního roku již nebudou mít noví zaměstnavatelé přidělenu správu sociálního zabezpečení vždy podle své místní příslušnosti, tzn. v okrese podle svého sídla, ale nově podle aktuální vytíženosti jednotlivých správ sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé komunikují s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) elektronicky, a proto je jediným důsledkem pouze efektivnější a rychlejší servis ze strany ČSSZ.

Pracující starobní důchodce pracuje jako jednatel s odměnou 5 000 Kč měsíčně na základě jednatelské smlouvy, z tohoto příjmu se odvádí sociální pojistné. Jen pro upřesnění, jedná z hlediska slevy na pojistném zaměstnance – pracujícího starobního důchodce také o zaměstnání, z kterého lze uplatnit při splnění podmínek slevu? 

Platí sleva na sociálním pojištění pro pracující důchodce také pro členy statutárních orgánů obchodních společností (představenstvo dozorčí rada)? V § 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, nejsou tito členové statutárních orgánů přímo zmíněni.

Poživatel starobního důchodu je u zaměstnavatele zaměstnán v pracovním poměru a zároveň je členem představenstva u téhož zaměstnavatele. Zaměstnanec doložil rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestné prohlášení o pobírání důchodu v plné výši. Bude mít nárok na slevu na pojistném kromě mzdy z pracovního poměru i z odměny člena představenstva (1× za čtvrtletí) a také případných tantiém (1× za rok)? 

Mohou slevu na pojistném na sociální pojištění ve výši 6,5% uplatnit také zaměstnanci, kteří mají snížený věk pro odchod do důchodu a pobírají tzv. záchranářsk důchod? Máme zaměstnance, kteří požádali příslušné pobočky (ÚSSZ) a dostali různé odpovědi. V některých okresech obdrželi potvrzení o pobírání starobního důchodu v plné výši a v jiných jim odpověděli, že jim nic nevystaví, protože se na ně sleva nevztahuje.

Naše obec hradí 1× ročně fakturu za pojištění odpovědnosti zastupitelů (uvolněných i neuvolněných) za újmu způsobenou obci. Promítne se tato částka nějakých způsobem do mzdy zastupitele? Pokud ano, podléhá daním a odvodům sociálního a zdravotního pojištění u jednotlivých zastupitelů?

1. – 2. 1. 2025 V prvním letošním vydání týdeníku se zmíním o změnách v cestovních náhradách, srážkách ze mzdy, příspěvku na stravování atd.

10. – 31. 10. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o nekonečném příběhu změn v DPP, nové dávce státní sociální pomoci, výročí 100 let sociálního pojištění atd.

Dle České správy sociálního zabezpečení dělají zaměstnavatelé při vyplňování Výkazu příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě DPP stále chyby.  Chybně vyplněné podaní přitom může zpracování hlášení zdržet, případně může...

9. – 26. 9. 2024 V tomto vydání týdeníku se se zmíním o návrhu na zvýšení podpory v nezaměstnanosti, zpřísnění odchodu do předčasného důchodu, prominutí penále u ČSSZ.

Uzavřeli jsme se zaměstnancem DPP od 2. 1. do 31. 12., ale nyní v srpnu zaměstnanec již odpracoval všech 300 hod a vyčerpal dle zákona dovolenou. Ke 30. 8. skončil a již u nás tento rok pracovat na DPP nebude. Je možné s ním uzavřít dohodu o rozvázání DPP ke 30. 8., abychom ho mohli ke 30. 8. odhlásit na OSSZ, kam se měsíčně posílá výkaz příjmů? Již tento výkaz zasílat nebudeme. Nebo odpracováním a vybráním si dovolené tato dohoda automaticky končí a nemusíme žádný dokument sepisovat, resp. uzavírat dohodu o rozvázání DPP? Zaměstnanec nechce, tedy ani mi jako zaměstnavatel z důvodu administrativy dále zasílat výkaz příjmu k DPP za každý měsíc na OSSZ. 

Mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci probíhal soudní spor o doplatek platu zaměstnancům. Zaměstnavatel nyní řeší platební rozkazy, na kterých je uvedena částka doplatku, úroky a náklady řízení (soudní poplatky), které je zaměstnavatel povinen zaměstnancům doplatit. Z doplatku a úroků je povinnost odvést pojistné na sociální zabezpečení. Je potřeba odvést též pojistné ze soudních poplatků?

Společnost s r .o. zvažuje přijmout důchodkyni na DPP (šlo by o její jediný pracovní poměr). V současné změti změn je popravdě nepřehledné, jaké povinnosti by s tím byly spojeny? Její příjem se předpokládá okolo 7,5 tis měsíčně, bude tato částka zatížená nějakými odvody? O nutnosti měsíčních hlášení ČSSZ víme, pojily by se s tímto i nějaké další povinnosti? Případně existuje nějaká jednodušší varianta ve smyslu méně povinností vůči státu vs minimum odvodů z její mzdy?

6. – 25. 7. 2024 Toto prázdninové vydání týdeníku je ve znamení změny u DPP účinných od 1. 7. 2024, dále se zmíním o nové úpravě valorizace minimální mzdy, kouření na pracovišti atd. Další číslo tohoto týdeníku vyjde až 20. 8. 2024.