rozhodná částka

Pracovněprávní aktuality (sledované období: 4. 10. 2024 – 5. 11. 2024) JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní...

10. – 17. 10. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o mzdových parametrech pro rok 2025, zvláště o limitech důležitých pro DPP, nejčastějších chybách pří podávání hlášení o DPP atd.

Přehled nejdůležitějších změn v oblasti placení pojistného ve zdravotním pojištění se týká právních podmínek platných od 1. ledna 2022. Od tohoto data se zvyšuje minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance (zaměstnavatele) a také je tradičně vyšší minimální záloha OSVČ. Dále se zvyšuje platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů, jakož i platba státu zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce včetně navazujícího zvýšení odpočitatelné částky příjmu za podmínek specifikovaných v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance. Kromě dohody o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele), kde o vzniku zaměstnání rozhoduje v kalendářním měsíci příjem převyšující 10 000 Kč, máme ještě jednu velmi důležitou hodnotu.

U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a násl. zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (tj. v roce 2021 nejméně z částky 15 200 Kč), musí zaměstnavatel odvést za příslušný kalendářní měsíc pojistné nejméně ve výši 2 052 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do zákonného minima a v této souvislosti také bez ohledu například na to, zda zaměstnání trvalo pouze část kalendářního měsíce, nepřihlíží se k období případné nemoci, k vykázanému neplacenému volnu, k souběžnému výkonu podnikatelské činnosti apod.

Od 1. ledna 2021 došlo ke zvýšení částky rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění na 3 500 Kč. Tato změna byla vyhlášena sdělením MPSV č. 436/2020 Sb., ze dne 30. 10. 2020, kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Zaměstnanec má zaměstnání malého rozsahu, v měsíci, kdy nedosáhne 3 000 Kč se neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec byl nemocný a na správu sociálního zabezpečení jsme zaslali přílohu k žádosti o dávku. V měsících, kdy nedosáhl rozhodné částky 3 000 Kč, se neodvedlo sociální pojištění a příjem byl nula. Ze „sociálky“ po nás chtějí, abychom vyplnili příjmy i v době, kdy nedosáhl rozhodné částky. Je to takto správně? Ani program mi žádné částky nenabídne, je potřeba to vyplnit ručně.

V částce 119 Sbírky zákonů bylo vyhlášeno sdělení MPSV č. 236/2018 Sb., ze dne 11. 10. 2018, kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Částka rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, se od 1. 1. 2019 zvyšuje z 2 500 Kč na částku 3 000 Kč.

Nebudeme-li brát v úvahu koordinační nařízení Evropské unie (speciálně č. 883/2004 a 987/2009), postavená právní vahou nad národní předpisy jednotlivých států, pak základní právní úpravu českého systému veřejného zdravotního...

V roce 2019 dochází k několika důležitým změnám v sociálním pojištění, a to ke změně rozhodné částky pro vstup do pojištění, výše minimální částky pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění u OSVČ, ale především také ke změně termínů plateb sociálního pojištění OSVČ. V neposlední řadě dochází také k navýšení důchodů.

Poslední dobou se ve zdravotním pojištění pravidelně každý rok zvyšuje k 1. lednu minimální vyměřovací základ zaměstnance a minimální záloha (tím i minimum) OSVČ, více platí osoby bez zdanitelných příjmů a také stát zdravotním pojišťovnám za tzv. "státní pojištěnce". Podívejme se však na tuto problematiku z opačného úhlu a pro připomenutí či osvěžení si proberme některé tematické oblasti zdravotního pojištění, které zůstávají k datu 1. ledna 2018 beze změny.

Již dlouhá léta zaměstnavatelé (nejen ve zdravotním pojištění) přemýšlejí, jak mají postupovat, když v různých situacích příjem zaměstnance nedosahuje 2 500 Kč, činí rovných 2 500 Kč anebo více, jak naložit s pojmem zaměstnání malého rozsahu, který však zdravotní pojištění nezná, kdy brát pro vznik zaměstnání v úvahu částku 10 000 Kč apod. Odpověď na mnohé otázky, týkající se placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli v těchto specifických případech, naleznete v následujícím textu.