příspěvek

Vznikne zaměstnanci nárok na další příspěvek na stravování v případě směnnosti v rámci nepřetržitých pracovních režimů (24/7)? Z důvodu nepřetržitých dodávek energií, obsluhy zařízení pro jejich výrobu, dohledu a kontroly zařízení nelze práce přerušit. Jedná se o práce především na jednočlenných pracovištích, kde nelze v určených směnách zajistit vystřídání zaměstnance v době přestávky a umožnit mu čerpání přestávky. Přiměřená doba na jídlo a oddech poskytovaná těmto zaměstnancům se započítává do pracovní doby. Příklad: Zaměstnanci mají nastavenou pracovní směnu např. od 6.00 h – 18.00 h. Přestávka jim v rámci směny není poskytnuta. Pracovní směna se skládá z: 6.00 h – 17.00 h pracovní doba 17.00 – 18.00 h nařízená práce přesčas v rámci směny, v docházce se používá kód pro přesčasovou práci (hodiny přesahující stanovenou měsíční pracovní dobu jsou dle dohody se zaměstnancem kompenzovány náhradním volnem nebo proplaceny jako práce přesčas). Má zaměstnanec nárok na další příspěvek na stravování v rámci téže směny - odpracovaná doba je delší než 11 hodin?

Jednorázový příspěvek na dítě ve výši pět tisíc korun byl spuštěn v srpnu 2022 jako rychlá pomoc rodinám s dětmi v období inflace, zvyšování cen energií a životních nákladů. Dosud...

Od roku 2021 mají zaměstnavatelé možnost poskytovat příspěvek na stravování nejen v naturální formě, ale i ve formě peněžní. Došlo tak k rozšíření ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP upravujícího příspěvek na stravování a též ke změně v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, jde-li o daňově účinné výdaje.

I s ohledem na současnou složitou situaci způsobenou vysokou mírou inflace a extrémním zdražováním energií připravila vláda balíček zacílené pomoci pro rodiny a zdravotně znevýhodněné skupiny. Součástí tohoto balíčku jsou i změny v zákoně o nemocenském pojištění, které se týkají otcovské a karantény. Návrh zákona byl dne 26. 10. 2022 schválen Poslaneckou sněmovnou, aktuálně je projednáván v Senátu.

V zákoně o dani z příjmu v § 24 je uvedena maximální výše příspěvku na stravování, a to 55% ceny jednoho jídla, nebo stravenky, které lze uplatnit jako daňový náklad. Dále je uvedeno, že maximálně do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům, odměňovaným platem (což je 142 Kč v roce 2022). Chápu správně, že je nutné pro daňovou uznatelnost splnit obě podmínky? Nelze tedy přispět např. u stravenky ve výši 100 Kč 63% (tj. 63 Kč) a částku zaúčtovat jak daňově uznatelný náklad, protože byla splněna druhá podmínka, tj. max. 70 % ze 142 Kč.

Dne 22. 8. 2022 nabyla účinnosti vyhláška č. 237/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů, kterou se zvyšují sazby stravného při tuzemské pracovní cestě.

Zaměstnanec, konkrétně manažer, pracoval ve společnosti do 30.6. na hlavní pracovní poměr dle příslušné pracovní smlouvy. Od 1.7. se stal jednatelem společnosti a k 30.6. byla pracovní smlouva ukončena. Nově jednatel společnosti od 1.7. chce mít stejné benefity jako u pracovní smlouvy a tyto benefity budou také uvedeny ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. Jde o 25 dní dovolené ročně s stravenkový paušál, zároveň mu budou tak jako u zaměstnaneckého poměru propláceny měsíčně příspěvky na praní firemního oděvu. Otázky zní: 1. nevyčerpaná dovolená se musí proplatit při ukončení pracovní smlouvy nebo se může převést na jednatelský poměr, pokud to bude ve smlouvě o výkonu funkce jednatele uvedeno? 2. otázka: může jednatel pobírat ve stejném režimu jako zaměstnanec stravenkový paušál a pobírat dovolenou v našem případě 25 dní ročně? Je daňově uznán i paušál na praní oděvu?

Máme zaměstnance s několika exekucemi. Nyní si požádal o sociální výpomoc z FKSP ve výši 15 000 Kč.  1) Bude odvádět daň z této částky?  2) Může mu být vyplacena v hotovosti, když má exekuce?  3) Musí se tento příjem dát do exekučních srážek?

Jakým způsobem může zaměstnavatel přispívat na přechodné ubytování cizincům (nejedná se o uprchlíky)? Tito zaměstnanci mají trvalý pobyt na Ukrajině, v ČR pracují na základě povolení k pobytu (zaměstnanecké karty) a nejedná se o pracovní cestu. Jde nám o maximální možnou částku a délku poskytování příspěvku, daňové povinnosti a postup v případě, že si takový zaměstnanec přivede rodinu a zaměstnavatel by chtěl přispívat na jeho pobyt v ČR i s rodinou.

Pokud chceme hradit stravenkový paušál pouze z rozpočtu, ne prostřednictvím sociálního fondu (jsme obec), stačí schválení vnitřního předpisu o poskytování příspěvku na stravování zaměstnanců formou stravenkového paušálu starostou, nebo musí být schváleno zastupitelstvem? 

Je možné vyplatit mimořádný příspěvek u pracovní neschopnosti, která trvala do 10. 5. 2021 z důvodu izolace, ve výplatě za 7/2021?

Je vysloveně povinností zaměstnavatele hradit psychologické vyšetření zaměstnancům? Je možné ve směrnicích firmy uvést jiný způsob úhrady za psychologické vyšetření?! Například: 1. Psychologické vyšetření si hradí vždy zaměstnanec. (Je to povinnost, kterou musí jako řidič splnit k výkonu svého povolání.) 2. Psychologické vyšetření po 50 letech věku zaměstnance hradí zaměstnavatel. Vyšetření platí po dobu 5 let. Pokud zaměstnanec ukončí od data „psychologického vyšetření“ pracovní poměr dříve, než uplyne doba 2,5 let - vrací celou částku zaměstnavateli?

Zaměstnavatel se rozhodl přispívat na školné dětí svých zaměstnanců. Jedná se o příspěvek vždy poskytovaný bezhotovostně na účet příslušné školy. Příspěvek se poskytuje na školné soukromých škol - základních, středních i vysokých. Jaký daňový režim bude u zaměstnavatele a zaměstnance? 

Pobírám příspěvek na bydlení od úřadu práce. Dokladám výši čtvrtletního příjmu pro výpočet výše dávky (vystavuje zaměstnavatel). Nyní jsem dokládala příjmy za 1. čtvrtletí 2021, v únoru mi bylo provedeno vyúčtování daně z příjmu. Dodatečně jsem uplatnila slevy na děti, takže mi bylo vráceno cca 37 000 Kč. V potvrzení za únor je k čisté mzdě přičteno cca 12 680 Kč, což je asi část z těch vrácených daní. Je to tak správně? Myslela jsem, že se to do příjmů nezapočítává. 

Manžel je OSVČ a já jsem jeho spolupracující osoba. Máme pouze 1 zaměstnance, který je na dohodu o provedení práce. Chceme se všichni tři dobrovolně testovat na covid. Máme nárok na příspěvek od státu? A popřípadě na kolik testů? Jsou tyto testy i pro nás daňově uznatelný náklad? 

Je možné v jednom měsíci kombinovat stravenkový paušál a příspěvek na oběd v podnikové jídelně? Příklad: zaměstnanec odpracuje za měsíc 20 směn - 12x půjde na oběd v podnikové jídelně - tento oběd je dotovaný, nehradí jeho plnou cenu. Za zbytek směn mu bude poskytnut stravenkový paušál.

Dvanáctiletý syn naprogramoval několik programů, které chce dát zdarma ke stažení na internetu případným zájemcům. Chce tam uvést, že je možné ho finančně podpořit drobnou částkou, kterou je možné zaslat na bankovní účet. Syn má svůj vlastní bankovní účet (dětské konto) - je možné tyto příspěvky nechat posílat tam? Jak to bude se zdaněním těchto drobných darů? Nebo je nutné příspěvky posílat na účet rodiče a za účelem přijímání těchto příspěvků si musí rodič zřídit živnostenský list? Jak nejlépe tuto situaci řešit, aby nedošlo k porušení zákona? 

 Naše firma výpomoc poskytuje zaměstnancům, bývalým zaměstnancům - důchodcům nebo vybraným rodinným příslušníkům při úmrtí zaměstnance, důchodce nebo rodinného příslušníka. Výplata výpomoci při úmrtí, tzv. „pohřebné“ se vyplácí dle naší vnitřní směrnice takto: 5 VÝŠE VÝPOMOCI 1. Zemře-li zaměstnanec a žije-li druhý partner nebo dítě, svojí výživou na něm závislé, činí jednorázová výpomoc celkem 15 000 Kč. 2. Zemře-li důchodce a žije-li druhý partner nebo dítě, svojí výživou na něm závislé, činí jednorázová výpomoc celkem 10 000 Kč. 3. Zemře-li zaměstnanci, důchodci druhý partner, činí jednorázová výpomoc 6 000 Kč. 4. Zemře-li zaměstnanci, důchodci dítě, o které pečoval, činí jednorázová výpomoc 6 000 Kč. 5. Zemře-li zaměstnanec, důchodce, který nemá druhého partnera, ani dítě svojí výživou na něm závislé, hradí se prokázané náklady pohřbu tomu, který je nesl, maximálně však do výše 4 000 Kč. Můžete mi prosím poradit, jak je to s daněním, popř. zpojistněním těchto výpomocí. Zda se u bodu 1., 2. a 5. dá použít § 4 odst. 1 písm. k) bod 4. zákona o příjmu. A současně i vyhl. č. 114/2002 Sb. § 11 odst. 1. do maximální výše výpomoci 30 000 Kč. U bodu 3. a 4. se jedná o zdanitelný příjem, tudíž podléhá SZ a ZP. V případě, že ano a jedná se o výplatu důchodci, bývalému zaměstnanci, jaký se použije kód pro SP i ZP? 

Mezi našimi zaměstnanci je manželský pár. Manžel zemřel a manželce a dítěti se bude vyplácet jednorázový finanční příspěvek - ovdovělé manželce (zaměstnankyni) 40 000 Kč; pro osiřelé dítě 30 000 Kč, a jednorázová finanční výpomoc pro osiřelé dítě po zesnulém zaměstnanci ve výši 30 000 Kč. I když se dávky nesčítají, tak pro upřesnění se manželce vyplatí celkem 100 000 Kč. Mohou být tyto výpomoci vyplacené mzdou nebo si musí zaměstnankyně podat daňové přiznání a uvést částky nad limit jako ostatní příjem? Jaký je vůbec limit pro danění a odvody 15 000 Kč nebo 30 000 Kč? Můžete přesně popsat, jak se budou provádět odvody výše uvedeného případu? Jak by se postupovalo a co by šlo do daňového přiznání, pokud by manželka zesnulého nebyla naším zaměstnancem?

Daňovému rezidentovi České republiky, je vyplácen příspěvek z Austrálie, kde žil 28 let. Během pobytu v Austrálii přispíval do programu zaměstnavatele ze své čisté mzdy, ze kterého je mu nyní vyplácen příspěvek. Podléhá tento příjem dani z příjmů?