přeplatek na pojistném

Pokud pojištěnec podniká jako osoba samostatně výdělečně činná, platí pro něj ve zdravotním pojištění četné povinnosti, které musí respektovat. V opačném případě se vystavuje nebezpečí, že zdravotní pojišťovna bude po nezodpovědném podnikateli uplatňovat dlužné pojistné (zálohy na pojistné) včetně penále, případně může provinilci uložit pokutu za porušení některých ustanovení zákona. Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že OSVČ – jako jediná ze skupin plátců – hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Z tohoto důvodu se pravidelně provádí roční zúčtování (konkrétně za rok 2022 v průběhu roku 2023), kdy se z finančního hlediska porovnají uhrazené zálohy, jsou-li podle zákona povinně placeny, s výší pojistného, která je předmětem odvodu.

Pokud plátci pojistného provádějí povinné úhrady ve prospěch příslušné zdravotní pojišťovny včas a ve správné výši, pak tato nemá důvod podnikat žádná opatření. Naopak, svým způsobem si tohoto přístupu plátce váží, neboť naplňování příjmové stránky je jedním z jejích nejdůležitějších úkolů. Ovšem čas od času se někteří plátci dostanou (třeba i ne vlastní vinou) do prodlení s úhradami pojistného nebo záloh na pojistné a v takových situacích již zdravotní pojišťovny nemohou nečinně vyčkávat, nýbrž jejich zákonnou povinností je plátcům vyměřit a následně po nich (v případě nezaplacení) vymáhat jak dlužné pojistné, tak penále.

Jako živnostník uvažuji o platbě nově schválené paušální daně ve výši 5 469 Kč/měsíc. 1.) Pokud se k dani od 1. 1. 2021 přihlásím, jak je to s daňovým přiznáním k dani z příjmů a s Přehledy za uplynulý rok 2020? Musím nebo mohu je podat? Vzhledem k tomu, že za rok 2020 očekávám přeplatky jak na DPFO, tak i na sociálním a zdravotním pojištění, nerada bych o tyto přeplatky volbou paušální daně přišla. 2.) Nejsem vlastníkem datové schránky ani elektronického podpisu. Stačí oznámení správci daně o přihlášení se k paušální dani doporučeným dopisem? 

V následujícím textu bych chtěl upozornit zaměstnavatele na nejčastěji se vyskytující chyby, kterých se dopouštějí v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění se zdůrazněním správného postupu při řešení konkrétních situací.

Zaměstnavatel odmítá známému vrátit přeplatek ze zdravotního pojištění. Známý měl souběh pracovních úvazků (jedná se pouze o 3 měsíce minulého roku - říjen, listopad, prosinec, protože po Novém roce se změnily odvody u malých úvazků). V jednom pracovním úvazku byl zaměstnán na plný zkrácený úvazek, ve druhém brigádně na DPČ. Zaměstnanec u plného zkráceného úvazku za měsíc říjen nedosáhl minimálního vyměřovacího základu (asi o 100 Kč), za měsíce listopad a prosinec lehce přesáhl minimální mzdu. Byť DPČ-zaměstnavatel o tom věděl (i z doporučeného dopisu), že tento zaměstnanec má souběh příjmů a platí zdravotní pojištění i jinde, nedokázal mu také poradit, jak situaci řešit. Zaměstnanec se snažil o přímý kontakt s účetní firmou, ale bylo mu v tom zamezeno. Tím zaměstnanec ztratil několik měsíců a dodal potřebné dokumenty až po Novém roce. Zaměstnavatel jako důvod nevrácení přeplatku uvedl, že nedodal externí účetní firmě potřebné dokumenty včas, to jest potvrzení o tom, že u druhého zaměstnavatele bylo odváděno zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy, resp. potvrzení o srážkách ze mzdy. DPČ-externí účetní firma k tomu přistupovala zcela mechanicky - provedla každý měsíc dopočet do minimálního vyměřovacího základu, jako by zaměstnanec žádný jiný příjem neměl. Došlo tedy k tomu, že zaměstnanec platil zdravotní pojištění hned dvakrát a zaměstnavatel mu odmítl poskytnout součinnost v jednání se zdravotní pojišťovnou o vrácení přeplatku. VZP pojišťovna také zaměstnanci sdělila, že žádost o vrácení přeplatku, resp. pokrácení dalších odvodů ze zdravotního pojištění, nemůže žádat sám, ale pouze přes svého zaměstnavatele. Je jednání DPČ-zaměstnavatele žalovatelné (byť jednal legálně, odmítá poskytnout součinnost v jednání s pojišťovnou), nebo je zaměstnanec v tomto případě rukojmí zaměstnavatele? Je zde další problém, a to časový. V momentě, když se příjmy u jednoho zaměstnavatele pohybují kolem minimální mzdy a není úplně jisté, jestli zaměstnanec dosáhne minimálního vyměřovacího základu u tohoto zaměstnavatele pro účely zdravotního pojištění, není ani technicky možné zajistit potvrzení včas, ale až po uplynutí měsíce. Takže se nestíhá a je možné to řešit pouze ex post. Otázka také zní, co termín včas znamená.

Podle § 14 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je zdravotní pojišťovna povinna vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci přeplatek na pojistném (a na penále) do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila.

Kontrolní činnost zdravotních pojišťoven je primárně zaměřena na to, zda zaměstnavatelé správným způsobem vypočítají a následně odvedou za zaměstnance zdravotní pojišťovně pojistné podle zákona. Proto je prvořadým úkolem zaměstnavatele správně stanovit vyměřovací základ a včas uhradit příslušnou částku na účet určený zdravotní pojišťovnou.