přehled osvč

Jaká je lhůta pro doplacení sociálního a zdravotního pojištění? Termín pro podání je 2. 5. 2022. Pokud podáme přehled např. 1. 3. 2022, je doplatek splatný do 8 dnů po podání, tudíž 8. 3. 2022, nebo stále platí termín pro doplacení 2. 5. 2022?

Jsem OSVČ, daňové přiznání za rok 2021 za mě podává na základě plné moci daňový poradce. Na rozdíl od předchozích let jsem tuto skutečnost neoznámila na VoZP v domnění, že tuto skutečnost stačí uvést v Přehledu, při jeho podání v termínu do 1. 8. 2022. Nyní jsem na web stránkách VoZP našla následující text: Skutečnost, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce, je OSVČ povinna VoZP ČR doložit do 2. 5. 2022. Je postup VoZP správný? Pokud ano, jaké sankce můžu očekávat, pokud Přehled OSVČ podám v červnu 2022?

Základní povinností podnikatelské sféry ve zdravotním pojištění je řádné placení záloh na pojistné (je-li placení těchto záloh pro OSVČ povinností danou zákonem) a úhrada případného doplatku pojistného podle výsledků samostatné výdělečné činnosti za předcházející kalendářní rok, včetně plnění souvisejících zákonných povinností.

Nový kompenzační bonus za duben 2021 Kompenzační bonus je od 1. února 2021 poskytován podle nové právní úpravy, dle zákona č. 95/2021 Sb., o kompenzačním bonusu pro rok 2021....

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jako jediná ze skupin plátců ve zdravotním pojištění platí pojistné formou záloh, je-li to povinností OSVČ, a případného doplatku pojistného. Pokud se však u OSVČ jedná o samostatnou výdělečnou činnost jako jediný (případně při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, pak musejí být pravidelně každý měsíc placeny alespoň minimální zálohy.

Fyzická osoba má podnikání jako vedlejší činnost, protože pečuje o tchyni a pobírá za tuto péči příspěvek od Úřadu práce. Tchyně byla v r. 2020 hospitalizována v nemocnici v období od 24. 8. do 30. 8. a poté ještě od 5. 9. do 2.12. Může být podnikání považováno za vedlejší činnost i v období, kdy byla tchyně v nemocnici? Jak správně vyplnit v tomto případě přehledy OSVČ pro OSSZ a pro zdravotní pojišťovnu? Zda například pokud je tchyně v nemocnici celý měsíc musí být považováno podnikání jako hlavní činnost?

OSVČ vedlejší v roce 2019 nedosáhla hranice příjmů zakládající u vedlejší OSVČ povinnou účast na důchodovém pojištění a ani se dobrovolně pro rok 2019 nepřihlásila. Z toho důvodu v roce 2020 neměla povinnost platit zálohy. V roce 2020 bude daňový základ nižší než 83 603 Kč. Pokud chce být OSVČ účastna důchodového pojištění, určí si, že od března do srpna byla OSVČ hlavní a zbylé měsíce (leden, únor a září až prosinec) vedlejší, bude mít vyměřovací základ 52.254 Kč a pojistné ve výši 15.259 Kč bude sníženo do nuly (snížení pojistného činí 15.259 Kč). Tudíž bude účasten důchodového pojištění, bude mít vyměřovací základ, ale zároveň nemusí platit pojistné. Formulář Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020 na stránkách ČSSZ to umožňuje. Brání tomuto postupu něco? Hrozí z tohoto postupu nějaké sankce, že hlavní činnost nebyla nahlášena včas nebo nahlášení Přehledem je dostatečné? Hrozí z tohoto postupu úroky z prodlení z titulu záloh za měsíce březen až srpen, kdy byla činnost nahlášena jako vedlejší, ale v Přehledu nyní uvedena hlavní? b) OSVČ vedlejší měla povinnost platit zálohy v roce 2020 v měsíční výši 500 Kč. Zálohy řádně uhrazeny v lednu, únoru a září až prosinci, celkem 3.000 Kč. V roce 2020 budou na tuto osobu rozdělovány příjmy od spolupracující osoby a její daňový základ bude například 200.000 Kč. Nejvýhodněji se jeví varianta, že od března do srpna byla OSVČ hlavní a zbylé měsíce (leden, únor a září až prosinec) vedlejší. Pojistné vyjde ve výši 29.859 Kč, snížení pojistného činí 15.264 Kč a pojistné k úhradě je 14.595 Kč (po odečtení uhrazených záloh 11.595 Kč). Formulář Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020 na stránkách ČSSZ to umožňuje. Brání tomuto postupu něco? Hrozí z tohoto postupu nějaké sankce, že hlavní činnost nebyla nahlášena včas nebo nahlášení Přehledem je dostatečné? Hrozí z tohoto postupu úroky z prodlení z titulu záloh za měsíce březen až srpen, kdy byla činnost nahlášena jako vedlejší, ale v Přehledu nyní uvedena hlavní?

Jsme s. r. o. máme 5 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. Nyní jsme získali zakázku v Německu, dlouhodobější realizace. Není to záležitost dne nebo týdne. Jedná se o dva měsíce. Firma tyto zaměstnance vyšle do Německa. V současné době mají standardní pracovní smlouvu (samozřejmě jsme čerpali z dostupnosti internetu, takže žádná specifika). 1) Jak by měla vypadat pracovní smlouva, co je potřeba do ní zahrnout, aby zaměstnanci mohli být vysláni do Německa na tyto práce? Víme, že budeme muset požádat o výpomoc při realizaci zakázky zhruba 3 osoby, které nejsou našimi zaměstnanci, jsou to brigádníci. Nechceme je zaměstnávat na tak krátkou dobu ( příhlašování a odhlašování). Jedním z pracujících bude i jednatel společnosti, může mít normální pracovní smlouvu nebo je potřeba ke smlouvě o výkonu funkce jednatele uzavřít smlouvu pracovní na výkon práce ( přesná specifikace). 2) Je možné to vyřešit na DPP? Nebo nějaká smlouva o díl? 3) Má osoba, která je na DPP také nárok na cestovní náhrady (stravné v EU)? 4) Pokud by firmě pomáhal i OSVČ, vystaví fakturu za práci v Německu, jak dlouho pro mne může tuto činnost vykonávat, aby se na to nepohlíželo jako na Schwarz systém? 

OSVČ podniká a má výkon činnosti jako vedlejší, neboť je i celý rok zaměstnána. Nyní v lednu 2020 podala přehled pro OSSZ a od února platí nové zálohy 2 100 Kč. Již za březen zálohu zaplatila. Může si zrušit v souvislosti s nouzovým stavem, resp. odpuštěním záloh od dubna do srpna příkaz na 2 100 Kč? A pokračovat v platbách až v říjnu neb se jí platba z března započítala do září? A v případě, že příkaz nezruší, pak se jí vrátí tyto platba za březen - srpen v přehledu za rok 2020? Jak se bude postupovat v přehledu za rok 2020 - tam se uvedenou všechny placené zálohy a bude k tomu i přizpůsoben výpočet ve formuláři? 

Jedním ze základních práv a zároveň úředních povinností zdravotních pojišťoven je dohlížet i u osob samostatně výdělečně činných na plnění jejich zákonných povinností. Proto zdravotní pojišťovny prověřují, jak OSVČ platí zálohy (je-li to jejich povinností) včetně úhrady případného doplatku pojistného, důsledně kontrolují dodržení povinnosti podat Přehled anebo také oznamování „státních kategorií“. Na co si tedy musí dát podnikatel pozor, aby mu ve zdravotním pojištění nevznikl problém?

Dle informací jsou od března do srpna odpuštěny zálohy pro OSVČ. Pokud má OSVČ nastaveny trvalé příkazy na tyto zálohy a bude je nadále platit, budou mu pak při podání přehledu za rok 2020 vráceny? Nebo je nutné trvalé příkazy zrušit a zálohy neplatit, jinak k jejich odpuštění nedojde? 

Jednou z možností řešení pojistného vztahu ve zdravotním pojištění je výkon samostatné výdělečné činnosti, kdy jsou osoby považované z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ vyjmenovány v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Osoby samostatně výdělečně činné, jako jediná ze skupin plátců, hradí pojistné formou záloh, je-li to ze zákona povinností, a případného doplatku pojistného. Za osoby samostatně výdělečně činné se z pohledu zdravotního pojištění považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), považuje se ve zdravotním pojištění za OSVČ.

Bude-li mít OSVČ plnou moc od daňového poradce na odklad daňového přiznání k DPFO, pak musí, nebo může OSVČ tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně a OSSZ? Pokud by to OSVČ neoznámila, má povinnost podat přehled do konce dubna a uvede v něm, že nemá poradce? Pokud to OVSČ oznámí - jakým způsobem to může oznámit - poštou, e-mail? Oznámí-li to, pak bude přehled pro ZP a OSSZ posílat daňový poradce ze své datové schránky, nebo si může/musí OSVČ přehledy v prodlouženém termínu odevzdat sama? OSVČ má totiž pouze fakturaci a plnou moc na zpracování přiznání k DPFO, ale nikoliv na přehledy - může si je tedy podat sama v prodlouženém termínu? Je-li součástí fakturace od poradce i zpracování přehledu, pak poradce může podat i přehledy?

Jednou z možností řešení pojistného vztahu ve zdravotním pojištění je výkon samostatné výdělečné činnosti, kdy jsou osoby považované z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ vyjmenovány v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Osoby samostatně výdělečně činné představují ve zdravotním pojištění důležitou skupinu plátců pojistného, která si hradí pojistné sama, a to formou záloh, je-li to jejich povinností, včetně případného doplatku pojistného na základě dosažených výsledků podnikatelské činnosti v daném kalendářním roce.

Roční zúčtování se ve zdravotním pojištění dotýká pouze osob samostatně výdělečně činných, u ostatních dvou skupin plátců, tedy u zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů roční zúčtování neprobíhá. Právní úprava platná ve zdravotním pojištění stanoví podnikatelské sféře určité povinnosti, kdy jednou z těch nejdůležitějších je podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné (dále jen Přehled). Tento Přehled podávají OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je jejich samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším (anebo jediným) zdrojem příjmů.

V následujícím textu je v těch oblastech zdravotního pojištění, ve kterých dochází s účinností od 1. ledna 2018 ke změně, provedeno porovnání právního stavu platného do konce roku 2017 s právním stavem platným od 1. 1. 2018.

Má vliv na přehledy OSSZ a VZP u fyzické osoby, která vede daňovou evidenci: 1) rezerva na likvidaci solárních panelů, 2) paušální výdaje na dopravu, 3) uplatnění ztráty minulých let?

Základním úkolem zdravotních pojišťoven je především zajistit od plátců dostatek zdrojů do systému veřejného zdravotního pojištění na úhradu smluvními poskytovateli poskytnutých a vykázaných hrazených služeb. Za tímto účelem disponují zdravotní pojišťovny příslušnými mechanismy, kterými jsou především možnost výkonu kontrolní, vyměřovací a v součinnosti s jinými institucemi a subjekty i vymáhací činnosti, povinné uplatňování nároků na dlužné pojistné a penále, ukládání pokut za porušení zákonných povinností, stanovování pravděpodobné výše pojistného apod.