osvobození od daně z příjmů

Příspěvek na daňově podporované produkty na stáří od zaměstnavatele je v úhrnu osvobozen od daně z příjmů částkou 50.000 Kč. Počítá se do částky 50.000 Kč úhrn všech příspěvků od všech různých zaměstnavatelů za celý rok vůči 1 zaměstnanci (varianta souběžně 2 zaměstnavatelé, kteří přispívají na penzijní pojištění z toho první zaměstnavatel zaplatí zaměstnanci 30.000 Kč a druhý také 30.000 Kč). Částka nad 50.000 Kč vstupuje do příjmu dle paragrafu 6, který zdaňuje zaměstnavatel ve mzdě zaměstnance? A co když nastoupí nový zaměstnanec (původní zaměstnavatel mu již zaplatil příspěvek na produktech na stáří v úhrnu 40.000 Kč a nový zaměstnavatel bude také přispívat a překročí v úhrnu za oba zaměstnavatele to tu hranici 50.000 Kč?

V tomto vydání týdeníku se zmíním o návrhu na příspěvky na spoření zaměstnanců, termínech podání přiznání k dani z příjmů, nejčastějších chybách v těchto přiznáních nebo o povinnosti podat oznámení o osvobozených příjmech.

Podle znění zákona o dani z příjmů se částky vynaložené zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnance považují za nepeněžní příjem zaměstnance a jsou osvobozeny od daně podle § 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů. Je potřeba u každého jednotlivého zaměstnance i toto nepeněžní plnění uvádět na mzdovém listu zaměstnance, musí se takto chápat znění § 38j odst. 2 písm. f) bod 2 ZDP? Evidujeme na mzdovém listě pouze příspěvek na stravování a příspěvek na rekreaci (jiné benefity neposkytujeme - vyjma školení, na které se ptám). Bylo by možné uvést přehled všech nepeněžních plnění ve prospěch zaměstnance, které je nutné na mzdových listech vést? Nebo platí, že vše co je osvobozeno od daně-ano, to se uvádí a co není předmětem daně, to se neuvádí? Co hrozí zaměstnavateli za sankci v případě kontroly ze strany finančního úřadu, když takovou evidenci nepovede, nebude úplná a podobně? 

Kolegyně loni dostala darem malý kus pozemku od sousedky, který sousedí s její zahradou. Je to tedy cizí dárce, takže povinnost podat daňové přiznání by měla. Nakonec na to byla upozorněna i finančním úřadem. Oceněný pozemek by se danil podle § 10 ZDP jako ostatní příjem, ale bude muset vůbec podávat daňové přiznání (jiné příjmy, kromě ze zaměstnání už neměla), když pozemek byl oceněn částkou 23 000 Kč? Vztahuje se i na tento případ limit do 50 000 Kč bez zdanění?

Zaměstnavatel přispíval zaměstnanci v roce 2024 měsíčně 4.000 Kč na penzijní připojištění. Zaměstnanec od 10/2024 změnil penzijní připojištění na doplňkové penzijní spoření (převod smlouvy bez výplaty finančních prostředků) a tuto změnu nenahlásil zaměstnavateli. Třikrát poslal zaměstnavatel 4.000 Kč na starý účet a třikrát se peníze vrátily zpět na účet zaměstnavatele. Zaměstnavatel tedy zaplatil v roce 2024 celkem 36.000 Kč (9×). Nyní kdyby chtěl v roce 2025 12.000 Kč jednorázově doplatit až v únoru 2025, tak asi bude problém na straně zaměstnance, protože by v roce 2025 bylo zaplaceno celkem 60.000 Kč (12.000 + měsíčně 4.000 Kč). Muselo by poté dojít k přidanění k hrubé mzdě ve výši 10.000 Kč?

V roce 2025 limit na všechny benefity činí 23 278 Kč. Zaměstnavatel chtěl by poskytnout svým zaměstnancům příspěvek na rekreaci. Zaměstnavatel musí zaměstnanecký benefit stanovit vnitřním předpisem, nebo stačí benefit sjednat v individuální smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem? Jakým způsobem zaměstnavatel poskytuje benefit na rekreaci? Společnost objednává rekreační pobyt, na základě faktury pobyt proplatí? Faktura měla by obsahovat údaje zaměstnance, případně údaje příslušníků jeho rodiny, kterému poskytuje příspěvek na rekreaci? 

Zaměstnanec je v insolvenci a zaměstnavatel mu poskytuje příspěvky na jeho penzijní pojištění. Poskytovatel mzdového softwaru nám nyní argumentuje, že nelze zaměstnanci v insolvenci tyto příspěvky poskytovat, neboť mu navyšují jeho příjem. Dle mého názoru je ale tento příjem pouze fiktivní, protože příspěvky jsou vázány u penzijní společnosti a zaměstnanec s nimi nemůže manipulovat. Je možné příspěvky těmto zaměstnancům poskytovat či nikoliv, nebo je to možné pouze se souhlasem insolvenčního správce. A je tato problematika řešena někde v insolvenčním zákoně?

Město zřídilo jako svou organizační složku JSDH na základě zřizovací listiny. Členové JSDH uzavírají dohodu o členství. Za svojí činnost členové nepobírají žádnou odměnu ani plat. Rádi bychom je za jejich činnost motivovali poskytnutím benefitu- karty na volnočasové aktivity u firmy Edenred, se kterou již spolupracujeme. Členové JSDH nejsou přímo naši zaměstnanci. Pokud bychom jim tyto karty poskytli -s určitým každoročním obnosem- bude se pro ně jednat o benefit jako pro klasické zaměstnance - tedy do částky 21.983,- Kč za rok od daně osvobozený a pro nás jako zaměstnavatele půjde o nedaňový náklad?

Jak správně posuzovat nové smlouvy na produkty na stáří, zejména s DIPem máme problém, že ve smlouvách není uvedeno, na jak dlouho je uzavřena. Tedy nejsme dle našeho názoru schopni posoudit, zda jsou splněny daňové podmínky 120+60. Můžeme na tyto smlouvy i přesto přispívat do 50 000 Kč ročně od daně osvobozeně? Nebo jak máme postupovat? A pak ještě, pokud vyplácíme příspěvky měsíčně, vždy s výplatou, jak je to ten poslední měsíc, když pracovní poměr skončí například teď v říjnu, a v listopadu budeme vyplácet poslední výplatu za říjen a s příspěvkem. Je i přes již faktický konec PP tento příspěvek od daně osvobozený? Nebo je příspěvek od daně osvobozený jen v případě, že je vyplácen za trvání PP? Nebo musíme příspěvky vyplácet v tom měsíci, na který je poskytujeme, tedy v listopadu s výplatou za říjen a příspěvek je na listopad? A pak při skončení PP už s poslední výplatou příspěvek nenáleží?

Jako firma platíme za některé zaměstnance Pojištění odpovědnosti při výkonu povolání, zaměstnanec si z toho pak sám hradí zdravotní pojištění. Je toto pojištění součástí benefitů, které firma musí evidovat u každého zaměstnance, aby teď třeba konkrétně v roce 2024 nepřesáhl částku 21 983 Kč? 

Může zaměstnavatel poskytnout benefit v nepeněžní formě zaměstnancům – matce i otci dítěte, jenž jsou zaměstnáni u stejného zaměstnavatele na použití zařízení péče o dítě předškolního věku tak, že každému z rodičů bude poskytnuto plnění v částce 21 983 Kč? Jelikož se jedná o jediné poskytnuté plnění těmto zaměstnancům na vrub nákladů, které nejsou náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů za rok 2024 dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, bude toto plnění jak u matky, tak u otce osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti, přestože se týká stejného rodinného příslušníka?

Ve firmě dáváme zaměstnancům ke kulatinám (jakýmkoli) kytici a 1 000 Kč na flexi kartu. Zaměstnancům, kteří jsou u společnosti 5 let, dostanou hodinky v hodnotě 2 500 Kč. Osvobození bezúplatných plnění (darů) k životním a pracovním výročím s limitem 2 000 Kč je zrušeno, jsou tyto dva uvedené benefity součástí limitu 21 983 Kč pro rok 2024?

Uzavřeli jsme smlouvu se školou o praxi žáka v naší firmě, bude se jednat o produktivní činnost (aktivně ji bude vykonávat) 3 dny v týdnů po 7 hodinách. Je třeba uzavřít s žákem dohodu o provedení práce a vykazovat měsíční odměnu ve výplatní pásce? Odměna bude podle § 6 ZDP osvobozena od daně z příjmů a od odvodů sociálního a zdravotního pojištění – může žák na praxi dostat hodinovou odměnu 30 % z minimální hodinové mzdy 112,50 Kč, tj. 33,75 Kč? 

Náš zaměstnanec přišel do práce v 6:20. Od 8:12 do 16:42 byl na služební cestě, po návratu ještě pracoval od 16:42 do 18:00. Směnu máme stanovenou od 7: 00 do 15:30. Máme pružnou pracovní dobu. Služební cesta trvala déle než 5 hodin = nárok na stravné. Tento den odpracoval více než 3 hodiny = nárok na stravenku. Bude v tomto případě vůbec nárok na stravenku, když máme směnu stanovenou od 7:00 do 15.30 a v tomto intervalu 3 hodiny neodpracoval? A pokud bude nárok na stravenku, bude toto poskytnutí stravenky posouzeno jako plnění osvobozené od daně? 

Společnost zaměstnává v nerovnoměrně rozvrženém pracovním režimu zaměstnance ostrahy na noční směny, které začínají od 19:00 hod. jednoho dne a končí v 7:00 hod. druhého dne (12 hodin směna=5 hodin první den, 7 hodin - druhý den). Má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál již první den, kdy překročil 3 odpracované hodiny? Pracuje totiž i na noční směně poslední den v měsíci, kdy 5 hodin počítáme do daného měsíce a 7 hodin již do celkových odpracovaných hodin dalšího měsíce?

Do jaké výše může zaměstnavatel poskytnout příspěvek na stravování? Zaměstnanec platí 32 Kč a zaměstnavatel přispívá 66 Kč za oběd, když pracují déle než 11 hod práce (11,5 hod s přestávkou) nebo kratší dobu nad rámec pracovní doby, např. jen 2 hod., dostanou svačinu, Může ještě zaměstnavatel přispívat a do jaké výše?

Společnost by chtěla pravidelně pořádat vědomostní a tipovací soutěže pro zaměstnance na svém intranetu. Cílem je zábavnou formou motivovat zaměstnance ke sledování dění ve firmě. Některé ceny by byly udělovány na základě počtu správných odpovědí, jiné pouze náhodným losem ze zúčastněných. Zaměstnanec by mohl vyhrát jak věcnou cenu, tak poukaz na nějaké zboží či službu. Nejednalo by se o zboží ani služby od zaměstnavatele. Jak správně zaměstnanci zdanit? Ceny z kategorie "kultura, zdraví, sport, rekreace" zahrnout do ročního limitu osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) a ostatní ceny rovnou zdanit dle § 6 odst. 1 písm. d)? Lze obecně obdobné ceny pro zaměstnance pojmout jinak, aby byly pro firmu daňově neúčinné, ale pro zaměstnance bez zdanění? 

Studentům za praktickou přípravu poskytujeme za produktivní činnost příjem ve výši x % z minimální mzdy (% je nastaveno dle odváděné práce min. však 30% min. mzdy) Podle § 6 odst. 9 písm. k) zákona o dani z příjmů jsou od daně (a následně pojištění) osvobozeny příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy. Z uvedeného důvodu příjem za produktivní činnost u praktikantů nezdaňujeme. Praktikantům současně proplácíme hodnotu odebraného jídla v naší podnikové jídelně. Hodnota jídla se liší podle toho co si praktikant vybere, ale často přesahuje částku 116,2 Kč (hranice pro osvobození příspěvku u zaměstnanců). Společnost náklady na stravu praktikantů považuje za náklady na reprezentaci a vykazuje je jako daňově neúčinný náklad. Je v daném případě možné hodnotu poskytnutého jídla považovat u praktikantů za osvobozený příjem, tak jako vyplácený příjem za produktivní činnost (§6/9/k) ? Prosíme o zhodnocení uvedeného nákladu na stravu praktikantů z pohledu daně z příjmů jak na straně praktikanta, tak na straně zaměstnavatele.

Existuje v roce 2024 nějaký finanční limit pro situaci, kdy chce zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci nepeněžní dar, aniž by jej musel zaměstnanec zdaňovat? Dříve platila částka 2000 Kč ročně, která ale byla zrušena konsolidačním balíčkem. Nyní je to tedy tak, že zaměstnanec musí zdanit dar v jakékoliv hodnotě?

Naše firma sjednala s pojišťovnou nové pojištění, součástí kterého je i pojištění odpovědnosti některých zaměstnanců za škody, které by případně způsobili zaměstnavateli. Platbu tohoto pojištění bude zaměstnavatel hradit kompletně na účet pojišťovny. Jedná se o daňově uznatelný náklad u firmy, a u jednotlivých zaměstnanců, kterých se pojištění týká, o příjem osvobozený od daně a odvodů na zdravotní a sociální pojištění? Nebo lze toto pojištění považovat za benefit (do limitu)?