maximální vyměřovací základ

10. – 17. 10. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o mzdových parametrech pro rok 2025, zvláště o limitech důležitých pro DPP, nejčastějších chybách pří podávání hlášení o DPP atd.

Každoročně stanoví MPSV nařízením vlády základní parametry platné pro daný rok. Tentokrát byly údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023 uvedeny v nařízení vlády č. 290/2022 Sb., které nabývá účinnosti 1. 1. 2023.

Jako každoročně uvádíme přehled parametrických údajů v oblasti mzdového účetnictví. Základem pro jejich výpočet jsou údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020. Nařízení vlády č. 356/2021 Sb., které nabývá účinnosti 1. 1. 2022, obsahuje i redukční hranice pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022, základní výměru důchodu pro rok 2022 a zvýšení důchodů v roce 2022.

V důchodovém pojištění mají zásadní význam hodnoty stanovených základních parametrů, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok nařízení vlády. Tyto parametry mají přitom širší význam, neboť se používají také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a uplatňují se dále při stanovení pojistného na zdravotní pojištění, v oblasti pracovněprávní a v oblasti daně z příjmů fyzických osob.

Ve všech oblastech sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok nařízením vlády. Tyto parametry mají význam nejen pro důchodové pojištění, ale také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se dále pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění a pro účely pracovněprávní.

Nařízení vlády č. 213/2018 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2019 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2019 a o zvýšení důchodů v roce 2019, nabývá účinnosti dne 1. 1. 2019.

V oblasti zdravotního pojištění dochází k datu 1. 1. 2018 ke změnám, které se týkají jak plátců pojistného, což jsou zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, tak občanů - zaměstnanců. Podívejme se nyní blíže na nejdůležitější z nich.

Dvoustránkové přiznání k dani z příjmů fyzických osob Začátkem října zveřejnila Finanční správa na svých webových stránkách nový dvoustránkový formulář přiznání k dani z příjmů fyzických osob (Tiskopis 25...

Jak postupovat při stanovení maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění? Zaměstnanec měl u jednoho zaměstnavatele souběžně 2 smlouvy. V průběhu kalendářního roku jsem pro stanovení MVZ příjem z obou smluv sčítala a po dosažení MVZ již neodváděla za něj sociální pojištění. V letošním roce bude mít za 1/2016 příjem z obou těchto smluv, k 31.1.2016 oba tyto pracovní poměry budou ukončeny a od 1.2.2016 bude u nás pracovat na novou smlouvu. Při stanovení MVZ v roce 2016, budu vycházet ze součtu příjmů ze všech těchto smluv, (2 které budou ukončeny i z aktuální smlouvy), jelikož se v kalendářním roce bude jednat o příjem od jednoho zaměstnavatele?