daňová rezidence

Naše firma od 1. 9. 2022 zaměstnává občany z Ukrajiny, kteří zde obdrželi vízum za účelem strpění. Můžou si tito zaměstnanci uplatnit slevu na poplatníka? Jsou daňoví rezidenti nebo nerezidenti? Jak to bude s ročním zúčtováním daně?

Obracím se na Vás s dotazem, resp. s výkladem "daňového rezidentství". Dle odst. 2, § 2 ZDP "Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky bydliště NEBO se zde obvykle zdržují. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí". Tzn. pro přiznání rezidentství musí být splněna jedna ze dvou podmínek: 1. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat; NEBO 2. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do doby 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Aktuálně řešíme přijetí do pracovního poměru cizozemce - KUBA (bez DoZDZd) ( veřejně vystupující umělec), příjezd do ČR v srpnu 22. Má pronajatý byt - nájemní smlouva, současně je v režimu krátkodobého 90 dní pracovního víza - externí smlouva s NDM a čeká na vydání zaměstnanecké karty na základě které bude uzavřena standardní pracovní smlouva. Můj dotaz zní: Může být cizozemci (v našem případě Kuba, viz výše) přiznáno daňové rezidentství ČR již nyní na základě splnění první podmínky dané shora uvedeným § ZDP "Bydliště" (není stanovena délka trvání např. nájemního vztahu)? Samozřejmě s vědomím současně probíhajícho procesu administrace zaměstnanecké karty, našeho záměru a zájmu několikaleté pracovní smlouvy atd. Nebo musíme čekat na splnění druhé podmínky tj. v úhrnu 183 dní pobytu v ČR, přesto, že je zřejmé to NEBO mezi oběma zákonem jmenovanými podmínkami?

Angličan, český daňový rezident (celý rok trvalé bydliště v ČR) pobíral v roce 2021 jen důchody z Velké Británie. Pravidelně měsíčně dostává statní starobní penzi a ještě soukromou penzi v GBP ve dvou pravidelných měsíčních platbách. Dále požádal o výplatu další soukromé penze ve výši 25 %, kterou má naspořenou a v Anglii se jedná o příjem bez zdanění. V jaké výši bude zdanění v ČR u všech tří druhů penzí?

Zaměstnanec má chorvatské občanství. V Chorvatsku má aktivní IČO, v ČR pracovní smlouvu. Je to jeho první zaměstnání v ČR. Zaměstnanec bude mít hlavní zájem v ČR, kde i jeho příjmy budou vyšší než v Chorvatsku. Jak máme postupovat v oblasti daní, sociálního a zdravotního pojištění? Kdo popř. určuje, v jaké zemi bude plátcem? 

Základní informace Podle smluv o zamezení dvojímu zdanění (dále jen „SZDZ“) se postupuje v případě, kdy se řeší otázka daňové rezidence poplatníka (osoby) ve vztahu ke smluvnímu státu, s nímž má ČR příslušnou SZDZ uzavřenu. (V současné době má Česká republika těchto smluv uzavřeno zhruba 90.) Pokud se jedná o stát nesmluvní (neexistuje SZDZ), pak se při určení daňové rezidence postupuje výhradně podle vnitrostátních předpisů, v ČR dle ZDP. Poznámka V případě, že SZDZ některé pojmy sama nedefinuje, pak se aplikují definice použité ve vnitřním právu každého ze smluvních států (primárně daňovém), pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad. Naplní-li FO kritéria daňového rezidenství jak podle české vnitrostátní legislativy, tak podle domácí legislativy druhého smluvního státu a mohlo by dojít ke střetu příslušných právních řádů, je nutné stanovit její daňové rezidenství postupem uvedeným ve SZDZ (zpravidla čl. 4 Rezident, neboť při tvorbě SZDZ se obvykle postupuje podle Modelové smlouvy OECD). Jestliže FO naplní kritéria daňového rezidenství v ČR, avšak nenaplní kritéria daňového rezidenství stanovená vnitrostátní legislativou druhého státu, je v souladu se ZDP považována za českého daňového rezidenta.

Občan Rakouska je zaměstnán v rakouské firmě. Nyní se přestěhoval i s rodinou do České republiky, kde má i trvalé bydliště. Je stále zaměstnancem rakouské firmy. Bude pro firmu pracovat v režimu home office, občas pojede do Rakouska do firmy na porady apod. Jakými předpisy se bude řídit jeho mzda, daň a odvody sociálního a zdravotního pojištění? Jaký bude mít důchod – podle rakouských nebo českých zákonů? Když bude vyjíždět z České republiky (z domova) na porady do Rakouska, má nárok na diety? Kde bude pojištěn – sociální a zdravotní pojištění?

Fyzická osoba v roce 2019 bude část roku zaměstnaná v České republice a část roku na Novém Zélandu. Bude mít povinnost podat daňové přiznání za tento rok? Pokud ano, jaké podklady bude potřebovat z této třetí země? 

Fyzická osoba, rezident ČR, měl v měsících 1-10/2018 příjmy ze závislé činnosti v ČR. V měsících 11-12/2018 měl příjmy ze závislé činnosti v Irsku (byly tam zdaněny dle tamní právní úpravy). Předpokládám, že tyto příjmy ze zahraničí jsou ze zdanění v ČR vyňaty dle § 38f odst. 4. Je však v této situaci třeba podávat daňové přiznání? A pokud ano, je třeba přiložit potvrzení o výši příjmu od zahraničního zaměstnavatele? 

Česká občanka v do dubna 2018 žila ve Švýcarsku. Zde měla příjmy jako OSVČ v oboru design. V dubnu 2018 tyto příjmy ve Švýcarsku zdanila a daň zde i zaplatila místnímu finančnímu úřadu. Na začátku května spolu se spolu s dětmi (českými občany) vrátila zpět do České republiky a je zde od té doby zaměstnaná a má zde trvalé bydliště a všechny zdanitelné příjmy jí od té doby plynou z území ČR. Za rok 2018 si bude podávat daňové přiznání. Musí v tomto daňovém přiznání zohlednit i švýcarský příjem, když daň byla zaplacena? Může si uplatnit daňový bonus na děti za celý kalendářní rok, když byl splněn její celoroční příjem, který přesáhl částku 73 200 Kč , přičemž má pouze příjmy ze závislé činnosti a je samoživitelka?

Český občan podniká v USA (přechodně zde žije i se svojí rodinou), podává daňová přiznání v USA, v ČR vlastní nemovitou věc, kde bydlí při pobytu v ČR. Rozhodl se ji prodat a pořídit novou, příjem z prodeje musí zdanit v ČR, jelikož nesplňuje podmínky pro osvobození. Jak v daňovém přiznání zohlednit příjem z podnikání USA, kde platí federální daň?

Základní informace Nutnost určit daňovou rezidenci daňového subjektu (poplatníka) vzniká tehdy, jestliže má rezident jednoho státu příjmy z jiného státu, případně různé příjmy ve více státech. Je třeba rozlišovat pojmy daňový rezident a rezident státu. Rezident státu je zpravidla občan, který má státní příslušnost k danému státu nebo zde má trvalý pobyt. Daňový rezident určitého státu je osoba (poplatník), který má neomezenou, tzn. celosvětovou daňovou povinnost k tomuto státu. To znamená, že musí v daném státě zdaňovat nejen příjmy plynoucí z tohoto státu, ale i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Naproti tomu daňový nerezident určitého státu má vůči tomuto státu pouze omezenou daňovou povinnost, bude tedy zdaňovat pouze příjmy plynoucí ze zdrojů na území tohoto státu, majetku zde umístěného apod. Pro určení zdroje příjmu je v některých případech důležité, kde je činnost vykonávána nebo kde je umístěna věc, s níž je daný příjem spjat. Není vždy rozhoduje pouze skutečnost, kdo tento příjem vyplácí či v jaké měně nebo z jakého účtu. Podmínky pro určení daňové rezidence jsou definovány ve vnitrostátních právních normách konkrétního státu. V České republice je to zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.).

Základní informace Poplatník je daňovým rezidentem ČR, pokud má na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje. Rezident ČR má daňovou povinnost jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Bydlištěm na území ČR se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání poplatníkem bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. žije-li v něm rovněž např. s manželkou, dětmi, rodiči, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání, zaměstnání apod). Poplatníkem obvykle se zdržujícím na území ČR je ten, který zde pobývá alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Do doby 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Poplatník – právnická osoba je daňovým rezidentem České republiky, pokud má na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zahraničí.

Základní informace Poplatník – fyzická osoba, je daňovým nerezidentem, pokud v ČR nemá bydliště, ani se zde obvykle nezdržuje, nebo se zde zdržuje pouze za účelem studia nebo léčení. Jestliže fyzická osoba (poplatník) nenaplní kritéria daňového rezidentství v ČR stanovená dle ZDP, není nutné již zkoumat její daňový domicil v jiném státě. Tato osoba je bez dalšího považována za českého daňového nerezidenta. Není proto možné, aby se fyzická osoba stala daňovým rezidentem konkrétního státu jen na základě příslušné SZDZ, aniž by vznik jejího rezidentství zároveň nepředpokládala vnitrostátní legislativa daného státu. Dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu jeho daňových povinností vůči ČR v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se statut za příslušné části roku samostatně. Pokud dojde ke vzniku neomezené daňové povinnosti v ČR v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdržuje, pak se uplatní tento statut na celé zdaňovací období (spíše u nesmluvních států). Nerezident ČR má daňovou povinnost pouze na příjmy, které mu plynou ze zdrojů na území České republiky. Jedná se výhradně o příjmy stanovené v § 22 ZDP. Pro správné určení zdroje příjmů je důležité zjistit, kde je činnost vykonávána nebo kde je umístěna věc, s níž je daný příjem spjat. Není vždy rozhodující pouze skutečnost, kdo tento příjem vyplácí, či v jaké měně nebo z jakého účtu. Poplatník – právnická osoba je daňovým nerezidentem, pokud nemá na území České republiky své sídlo nebo to o ní stanoví mezinárodní smlouvy. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.

Máme novou zaměstnankyni ze Slovenska. Půl roku pracovala jako zaměstnanec na Slovensku a od září v naší škole. Jak je to s vyúčtováním daně ze závislé činnosti? Mohu jí provést vyúčtování daně (od září za české příjmy), nebo si musí podat daňové přiznání na Slovensku i v Čechách? Trvalé bydliště má stále na Slovensku, ale nyní bydlí a pracuje v Česku.