daň z příjmu ze závislé činnosti

Má zaměstnanec nárok na slevu na dítě, které studuje dálkově střední školu? 

Zaměstnanec požádal svého zaměstnavatele, plátce daně, o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za rok 2024 (příjem pouze u jednoho zaměstnavatele). Dodatečně přinesl potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů. Bytové družstvo, úhrn zúčtovaných příjmů 31 169 Kč, úhrn srážkové daně 4 675 Kč. Musí si tento zaměstnanec podat sám daňové přiznání na finanční úřad?

Opakování je matka moudrosti – a v případě ročního zúčtování daně to platí dvojnásob. Zaměstnavatel hraje klíčovou roli při správném vypořádání daňových povinností svých zaměstnanců. Každoročně se musí postarat o srážku daně, uplatnění odpočtů ze základu daně, slev na dani a podání vyúčtování správci daně. Tento článek rekapituluje postupy, termíny a nejčastější chyby, se kterými se zaměstnavatelé a mzdové účetní setkávají – aby nám v hektickém začátku roku nic neuniklo.

Zaměstnanec nahlásil, že od září 2024 syn nestuduje. Bohužel se neopravilo v systému, zaměstnanec si nevšiml, že mu neoprávněně uplatňujeme daňové zvýhodnění v 9–12/2024. Přišlo se na to, když v únoru podepisoval nové prohlášení poplatníka na rok 2025, takže až v novém zúčtovacím období. Jak správně nyní opravit? Do uzavřených měsíců již sahat nejde. Vyúčtování daně za rok 2024 jsme ještě nepodali. Máme vypracovat roční zúčtování daně, nebo by měl zaměstnanec podat daňové přiznání? Jak to ale opravíme u nás? 

Jakým způsobem a za jakou dobu zpětně se musí srazit neoprávněně poskytovaná sleva na ZTP/P u zaměstnance v pracovním poměru?

Zaměstnankyně si v dubnu roku 2024 vzala úvěr na koupi bytu, který spolu s ní financovali také rodiče. V katastru nemovitostí byl tedy v květnu proveden zápis vlastnictví bytu 1/2 zaměstnankyně a 1/2 rodiče. Zaměstnankyně se rozhodla byt před nastěhováním zrekonstruovat a tento stav dosud trvá a v bytě dosud nikdo nebydlí a ani tam nemá nikdo z vlastníků trvalé bydliště. Můžu zaměstnankyni v ročním zúčtování za rok 2024 snížit základ daně o částku zaplacených úroků z úvěru? Úvěr byl poskytnut výhradně na koupi bytové jednotky, ze smlouvy o hypotečním úvěru je i zřejmé, že celá částka byla převedena na účet prodávajícího.

Zaměstnanci dokládají smlouvy na produkty na stáří, kde není uvedeno, na jak dlouho je smlouva uzavřena. Tedy si myslíme, že není jak ověřit splnění podmínky 120 + 60. Jak v takovém případě máme postupovat. Stačí, že k dané smlouvě doloží potvrzení o vlastních vkladech nebo příspěvcích, na kterém je uvedeno, že daná smlouva splňuje podmínky zákona o daních z příjmů? Ale co v případě příspěvků zaměstnavatele? Tam jde o příspěvky v průběhu roku. Co znamená v § 15b odst. 1 zákona o daních z příjmů, že produkt je daňově podporovaný, pokud je „sjednáno nebo jinak určeno“? A jestliže přinesl zaměstnanec, že v průběhu roku 2024 převedl svoje penzijní připojištění se státním příspěvkem na doplňkové penzijní spoření, tak toto nové doplňkové spoření se chová jako nová smlouva s podmínkou 120+60 a předchozí doba spoření na penzijním připojištění se do limitu 120 měsíců nepočítá? A toto nové doplňkové PS bude uváděno na Potvrzení o zdanitelných příjmech na řádku 10?

Zaměstnankyně byla od 1. 1. 2024 do 31. 5. 2024 v Austrálii, v Čechách měla vše odhlášené. Daně do května si udělala v Austrálii. Od 1. 6. 2024 do 30. 6. 2024 byla na úřadu práce, od 1. 7. do 30. 11. 2024 byla zaměstnána u českého zaměstnavatele a od 1. 12. 2024 pracuje u nás (český zaměstnavatel). Mohu jí zpracovat daně u zaměstnavatele, nebo si musí podat daňové přiznání sama

Cizinec se svojí manželkou žijí posledních 10 let v České republice. Trvalé bydliště Indie, žijí v ČR v nájmu. V roce 2024 měl dva zaměstnavatele 1-7/2024 a 8-12/2024. Druhý zaměstnavatel mu do Potvrzení o zdanitelných příjmech uvedl na ř. 14. "Úhrn pojistného podle § 38 j odst. 10 zákona, které je povinen platit daňový nerezident ČR" vyčíslenou částku. Předpokládám, že se jedná o daňového rezidenta ČR, jelikož žije dlouhodobě v ČR i se svojí manželkou? Je zapotřebí do daňového přiznání fyzických osob zohledňovat uvedený ř. 14 od zaměstnavatele, nebo se jedná o informativní přehled?

Můžeme se zaměstnancem, který nastupuje uprostřed měsíce, podepsat Prohlášení poplatníka daně, ale slevu uplatnit až od dalšího měsíce? Pokud podepíšeme, tak jaký typ daně máme v měsíci nástupu zadat do mzdového systému? Můžeme dát již zálohovou daň (bez uplatnění slevy na poplatníka) nebo v měsíci nástupu musí být daň srážková a až v následujícím měsíci daň zálohová?

Zaměstnanec je ženatý, s manželkou mají 1 společné dítě (dítě č. 1), na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Nyní chce uplatňovat i 2 děti manželky. Manželka má tyto děti z předchozích vztahů: 1 dítě má soudem svěřené do své péče (dítě č. 2), 2. dítě nemá soudem svěřené do péče, s bývalým partnerem se dohodla ústně na tom, že bude žít s ní. Všichni (3 děti + manželka) žijí se zaměstnancem ve společné domácnosti. Stačí, když s bývalým partnerem uzavře manželka písemnou dohodu, nebo stačí manželčino čestné prohlášení o tom, že 2. dítě manželky žije ve společné domácnosti s ní nebo vůbec takové dítě bez soudního rozsudku nemůže manžel u zaměstnavatele uplatnit? Případně, zda otec 2. dítěte manželky má doložit od svého zaměstnavatele potvrzení o neuplatnění daňového zvýhodnění?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Je možné vyplácet stravné při tuzemské služební cestě do výše hranice pro veřejný sektor, tedy do 177 Kč, aniž by se částka nad 148 Kč (při cestě 5–12 hodin) stala předmětem daně a odvodů?

V tomto vydání týdeníku se zmíním o zápočtu delší rodičovské dovolené, novém klíči přidělování OSSZ, zvýšeném odpočtu darů a připomenu termín pro vyúčtování daně z příjmů 2024.

Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti. V polovině února 2025 se rozvedl, děti byly svěřeny do společné péče. Děti i nadále budou bydlet u otce, pokud budou chtít, budou u matky (dle dohody). Lze i nadále ponechat otci daňové zvýhodnění na děti, pokud by např. bývalá manželka doložila v únoru 2025 (tedy po rozvodu) „Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění“? Zákon říká, že nárok na daňové zvýhodnění má poplatník za předpokladu, že se jedná o dítě vyživované tímto poplatníkem + s ním žije v jeho společně hospodařící domácnosti (předpoklad, že děti budou bydlet u otce, matku budou navštěvovat). Společná péče = 2 domácnosti. Lze tedy měsíčně uplatňovat za nějakých podmínek daňové zvýhodnění nebo lze až při ročním zúčtování záloh? A může roční zúčtování záloh s uplatněním daňového zvýhodnění za rok 2025 udělat zaměstnavatel nebo si musí daňové přiznání podat sám zaměstnanec?

Zaměstnanec vyhrál v loterii Sazky ( ve sportce) vysokou částku ( cca 3 000 000 Kč). Tato částka byla již Sazkou zdaněná 15 % a zaměstnanci byla vyplacená výhra, ponížená o tuto daň. Tento zaměstnanec si požádal o roční zúčtování daně. Mohu mu toto zúčtování provést, nebo si musí sám podat daňové přiznání, kde tuto výhru uvede jako osvobozený příjem ? Pokud by tomu tak bylo, o jaký příjem by se jednalo, podle jakého § a ve které části daňového přiznání by toto uvedl? Jedná se o osvobozený příjem, který by už nemusel dále zdanit? 

Zaměstnavatel přispíval zaměstnanci v roce 2024 měsíčně 4.000 Kč na penzijní připojištění. Zaměstnanec od 10/2024 změnil penzijní připojištění na doplňkové penzijní spoření (převod smlouvy bez výplaty finančních prostředků) a tuto změnu nenahlásil zaměstnavateli. Třikrát poslal zaměstnavatel 4.000 Kč na starý účet a třikrát se peníze vrátily zpět na účet zaměstnavatele. Zaměstnavatel tedy zaplatil v roce 2024 celkem 36.000 Kč (9×). Nyní kdyby chtěl v roce 2025 12.000 Kč jednorázově doplatit až v únoru 2025, tak asi bude problém na straně zaměstnance, protože by v roce 2025 bylo zaplaceno celkem 60.000 Kč (12.000 + měsíčně 4.000 Kč). Muselo by poté dojít k přidanění k hrubé mzdě ve výši 10.000 Kč?

Nepodnikatel mající pouze příjmy ze závislé činnosti si vzal před čtyřmi roky hypoteční úvěr na výstavbu rodinného domu. Stavba byla zahájena, ale ještě není dokončena a pořád v nemovitosti nebydlí. Úroky z hypotéky uplatňoval v daňových přiznáních v roce 2022, 2023. Uvěrová smlouva byla uzavřena v 9/2018, účel úvěru byl výstavba nemovité věci, stavba povolena stavebním úřadem od 6/2019. Úvěrová smlouva nebyla na pořízení pozemku. Může i letos v roce 2024 uplatnit úroky, i když pořád ještě nemá dostavěno? Není zde nějaká časová podmínka?

Jako příspěvek na stravování z FKSP poskytujeme zaměstnancům 11 Kč, zaměstnanec doplácí 42 Kč. Lze tento doplatek řešit možností čerpání z osobního limitu zaměstnance (kde jsou jako možnosti čerpání příspěvek na rekreaci, apod.) do výše osobního limitu s tím, že po vyčerpání limitu by si po zbývající část roku zaměstnanec doplácel 42 Kč jako ostatní zaměstnanci?

Firma přispívá všem svým zaměstnancům příspěvek na jejich penzijní připojištění částkou Kč 1200 a zaměstnanec sám (srážka ze mzdy) platí Kč 1000. Zaměstnanec v r. 2023 požádal ČSSZ o starobní důchod bez výplaty. Může si tento zaměstnanec uplatnit v rámci ročního zúčtování daní za r. 2024 částku Kč 6000, kterou doložil v potvrzení penzijní společnosti?

Při uplatnění úroků z úvěru na financování bytových potřeb v ročním zúčtování u zaměstnavatele je nutné doložit výpis z katastru nemovitostí. Je nutný originál s razítkem?