částečná nezaměstnanost

Jak správně zařadit zaměstnance do Programu Antivirus, pokud zaměstnavatel vyrábí cukrářské výrobky a následně je prodává ve vlastní cukrárně s obsluhou? Zaměstnává cukrářky ve výrobě a servírky v cukrárně, pouze v době 6-18h. Od 14. 10. 2020 jde jen o prodej výrobků – potravin s sebou, zákaz přítomnosti veřejnosti ve stravovacích službách a zároveň pokles odbytu. Může již od 14. 10. 2020 zařadit servírky, kterým vyplácí dle § 208 zákoníku práce 100% náhrady mzdy zařadit do Antiviru A Plus? A je správné ostatním (cukrářky, popř. úklid) uvedeným zaměstnancům také od 14. 10. 2020 vyplácet 100 % náhrad dle § 208, ale zařadit je do programu Antivirus B a žádat pouze o 60% náhrady? Nebo lze těmto zaměstnancům vnitřním předpisem stanovit částečnou nezaměstnanost s 60 % náhradou pro ně a od ÚP zaměstnavateli? 

Z důvodu nařízení vlády a situace, která nastala v březnu z důvodu Covid-19, se naše družstvo uzavřelo od 16. 3. 2020. Jsme družstvo, které z tohoto omezení ubyly zakázky a zaměstnanci čerpají částečnou nezaměstnanost. Do zaměstnání se chodí dle zakázek. Ale je tady část zaměstnanců, pro které práce nebyla, nebo v omezeném množství. A z toho důvodu, má část zaměstnanců neodpracováno více jak 100 pracovních dnů. Máme dovolenou z tohoto důvodu krátit o poměrnou část nebo nato máme nahlížet jako na náhradu, a nekrátit? Částečnou nezaměstnanost vyplácíme 60 % z průměru.

V rámci částečné nezaměstnanosti určil zaměstnavatel zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy ve výši 60% prům. výdělku (dohoda s odbory) vždy v pátek každý týden až do konce příštího měsíce. Zaměstnanec přišel s dotazem, že je v pátek objednán na vyšetření k lékaři a zda v tento den tedy bude mít překážku na straně zaměstnance (100 % prům.výdělku) nebo překážku na straně zaměstnavatele (60 % výdělku). Je správný postup, když se bude jednat o překážku na straně zaměstnavatele a je na zaměstnanci, jak pracovní volno stráví (třeba i návštěvou lékaře)?

Na co se v současné době zaměstnavatelé (a vlastně i zaměstnanci) ptají vůbec nejvíce, jsou samozřejmě otázky vztahující se k problémům, které do pracovněprávní praxe přinesla pandemie COVID-19. Mezi těmito otázkami vévodí (alespoň tedy u zaměstnavatelů z tzv. mzdové sféry) logicky ty, které se týkají finanční podpory zaměstnavatele prostřednictvím cíleného programu podpory zaměstnanosti příznačně nazvaného „Antivirus“ a v té souvislosti povahy překážek v práci, jejichž existence může – za splnění dalších podmínek – právo na takovou podporu založit.

Chtěla bych poprosit o radu k vytvoření vnitřního předpisu na částečnou nezaměstnanost (překážka v práci na straně zaměstnavatele dle § 209 ZP). Zaměstnavatel (s. r. o.) poskytující služby (servisy strojů) má dva zaměstnance a z důvodu protikoronavirových opatření má výrazný pokles poptávky po službách. Z tohoto důvodu chce využít možnosti náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku pro případy prostojů. Prostoje se ale nedají dopředu naplánovat/odhadnout, závisí to na konkrétních v budoucnu obdržených objednávkách servisů. Chápu správně, že vnitřní předpis je důležitý pro stanovení procenta té náhrady mzdy a že ostatní ustanovení mohou být volnější dle potřeby zaměstnavatele? Anebo Je nutné (jak to vidím v různých vzorech) vymezit období částečné nezaměstnanosti a určit konkrétně kdy a kdo (jaká skupina zaměstnanců) bude mít překážku v práci? Resp. mohu jenom obecně vymezit, že v období od ... do mohou nastat překážky a že zaměstnanec, kterého se budou týkat, bude obeznámen např. 3 dni předem?

Jsme právnická osoba a máme zaměstnankyni, která pracuje na 6 hodin denně, pondělí - pátek. Zaměstnankyně není zaměstnána u jiného zaměstnavatele, není OSVČ, nepatří mezi osoby, za které platí pojistné na zdravotní pojištění stát ani není osoba bez zdanitelných příjmů, tzn. doplatky do min. vyměřovacího základu ZP jí srážíme. V dubnu měla pokračující pracovní neschopnost z března (od 17. 3. 2020), tedy od 1. 4. do 5. 4., od 6. 4. do 19. 4. chodí do práce a od 20. 4. do 30. 4. bude pobírat náhradu mzdy ve výši 60 % v důsledku překážky v práci na straně zaměstnavatele - částečná nezaměstnanost. Za měsíc duben by si měla vydělat: - hrubá mzda za 8 pracovních dní (48 hodin): 3 648,- Kč - prémie 15 %: 547,- Kč - náhrada za svátky: 1 328,- Kč - překážka na straně zaměstnavatele - náhrada 60 %: 3 584,- Kč. Kolik korun bude sraženo zaměstnankyni na zdravotním pojištění a kolik uhradí zaměstnavatel?

V dubnu budeme platit zaměstnancům za období od 20. 4. do 30. 4. náhradu mzdy ve výši 60 % - tzv. částečná nezaměstnanost. U některých zaměstnanců bude třeba provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění - tento doplatek bude hradit zaměstnavatel v celé výši 13,5 %. Bude se při výpočtu zálohy na daň z příjmu zahrnovat do superhrubé mzdy i tento doplatek zdravotního pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnavatele ve výši 9 %( popř. 13,5 %) ?

Poslední týdny se bez jakékoliv nadsázky nacházíme v době koronavirové. Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19 je téma, které nás všechny obklopuje a narušuje nejen veškeré soukromé aktivity, ale také zaměstnání, podnikání či výkon samostatné výdělečné činnosti. V tomto článku vám přinášíme krátké shrnutí, jak se v této problematice zorientovat zejména z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele, neboť v záplavě mnoha státních opatření a ještě více článků mnohdy není jasné, jaká úprava se bude na zaměstnavatele vztahovat, jak vysokou náhradu mzdy mají zaměstnanci dostat a zda stát poskytne zaměstnavateli na vyplacené náhrady mzdy nějaký příspěvek.

V případě, že zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, může uplatnit překážku v práci na straně zaměstnavatele označovanou jako částečná nezaměstnanost. Základní informace Jednou ze základních povinností zaměstnavatele je přidělovat zaměstnancům v pracovním poměru práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (s výjimkou konta pracovní doby), případně sjednané kratší pracovní doby. Poptávka po výrobcích či službách zaměstnavatele může kolísat a v důsledku to může znamenat, že zaměstnavatel není v určitém období schopen svým zaměstnancům (všem, či jen části z nich) přidělovat práci, a to buď vůbec, anebo jen v části jejich pracovní doby. Do budoucna však zaměstnavatel zaměstnance bude potřebovat, nechce proto přistupovat ke skončení pracovních poměrů. V takovém případě by zaměstnancům za normálních okolností příslušela náhrada mzdy ve výši 100 % jejich průměrného výdělku – jednalo by se o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatelům v soukromé sféře však zákoník práce umožňuje složité období překlenout dočasným snížením mzdových nákladů na nevytížené zaměstnance pomocí institutu částečné nezaměstnanosti. Při jeho uplatnění může zaměstnavatel poskytovat zaměstnancům po dobu těchto překážek v práci na straně zaměstnavatele náhradu mzdy ve snížené výši, nejméně však 60 % průměrného výdělku zaměstnance. V některých případech navíc zaměstnavatel může požádat Úřad práce o příspěvek v době částečné práce. Právní úprava částečné nezaměstnanosti se nevztahuje na pracovněprávní vztahy ve veřejné sféře (zaměstnavatelé poskytující zaměstnancům plat).  Právní úprava částečné nezaměstnanosti se vztahuje jak na zaměstnance v pracovním poměru, tak na zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Překážka v práci na straně zaměstnavatele spočívající v částečné nezaměstnanosti se považuje pro účely práva na dovolenou za výkon práce bez omezení.

V případě, že zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci z důvodů na své straně, které zákoník práce zvlášť nevyjmenovává, jedná se o jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele. Základní informace Jednou ze základních povinností zaměstnavatele je přidělovat zaměstnancům v pracovním poměru práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (s výjimkou konta pracovní doby), případně sjednané kratší pracovní doby. Důvodů, proč zaměstnavatel nemusí být schopen či ochoten tuto povinnost splnit, přestože zaměstnanec je k výkonu práce připraven, může nastat celá řada. Zvláštní úpravu zákoník práce obsahuje pro prostoje či přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, pro tzv. částečnou nezaměstnanost, a dále pro dobu strávenou na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby. Veškeré další případy nepřidělování práce z důvodů na straně zaměstnavatele jsou takzvanými jinými překážkami v práci na straně zaměstnavatele, za které je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Může se jednat například o plánované odstávky strojů z důvodu revizí či oprav,  nepřidělování práce po zrušení pracovního místa do dne skončení pracovního poměru pro nadbytečnost či nepřidělování práce po rozvázání pracovního poměru z jiných důvodů, dočasné uzavření či omezení provozu zaměstnavatele rozhodnutím orgánu veřejné moci Překážka v práci na straně zaměstnavatele spočívající v nepřidělování práce zaměstnanci v důsledku jiné překážky na straně zaměstnavatele se považuje pro účely práva na dovolenou za výkon práce bez omezení. Právní úprava jiných překážek v práci se vztahuje jak na zaměstnance v pracovním poměru, tak na zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Příklad č. 1: Problémy s rozvrhováním pracovní doby Zaměstnanci pracují v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby s vyrovnávacím obdobím 26 týdnů. Na pokrytí všech směn zaměstnavateli nevychází celá jejich týdenní pracovní doba, ale zbývá ve vyrovnávacím období 6 hodin nerozvržených. Pokud zaměstnavatel nerozvrhne jednu kratší směnu navíc, pak po dobu těchto 6 hodin trvá jiná překážka v práci na straně zaměstnavatele, za kterou musí zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.