Pracovnělékařské služby a prohlídky

Z obecně závazných právních přepisů plyne, že zaměstnanec má povinnost podrobit se pracovnělékařské prohlídce [§ 106 odst. 4 písm. b) ZP]. Prohlídka patří mezi důležité osobní překážky v práci a zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu ve výši průměrného výdělku [§ 103 ZP a příloha nařízení vlády č. 590/2006]. Pracovnělékařská prohlídka by měla proběhnout v zásadě v pracovní době [čl. 12 úmluvy o závodních zdravotních službách]. Pro účely dotazu vyjděme z toho, že nejde o pracovníka, který pracuje jen na noční směně (a není tedy objektivní překážka k provedení prohlídky mimo pracovní dobu) a dále z toho, že byť pracovnělékařská prohlídka má, resp. musí být provedena mimo pracovní dobu, zaměstnavatel se tím neřídil. Jaké právní konsekvence jsou spojeny s tím, že zaměstnavatel zaměstnanci nařídil provést pracovnělékařskou prohlídku mimo pracovní dobu (a zaměstnanec příkaz akceptoval)? a) Jakou náhradu má zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout? Má jít o náhradu ve výši průměrného výdělku, nebo má být situace posouzena jako práce přesčas, byť z definice [§ 78 ZP] by o práci přesčas jít nemělo? b) Za jakou dobu by se měla náhrada poskytnout, tj. zda včetně doby strávené na cestě do ordinace poskytovatele pracovnělékařských služeb a zpět? c) Má zaměstnanec nárok na cestovné, resp. jízdné, jestliže jeho bydliště je mimo místa pracoviště, nemá směnu a ordinace poskytovatele pracovněprávních služeb se nachází v těsném sousedství místa výkonu práce? Měnilo by na podstatě a posouzení věci, kdyby lékařská prohlídka proběhla nikoliv na příkaz zaměstnavatele, ale na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?

Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že zaměstnanec navštívil v pracovní době lékaře, nevrátí se zpět do práce a v lékařské zprávě má doporučení klidového režimu? Návštěvu lékaře uznáme na nezbytně nutnou dobu vyšetření nebo ošetření a proplatíme ve výši průměrného výdělku. Ale co se zbývající částí směny? Jak závazné je „doporučení klidového režimu“ – musíme zaměstnanci uznat a zaplatit i zbývající část směny? Vycházím v tomto případě z ustanovení §103/1 ZP o povinnosti zaměstnavatele nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, která by neodpovídala zdravotní způsobilosti? Nebo by měl zaměstnanec následně po vyšetření navštívit i firemního lékaře pro posouzení, zda zaměstnanec je/není zdravotně způsobilý? Neměl by lékař, který vystavil zprávu s doporučením klidového režimu vystavit na zbývající část směny neschopenku?

Naše škola má povolení provozovat autoškolu. V autoškole zaměstnáváme na DPP nebo DPČ jako instruktory/učitele autoškoly . Potřebovala bych vědět, co všechno je zaměstnavatel povinen u těchto zaměstnanců dodržet z pohledu BOZP - konkrétně tedy : 1) do jaké kategorie práce je máme zařadit ? 2) v návaznosti na to - zda je povinná vstupní pracovnělékařská prohlídka ? 3) v jakých intervalech tedy pak případně jsou (zřejmě povinné) periodické prohlídky ? 4) pak jsou prý tito učitelé/instruktoři autoškoly povinni každoročně chodit k lékaři podle nějakého předpisu ? (bohužel nevím číslo, snad 247/2000Sb.) s tím, že to je jejich "osobní" povinnost - obávám se ale, že když jsou naši zaměstnanci, jestli se to nestává i povinností zaměstnavatele toto hlídat a vyžadovat a mít doloženo 5) a neexistuje ještě nějaká další povinnost zaměstnavatele (specifická pro tento druh sjednané práce), o které zde nepíšu? 

Podle § 12 vyhlášky č. 79/2013 se mimořádná prohlídka provádí mimo jiné za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci. Příslušné ustanovení [odst. 2 písm. f)] dále stanoví, že se mimořádná prohlídka provede v případě přerušení výkonu práce z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců. Je tedy mimořádná lékařská prohlídka vždy povinná i v případě, že zaměstnanec pracující v kategorii první byl v pracovní neschopnosti více než šest měsíců a byť onemocnění bylo závažné (onkologický nález), nejsou již žádné důvodné pochybnosti o ztrátě či změně způsobilosti k práci. Bez ohledu na výše uvedený konkrétní případ, jaká jsou rizika na straně zaměstnavatele, jestliže povinnost zajistit mimořádnou lékařskou prohlídku zaměstnance nesplní, a jaké sankce eventálně zaměstnavateli hrozí ze strany příslušných dozorových úřadů.

Máme zaměstnance, který je dlouhodobě práce neschopný, na konci srpna mu uplyne podpůrčí doba a byl mu již přiznán invalidní důchod 2. stupně. Zaměstnanec chce ukončit pracovní poměr dohodou. Musíme ho i přesto vyslat na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, abychom se případně kryli, kdyby např. v budoucnu chtěl rozporovat ukončení pracovního poměru dohodou, nebo to není nutné? Předpokládám, že přiznání invalidního důchodu nenahrazuje mimořádnou zdravotní prohlídku.

Musí se provádět vstupní lékařská prohlídka u zaměstnance ve 2. kategorii bez rizik, který bude mít nově v pracovní náplni i řízení služebního vozu (odveze zboží, pojede sjednat zakázku)? Tato činnost bude prováděna jen občas, nebude to jeho hlavní pracovní činnost. V současné době má platnou lékařskou prohlídku jako obsluha kovoobráběcích strojů včetně profesních rizik - obsluhy jeřábu a řidič vysokozdivžného vozíku. Když již od r. 2023 není řidič referent v profesním riziku, tak předpokládáme, že není potřeba zaměstnance na vstupní prohlídku posílat, je to tak?

Zaměstnanec je vyslán na vstupní nebo periodickou prohlídku k závodnímu lékaři. Ten požaduje samozřejmě výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře zaměstnance. Zaměstnanec si u svého praktického lékaře vyžádá výpis ze zdravotní dokumentace a jeho praktický lékař za to inkasuje nějaký „poplatek“ 100-500 Kč (záleží na ceníku). Doklad o úhradě tohoto „poplatku“ vystaví praktický lékař na jméno zaměstnance, ten nám doklad předloží a my proplatíme. Proplácíme už dlouhá léta ze sociálního fondu, ale chtěli bychom dávat do nákladů. Můžeme dát do daňově uznatelných nákladů společnosti, z hlediska daně z příjmu, pokladní doklad vystavený na jméno zaměstnance, kterého jsme poslali na vstupní nebo periodickou prohlídku, nebo to musí být daňově neuznatelný náklad? Proplácet doklad musíme, bez něj by nebyla provedena vstupní nebo periodická prohlídka závodním lékařem, ale potřebujeme si ujasnit, jestli je možné doklad, který není vystavený přímo na společnost, dát do daňově uznatelných nákladů? 

Je nutná vstupní lékařská prohlídka u DPP a DPČ, když se nejedná o rizikovou práci, nejedná se o mladistvého, ale bude vykonávat i práci v noci? Během 1 měsíce bude pracovat 1 týden v noci.

Je firma povinna mít závodního lékaře, když má zaměstnance jen v kategorii prací 1 nebo 2? Firma hledala a žádala o závodního lékaře, ale neúspěšně. Co v tomto případě dělat? Vstupní prohlídky zajištují obvodní lékaři zaměstnanců.

Zvláště v aktuálním období nízké nezaměstnanosti hledají mnozí zaměstnavatelé další způsoby, jak získat novou pracovní sílu. Jednou z cest může být i zahájení spolupráce se střední či vyšší odbornou školou, v jejímž rámci budou žáci či studenti na pracovišti zaměstnavatele vykonávat praktickou část svého vzdělávání a naváží tak se zaměstnavatelem první kontakt. V takovém případě je však nezbytné věnovat pozornost řadě souvisejících právních povinností, přičemž mezi nejdůležitější z nich patří zajištění povinných lékařských prohlídek žáků či studentů. Zanedbání tohoto aspektu praktické výuky může totiž mít značné negativní konsekvence vzhledem k odpovědnosti osob, na jejichž pracovišti studující činnost konají, za potenciálně vzniklou újmu v důsledku úrazu praktikanta.

Jak je to s mimořádnou prohlídkou u závodního lékaře, pokud je zaměstnanec zařazen do druhé nerizikové kategorie (nemá žádné rizika ohrožení zdraví) a pracovní neschopnost bude delší než 8 týdnů? Musí pak na mimořádnou prohlídku? 

Všichni zaměstnanci nastupující do pracovního poměru jsou povinni absolvovat vstupní lékařskou prohlídku. V průběhu pracovního poměru pak v některých případech přichází na řadu prohlídky periodické či mimořádné. Pokud to vyžadují právní předpisy, zaměstnavatel nebo sám zaměstnanec, musí při skončení pracovního poměru nebo ukončení výkonu práce zařazené jako rizikové proběhnout také výstupní prohlídky a poté případně prohlídky následné.

Zaměstnanec je zařazen na pracovní pozici stavbyvedoucí, kategorie rizik 1, věk 48 let. Zároveň má řidičský průkaz sk. C a profesní způsobilost řidiče. Toho využívá sice zřídka, ale občas je to nutné jako zástup. Jakou máme stanovit platnost lékařského posudku, když z jeho pozice vyplývá lhůta 6 let, z titulu způsobilosti řidiče 2 roky. Je možné určit platnost 6 let a vždy za 2 roky vyslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku jen na profesní způsobilost řidiče?

 Tak tedy takový zaměstnanec na DPP nebo DPČ ( bez profesních rizik) nemusí vůbec chodit na žádné prohlídky? Ani když mu bude 60 a bude se práce 5 let opakovat? 

Jak máme počítat novou lhůtu 3 let u dohledu lékaře na pracovišti, když jsme měli poslední kontrolu - dohled v srpnu 2022? Máme zaměstnance v 1. a 2. kategorii nerizikové a jednoho zaměstnance máme zařazeného do 3. kategorii pro stálou noční práci. 

Dobrý den, prosím o vysvětlení, jak to bude s periodickou prohlídkou u zaměstnance na dohodu, který je zařazen do 1.kategorie, nemá žádná rizika, na vstupní prohlídku tedy nemusí. Do 31.12.2022 platilo, že by musel po 4 letech ( věk nad 50 roků, práce na dohodu se opakovala) na periodickou prohlídku, jak to bude po 1.1.2023, když na periodické v 1. a 2. kategorii se nemusí? Děkuji

V lednu 2023 k nám nastoupil zaměstnanec, který dal ve čtvrtém měsíci výpověď. Po několika dnech v novém zaměstnání ale požádal o návrat do zaměstnání k původnímu zaměstnavateli. Je nutné v tomto případně znovu zaměstnance posílat na vstupní lékařskou prohlídku, pokud tato proběhla u závodního lékaře ani ne půl roku zpět?

Vážení čtenáři, přinášíme vám výběr článků a otázek & odpovědí na aktuální téma pracovnělékařské služby. Články Novela vyhlášky o pracovnělékařských službách (JUDr. Eva Dandová) Změny v oblasti pracovnělékařských služeb...

1. Máme zaměstnance zařazené v 1. kategorii, periodické prohlídky ani dohled na pracovišti nebudeme chtít provádět. Vypověděli jsme smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. a) Musí být prováděno poradenství – tzn. kontrola lékárniček, proškolení zaměstnanců o poskytování první pomoci. Pokud ano, musí toto poradenství poskytovat smluvní lékař? Je stanovena četnost poradenské činnosti?  b) Musí mít zaměstnavatel se zaměstnanci v 1. kategorii uzavřenu i nadále smlouvu s poskytovatelem PLS? 2. Zaměstnanec má sjednaný druh práce domovník – jeho činností je též občasná práce s křovinořezem, kterou vykonává cca 30 hodin za rok. Zaměstnanec pracuje v jednosměnném provozu – 40 hodin týdně. Do jaké rizikové kategorie by měl být zařazen, s kým máme konzultovat jeho zařazení do příslušné kategorie?

Koncem loňského roku vydalo Ministerstvo zdravotnictví vyhlášku č. 452/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Novela nabyla účinnosti 1. ledna 2023.