Dokumenty

Lze poskytnout benefity (volnočasové a zdravotnické) jen některým zaměstnancům (nikoliv všem), pokud to zdůvodním ve směrnici? A pokud to lze z nějakého důvodu, jaký důvod pro neposkytnutí všem zaměstnancům by měl být odpovídající?

Má zaměstnanec právo na pracovní volno, pokud potřebuje jít k notáři, a je toto volno placené/neplacené?

Z obecně závazných právních přepisů plyne, že zaměstnanec má povinnost podrobit se pracovnělékařské prohlídce [§ 106 odst. 4 písm. b) ZP]. Prohlídka patří mezi důležité osobní překážky v práci a zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu ve výši průměrného výdělku [§ 103 ZP a příloha nařízení vlády č. 590/2006]. Pracovnělékařská prohlídka by měla proběhnout v zásadě v pracovní době [čl. 12 úmluvy o závodních zdravotních službách]. Pro účely dotazu vyjděme z toho, že nejde o pracovníka, který pracuje jen na noční směně (a není tedy objektivní překážka k provedení prohlídky mimo pracovní dobu) a dále z toho, že byť pracovnělékařská prohlídka má, resp. musí být provedena mimo pracovní dobu, zaměstnavatel se tím neřídil. Jaké právní konsekvence jsou spojeny s tím, že zaměstnavatel zaměstnanci nařídil provést pracovnělékařskou prohlídku mimo pracovní dobu (a zaměstnanec příkaz akceptoval)? a) Jakou náhradu má zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout? Má jít o náhradu ve výši průměrného výdělku, nebo má být situace posouzena jako práce přesčas, byť z definice [§ 78 ZP] by o práci přesčas jít nemělo? b) Za jakou dobu by se měla náhrada poskytnout, tj. zda včetně doby strávené na cestě do ordinace poskytovatele pracovnělékařských služeb a zpět? c) Má zaměstnanec nárok na cestovné, resp. jízdné, jestliže jeho bydliště je mimo místa pracoviště, nemá směnu a ordinace poskytovatele pracovněprávních služeb se nachází v těsném sousedství místa výkonu práce? Měnilo by na podstatě a posouzení věci, kdyby lékařská prohlídka proběhla nikoliv na příkaz zaměstnavatele, ale na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?

Musí zaměstnavatel vyžadovat potvrzení o neuplatnění slevy na děti od zaměstnance každoročně, nebo postačí, pokud zaměstnanec předloží potvrzení jednou a to zůstane platné, dokud nenahlásí změnu? Na potvrzení je uvedeno: „Toto potvrzení je platné do doby, dokud nedojde ke změně skutečností rozhodných pro poskytnutí daňového zvýhodnění.“ Jak postupovat, pokud zaměstnanec odmítá předložit nové potvrzení na daný rok a odkazuje se na tuto větu? 

Při uplatnění úroků z úvěru na financování bytových potřeb v ročním zúčtování u zaměstnavatele je nutné doložit výpis z katastru nemovitostí. Je nutný originál s razítkem?

Platí sleva na sociálním pojištění pro pracující důchodce také pro členy statutárních orgánů obchodních společností (představenstvo dozorčí rada)? V § 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, nejsou tito členové statutárních orgánů přímo zmíněni.

Jsme základní škola, příspěvková organizace. Můžeme zařadit našeho zaměstnance se dvěma pracovními poměry (úvazek 1, úvazek 0,2) na stejnou pozici (technický pracovník - platová třída 8), ale s různými pracovními náplněmi v souladu s katalogem prací?

Poživatel starobního důchodu je u zaměstnavatele zaměstnán v pracovním poměru a zároveň je členem představenstva u téhož zaměstnavatele. Zaměstnanec doložil rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestné prohlášení o pobírání důchodu v plné výši. Bude mít nárok na slevu na pojistném kromě mzdy z pracovního poměru i z odměny člena představenstva (1× za čtvrtletí) a také případných tantiém (1× za rok)? 

V legislativním procesu je zásadní novela zákoníku práce, jejímž hlavním cílem je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů. Její účinnost je navržena od 1. 4. 2025. Záměrem novely je posílení konkurenceschopnosti zaměstnavatelů při současném zachování ochrany práv zaměstnanců a podpora slaďování pracovního a rodinného života. Podrobně vám jednotlivé body novely během dvou samostatných webinářů vysvětlí JUDr. Dominik Brůha.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o změnách ve mzdách od ledna 2025, ohlášení plnění povinného podílu OZP a připomenu podpis Prohlášení k dani.

Novela zákona o sociálních službách, kterou podpořila Poslanecká sněmovna, předpokládá, že příspěvky na péči, dávky pro lidi se zdravotním postižením a jejich průkazy bude místo úřadu práce vyřizovat a vyplácet sociální správa. Žádosti by bylo možné podávat elektronicky přes aplikaci Jenda, což by mělo vést k rychlejšímu vyřizování podpor a posílení kontroly využívání příspěvku na péči.

Poslanci navrhli změny v podporách v nezaměstnanosti, které by mohly zvýšit podporu v prvních měsících ze 65 na 80 % předchozího průměrného výdělku, zatímco v posledních měsících by měla klesnout z nynějších 45 na 40 %. 

Mohou slevu na pojistném na sociální pojištění ve výši 6,5% uplatnit také zaměstnanci, kteří mají snížený věk pro odchod do důchodu a pobírají tzv. záchranářsk důchod? Máme zaměstnance, kteří požádali příslušné pobočky (ÚSSZ) a dostali různé odpovědi. V některých okresech obdrželi potvrzení o pobírání starobního důchodu v plné výši a v jiných jim odpověděli, že jim nic nevystaví, protože se na ně sleva nevztahuje.

Zaměstnanci ve firmě ABC mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu po-pá v jednosměnném, dvousměnném nebo třísměnném provozu. Příspěvek na stravné poskytuje zaměstnavatel formou elektronických stravenek na stravenkovou v hodnotě 135 Kč, ponechán poměr 45 % hradí zaměstnanec a 55 % hradí zaměstnavatel. V průběhu zkušební doby zaměstnanci obdrží stravenkový paušál v hodnotě 55 % z ceny elektronické stravenky. Nárok na příspěvek na el. stravenku případně stravenkový paušál vzniká zaměstnanci po odpracování 4 hodin. Práce je vykonávána vždy v místě výkonu práce. Jaký je postup pro zdanění a zákonné odvody pro příspěvek na stravné ve formě el. stravenek/stravenkového paušálu v případě přesčasů v sobotu nebo v neděli s ohledem na § 152 písm. c) zákoníku práce a § 156 odst. 2 zákoníku práce? Je v tomto případě nějaký dopad z pohledu vzniku nároku na stravné a cestovní náhrady?

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předložilo návrh zákona, který upravuje platové základy představitelů státní moci, soudců a státních zástupců pro rok 2025 a další období. Poslanecká sněmovna návrh schválila, ale Senát jej neprojednal a nepřijal žádné změny, což umožňuje prezidentovi podepsat zákon po 16. únoru. Pokud prezident novelu podepíše, bude zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů a účtárny budou moci vypočítat platy za leden. Nejzazší termín pro výplatu je podle zákona 28. února 2025. 

Vláda schválila snížení důchodů komunistickým prominentům v rámci symbolického vyrovnání se s minulostí. Nový návrh zákona, který byl předložen Ministerstvem práce a sociálních věcí, se zaměřuje na osoby, které byly ve vedení KSČ, regionálních strukturách nebo bezpečnostních složkách komunistického režimu. Těmto jednotlivcům se procentní výměry starobního důchodu sníží o pevnou částku 300 korun za každý rok, kdy vykonávali své funkce. Tento krok se má dotknout tisíců lidí.

Hospodářská komora ČR má zásadní výhrady k poslaneckému návrhu zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (sněmovní tisk č. 894). Podle Komory by tento návrh představoval významné administrativní náklady a finanční tlak na zaměstnavatele, zejména na malé a střední podniky. Zavedení nových povinností by vyžadovalo úpravy interních procesů a systémů pro evidenci směn a příspěvků, což by zvýšilo celkovou administrativní zátěž a náklady na úpravy informačních a mzdových systémů.

Zaměstnanec je v insolvenci a zaměstnavatel mu poskytuje příspěvky na jeho penzijní pojištění. Poskytovatel mzdového softwaru nám nyní argumentuje, že nelze zaměstnanci v insolvenci tyto příspěvky poskytovat, neboť mu navyšují jeho příjem. Dle mého názoru je ale tento příjem pouze fiktivní, protože příspěvky jsou vázány u penzijní společnosti a zaměstnanec s nimi nemůže manipulovat. Je možné příspěvky těmto zaměstnancům poskytovat či nikoliv, nebo je to možné pouze se souhlasem insolvenčního správce. A je tato problematika řešena někde v insolvenčním zákoně?

Byla v souvislosti se zrušením manželky jako vyživované osoby od 1. 1. 2025 zrušena i nezabavitelná částka na neprovdanou matku po dobu 2 let od narození dítěte zaměstnance (žijí-li ve společné domácnosti)? Nebo se změna na tuto vyživovací povinnost nevztahuje a je jí i nadále možno uplatňovat?

Naše obec hradí 1× ročně fakturu za pojištění odpovědnosti zastupitelů (uvolněných i neuvolněných) za újmu způsobenou obci. Promítne se tato částka nějakých způsobem do mzdy zastupitele? Pokud ano, podléhá daním a odvodům sociálního a zdravotního pojištění u jednotlivých zastupitelů?