Ing. et Ing., Mgr. et Mgr. Richard Blatný, FINS., IOM.

Je možné zaměstnat cizince z třetí země bez pracovního povolení - tj. na volný vstup na trh práce? Ukrajinka, má vízum D/VC/24 do 31. 8. 2023, studovala jazykový kurz ČJ - zam.na odbornou a jazykovou přípravu ke studiu akreditovaného studijního programu, absolvováno 30. 5. 2023. Nyní přijata na VŠ Česká zemědělská univerzita, prezenční, bakalářské studium. Donesla potvrzení o studiu od 10. 7. 2023, ale dle rozhodnutí o přijetí (a všeobecných informací) se studentem stává dnem zápisu. Ten je rozhodnutím děkana stanoven na 25. 9. - 1. 10. Má tato studentka volný vstup na trh práce již nyní od července? 

Společnost s. r. o, vlastník bytového domu, pronajímá v domě byty fyzickým osobám-osvobozené nájemné. Jeden byt o velikosti 1+1 zamýšlí vlastník domu spojit s bytem druhým (garsonkou), byty mají společnou zeď, ve které se udělá otvor pro nové pokojové dveře (koupí se futra, pokojové dveře + klika) a tím dojde k propojení místností a stávající byt 1+1, bude zvětšen na byt 1+2. Vstupní vchodové dveře u garsonky se zazdí a u vchodových dveří u bytu 1+1, se koupí nová futra + nové vchodové dveře, protože je potřeba, aby byly vchodové dveře u nového bytu na druhé straně, než byly původní. V garsonce je stávající podlaha prkenná. Prkna jsou poškozená, tudíž dojde k položení OSB desek a potom k položení nového lina, nebo plovoucí podlahy. Celková předpokládaná cena úprav nepřesáhne 80 000 Kč. Bude se jednat o technické zhodnocení budovy, anebo o opravu?

Fyzická osoba dlouhodobě pronajímá komerční nemovitost právnické osobě. Tato právnická osoba (nájemce) provedla před více než 5 lety na této najaté nemovitosti technické zhodnocení, který se souhlasem vlastníka odpisuje. Fyzická osoba se rozhodla prodat tuto nemovitost jiné právnické osobě (tj. nejedná se o nájemce). Vzhledem k tomu, že se jedná o spřízněnou právnickou osobu, byl vypracován znalecký posudek na cenu obvyklou a nemovitost byla za tuto cenu stanovenou znaleckým posudkem prodána. Nájemní smlouva byla převedena a běží za stejných podmínek dále, tj. nový vlastník dále pronajímá nemovitost původnímu nájemci. Původní nájemce tak nadále odpisuje provedené technické zhodnocení. Otázka je, zda je správné, aby nový vlastník odpisoval nemovitost z celé vstupní ceny (kupní cena dle znaleckého posudku), když tato vstupní cena odráží aktuální stav nemovitosti, tj. vč. jejího technického zhodnocení. Dochází tak k tomu, že nájemce odpisuje provedené technické zhodnocení a de facto ho současně v rámci kupní ceny odpisuje i nový vlastník nemovitosti.

Firma se chystá prodávat byt, kupujícím bude spojená osoba - firma se stejným vlastníkem. Chceme-li cenu nenapadnutelnou od FU -tj. v intervalu ceny obvyklé dle par 23/7, kterou si obhájí prodejce, tak je možné vycházet z obdobného bytu prodaného v této době? Nebo je lepší mít posudek? Zmiňuji "posudek", ale nevím, zda je lepší mít posudek soudního znalce nebo odhadce ceny. Pokud si čtu znění par. 23/7 - tak je zde - "cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku". Podle mého názoru se znalec a odhadce někdy i výrazně liší, jelikož odhadce reflektuje spíš tržní cenu, která by logicky byla spíš obvyklá. Na druhou stranu zákon se odkazuje na "cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku", což znamená spíš cena určená soudním znalcem? Můžete mi tento problém prosím zodpovědět a doporučit jakého z těchto znalců zvolit a zda je jejich váha před správcem daně tolerována obdobně nebo je tam rozdíl.

Společnost si nechává vyvíjet software na zakázku od softwarové společnosti. Jsou konzultační služby, které k tomu také vyžívá, ale které poskytuje jiná společnost, součástí technického zhodnocení? Je to nějak limitováno cenou těchto konzultačních služeb - jednotlivě nebo souhrnnou částkou?

Občan A (nepodnikatel) uzavřel smlouvu o zřízení služebnosti inženýrských sítí a stezky, cesty se svým sousedem (občan, nepodnikatel). Ve smlouvě není specifikovaná doba, takže je patrně na dobu neurčitou. Ve smlouvě je stanovena jednorázová odměna 500 Kč při podpisu smlouvy, kterou dostane občan A. Žádné jiné plnění za tuto službu nedostane. Za rok 2019 bude podávat přiznání FO. Jakou hodnotou ocenit hodnotu věcného břemena? Mohu v § 10 ZDP danit jen Kč 500, které skutečně dostal nebo musím oceňovat dle zákona - např. Kč 10 000 pokud neumím stanovit nebo desetinásobek? Při zrušení věcného břemena je nutné dělat nějaké operace v souvislosti s daní z příjmů?

Společnost vlastní velký pozemek, který nechala na základě vypracovaného geometrického plánu rozdělit na tři menší pozemky. Zároveň byl zpracován další geometrický plán na zřízení služebnosti stezky a cesty na jednom ze tří uvedených pozemků (kvůli přístupu ke všem pozemkům). Pozemky se budou v budoucnu prodávat. Náklady na vypracování geometrických plánů můžeme zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů nebo budou součástí ceny pozemků a do nákladů je zahrneme až při prodeji pozemků? Budeme účtovat o zřízené služebnosti? 

Fyzická osoba nepodnikající dostala přes 10 lety bezúplatně pozemek, v roce 2019 si na něm nechala postavit rodinný dům od stavební firmy, v roce 2019 nebo 2020 hodlá dům prodat, v jaké výši je možné uplatnit výdaje za pozemek, který byl fyzické osobě darován před 10 lety? Museli bychom nechat vyhotovit znalecký posudek na hodnotu pozemku ke dni, kdy byl fyzické osobě darován? Do výdajů bude uplatněna hodnota pořízeného domu a provize realitní kanceláři. 

Korporace, jejímž hlavním předmětem podnikání je zemědělství  začala s výstavbou posklizňové linky ( SILA ). Stavební povolení bylo žádáno na výstavbu technologie + 4 věžová sila. Firma ovšem dokončila pouze technologii a 2 věžové sila a další dvě v nejbližší době nedokončí z finančních důvodů. Technologie a 2 dokončené věže byly spuštěny do užívání na základě povolení zkušebního provozu na 1 rok s podmínkou od životního prostředí a inspekce práce přičemž se dá předpokládat že tyty podmínky budou splněny. Nicméně Stavební úřad nevydá kolaudaci, do té doby, nebudou-li dostaveny zbývající dvě věže tj. nebude-li dokončena celá stavba. Můj dotaz zní, zda-li může být stavba zařazena do užívání a daňově odepisována nehledě k tomu, že kolaudace není z důvodu výše uvedených zatím v dohlednu.

Společnost s r. o. realizovala na svých pozemcích stavbu a po kolaudaci před podáním na katastrální úřad si nechala vypracovat geometrický plán sloučení pozemků vč. vyznačení budovy, vymezení ostatní plochy – ostatní komunikace a ostatní plochy – zeleň. Náklad na geometrický plán je ve výši 55 000 Kč. Jedná se o provozní náklad, výdaj související s pořízením stavby nebo se zvýší hodnota pozemku?

Na které daně nezapomenout u zřízení věcného břemene (nyní smlouvy o zřízení služebnosti)? Které daně je nutné řešit, a to jak ze strany „povinného“, tak i ze strany „oprávněného“, pokud bylo zřízeno věcné břemeno: a) bezúplatně, b) úplatně.

Společnost s r. o. koupila v prosinci 2018 nemovité věci za účelem pronájmu. Nemovité věci byly zařazeny do majetku dle znaleckého ocenění. Nyní FÚ zpochybnil znalecký odhad kvůli dani z nabytí nemovitých věcí a bude vypracován nový posudek. Tím se ale změní poměr ceny mezi oceněním a kupní cenou. U stavby nyní vychází vyšší pořizovací cena a u pozemku nižší. Jak zadat změnu v letošním roce do karty majetku? Jako zvýšení a snížení ceny? A rozdíly zaúčtovat na MD 021/D 031? Rozdíl daně z nabytí nemovitých věcí lze účtovat přímo do nákladů?

V souvislosti s odpisováním bylo potřeba stanovit reprodukční pořizovací cenu bytu v Praze. Znalec provedl ocenění dle zákona o oceňování, tato cena byla o 1 mil. Kč nižší než tržní cena nemovité věcvi, tj. cena, za kterou se stejný byt v domě prodává. Je možné, aby reprodukční pořizovací cena byla tak výrazně nižší než cena, za kterou lze byt prodat nebo je ocenění chybné? Cena stanovená znalcem byla dokonce nižší, než cena, za kterou byl byt pořízen před deseti lety, kdy byl byt v původním stavu před rekonstrukcí.  

Podnikám jako fyzická osoba v autodopravě, vedu daňovou evidenci. Mám pronajaté parkovací místo pro kamion, ale majitel mi dal výpověď, prostory potřebuje. Vlastním nemovitou věc a pozemek, obojí nemám v obchodním majetku a nechci je do obchodního majetku vkládat ani v budoucnu. Můžu nastalou situaci řešit tak, že sypkým materiálem (obdoba kamení) zpevním příjezdovou cestu (ta je obce) a část mého pozemku, aby kamion mohl na této zpevněné ploše parkovat? Pozemek je chráněný/oplocený. Můžu výdaje na zpevnění příjezdové cesty a pozemku dát do daňových výdajů i uplanit DPH?

Z důvodu přetrvávání vlhkosti zdiva staršího domu se provede aplikace sanační omítky, která sestává ze základních kroků: otlučení původní klasické vnitřní a vnější omítky, vysekání a úpravy spár cihelného zdiva, desinfekce zdiva, zatření spár sanační maltou, nástřik zdiva zpevňovačem, nástřik sanační omítky na vnitřní a vnější stěny budovy. Nejedná se o pouhé vyspravení původní omítky. Mají uvedené práce a dodávky materiálů charakter opravy nebo technického zhodnocení budovy?

V převzatém účetnictví je odpisovaný majetek zatříděný do odpisových skupin, které dle mého názoru nejsou správné. Jedná se o Inventorový plazmový řezací zdroj - (nyní zatříděný v odpis.skup. I), Nákladní přívěs (nyní zatříděný v odpis. skup. I) a Obytný přívěs (nyní zatříděný v odpis. skup.I). V jakých odpisových skupinách by měly být zařazeny jednotlivé druhy výše uvedeného majetku? Jak postupovat správně při stanovení daňových odpisů v letošním roce, když byl majetek v minulých letech odpisován v první odpisové skupině?