Zaměstnavatel může udělat při odvodu pojistného chybu, jejímž důsledkem je buď vznik nedoplatku, nebo naopak přeplatku na pojistném. Jak se z časového hlediska zpětně provádějí opravy? Z jakého důvodu musí mít zaměstnavatel dokladově podložen odvod pojistného z příjmu nižšího než minimální vyměřovací základ? Lze ve zdravotním pojištění uplatnit odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance?

Od 1. 6. 2025 dle flexibilní novely by jako primární způsob výplaty mzdy zaměstnancům měl být bezhotovostní. Jestliže přijímáme nového zaměstnance nebo dohodáře a ten nám podepíše, buď v pracovní smlouvě nebo v Informaci, že výplata se bude vyplácet hotově na pracovišti, protože si to zaměstnanec přeje, bude to takto v pořádku? Jestliže se jedná o zaměstnance, kteří jsou již ve firmě dlouho zaměstnaní a chtějí nadále vyplácet mzdu v hotovosti na pracovišti, musí nám nyní dát písemný nesouhlas se způsobem výplaty na platební účet?

Nemoc ovlivňuje (nebo může ovlivnit) situaci u zaměstnance a zaměstnavatele, nebo u podnikající osoby. Jak se projevuje rozdíl v případě nemoci trvající celý kalendářní měsíc u pracovní smlouvy, při sjednání některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a také u OSVČ? Jak se stanovuje poměrná část minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, která musí být zaměstnavatelem z důvodu nemoci při odvodu pojistného dodržena? A může být účastna českého systému veřejného zdravotního pojištění i OSVČ ze zahraničí?

Pojem „souběh funkcí“ představuje situaci, kdy je fyzická osoba zaměstnancem korporace a souběžně je členem statutárního orgánu téže společnosti. Právo rozlišuje mezi tzv. pravým a nepravým souběhem funkcí. V příspěvku zrekapitulujeme, jak na souběh funkcí nahlížely soudy v minulosti a jak se k této problematice staví v současné době. Seznámíme vás s několika přelomovými rozsudky Ústavního a Nejvyššího soudu, které změnily dosavadní přístup. Podíváme se také na aspekty zdanění příjmů, které plynou členovi statutárního orgánu obchodní korporace ze smlouvy o výkonu funkce a z manažerské smlouvy, a to i z pohledu smluv o zamezení dvojího zdanění.

Takzvaná flexinovela přináší s účinností od 1. 6. 2025 významné změny nejen v zákoníku práce , ale také v oblasti pracovnělékařských služeb. Novinky se týkají posouzení zdravotní způsobilosti mladistvých zaměstnanců, lékařského posudku o příčině dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti či vstupní lékařské prohlídky. Tento článek se podrobně zaměřuje na přijaté změny a vyjasňuje otázky, které by mohly vyvolávat nejasnosti mezi zaměstnavateli.

Pravděpodobně nejdiskutovanější a možná i nejzásadnější změny provedené tzv. flexinovelou zákoníku práce se týkají výpovědí z pracovního poměru. Flexinovela do zákona zákoníku práce přináší nejen v oblasti výpovědi z pracovního poměru některé poměrně revoluční změny. Zůstaneme-li pouze u tématu tohoto příspěvku, jedná se o: zásadní změnu týkající se běhu výpovědní doby, zkrácení výpovědní doby pro zaměstnavatele u některých výpovědních důvodů,  sloučení výpovědních důvodů souvisejících se zdravotním stavem zaměstnance, zavedení jednorázové náhrady místo zvýšeného odstupného při výpovědi pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání a prodloužení lhůt pro dání výpovědi při porušování povinností zaměstnancem nebo okamžitého zrušení zaměstnavatelem. Všemi těmito změnami včetně jejich úskalí se podrobněji věnujeme v našem článku. Tyto změny budou účinné od 1. 6. tohoto roku. Je nejvyšší čas se připravit.

Po novele zákona o úřednících ÚSC se měl rozšířit počet osob, které se po této novele mají začít počítat mezi úředníky vykonávající správní činnost. Dle našich zjištění by se mělo jednat také o investiční techniky. U nás má v náplni práce např.: na úseku investic- přípravu, realizaci, smlouvy, faktury, převedení dokončených stav. investic do majetku měst, na úseku strategického plánování- podklady, vyjadřuje se k záměrům investorů, poskytuje jim informace, vydává stanoviska k nakládání s nemovitostmi v majetku města, na úseku rozvoje města- zajišťuje podklady pro projekty, pro rozhodování orgánů samosprávy ve věcech rozvoje města, monitoruje potřeby městských investic a připravuje modely řešení. Jde o zjednodušený výtah některých jeho pracovních povinností. Je dle Vašeho názoru nově úředníkem s povinností složit ZOZ? 

Jak je to s nárokem na dovolenou v případě, že má zaměstnanec 6 měsíců neplaceného volna pro účely cestování, např. pro cestování, studium? Běžná roční výměra je v tomto případě 25 dní, tedy 200 hodin.