Obracím se na vás s dotazem týkajícím se plánované změny organizační struktury naší organizace k datu 1. 1. 2026. Od tohoto data bude zaveden nový organizační řád a všichni vedoucí zaměstnanci, kteří mají v současnosti uzavřeny pracovní smlouvy, budou nově jmenováni do svých funkcí. Jaký je správný právní postup při přechodu ze smluvního na jmenovací vztah, jaké jsou důsledky, pokud vedoucí zaměstnanec odmítne jmenování podepsat a bude trvat na své původní pracovní smlouvě, a zda je pro příspěvkovou organizaci povinné, aby byly vedoucí pozice obsazovány formou jmenování, nebo je možné zachovat pracovní smlouvy. 

V souvislosti se zákonem č. 324/2025 Sb., bych si ráda ujasnila otázku potvrzení zaměstnavatele – v § 6 je uvedeno, že „zaměstnavatel vydá zaměstnanci potvrzení o tom, že zaplatil povinný příspěvek na jeho produkt spoření na stáří, nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž povinný příspěvek poprvé zaplatil.“ V jedné z důvodových zpráv jsem četla, že se jedná o jednorázové potvrzení. Je správný postup:A) Zaměstnavatel vydá pouze jedno potvrzení o tom, že zaměstnanci platí povinný příspěvek, a to vzápětí, co zaměstnanec uplatnil nárok. B) Zaměstnavatel vydává toto potvrzení vždy za rozhodné období (při splnění podmínky 3 odpracovaných směn). Jaké jsou náležitosti potvrzení pro „správnou“ variantu? 

Příspěvková organizace, domov pro seniory, má 2 střediska, A a B. Jsou od sebe vzdálena 15 km, nejsou v jednom městě. Všichni zaměstnanci organizace mají v pracovní smlouvě napsána obě místa (A i B) jako místo výkonu práce. Pravidelné pracoviště pak mají ve smlouvě podle toho, v jakém středisku pracují.a) Jedná se o pracovní cestu zaměstnance (s vyplacením cestovních náhrad – stravné) v případě, že zaměstnanec ze střediska A odjel na 1 den v týdnu zastupovat zaměstnance na stejné pracovní pozici do střediska B? Ve středisku B po celou svou denní pracovní dobu pracoval a odebral oběd s příspěvkem zaměstnavatele, mezi středisky přejel zaměstnanec služebním vozem. b) Školení zaměstnanců obou středisek se koná ve středisku B. Zaměstnanci střediska A se školení zúčastní, převezeni jsou služebním vozem. Ve středisku B odeberou oběd s příspěvkem zaměstnavatele. Jde o pracovní cestu na celý den nebo se jako doba cesty počítá jen přejezd a doba školení je výkonem práce (bez nároku na stravné)?c) Středisko B pořádá pravidelnou akci-slavnost, jíž se účastní klienti obou středisek. Je pro zaměstnance střediska A, který doprovází klienty v rámci své pracovní náplně do střediska B tento doprovod pracovní cestou? 

Mám pracovnici, která pro organizaci pracuje jako sociální pracovník na celý úvazek. V pracovní smlouvě má uvedený výkon práce Chomutov, pracovní náplň má pro výkon práce sociálního pracovníka v denním stacionáři. Od ledna 2026 bude tato pracovnice vykonávat práci jako sociální pracovník na úvazek 0,5 ještě pro jinou službu v rámci organizaci, ve svém stávajícím stacionáři zůstane na 0,5 úvazku. Je třeba ji připravit změnu pracovní smlouvy? Určitě jí bude připravená nová (další ) pracovní náplň, která se bude týkat nové pozice, budou jí připraveny dva platové výměry, protože každá služba má jinak stanovené příplatky za prostředí, ale s pracovní smlouvou si nejsem jistá, dle mého názoru není třeba.

Pokud odborová organizace ukončí u zaměstnavatele svoji činnost v průběhu platnosti kolektivní smlouvy, zůstávají nároky zaměstnanců platné dle podepsané kolektivní smlouvy až do konce platnosti této smlouvy? Má zaměstnavatel tedy čas na přípravu vnitřních předpisů po dobu platnosti kolektivní smlouvy a všechna „zvýhodnění“ budou daňově uznatelná? 

Jednou z důležitých zásad, platných při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a následném odvodu pojistného zaměstnavatelem, je existence minimálního vyměřovacího základu. Nicméně právní úprava zdravotního pojištění v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. taxativně vyjmenovává osoby (zaměstnance), na které se povinnost platit pojistné zaměstnavatelem alespoň ze zákonného minima nevztahuje. Mají neplacené volno nebo neomluvená absence vliv na výši vyměřovacího základu zaměstnance? Jak se ukončení evidence pojištěnce na úřadě práce projeví při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance? Do jaké míry je ve zdravotním pojištění důležitý pojem zaměstnání malého rozsahu? Může si zaměstnanec prodloužit rodičovskou dovolenou do čtyř let věku dítěte?

Pracovněprávní aktuality (sledované období: 3. 9. 2025 – 2. 10. 2025) JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o...

Zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele s cílem zjednodušit, zpřehlednit a systematizovat procesy související s oznamovací povinností zaměstnavatelů, představuje jednu z největších administrativních změn pro zaměstnavatele za poslední roky. Více se o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele můžete dočíst v článku Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?