Kdo je ve smyslu „evropského práva“ nezaopatřeným rodinným příslušníkem? Kdy je český občan, výdělečně činný v zahraničí, pojištěn ve státě aplikujícím pravidla Evropské unie? Lze se v rozsahu působnosti právní úpravy zdravotního pojištění setkat s pojmem registrovaného partnerství s návazností na účinnost koordinačních nařízení EU? Tento článek provádí analýzu klíčových aspektů koordinace systémů sociálního zabezpečení v rámci Evropské unie, včetně toho, kdo je považován za nezaopatřeného rodinného příslušníka a jaké nároky mají registrovaní partneři. Dále objasňuje, jak se mění povinnosti a práva pojištěnců při jejich pohybu mezi státy postupujícími podle koordinačních nařízení EU a na co je potřeba si dát pozor při návratu do České republiky.

Je možné, aby si český zaměstnanec bez vědomí svého českého zaměstnavatele samostatně zažádal o vystavení formuláře A1 a chtěl odvádět pojistné do systému jiného členského státu? Má český zaměstnavatel možnost zabránit tomu, aby jeho zaměstnanec vstoupil do systému sociálního pojištění jiného státu EU, nebo je povinen bez omezení akceptovat související administrativní zátěž a případné navýšení svých nákladů?

Jak dlouho může být student ve zdravotním pojištění nezaopatřeným dítětem, když řádně ukončí studium na vysoké škole? Kdy může být „státním pojištěncem“ student starší 26 let? Ve které situaci může být bývalý student-pojištěnec zároveň osobou bez zdanitelných příjmů? Odpovědi například na tyto dotazy najdete v následujícím příspěvku.

Za práci konanou v pracovním poměru přísluší zaměstnanci buď mzda, nebo plat. Mezi těmito systémy odměňování činí přitom právní úprava rozdíly, a to mj. též co do kompenzace za práci přesčas.

Digitalizace pracovního práva prošla oživením díky flexinovele zákoníku práce , která je účinná od 1. 6. 2025. Hlavní změnou, kterou přináší, je nový způsob doručování mzdových a platových výměrů, který zjednodušuje podmínky elektronického doručování pro zaměstnavatele. Za využití nového způsobu odpadá povinnost informovat zaměstnance písemně o podmínkách doručování či získat jejich písemný souhlas – nyní stačí uznávaný elektronický podpis a možnost uložení a tisku dokumentu. Zároveň se otevírá možnost doručování mzdových a platových výměrů na libovolnou e-mailovou adresu, včetně pracovního e-mailu nebo vnitřních systémů zaměstnavatele. Nicméně nový způsob doručování stále vyžaduje aktivní účast zaměstnance, který musí doručení písemně potvrdit.

Nezletilému dítěti, které je držitelem průkazu ZTP/P, byl zpětně přiznán invalidní důchod III. stupně k datu 2.9.2024. Dítě dosáhlo 18ti let věku 24.7.2025. V jaké výši má (měl) rodič nárok na daňové zvýhodnění od 1.10.2024 do 31.7.2025? 

Zaměstnanci byl ukončen pracovní poměr v jedné společnosti 30.6.2025. Tento zaměstnanec nastoupil do naší druhé společnosti. Mzda byla přiznaná ve stejné výši, ale problém vznikl s uplatněním alikvotní částky dlouhodobých plateb, které se započítávají do průměru. U ukončeného pracovního poměru byly přiznány a vyplaceny roční prémie ve výši 100 000,-- Kč, které byly vyplaceny v červnu. Pokud by trval pracovní poměr u původní společnosti, zaměstnanci by do výpočtu průměru na 3.Q vstoupila poměrná částka těchto prémií a byl tím pádem navýšen i hodinový průměr, který se používá např. na dovolenou, při výpočtu náhrady prvních 14ti dní pracovní neschopnosti atd. V novém pracovním poměru patrně nelze počítat s alikvotou této částky (25000,--/kvartál), protože prémie u tohoto nového pracovního poměru nebyly dosaženy a vyplaceny. Je naše domněnka správná nebo existuje nějaký zákon/právo uplatnit zaměstnanci při výpočtu průměru alikvotní část z prémií?, aby zaměstnanec nebyl poškozen?

Jaká je maximální délka pracovní směny u zaměstnance, kterému ještě nebylo 18?