Začátkem každého nového roku se stává aktuální plnění povinnosti zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, tzv. povinný podíl. Jde o povinnost uloženou zákonem o zaměstnanosti . Nejinak tomu bude i za rok 2024. Tento článek je určen těm, kterých se povinnost týká, tj. zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci.

Od 1. 1. 2025 čekají zaměstnavatele a zaměstnance dílčí změny v oblasti kompenzace práce ve ztíženém pracovním prostředí. V návaznosti na novelu zákoníku práce účinnou od 1. 8. 2024 dochází i k úpravě pravidel pro poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Vymezení ztíženého pracovního prostředí, včetně titulů pro poskytování příplatku, sice zůstává v zásadě beze změn, avšak způsob, kterým bude zveřejňovaná minimální sazba příplatku, respektive jeho rozpětí, se mění. V článku se podíváme blíže na to, jak nové předpisy ovlivní každodenní praxi na pracovištích a jakým způsobem se změnily jednotlivé aspekty právní úpravy, podle níž se příplatek stanoví nejen pro podnikatelskou, ale i pro veřejnou sféru.

Rozvržení pracovní doby pedagogů je v porovnání s jinými zaměstnanci zvláštní tím, že musí zahrnovat obě části pracovní doby, tj. rozvrh přímé pedagogické činnosti a prací s ní souvisejících. Tato skutečnost se výrazně projeví zejména v případě nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a při sjednání kratší týdenní pracovní doby pedagogů. Tento příspěvek je druhou částí řešené problematiky.

Z hlediska řešení pojistného vztahu vyhodnocuje zdravotní pojišťovna jako rozhodné období kalendářní měsíc, přičemž nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní den. Proto postačí, když je pojištěnec evidován v rámci příslušného kalendářního měsíce třeba jen jeden den jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná anebo osoba, za kterou platí pojistné stát. Z toho plyne, že zdravotní pojišťovna se nezabývá situací, kdy má pojištěnec některou z výše uvedených kategorií pokryté období trvající kratší dobu než celý kalendářní měsíc. Kdy vzniká a zaniká účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění a za jakých podmínek je občan ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo OSVČ?

Na přelomu let se zaměstnavatelé setkávají (nejen) ve zdravotním pojištění s různými případy, kdy je nejdůležitějším úkolem především správně stanovit u zaměstnance vyměřovací základ a řádně splnit oznamovací povinnost. Na které změny se musí zaměstnavatelé i pojištěnci připravit od 1. 1. 2025 a jaké postupy platí ve zdravotním pojištění při řešení vybraných situací na přelomu let 2024/2025?

Téma umělé inteligence (artificial intelligence, AI) v kontextu práce a jejího využití se v posledních třech letech posunulo z oblasti snové budoucnosti do reality nejen pracovních dní. AI ovlivňuje práci jako celek, od mikroúrovně práce jednotlivců, přes trh práce, až po makroúroveň na úrovni ekonomik. Jak konkrétně ovšem AI ovlivňuje tyto jednotlivé sféry a jaká je budoucnost využití AI v kontextu práce, je stále opředeno řadou mýtů a předsudků, které je vhodné uvést na správnou míru. Jaké konkrétní dopady má AI na trh práce a jak moc jsme na nové technologie připraveni nebo proč začít řešit využití AI na celofiremní úrovni spíše dříve nežli později? Právě na tyto časté otázky přináší následující článek komplexní odpovědi.

Obecně platí, že čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Zaměstnanec si o tom, kdy bude čerpat dovolenou, může rozhodnout v situaci, kdy mu zaměstnavatel písemně neoznámil čerpání dovolené ani do 30. 6. následujícího kalendářního roku (byť samotný termín čerpání dovolené připadne na pozdější dobu). I tohle právo zaměstnance je ale spojeno s příslušnými podmínkami.

Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo výjimek daných zákonem. Trvá-li zaměstnání celý kalendářní měsíc, musí být vyměřovací základ zaměstnance alespoň na úrovni minima 20 800 Kč, výjimky z tohoto pravidla jsou uvedeny v dalším textu. Minimální vyměřovací základ se ve zdravotním pojištění poměrně snižuje podle počtu kalendářních dnů trvání některé z dále uvedených skutečností.