Vzor: Vznik pracovního poměru jmenováním

Pracovní poměr vzniká jmenováním pouze, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a dále u vedoucích organizačních složek státu nebo subjektů bezprostředně se státem svázaných, které jsou výslovně vymezeny v § 33 odst. 3 zákoníku práce, což je vedoucí.

Vztah k právním předpisům

• § 33 odst. 3 a 4 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce 

Pojmové znaky

 Vznik pracovního poměru, jmenování do funkce

Základní pojmy

• Vznik pracovního poměru jmenováním
• Platový výměr
• Statutární orgán

Náležitosti

1. identifikace zaměstnance,
2. označení funkce, do které je občan jmenován
3. podpis vedoucího organizační složky státu, příp. toho kdo je k jmenování příslušný podle zvláštního právního předpisu
4. potvrzení o přijetí

Specifika

Jmenováním lze založit platně pracovní poměr pouze u vedoucích zaměstnanců uvedených v § 33 odst. 3 zákoníku práce (tedy jen u zaměstnavatelů převážně rozpočtové sféry). Platně může pracovní poměr vzniknout jmenovanému jen pokud občan s jmenováním souhlasí a funkci - byť konkludentně - přijme. Písemnou formu jmenování zákoník práce nepředepisuje, ale jmenovací dekret je žádoucí. Pokud jde o jeho obsah, mělo by z něj být jasné, kdo je jmenován, kým je jmenován, do jaké konkrétní vedoucí funkce a od kterého dne pracovní poměr vzniká, tedy od kterého dne práci bude vykonávat. Jmenován může být pouze vedoucí zaměstnanec ve smyslu § 11 zákoníku práce , tj. ten, který je oprávněn ukládat podřízeným úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci. Nelze tedy jmenovat zaměstnance, který řídí podřízené pouze metodicky.

Jmenování může provést pouze ten, kdo je k tomu příslušný podle zvláštního právního předpisu, popř. ved. organizační složky státu, jinak je jmenování neplatné, protože jmenováním nelze pověřit jinou osobu. Jmenovací dekret musí být jmenovanému zaměstnanci prokazatelně předán.

Pracovní poměr může být založen jmenováním pouze u zaměstnance, který dosud u příslušného zaměstnavatele nepracuje. Je věcí jmenovaného zaměstnance, jakým způsobem ukončí svůj dosavadní pracovní poměr před tím, než nastoupí do zaměstnání u zaměstnavatele, který ho jmenoval.

Forma

Písemná (i když předepsána výslovně není, ale je žádoucí z hlediska praxe i s ohledem na § 36 odst. 1 a § 38 odst. 2 ZP ), nejméně ve 2 vyhotoveních (1 x pro nového zaměstnance, 1 x zaměstnavatel).

Poznámky

Lépe je nejdříve uzavřít pracovní poměr na nikoliv vedoucí funkci (uvedenou v § 33 odst. 3 zákoníku práce ) na základě pracovní smlouvy a teprve později zaměstnance do vedoucí funkce jmenovat (povýšení v době trvání pracovního poměru).

Vedle jmenovacího dekretu lze sjednat s jmenovaným zaměstnancem i zkušební dobu (viz § 35 odst. 1 ZP ), lze založit jmenováním i pracovní poměr na dobu určitou (viz § 73a odst. 3 ZP ) i další náležitosti, které obsahuje pracovní smlouva (viz § 38 odst. 2 ZP , podle kterého pro pracovní poměr založený jmenováním platí ustanovení ZP o pracovním poměru sjednaném pracovní smlouvou).

Judikatura a literatura

Doporučená literatura:

• KAHLE, Bohuslav. Praktická personalistika po vstupu ČR do EU. Praha: Pragoeduca, 2004. ISBN 80-73100-18-5.
• ŠUBRT, Bořivoj. K problematice jmenování vedoucích zaměstnanců. Práce a mzda. Wolters Kluwer ČR, 1998(7).
• ŠUBRT, Bořivoj. K problematice jmenování vedoucích zaměstnanců. Práce a mzda. Wolters Kluwer ČR, 1998(8-9).
• VYSOKAJOVÁ, Margerita, KAHLE, Bohuslav. Zákoník práce: komentář. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-955-7.

Doporučená judikatura:

• Rozsudek NS sp. zn. 2 Cdon 382/97 - O jmenování zaměstnance do funkce ve smyslu § 27 odst. 4 ZP jde nejen tehdy, jestliže zaměstnavatel svůj projev vůle takto označí. Za jmenování do funkce lze považovat též takový projev vůle zaměstnavatele, kterým zaměstnance „pověřuje“ určitou funkcí (ať dočasně či trvale), jestliže je nepochybné, že nejde jen o zastupování jiného vedoucího zaměstnance.
• Rozsudek NS sp. zn. 21 Cdo 512/2001 - V případech, kdy pracovní úprava stanoví vznik pracovního poměru jmenováním, kogentní úprava ZP vylučuje založení pracovního poměru pracovní smlouvou; v jiných než zákonem stanovených případech nelze jmenováním pracovní poměr platně založit.
• Rozsudek NS sp. zn. 21 Cdo 1912/2001
  • Pracovní poměr zaměstnanců uvedených v § 27 odst. 4 a 5 ZP může vzniknout jen jmenováním.
  • Ke jmenování do funkce může dojít písemným pracovním úkonem nebo ústně a může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost, že zaměstnanec byl skutečně do funkce jmenován.
  • Zaměstnanec může být jmenován do funkce, jen jestliže s tím souhlasí.