Vzor: Změna obsahu pracovního poměru jmenováním do funkce (povýšení)

Změna obsahu pracovního poměru jmenováním do funkce se využije v případě, kdy pracovní poměr vzniká jmenováním. Jmenování je jednostranné právní jednání zaměstnavatele, se kterým ale musí zaměstnanec souhlasit, aby mohlo dojít ke vzniku pracovního poměru.

Vztah k právním předpisům

• § 33 odst. 3 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce 
• § 38 odst. 2 , § 40 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Pojmové znaky

Jmenování, změna sjednaných pracovních podmínek, pracovní smlouva

Základní pojmy

• Změna pracovního poměru jmenováním
• Statutární orgán
• Pracovní smlouva

Náležitosti

1. identifikace zaměstnance
2. označení funkce, do které je zaměstnanec jmenován
3. písemná forma 
4. podpis příslušného orgánu zaměstnavatele
5. potvrzení o přijetí

Specifika

Povýšení do vedoucí funkce zaměstnance, který již je v pracovním poměru u zaměstnavatele, který ho do funkce jmenuje, je v praxi častější, než jmenování občana, kterému teprve jmenováním pracovní poměr vzniká (vnější výběr zaměstnance). Třeba tedy vycházet z toho, že zaměstnavatel může do vedoucí funkce jmenovat i zaměstnance, který již v pracovním poměru u zaměstnavatele je (na základě pracovní smlouvy nebo na základě dřívějšího jmenování do jiné funkce). Jmenováním tedy nedochází v tomto případě ke vzniku pracovního poměru, ale ke změně pracovní činnosti (funkce), dohodnuté především v pracovní smlouvě.

Jde sice o jmenování (jednostranný právní úkon), se kterým však jmenovaný zaměstnanec musí vyslovit souhlas (byť jen konkludentně) a tím dojde ke změně dosavadního obsahu pracovní smlouvy v ujednání o druhu práce (funkci, pracovní činnosti), tedy ujednání, které je pro obsah pracovní smlouvy povinné (viz § 34 odst. 1 písm. a) zákoníku práce ). Po právní stránce se tímto jmenováním jedná o změnu pracovních podmínek podle § 40 odst. 1 zákoníku práce . Ostatní dohodnutý obsah pracovní smlouvy zůstává tímto povýšením nezměněn (zkušební doba, místo výkonu práce, pracovní poměr na dobu určitou atd.). Nadále se však na povýšeného zaměstnance hledí, jako kdyby pracovní poměr vznikl jmenováním (může být tedy z funkce odvolán nebo se vzdát funkce podle § 73 ZP ).

Forma

Doporučuje se písemná podle § 40 odst. 1 zákoníku práce.

Poznámky

Okruh vedoucích funkcí, do kterých může být zaměstnanec povýšen, je stejný, jako ten, kde pracovní poměr vzniká jmenováním ( § 33 odst. 3 ZP ), vyplývá v praxi každého zaměstnavatele z jeho organizační struktury (tzv. pavouka).

Povyšování do vedoucích funkcí zaměstnanců, kteří již pracovní poměr u zaměstnavatele mají a práci pro něho již vykonávají, je v praxi vhodnější, než vznik pracovního poměru jmenováním. Veškerá další ujednání v pracovní smlouvě povýšením zůstávají nedotčena (zkušební doba, termínovaný pracovní poměr, dohodnutá bezhotovostní výplata mzdy atd.), pokud se neuzavře v důsledku povýšení do jmenované funkce dodatek k pracovní smlouvě (např. změna místa výkonu práce).

Povýšený zaměstnanec může být z funkce odvolán nebo se jí sám vzdát za stejných podmínek jako zaměstnanec, jehož pracovní poměr vznikl jmenováním.

Judikatura a literatura

Doporučená literatura:

• KAHLE, Bohuslav. Praktická personalistika po vstupu ČR do EU. Praha: Pragoeduca, 2004. ISBN 80-73100-18-5.
• VYSOKAJOVÁ, Margerita, KAHLE, Bohuslav. Zákoník práce: komentář. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-955-7.
• ŠUBRT, Bořivoj. K problematice jmenování vedoucích zaměstnanců. Práce a mzda. Wolters Kluwer ČR, 1998(7).
• ŠUBRT, Bořivoj. K problematice jmenování vedoucích zaměstnanců. Práce a mzda. Wolters Kluwer ČR, 1998(8-9).

Doporučená judikatura:

• Rozsudek NS sp. zn. 21 Cdo 2096/98 - Ustanovení § 65 odst. 2 a 5 ZP se vztahuje nejen na pracovní poměr založený volbou podle § 27 odst. 3 ZP nebo jmenováním podle § 27 odst. 4 a 5 ZP , ale i na ten pracovní poměr, který byl původně založen pracovní smlouvou (jmenováním nebo volbou) a ke zvolení nebo jmenování zaměstnance do (jiné) funkce došlo až v průběhu tohoto pracovního poměru.