Vzor: Dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty)

Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty je závazek mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ve kterém zaměstnanec bude zachovávat vyrovnanou bilanční rovnováhu svěřených hodnot, aby nedošlo např. ke schodku. 

Vztah k právním předpisům

• § 252 až 253 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• § 35 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Související ustanovení:

• § 254 , 259 až 260 , § 301 písm. d) , § 302 písm. g) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Pojmové znaky

Dohoda, Dvoustranný právní úkon, Odpovědnost zaměstnance za škodu, Náhrada škody

Základní pojmy

Zaměstnavatel – osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.

Zaměstnanec – fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.

Dohoda – dvoustranné právní jednání, které se stane perfektním, jakmile se účastníci shodli na jeho obsahu.

Škoda – majetková újma vyčíslitelná v penězích.

Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty – závazek zaměstnance, že bude zachovávat vyrovnanou bilanční rovnováhu svěřených hodnot, aby nedošlo ke schodku.

Schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování – rozdíl mezi skutečným stavem svěřených hodnot a údaji účetní evidence, o který je skutečný stav nižší než stav účetní.

Způsobilý předmět dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty – hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, a s nimiž má zaměstnanec možnost nakládat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny.

Náležitosti

1. označení zaměstnance,
2. uvedení druhu práce (funkce) zaměstnance a pracoviště, kde bude práci vykonávat
3. závazek zaměstnance, že přijímá odpovědnost za hodnoty, které mu byly svěřeny k vyúčtování, a za další, které bude v budoucnu přebírat a ve stanovených lhůtách vyúčtovávat,
4. charakteristika svěřených hodnot
5. závazek zaměstnance nahradit v plné výši vzniklý schodek, pokud se neprokáže, že vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění,
6. místo a datum vyhotovení
7. podpis zaměstnance a razítko a podpis zaměstnavatele (popř. pověřeného vedoucího zaměstnance)

K dohodě o hmotné odpovědnosti je pravidelně přiložen inventurní soupis.

Specifika

Zaměstnanec může uzavřít dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených mu k vyúčtování nejdříve v den, kdy dosáhne 18 let věku. Tuto dohodu za něj nemůže platně uzavřít zástupce (opatrovník); svéprávnost zaměstnance proto nesmí být omezena. Dojde-li pak ke zjištění schodku, předpokládá se, že ho zavinil zaměstnanec, který by se následně mohl povinnosti schodek nahradit plně či částečně zprostit, pokud prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění (např. proto, že mu zaměstnavatel nevytvořil přiměřené pracovní podmínky k péči o hodnoty svěřené k vyúčtování). V tom případě pak vzniklou škodu nebo její část nese zaměstnavatel. Při individuální odpovědnosti je odpovědný zaměstnanec povinen uhradit schodek v plné výši. V dohodě může být současně ujednáno, že bude-li zaměstnanec pracovat na pracovišti s více zaměstnanci, kteří uzavřeli dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, odpovídá s nimi za schodek společně (společná neboli kolektivní odpovědnost). V tomto případě se odpovědným zaměstnancům určí jejich podíly na náhradě škody v poměru jejich hrubých výdělků za období, kdy byl schodek zjištěn. Výdělek vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši; navíc jsou oba povinni podle poměru svých hrubých výdělků nahradit ještě zbývající část schodku, která nebyla uhrazena jednotlivými zaměstnanci odpovídajícími pouze do výše svého měsíčního výdělku.

Podstatou dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty je, že zaměstnanec přebírá až do skončení pracovního poměru odpovědnost za schodek na kterémkoliv pracovišti, v kterékoliv funkci s touto odpovědností spojenou a v kterémkoliv kolektivu společně odpovědných zaměstnanců, kam bude kdykoliv po vzniku pracovního poměru převeden nebo přeložen, a proto není v těchto případech třeba uzavírat vždy novou dohodu o hmotné odpovědnosti. Zaměstnanec má však právo od dohody odstoupit, je-li převáděn na jinou práci zařazován na jiné pracoviště, překládán, nebo pokud zaměstnavatel v době do jednoho měsíce od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné odpovědnosti může zaměstnanec od dohody odstoupit, je-li na pracoviště zařazen jiný zaměstnanec, ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce. Odstoupením dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty zaniká.

Forma

Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty musí být uzavřena písemně. Dohoda může být uzavřena jako samostatné právní jednání nebo zahrnuta v pracovní smlouvě , v dohodě o změně pracovní smlouvy , případně i v některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Poznámky

Provedení inventury hodnot, za které zaměstnanec převzal odpovědnost, není podmínkou platnosti dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty. V případě následného zjištění schodku však musí zaměstnavatel prokazovat, jaké hodnoty byly zaměstnanci skutečně svěřeny a jaký byl jejich stav v době, kdy je převzal, a zda tedy skutečně došlo ke schodku.

Nevytvoření přiměřených pracovních podmínek k péči o hodnoty svěřené k vyúčtování a znemožnění řádného hospodaření s nimi a péče o ně, jako důvod pro zproštění povinnosti k náhradě škody zaměstnance, může spočívat např. v neuzavření dohody o odpovědnosti se všemi zaměstnanci, kteří k hodnotám mají přístup, umožnění přístupu k nim i cizím osobám a zaměstnancům i po pracovní době.

Literatura a judikatura

Doporučená literatura:

• Bičovský, J., Holub., M., Náhrada škody v občanském, obchodním a pracovním právu, Praha, Linde 1997
• Schronk., K., K právní úpravě odpovědnosti pracovníka za škodu, Právny obzor č.1/1988
• Langerová, B., Zvláštní zvýšená odpovědnost zaměstnance za škodu, Obchodní právo č.7/1994
• Putna, M., Dohody o hmotné odpovědnosti podle nového zákoníku práce, Daňový expert, 2007, č.2

Doporučená judikatura:

• NS, 21 Cdo 1901/98
• NS, 21 Cdo 2942/2000
• NS, 21 Cdo 979/2001
• NS, 21 Cdo 1358/2002
• NS, 21 Cdo 1065/2005
• NS, 21 Cdo 1360/2005
• NS, 21 Cdo 920/2006
• NS, 21 Cdo 2045/2006
• NS 21 Cdo 2426/2009
• NS 21 Cdo 1205/2010
• NS 21 Cdo 3263/2010
• NS 21 Cdo 3574/2011