9/1981 Sb.
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 5. listopadu 1980
o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a
Švédským královstvím o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z
příjmu a z majetku
Dne 16. února 1979 byla v Praze podepsána Smlouvy mezi
Československou socialistickou republikou a Švédským královstvím o
zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění
Československé socialistické republiky a prezident republiky ji
ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny ve Stockholmu dne
8. října 1980.
Smlouva vstoupila v platnost podle svého článku 28 dnem
8 října 1980.
Český překlad textu Smlouvy se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v.r.
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Švédským
královstvím o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z
majetku
Československá socialistická republika a Švédské království,
přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojího zdanění v oboru
daní z příjmu a z majetku,
se dohodly takto:
Čl.1
Osoby, na které se smlouva vztahuje
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či
sídlo v jednom nebo v obou smluvních státech.
Čl.2
Daně, na které se smlouva vztahuje
1 Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku,
vybírané ve prospěch každého smluvního státu, jeho nižších
správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání
jakýkoliv.
2 Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny daně
vybírané z celkového příjmu, z veškerého majetku nebo z
jednotlivých částí příjmu nebo majetku, včetně daní ze zisků
pocházejících ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z
celkového objemu mezd placených podniky a daní z přírůstku
hodnoty.
3 Současně daně, na které se smlouva vztahuje, jsou
a) v Československu:
(i) odvod ze zisku a daň ze zisku,
(ii) daň ze mzdy,
(iii) daň z příjmů z literární a umělecké činnosti,
(iv) zemědělská daň,
(v) daň z příjmů obyvatelstva,
(vi) domovní daň a
(vii) odvod z jmění
(dále nazývané "československá daň");
b) ve Švédsku:
(i) státní daň z příjmu včetně daně námořníků a kuponové
daně,
(ii) daň z nerozděleného zisku společností a daň z
rozděleného zisku při snížení akciového kapitálu nebo
zrušení společnosti,
(iii) daň výkonných umělců,
(iv) místní daň z příjmu a
(v) státní daň z majetku
(dále nazývané "švédská daň").
(4) Smlouva se bude také vztahovat na všechny totožné nebo
podstatně podobné daně, které budou ukládány po podpisu této
smlouvy vedle současných daní nebo místo nich. Příslušné úřady
smluvních států si budou oznamovat všechny významné změny, které
budou provedeny v jejich příslušných daňových zákonech.
Čl.3
Všeobecné definice
1 V této smlouvě, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:
a) výraz "Československo" označuje Československou socialistickou
republiku.
b) Výraz "Švédsko" označuje Švédské království a zahrnuje
jakoukoli oblast mimo teritoriální vody Švédska, nad níž mohou
být podle švédských zákonů a v souladu s mezinárodním právem
vykonávána práva Švédska vztahující se na výzkum a těžení
přírodních zdrojů na mořském dnu nebo pod mořským dnem.
c) Výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý smluvní stát" označující
Československo nebo Švédsko, jak to souvislost vyžaduje.
d) Výraz "osoba" zahrnuje fyzické osoby, společnosti a všechna
jiná sdružení osob.
e) Výraz "společnost" označuje každou právnickou osobu nebo každou
podstatu, která je posuzována jako právnická osoba pro daňové
účely.
f) Výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik druhého
smluvního státu" označující podnik provozovaný osobou mající
bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, případně podnik
provozovaný osobou mající bydliště či sídlo v druhém smluvním
státě.
g) Výraz "příslušník" označuje:
(i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého
smluvního státu;
(ii) každou právnickou osobu, osobní společnost a sdružení,
zřízené podle práva platného v některém smluvním státě.
h) Výraz "mezinárodní doprava" označuje jakoukoli dopravu
uskutečněnou lodí nebo letadlem, které jsou provozovány
podnikem, jehož skutečné vedení je umístěno v některém smluvním
státě, pokud loď nebo letadlo nejsou využívány pouze mezi místy
ležícími v druhém smluvním státě.
i) Výraz "příslušný úřad" označuje:
(i) v případě Československa ministra financí Československé
socialistické republiky nebo jeho zmocněného zástupce;
(ii) v případě Švédska ministra rozpočtu nebo jeho zmocněného
zástupce.
2 Každý výraz, který není ve smlouvě definován, má pro její
aplikaci smluvním státem význam, který mu náleží podle práva
tohoto smluvního státu upravujícího daně, jež jsou předmětem této
smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad.
Čl.4
Daňový domicil
1 Výraz "osoba mající bydliště či sídlo v jednom smluvním
státě" označuje pro účely této smlouvy jakoukoli osobu, která je
podle práva tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu
svého bydliště, pobytu, místa vedení nebo každého jiného podobného
kritéria.
2 Jestliže fyzická osoba má podle ustanovení odstavce 1
bydliště v obou smluvních státech, bude její postavení určeno
takto:
a) Předpokládá se, že tato osoba má bydliště v tom smluvním státě,
v němž má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou smluvních
státech, předpokládá se, že má bydliště v tom smluvním státě, s
nímž jsou její osobní a hospodářská pouta nejužší (středisko
životních zájmů).
b) Nemůže-li být určen smluvní stát, v němž má tato osoba
středisko svých životních zájmů, nebo nemá-li stálý byt v
žádném smluvním státě, předpokládá se, že má bydliště v tom
smluvním státě, ve kterém se obvykle zdržuje.
c) Jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou smluvních
státech, nebo jestliže se nezdržuje v žádném z nich,
předpokládá se, že má bydliště v tom smluvním státě, jehož je
státním občanem.
d) Jestliže je tato osoba státním občanem obou smluvních států
nebo jestliže není státním občanem žádného z nich, příslušné
úřady smluvních států upraví otázku vzájemnou dohodou.
3 Jestliže osoba jiná než osoba fyzická má podle ustanovení
odstavce 1 sídlo v obou smluvních státech, předpokládá se, že má
sídlo v tom smluvním státě, v němž je místo jejího skutečného
vedení.
Čl.5
Stálá provozovna
1 Výraz "stálá provozovna" označuje pro účely této smlouvy
trvalé zařízení pro podnikání, v němž podnik vykonává zcela nebo
zčásti svojí činnost.
2 Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:
a) místo vedení,
b) závod,
c) kancelář,
d) továrnu,
e) dílnu,
f) důl, lom, nebo jiné místo, kde se těží přírodní zdroje,
g) staveniště nebo montáž, které trvají déle než dvanáct měsíců.
3 Výraz "stálá provozovna" nezahrnuje:
a) zařízení, které se využívá k uskladnění, vystavení nebo k
dodání zboží podniku,
b) zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze za účelem
uskladnění, vystavení nebo dodání,
c) zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze za účelem
zpracování jiným podnikem,
d) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem
nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik,
e) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem
reklamy, poskytování informací, vědeckých rešerší nebo
podobných činností pro podnik, které mají přípravný nebo
pomocný charakter,
f) montáž prováděnou podnikem jednoho státu ve spojení s dodávkou
strojů nebo zařízení z tohoto státu do druhého smluvního státu.
4 Osoba jednající v jednom smluvním státě za podnik druhého
smluvního státu - jiná než zástupce mající nezávislé postavení, o
němž pojednává odstavec 5 - se považuje za stálou provozovnu v
prvním státě, jestliže je v tomto státě vybavena plnou mocí,
kterou tam obvykle využívá a která jí dovoluje uzavírat smlouvy
jménem podniku, pokud činnost této osoby není omezena na nákupy
zboží pro podnik.
5 Za stálou provozovnu podniku jednoho smluvního státu se v
druhém smluvním státě nepovažuje pouhá skutečnost, že podnik v
tomto druhém státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře,
generálního komisionáře nebo jakéhokoli jiného zástupce majícího
nezávislé postavení, pokud tyto osoby jednají v řádném rámci své
obchodní činnosti.
6 Skutečnost, že společnost, která má sídlo v jednom smluvním
státě ovládá společnost nebo je ovládána společností, která má
sídlo v druhém smluvním státě nebo která v tomto druhém státě
vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo
jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou
provozovnu druhé společnosti.
Čl.6
Příjmy z nemovitého majetku
1 Příjmy z nemovitého majetku včetně příjmů ze zemědělského
nebo lesního hospodářství mohou být zdaněny v tom smluvním státě,
v němž je takový majetek umístěn.
2
a) Výraz "nemovitý majetek" se s výhradou ustanovení
odstavců b) a c) definuje ve shodě s právem tohoto
smluvního státu, v němž je takový majetek umístěn.
b) Výraz "nemovitý majetek" zahrnuje v každém případě
příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář
zemědělských a lesních hospodářství, práva, na která se
aplikují ustanovení občanského práva vztahující se na
nemovitý majetek, požívání nemovitého majetku a práva
na proměnlivé nebo pevné platy za těžení nebo za právo
na těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných
přírodních zdrojů.
c) Lodi, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý
majetek.
3 Ustanovení odstavce 1 se použije na příjmy z přímého
užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého
majetku.
4 Ustanovení odstavců 1 a 3 se použijí také na příjmy z
nemovitého majetku podniku a na příjmy z nemovitého majetku
užívaného k výkonu svobodného povolání.
Čl.7
Zisky podniků
1 Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění
pouze v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v
druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je
tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto
způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě,
avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé
provozovně.
2 Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji
činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny,
která je tam umístěna, přisuzují se v každém smluvním státě této
stálé provozovně zisky, které by mohla podle očekávání docílit,
kdyby jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo podobné
činnosti za stejných nebo podobných podmínek a obchodovala zcela
nezávisle s podnikem, jehož je stálou provozovnou.
3 Při stanovení zisku stálé provozovny se povolí odečíst
náklady vynaložené na cíle sledované touto stálou provozovnou
včetně výloh vedení a všeobecných administrativních výloh takto
vynaložených, ať ve státě, v němž je tato stálá provozovna
umístěna, či jinde.
4 Pokud je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky,
které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení
celkových zisků podniku jeho různým částem, nevylučuje ustanovení
odstavce 2, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být
zdaněny, takovým rozdělením, jaké je obvyklé. Přijatá metoda
rozdělení zisků musí být však taková, aby výsledek byl v souladu
se zásadami, stanovenými v tomto článku.
5 Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě
skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.
6 Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro účely
předchozích odstavců stanoví každý rok podle stejné metody, pokud
neexistují závažné a dostatečné důvody pro jiný postup.
7 Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává
odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch
článků dotčena ustanoveními tohoto článku.
Čl.8
Námořní a letecká doprava
1 Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě
podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž je umístěno
skutečné vedení podniku.
2 Jestliže skutečné vedení podniku provozujícího mezinárodní
námořní dopravu je umístěno na palubě lodi, považuje se za
umístěné ve smluvním státě, v němž má tato loď domovský přístav,
nebo nemá-li domovský přístav, považuje se za umístěné ve smluvním
státě, ve kterém má provozovatel lodi bydliště či sídlo.
3 Na zisky dosažené konsorciem letecké dopravy Skandinávských
aerolinií (SAS) se použije ustanovení odstavce 1, avšak pouze na
takovou část zisků, která odpovídá účasti, kterou vlastní na tomto
konsorciu akciová společnost Aerotransport (ABA), která je
švédským společníkem Skandinávských aerolinií (SAS).
4 Ustanovení odstavce 1 se použijí také na zisky z účasti
podniků smluvních států na poolu, společném provozu nebo na
mezinárodní provozní organizaci.
Čl.9
Sdružené podniky
1 Jestliže
a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na
vedení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního státu,
nebo
b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole
nebo jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého
smluvního státu,
a jestliže v jednom i v druhém případě byly mezi oběma podniky
v jejich obchodních nebo finančních vztazích sjednány nebo jim
uloženy podmínky, které se liší od podmínek, které by byly
sjednány mezi podniky nezávislými, mohou být od zisků tohoto
podniku včleněny a následkem toho zdaněny zisky, které by byly
bez těchto podmínek docíleny jedním z podniků, které však
vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly.
Čl.10
Dividendy
1 Dividendy vyplácené společností, která má sídlo v jednom
smluvním státě, osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním
státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2 Takové dividendy však mohou být zdaněny ve smluvním státě,
v němž má sídlo společnost, která je vyplácí, a to podle práva
tohoto státu. Daň takto uložená však nepřesáhne 10 % hrubé částky
dividend.
3 Smluvní stát, ve kterém má sídlo společnost, nezdaní bez
ohledu na ustanovení odstavce 2 dividendy, vyplácené touto
společností společnosti, jejíž jmění je zcela nebo zčásti
rozděleno na akcie a která má sídlo v druhém smluvním státě a
vlastní přímo nejméně 25 % jmění společnosti vyplácející
dividendy.
4 Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou
způsob aplikace odstavců 2 a 3.
5 Ustanovení odstavců 2 a 3 se nedotknout zdanění zisků
společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny.
6 Výraz "dividendy", použitý v tomto článku, označuje příjmy
plynoucí z akcií nebo z jiných práv, pokud nejsou pohledávkami,
spojených s účastí na zisku, právě tak jako příjmy z jiných
společenských práv, které jsou podrobeny stejnému zdanění jako
příjmy z akcií podle daňových předpisů státu, v němž má sídlo
společnost vyplácející dividendy.
7 Dividendy vyplácené společností, která má sídlo v jednom
smluvním státě, společnosti, která má sídlo v druhém smluvním
státě, se bez ohledu na ustanovení odstavce 1 osvobodí od zdanění
v tomto druhém státě v takové rozsahu, v jakém by byly osvobozeny
od zdanění dividendy podle právních předpisů tohoto státu, kdyby
obě společnosti měly sídlo v tomto státě.
8 Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže
příjemce dividend, mající bydliště či sídlo v jednom smluvním
státě, vykonává v druhém smluvním státě, v němž má sídlo
společnost vyplácející dividendy, průmyslovou nebo obchodní
činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna,
nebo vykonává v tomto druhé státě svobodné povolání pomocí stálé
základny tam umístěné, a jestliže vlastnictví akcií, na jehož
základě se dividendy vyplácejí, je skutečně spojeno s takovou
stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se
použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký
případ jde.
9 Jestliže společnost mající sídlo v jednom smluvním státě
dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento
druhý stát zdanit dividendy vyplácené touto společností osobám,
které nemají bydliště či sídlo v tomto druhém státě, ani podrobit
nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků, i když
vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo
zčásti ze zisků nebo z příjmů, které pocházejí z tohoto druhého
státu.
Čl.11
Úroky
1 Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené osobě
mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě podléhají zdanění
pouze v tomto druhém státě.
2 Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z
pohledávek jakéhokoli druhu, zajištěných i nezajištěných zástavním
právem na nemovitosti, poskytujících i neposkytujících právo na
účast na zisku dlužníka a obzvláště příjmy z veřejných dluhopisů a
obligací, včetně prémií a výher spojených s těmito cennými papíry.
3 Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže příjemce
úroků, který má bydliště či sídlo v jednom smluvním státě,
vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj,
průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé
provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém
státě svobodné povolání pomocí stálé základny tam umístěné a
jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, je skutečně
spojena s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V
takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14
podle toho, o jaký případ jde.
4 Jestliže částka placených úroků, posuzováno se zřetelem k
pohledávce, z které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních
vztahů existujících mezi plátcem a příjemce nebo mezi oběma a
třetí osobou částku, kterou by byl smluvil plátce s příjemcem,
kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku
jen na tuto poslední částku. Část úroků, která ji přesahuje, bude
v tomto případě podrobena zdanění podle právních předpisů každého
smluvního státu s přihlédnutím k ostatním ustanovením této
smlouvy.
Čl.12
Licenční poplatky
1 Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a
placené osobě, která má bydliště či sídlo v druhém smluvním státě,
mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2 Takové licenční poplatky však mohou být zdaněny ve smluvním
státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů
tohoto státu. Daň takto uložená však nepřesáhne 5 % hrubé částky
licenčních poplatků.
3 Licenční poplatky plynoucí z autorských práv k dílům
literárním, uměleckým nebo vědeckým podléhají bez ohledu na
ustanovení odstavců 1 a 2 zdanění jen v tom smluvním státě, ve
kterém má příjemce takových licenčních poplatků bydliště či sídlo.
4 Výraz "licenční poplatky" použití v tomto článku označuje
platy jakéhokoli druhu přijaté náhradou za užití nebo právo na
užití jakéhokoli patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu,
plánu, tajného vzorce nebo postupu nebo průmyslového, obchodního
nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na
zkušenosti z oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké, a
jakéhokoli autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo
vědeckému včetně kinematografických filmů a filmů nebo pásek pro
televizní nebo rozhlasová vysílání.
5 Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže
příjemce licenčních poplatků mající bydliště či sídlo v jednom
smluvím státě vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají
licenční poplatky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost
prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo
vykonává v tomto druhém státě svobodné povolání pomocí stálé
základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, v souvislosti
s nimiž jsou licenční poplatky placeny, jsou skutečně spojeny s
takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém
případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho,
o jaký případ jde.
6 Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v jednom
smluvním státě, jestliže plátcem je tento smluvní stát sám, nižší
správní útvar nebo místní úřad tohoto smluvního státu nebo osoba
mající bydliště či sídlo v tomto smluvním státě. Jestliže však
osoba, která platí licenční poplatky, ať má nebo nemá bydliště či
sídlo v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou
provozovnu, ve spojení s níž vznikl závazek platit licenční
poplatky, a tato stálá provozovna nese ke své tíži tyto licenční
poplatky, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v
tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.
7 Jestliže částka placených licenčních poplatků, posuzováno
se zřetelem k užívání, právo nebo informaci, za které jsou
placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi
plátcem a příjemcem nebo mezi oběma a třetí osobou částku, kterou
by byl smluvil plátce s příjemcem, kdyby nebylo takových vztahů,
použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto poslední částku.
Část platů, která ji přesahuje bude v tomto případě podrobena
zdanění podle právních předpisů každého smluvního státu s
přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Čl.13
Zisky ze zcizení majetku
1 Zisky ze zcizení nemovitého majetku, jehož definice je
uvedena v článku 6 odstavci 2, nebo ze zcizení akcií nebo
podobných práv na společnosti, jejíž jmění pozůstává hlavně z
nemovitého majetku, mohou být zdaněny ve smluvním státě, ve kterém
je takový nemovitý majetek umístěn.
2 Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí
provozního majetku stálé provozovny, kterou podnik jednoho
smluvního státu má v druhém smluvním státě, nebo movitého majetku
příslušejícího ke stálé základně, kterou osoba mající bydliště v
jednom smluvním státě má v druhém smluvním státě pro výkon
svobodného povolání, včetně zisků ze zcizení takové stálé
provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé
základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Avšak zisky ze
zcizení movitého majetku uvedeného v článku 22 odstavce 3
podléhají zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém takový movitý
majetek podléhá zdanění podle zmíněného článku.
3 Zisky ze zcizení majetkových hodnot jiných než těch, o
nichž se pojednává v odstavcích 1 a 2, podléhají zdanění jen ve
smluvním státě, ve kterém má zcizitel bydliště či sídlo.
Čl.14
Nezávislá povolání
1 Příjmy, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě
pobírá za služby poskytované při výkonu svobodného povolání nebo
jiné nezávislé činnosti podobné povahy, podléhají zdanění pouze v
tomto státě, pokud tato osoba nemá pravidelně k dispozici v druhém
smluvním státě stálou základnu pro výkon svých činností. Jestliže
má takovou stálou základnu, mohou být tyto příjmy zdaněny v druhém
smluvním státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze
přičítat této stálé základně.
2 Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště nezávislé
činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo
učitelské, a nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů,
architektů, dentistů a účetních.
Čl.15
Závislá zaměstnání
1 Mzdy, platy a jiné podobné odměny, které osoba mající
bydliště v jednom smluvním státě pobírá ze zaměstnání, podléhají s
výhradou ustanovení článku 16, 18 a 19 zdanění jen v tomto státě,
pokud zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li
tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté z tohoto
zaměstnání zdaněny v tomto druhém státě.
2 Odměny, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě
pobírá ze zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě,
podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvním
státě, jestliže:
a) příjemce se zdržuje v druhém státě během jednoho nebo více
období, která vcelku nepřekročí 183 dnů v příslušném
kalendářním roce, a
b) odměny jsou placeny zaměstnavatelem nebo na účet
zaměstnavatele, který nemá bydliště či sídlo v druhém státě, a
c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně,
kterou má zaměstnavatel v druhém státě.
3 Odměny ze zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo
letadla v mezinárodní dopravě, mohou být bez ohledu na předchozí
ustanovení tohoto článku zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je
umístěno skutečné vedení podniku. Jestliže osoba mající bydliště
ve Švédsku pobírá odměny ze zaměstnání vykonávaného na palubě
letadla používaného v mezinárodní dopravě konsorciem letecké
dopravy Skandinávských aerolinií (SAS), podléhají takové odměny
zdanění pouze ve Švédsku.
Čl.16
Tantiémy
Tantiémy a podobné platy, které osoba mající bydliště v
jednom smluvním státě pobírá jako člen správní nebo dozorčí rady
společnosti, která má sídlo v druhém smluvním státě, mohou být
zdaněny v tomto druhém státě.
Čl.17
Umělci a sportovci
1 Příjmy, které pobírají umělci, jako např. divadelní,
filmoví, rozhlasoví nebo televizní umělci, hudebníci a sportovci
ze své osobní činnosti, mohou být bez ohledu na ustanovení článků
14 a 15 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou tyto činnosti
vykonávány.
2 Jestliže příjmy z osobní činnosti umělce nebo sportovce
nepřipadnou tomuto umělci nebo sportovci samému, ale jiné osobě,
mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15
zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo
sportovce vykonávány.
3 Příjmy z činností uvedených v odstavci 1, vykonávaných v
rámci kulturní výměny mezi smluvními státy, budou bez ohledu na
ustanovení odstavců 1 a 2 osvobozeny od daně ve smluvním státě, ve
kterém jsou tyto činnosti vykonávány.
Čl.18
Vládní služby
1
a) Platy, jiné než penze, vyplácené některým smluvním
státem, jeho nižším správním útvarem nebo místním
úřadem fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu,
správnímu útvaru nebo místnímu úřadu, podléhají zdanění
pouze v tomto státě.
b) Takové platy však podléhají zdanění pouze v druhém
smluvním státě, jestliže služby byly vykonávány v tomto
státě, příjemce má bydliště v tomto druhém smluvním
státě a
(i) je státním občanem tohoto státu, nebo
(ii) nezískal bydliště v tomto státě jen z důvodu
konání těchto služeb, nebo
(iii) není podroben dani z takových platů ve smluvním
státě, ze kterého jsou tyto platy placeny.
2
a) Jakékoli penze vyplácené některým smluvním státem, jeho
nižším správním útvarem nebo místním úřadem nebo
vyplácené z fondů, které zřídily, fyzické osobě za
služby prokázané tomuto státu, správnímu útvaru nebo
místnímu úřadu, podléhají zdanění jen v tomto státě.
b) Takové penze však podléhají zdanění pouze v druhém
smluvním státě, jestliže příjemce je státním občanem
tohoto státu a má v tomto státě bydliště.
3 Ustanovení článků 15, 16 a 19 se použijí na platy a penze
za služby prokázané ve spojení s průmyslovou nebo obchodní
činností prováděnou smluvním státem, jeho nižším správním útvarem
nebo místním úřadem.
Čl.19
Penze
Penze a jiné podobné platy poukazované osobě, která má
bydliště v některém smluvním státě, podléhají s výhradou
ustanovení článku 18 odstavec 2 zdanění pouze ve státě, ze kterého
pocházejí.
Čl.20
Studující
1 Studující nebo učeň, který se zdržuje v některém smluvním
státě pouze za účelem svého vzdělání nebo praxe a který má nebo
bezprostředně před svým pobytem v tomto státě měl bydliště v
druhém smluvním státě, bude osvobozen v prvním státě od daně z
platu, které dostává na svoji výživu, vzdělání nebo praxi, pokud
takové platy jsou mu poukazovány ze zdrojů mimo tento první stát.
2 Studující na univerzitě nebo na jiném vzdělávacím ústavu v
jednom smluvním státě, který během dočasného pobytu v druhém
smluvním státě vykonával zaměstnání v tomto druhém státě po období
nepřesahující 100 dní v kalendářním roce, aby získal praktické
zkušenosti související s jeho studiemi, bude v tomto druhém státě
podléhat dani pouze z takové části příjmu zaměstnání, které
přesahuje částku 1500 švédských korun v kalendářním měsíci nebo
protihodnotu v československé měně. Daňové osvobození přiznané
podle tohoto odstavce však nepřesáhne celkovou částku 4500
švédských korun nebo protihodnotu v československé měně. Jakékoli
částka osvobozena od daně podle tohoto odstavce bude zahrnovat
osobní daňové úlevy pro příslušný kalendářní rok.
Čl.21
Jiné příjmy
Příjmy osoby mající bydliště či sídlo v některém smluvním
státě, které nejsou výslovně uvedeny v předcházejících článcích
této smlouvy, podléhají zdanění jen v tomto státě.
Čl.22
Majetek
1 Nemovitý majetek ve smyslu článku 6 odstavec 2 může být
zdaněn ve smluvním státě, ve kterém je umístěn.
2 Movitý majetek, který je částí provozního majetku stálé
provozovny podniku, nebo movitý majetek příslušející ke stálé
základně, která je používána k výkonu svobodného povolání, může
být zdaněn ve smluvním státě, ve kterém je umístěna stálá
provozovna nebo stálá základna.
3 Lodi a letadla používané v mezinárodní dopravě a movitý
majetek sloužící k provozování takových lodí a letadel podléhají
zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém je umístěno skutečné
vedení podniku.
4 Všechny ostatní části majetku osoby mající bydliště či
sídlo v některým smluvním státě podléhají zdanění jen v tomto
státě.
Čl.23
Vyloučení dvojího zdanění
1 V Československu se dvojí zdanění vyloučí tímto způsobem:
a) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Československu pobírá
příjmy nebo vlastní majetek, které mohou být podle ustanovení
této smlouvy zdaněny ve Švédsku, vyjme Československo s
výhradou ustanovení uvedeného pod písmenem b) tohoto odstavce
takové příjmy nebo takový majetek ze zdanění. Při výpočtu daně
z ostatního příjmu nebo majetku této osoby však může použít
sazbu daně, která by se použila, kdyby vyňaté příjmy nebo
majetek nebyly takto vyňaty ze zdanění.
b) Československo může při ukládání daní osobám, které mají na
jeho území bydliště či sídlo, zahrnout do základu daně příjmy,
které mohou být podle ustanovení článků 10, 12, 16 a 17 této
smlouvy také zdaněny ve Švédsku. Československo však povolí
snížit částku daně vypočtenou z takového základu o částku,
rovnající se dani zaplacené ve Švédsku. Částka, o kterou se daň
sníží, nepřekročí však takovou část československé daně,
vypočtené před tím, než snížení daně bylo povoleno, která
poměrně připadá na příjmy, které mohou být podle ustanovení
článků 10, 12, 16 a 17 této smlouvy zdaněny ve Švédsku.
2 Ve Švédsku se dvojí zdanění vyloučí tímto způsobem:
a) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo ve Švédsku pobírá
příjmy nebo vlastní majetek, které mohou být podle ustanovení
této smlouvy zdaněny v Československu, povolí Švédsko s
výhradou ustanovení uvedených pod písmenem b) tohoto odstavce a
v článku 10 odstavec 7:
(i) snížit daň z příjmu této osoby o částku rovnající se dani
z příjmu zaplacené v Československu;
(ii) snížit daň z majetku této osoby o částku rovnající se
dani z majetku zaplacené v Československu.
Částka, o niž se v jednom či v druhém případě daň sníží,
nepřekročí však takovou část daně z příjmu nebo daně z majetku
vypočtené před tím, než snížení daně bylo povoleno, která
poměrně připadá podle okolností případu na příjmy nebo na
majetek, které mohou být zdaněny v Československu.
b) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo ve Švédsku pobírá
příjmy nebo vlastní majetek, které podléhají zdanění podle
ustanovení této smlouvy pouze v Československu, může Švédsko
zahrnout takové příjmy nebo majetek do základu daně. Švédsko
však povolí snížit daň z příjmu nebo daň z majetku o takovou
část daně z příjmů nebo daně z majetku, která poměrně připadá
podle okolností případu na příjmy dosažené z Československa
nebo na majetek vlastněný v Československu.
Čl.24
Zákaz diskriminace
1 Příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni v
druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním
spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním
spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být za stejných
okolností podrobeni příslušníci tohoto druhého státu.
2 Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního
státu má v druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě
nejpříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které
vykonávají stejnou činnost.
Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho
smluvního státu, aby přiznal osobám, majícím bydliště v druhém
smluvním státě osobní srážky, úlevy a snížení daně z důvodu
osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává osobám,
které na jeho území mají bydliště.
3 Úroky, licenční poplatky a jiné výdaje placené podnikem
jednoho smluvního státu osobně mající bydliště či sídlo v druhém
smluvním státě budou s výhradou ustanovení článku 9, článku 11
odstavec 4 nebo článku 12 odstavec 7 odčitatelné pro účely
stanovení zdanitelných zisků takového podniku za stejných
podmínek, jako by byly placeny osobě mající bydliště či sídlo v
prvním státě.
Podobně dluhy podniku jednoho smluvního státu vůči osobě
mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě budou odčitatelné
pro účely stanovení zdanitelného majetku takového podniku, jako by
vyplývaly ze smluvního závazku vůči osobě mající bydliště či sídlo
v prvním státě.
4 Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela
nebo zčásti, přímo nebo nepřímo, ve vlastnictví nebo pod kontrolou
osoby nebo osob majících bydliště či sídlo v druhém smluvním
státě, nebudou podrobeny v prvním smluvním státě žádnému zdanění
nebo povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější
než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být
podrobeny jiné podobné podniky tohoto prvního státu.
5 Výraz "zdanění" označuje v tomto článku daně jakéhokoli
druhu a pojmenování.
Čl.25
Řešení případů dohodou
1 Jestliže se osoba mající bydliště či sídlo v některém
smluvním státě domnívá, že opatření učiněná jedním nebo oběma
smluvními státy mají nebo budou mít za následek pro ni zdanění,
které není v souladu s touto smlouvou, může nezávisle na opravných
prostředcích podle vnitrostátního práva těchto států předložit
svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, ve kterém má
bydliště či sídlo.
2 Příslušný úřad se bude snažit, aby případ rozhodl vzájemnou
dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu za účelem
vyloučení zdanění, které není ve shodě s touto smlouvou, bude-li
námitku považovat za oprávněnou a nebude-li sám s to dospět k
uspokojivému řešení.
3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit rozhodnout
vzájemnou dohodou obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout
při výkladu nebo aplikaci této smlouvy. Mohou se také poradit za
účelem vyloučení dvojího zdanění v případech, které nejsou
upraveny touto smlouvou.
4 Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za
účelem dohody ve smyslu předchozích odstavců. Jestliže se ústní
výměna názorů považuje pro dosažení dohody za účelnou, může se
taková výměna konat v rámci komise, složené ze zástupců
příslušných úřadů smluvních států.
Čl.26
Výměna informací
1 Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat
informace nutné pro provádění této smlouvy a vnitrostátních zákonů
smluvních států ve věci daní, na které se tato smlouva vztahuje,
pokud zdanění podle nich bude v souladu s touto smlouvou. Všechny
informace takto vyměněné budou považovány za tajné a mohou být
sděleny jen osobám nebo úřadům a soudům pověřeným vyměřováním,
vybíráním nebo vymáháním daní, které jsou předmětem této smlouvy,
nebo trestním stíháním ve věci těchto daní.
2 Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána
tak, že ukládají jednomu ze smluvních států povinnost:
a) provést administrativní opatření, která by se odchylovala od
zákonů nebo správní praxe tohoto nebo druhého smluvního státu;
b) sdělit údaje které by nemohly být dosaženy na základě zákonů
nebo v řádném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního
státu;
c) poskytnout informace, které by odhalily živnostenské,
podnikové, průmyslové, obchodní nebo profesionální tajemství
nebo obchodní postup nebo informace, jejichž sdělení by bylo v
rozporu s veřejným pořádkem (ordre public).
Čl.27
Diplomatičtí a konzulární úředníci
Ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových výsad, které
přísluší diplomatickým a konzulárním úředníkům podle obecných
pravidel mezinárodního práva nebo podle ustanovení zvláštních
dohod.
Čl.28
Nabytí platnosti
1 Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou
vyměněny ve Stockholmu co nejdříve.
2 Smlouva nabude platnosti dnem výměny ratifikačních listin a
její ustanovení se budou aplikovat na příjmy dosažené 1. ledna
následujícího po roce, ve kterém byly vyměněny ratifikační
listiny, nebo později a na majetek, ze kterého bude vyměřována daň
v druhém kalendářním roce následujícím po roce, ve kterém byly
vyměněny ratifikační listiny nebo později.
3 Výměna nót z 25. října 1962 mezi švédskou vládou a
československou vládou o vzájemném osvobození od daně ze zisku z
provádění mezinárodní letecké dopravy a od daně z majetku pozbude
účinnosti k datu, kdy nabude účinnosti tato smlouva podle
ustanovení odstavce 2.
Čl.29
Výpověď
Tato smlouva se sjednává na neurčitou dobu. Každý ze
smluvních států ji však může vypovědět písemnou výpovědí zaslanou
diplomatickou cestou druhému smluvnímu státu nejpozději 30. června
každého kalendářního roku po uplynutí období pěti roků ode dne,
kdy smlouva nabude platnosti.
V takovém případě se smlouva nepoužije na příjem dosažený
1 ledna následujícího po roce, ve kterém bude dána výpověď, nebo
později, a na majetek, ze kterého bude vyměřována daň ve druhém
kalendářním roce, který bude následovat po roce, ve kterém bude
dána výpověď nebo později.
Na důkaz tohoto podepsání, kteří k tomu byli řádně zmocněni,
podepsali tuto smlouvu a připojili k ní své pečeti.
Dáno v Praze dne 16. února 1979
ve dvojím vyhotovení, v anglickém jazyku.
Za Československou socialistickou republiku:
Dr. Dušan Spáčil v.r.
Za Švédské království:
Sigge Lilliehöök v.r.