505/1990 Sb.
ZÁKON
ze dne 16. listopadu 1990
o metrologii
Změna: 4/1993 Sb., 20/1993 Sb.
Změna: 119/2000 Sb.
Změna: 119/2000 Sb. (část)
Změna: 137/2002 Sb.
Změna: 13/2002 Sb.
Změna: 226/2003 Sb. (část)
Změna: 119/2000 Sb. (část), 226/2003 Sb.
Změna: 444/2005 Sb.
Změna: 481/2008 Sb.
Změna: 223/2009 Sb.
Změna: 155/2010 Sb.
Změna: 18/2012 Sb.
Změna: 85/2015 Sb.
Změna: 264/2016 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 152/2021 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské federativní Republiky se usneslo na tomto
zákoně:
ČÁST I
Všeobecná ustanovení
§ 1
Účel zákona
Účelem zákona je úprava práv a povinností fyzických osob, které jsou podnikateli,
a právnických osob (dále jen "subjekty") a orgánů státní správy, a to v rozsahu potřebném
k zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření.
§ 2
nadpis vypuštěn
(1) Subjekty a orgány státní správy jsou povinny používat základní měřicí
jednotky uvedené v odstavci 2, jejich označování, násobky a díly stanovené vyhláškou,
a ostatní jednotky, jejich označování, definice, násobky a díly stanovené vyhláškou.
V mezinárodním styku lze použít měřicí jednotky odpovídající mezinárodním obchodním
zvyklostem.
(2) Základními měřicími jednotkami7) jsou
a) jednotka času - sekunda (s),
b) jednotka délky - metr (m),
c) jednotka hmotnosti - kilogram (kg),
d) jednotka elektrického proudu - ampér (A),
e) jednotka termodynamické teploty - kelvin (K),
f) jednotka látkového množství - mol (mol),
g) jednotka svítivosti - kandela (cd).
(3) Základní měřicí jednotky7) jsou definovány takto:
a) sekunda je definována stanovením pevné číselné hodnoty frekvence Delta
ný
Cs
, přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu
cesia 133 nacházejícího se v klidovém stavu, která je rovna 9 192 631 770, je-li
vyjádřena v jednotce Hz, která je rovna s-1
;b) metr je definován stanovením pevné číselné hodnoty rychlosti světla
ve vakuu c, která je rovna 299 792 458, je-li vyjádřena v jednotce m/s, kde sekunda
je definována prostřednictvím Delta ný
Cs
;c) kilogram je definován stanovením pevné číselné hodnoty Planckovy konstanty
h, která je rovna 6,626 070 15 x 10
-34
, je-li vyjádřena v jednotce J s, která je
rovna kg m2
s-1
, kde metr a sekunda jsou definovány prostřednictvím c a Delta nýCs
;d) ampér je definován stanovením pevné číselné hodnoty elementárního
náboje e, která je rovna 1,602 176 634 x 10
-19
, je-li vyjádřena v jednotce C, která
je rovna A s, kde sekunda je definována prostřednictvím Delta nýCs
;e) kelvin je definován stanovením pevné číselné hodnoty Boltzmannovy
konstanty k, která je rovna 1,380 649 x 10
-23
, je-li vyjádřena v jednotce J K-1
,
která je rovna kg m2
s-2
K-1
, kde kilogram, metr a sekunda jsou definovány prostřednictvím
h, c a Delta nýCs
;f) jeden mol obsahuje přesně 6,022 140 76 x 10
23
elementárních entit;
toto číslo je pevná číselná hodnota Avogadrovy konstanty (NA
), je-li vyjádřena v
jednotce mol-1
, a nazývá se Avogadrovo číslo; látkové množství (n) systému je mírou
počtu specifikovaných elementárních entit; elementární entitou může být atom, molekula,
iont, elektron, jakákoli jiná částice nebo specifikované seskupení částic;g) kandela je definována stanovením pevné číselné hodnoty světelné účinnosti
monochromatického záření o frekvenci 540 x 10
12
Hz (Kcd
), která je rovna 683, je-li
vyjádřena v jednotce lm W-1
, která je rovna cd sr W-1
nebo cd sr kg-1
m-2
s3
, kde
kilogram, metr a sekunda jsou definovány prostřednictvím h, c a Delta nýCs
.§ 3
Měřidla
(1) Měřidla slouží k určení hodnoty měřené veličiny. Spolu s nezbytnými
pomocnými měřícími zařízeními se pro účely tohoto zákona člení na:
a) etalony;
b) pracovní měřidla stanovená (dále jen "stanovená měřidla");
c) pracovní měřidla
nestanovená (dále jen "pracovní měřidla");
d) certifikované referenční materiály a ostatní
referenční materiály, pokud jsou určeny k funkci etalonu nebo stanoveného nebo pracovního
měřidla.
(2) Etalon měřicí jednotky anebo stupnice určité veličiny je měřidlo sloužící
k realizaci a uchovávání této jednotky nebo stupnice a k jejímu přenosu na měřidla
nižší přesnosti. Uchováváním etalonu se rozumí všechny úkony potřebné k zachování
metrologických charakteristik etalonu ve stanovených mezích.
(3) Stanovená měřidla jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu
(dále jen "ministerstvo") stanoví vyhláškou k povinnému ověřování s ohledem na jejich
význam
a) v závazkových vztazích, například při prodeji, nájmu nebo darování věci,
při poskytování služeb nebo při určení výše náhrady škody, popřípadě jiné majetkové
újmy,
b) pro stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní,
c) pro ochranu zdraví,
d)
pro ochranu životního prostředí,
e) pro bezpečnost při práci, nebo
f) při ochraně
jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.
(4) Pracovní měřidla jsou měřidla, která nejsou etalonem ani stanoveným
měřidlem.
(5) Certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály jsou
materiály nebo látky přesně stanoveného složení nebo vlastností, používané zejména
pro ověřování nebo kalibraci přístrojů, vyhodnocování měřících metod a kvantitativní
určování vlastností materiálů.
(6) V pochybnostech určí případné zařazení měřidla do některé z uvedených
kategorií měřidel Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
(dále jen "Úřad), v případě měřidel určených nebo používaných pro měření ionizujícího
záření a radioaktivních látek v dohodě se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.
§ 4
Státní metrologická kontrola měřidel
Úřad může na žádost uživatele stanoveného měřidla vyjmout na stanovené období
stanovené měřidlo specifického určení z povinnosti schvalování typu a ověřování.
§ 5
Návaznost měřidel
(1) Návazností měřidel se pro účely tohoto zákona rozumí zařazení daných
měřidel do nepřerušené posloupnosti přenosu hodnoty veličiny počínající etalonem
nejvyšší metrologické kvality pro daný účel.
(2) Státní etalony mají pro příslušný obor měření nejvyšší metrologickou
kvalitu ve státě. Schvaluje je Úřad, který též stanoví způsob jejich tvorby, uchovávání
a používání. Za tvorbu, rozvoj a udržování státních etalonů odpovídá stát, který
tuto činnost zajišťuje podle tohoto zákona. Státní etalony uchovává Český metrologický
institut nebo oprávněné subjekty pověřené Úřadem k této činnosti. Český metrologický
institut koordinuje budování a rozvoj státních etalonů a jejich uchovávání. Státní
etalony se navazují především na mezinárodní etalony uchovávané podle mezinárodních
smluv nebo na státní etalony jiných států s odpovídající metrologickou úrovní.
(3) Pro další etalony nejvyšší metrologické kvality ve státě v oborech měření,
kde není schválen státní etalon, platí ustanovení odstavce 2 obdobně.
(4) K ochraně státních etalonů může být zřízeno v okolí jejich uchovávání
ochranné pásmo podle zvláštních předpisů.1)
(5) Hlavní etalony tvoří základ návaznosti měřidel u subjektů a podléhají
povinné kalibraci. Kalibraci hlavních etalonů provádí na žádost uživatele Český metrologický
institut nebo akreditované kalibrační laboratoře a zahraniční subjekty, které zaručují
srovnatelnou metrologickou úroveň. Lhůtu následující kalibrace hlavního etalonu stanoví
uživatel tohoto hlavního etalonu podle metrologických a technických vlastností, způsobu
a četnosti používání hlavního etalonu. Je-li Český metrologický institut požádán
o kalibraci hlavního etalonu v oborech měření, ve kterých jsou vyhlášena stanovená
měřidla, je povinen ji buď provést, anebo může tuto kalibraci zprostředkovat v zahraničí.
6) Způsob návaznosti pracovních měřidel stanoví uživatel měřidla. Kalibraci
pracovních měřidel si mohou jejich uživatelé zajistit sami pomocí svých hlavních
etalonů nebo u jiných tuzemských nebo zahraničních subjektů, které mají hlavní etalony
příslušné veličiny navázány v souladu s odstavcem 5.
ČÁST II
Schvalování typů měřidel
§ 6
Schvalování typů měřidel vyrobených v tuzemsku
(1) Měřidla podléhající schvalování typu ještě před zahájením výroby stanoví
ministerstvo vyhláškou. Na žádost mohou být schváleny i typy jiných nově vyráběných
měřidel.
(2) Schvalování typu měřidla provádí Český metrologický institut. Zjišťuje,
zda měřidlo bude schopno plnit funkci, pro kterou je určeno. Tento požadavek se považuje
za splněný, pokud má měřidlo požadované metrologické a technické vlastnosti stanovené
opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických
a technických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při schvalování typu.
Postup schvalování typu měřidla stanoví ministerstvo vyhláškou. Minimální počet vzorků
měřidla potřebných pro schvalování typu měřidla, které výrobce poskytne bezplatně,
stanoví Český metrologický institut.
(3) Na základě technických zkoušek a dalších zjištění Český metrologický
institut vydá certifikát, že měřidlo jako typ schvaluje, a přidělí mu značku schválení
typu, kterou musí výrobce, pokud tak stanoví ministerstvo vyhláškou, umístit na měřidle.
Náležitosti certifikátu o schválení typu měřidla a grafickou podobu značky schválení
typu stanoví vyhláška. Platnost certifikátu o schválení typu měřidla zaniká uplynutím
deseti let od data jeho vydání. Tuto lhůtu může Český metrologický institut na žádost
výrobce nebo dovozce prodloužit o dalších deset let; počet měřidel, která lze podle
schváleného typu vyrobit, není omezen.
(4) V případě, kdy hospodárnost schvalování nebo jeho technická proveditelnost
by nebyla úměrná významu schválení daného typu měřidla, Český metrologický institut
může sdělit výrobci, že tento typ schvalování nepodléhá.
(5) Platnost certifikátu o schválení typu se pozastavuje, jestliže změnou
konstrukce měřidla, použitého materiálu nebo technologie jeho výroby byly ovlivněny
vlastnosti rozhodné pro jeho schválení. Výrobce měřidla schváleného typu je povinen
předem ohlásit Českému metrologickému institutu tyto změny. Český metrologický institut
schvalující typ měřidla potom rozhodne, zda je nutné provést nové schválení typu
anebo zda zůstává v platnosti schválení původní. Český metrologický institut může
platnost certifikátu o schválení typu měřidla pozastavit nebo i zrušit sám, jestliže
vyráběná měřidla neodpovídají schválenému typu.
(6) Český metrologický institut certifikát o schválení typu zruší, pokud
měřidlo odpovídající schválenému typu vykazuje v provozu závadu obecné povahy, která
způsobuje, že měřidlo je pro zamýšlené použití nevhodné.
(7) Měřidla neschváleného typu, pokud měl být tento typ schválen, nelze uvádět
do oběhu.
(8) Český metrologický institut je oprávněn zjišťovat u výrobce, zda jsou
měřidla vyráběna podle schválených typů.
(9) Český metrologický institut může v certifikátu o schválení typu stanovit
omezení v rozsahu, který stanoví ministerstvo vyhláškou.
(10) Schvalování typu nepodléhají měřidla, která jsou již v používání a jsou
nově zařazena do kategorie stanovených měřidel.
§ 7
Schvalování typů dovezených měřidel
(1) Nově dovážené typy stanovených měřidel podléhají povinnému schvalování
typu. Typy jiných nově dovážených měřidel kromě referenčních materiálů mohou být
schvalovány podle tohoto zákona na žádost. Ustanovení § 6 platí pro schvalování dovážených
měřidel obdobně, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Žádost o schválení typu dovezeného měřidla podává Českému metrologickému
institutu ten, kdo uskutečňuje dovoz (dále jen "dovozce"), pokud již nebyl typ schválen
na žádost zahraničního výrobce před uskutečněním dovozu. Není-li možné nebo hospodárné
předkládat vzorky, dovozce je povinen umožnit Českému metrologickému institutu zjištění
podmínek rozhodných pro schválení typu měřidla jiným způsobem postačitelným k účelu
schvalování typu.
(3) Pokud měřidlo bylo vyrobeno a uvedeno do oběhu v některém z členských
států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě, s nímž
je sjednána mezinárodní smlouva o uznávání, kterou je Česká republika vázána, v souladu
s příslušnými předpisy tohoto státu, a v České republice podléhá požadavku na schválení
typu, uznávají se výsledky metrologických zjištění provedených v tomto státě, pokud
zaručují metrologickou úroveň, jakou vyžaduje právní úprava v České republice, a
pokud tyto výsledky jsou k dispozici Českému metrologickému institutu.
(4) Měřidla uvedená v odstavci 3 se považují za měřidla, jejichž typ byl
schválen podle tohoto zákona.
§ 8
Certifikace referenčních materiálů
(1) Certifikované referenční materiály jsou materiály, jejichž složení nebo
vlastnosti byly certifikovány Českým metrologickým institutem nebo autorizovaným
metrologickým střediskem nebo byly opatřeny certifikátem od akreditovaného výrobce
certifikovaného referenčního materiálu.
(2) Certifikací referenčního materiálu se potvrzuje hodnota jedné nebo více
vlastností materiálu nebo látky postupem zajišťujícím návaznost na správnou realizaci
jednotky, kterou se vyjadřují hodnoty vlastnosti, uvedené v certifikátu. Náležitosti
certifikátu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3) O certifikaci referenčního materiálu se vydává certifikát udávající jednu
nebo více hodnot vlastností a jejich nejistot a potvrzující, že byly dodrženy stanovené
postupy k potvrzení vlastností a návaznosti.
(4) Pro ověřování stanovených měřidel nebo kalibraci hlavních etalonů se
používají certifikované referenční materiály. Pokud nelze z technických důvodů použít
certifikované referenční materiály, je možno použít ostatní referenční materiály.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnější postup přípravy a certifikace
referenčního materiálu.
(6) Výrobci nebo dovozci, kteří certifikované referenční materiály a ostatní
referenční materiály uvádějí do oběhu, jsou povinni uvést v dokumentaci jejich metrologické
charakteristiky.
ČÁST III
Ověřování a kalibrace měřidel
§ 9
Ověřování a kalibrace
(1) Ověřením stanoveného měřidla se potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované
metrologické vlastnosti. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo
požadované metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné
povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i
zkoušky při jeho ověřování. Postup při ověřování stanovených měřidel stanoví ministerstvo
vyhláškou.
(2) Ověřené stanovené měřidlo opatří Český metrologický institut nebo autorizované
metrologické středisko úřední značkou nebo vydá ověřovací list anebo použije obou
těchto způsobů. Grafickou podobu úřední značky a náležitosti ověřovacího listu stanoví
ministerstvo vyhláškou.
(3) Za úřední značku prvotního ověření podle tohoto zákona se považuje také
označení shody a zajišťovací značky výrobce, umístěné na stanoveném měřidle, které
bylo uvedeno na trh podle zvláštního právního předpisu5).
(4) Poškozování nebo pozměňování platných úředních značek je zakázáno.
(5) Při kalibraci pracovního měřidla se jeho metrologické vlastnosti porovnávají
zpravidla s etalonem; není-li etalon k dispozici, lze použít certifikovaný nebo ostatní
referenční materiál za předpokladu dodržení zásad návaznosti měřidel.
(6) Pokud měřidlo bylo vyrobeno a uvedeno do oběhu v některém z členských
států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě, s nímž
je sjednána mezinárodní smlouva o uznávání, kterou je Česká republika vázána, v souladu
s příslušnými předpisy tohoto státu, a pokud v České republice podléhá požadavku
na prvotní ověření, uznávají se výsledky metrologických zjištění provedených v tomto
státě, pokud zaručují metrologickou úroveň, jakou vyžaduje právní úprava v České
republice, a pokud tyto výsledky jsou k dispozici Českému metrologickému institutu.
(7) Měřidla uvedená v odstavci 6 se považují za měřidla, u nichž bylo prvotní
ověření zajištěno podle tohoto zákona.
(8) U vybraných druhů stanovených měřidel se prodlužuje platnost ověření
na základě kladného výsledku statistické výběrové zkoušky. Ministerstvo stanoví vyhláškou
druhy stanovených měřidel, jejichž platnost ověření se na základě kladného výsledku
statistické výběrové zkoušky prodlužuje, a dobu, o kterou se u jednotlivých vybraných
druhů stanovených měřidel platnost ověření prodlužuje.
(9) Statistické výběrové zkoušky pro účely prodloužení doby platnosti ověření
provádí Český metrologický institut, postupuje přitom podle opatření obecné povahy,
které pro jednotlivé vybrané druhy stanovených měřidel stanoví postupy a podmínky
zkoušek a kritéria jejich kladného výsledku. Žádost o provedení statistické výběrové
zkoušky lze podat nejdříve 2 roky a nejpozději 1 rok před uplynutím doby platnosti
předchozího ověření stanoveného měřidla.
(10) Žadatel o prodloužení platnosti ověření je povinen s prodloužením doby
platnosti ověření seznámit osoby dotčené měřením, a to do 3 měsíců ode dne vydání
protokolu o prodloužení platnosti ověření.
§ 9a
Hotově balené zboží a lahve používané jako odměrné obaly pro hotově balené
zboží
(1) Hotově baleným zbožím se pro účely tohoto zákona rozumí kombinace výrobku
a obalu, do kterého je výrobek hotově zabalen. Výrobek je hotově zabalen tehdy, pokud
je bez přítomnosti kupujícího umístěn do jakéhokoli druhu obalu, přičemž množství
výrobku obsažené v obalu, vyjádřené jako objem nebo hmotnost, má předem stanovenou
hodnotu, kterou nelze změnit bez otevření nebo zjevného porušení obalu.
(2) Ministerstvo může vyhláškou stanovit jmenovité objemy nebo hmotnosti
hotově baleného zboží, které může být uváděno na trh pouze v těchto jmenovitých objemech
nebo hmotnostech.
(3) Balírny hotově baleného zboží jsou oprávněny uvést na trh zboží s
označením „e“, pokud
a) mají zaveden systém kontroly správnosti množství, zajišťující splnění
požadavků stanovených vyhláškou, včetně průkazné evidence četnosti a výsledků měření,
písemně oznámily Českému metrologickému institutu uvedení hotově baleného zboží označeného
symbolem „e“ na trh a současně předaly Českému metrologickému institutu dokumentaci
obsahující postupy výrobní kontroly množství zboží v balení,
b) jsou dodrženy dovolené odchylky obsahu hotově baleného zboží stanovené
vyhláškou,
c) jsou uvedeny na obalech hotově baleného zboží údaje stanovené vyhláškou.
(4) Dovozci jsou oprávněni uvést hotově balené zboží označené symbolem „e“
na trh za předpokladu, že Českému metrologickému institutu doložili, že zahraniční
balírna splňuje požadavky stanovené v odstavci 3.
(5) Metrologickou kontrolu hotově baleného zboží označeného symbolem „e“
ke zjištění, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3, provádí Český metrologický
institut; v případě splnění podmínek vydává osvědčení, jehož náležitosti stanoví
ministerstvo vyhláškou, při opakovaných kontrolách vystavuje protokol potvrzující
platnost osvědčení.
(6) Výrobci a dovozci lahví používaných jako odměrné obaly pro hotově
balené zboží (dále jen „lahve“) jsou oprávněni uvést na trh lahve označené symbolem
„3“, pokud
a) mají osvědčení o metrologické kontrole lahví vydané Českým metrologickým
institutem, kromě případů stanovených v § 12 odst. 1; způsob a metody metrologické
kontroly lahví a náležitosti osvědčení o metrologické kontrole lahví stanoví ministerstvo
vyhláškou,
b) jsou dodrženy dovolené odchylky objemu lahví,
c) uvádí na lahve identifikační označení stanovené vyhláškou.
(7) Metrologickou kontrolu lahví označených symbolem „3“ ke zjištění, zda
jsou plněny podmínky stanovené v odstavci 6, provádí Český metrologický institut.
(8) Český metrologický institut je oprávněn odebírat za náhradu od balíren
nebo dovozců hotově baleného zboží označeného symbolem „e“ a od výrobců nebo dovozců
lahví označených symbolem „3“ vzorky potřebné k provedení metrologické kontroly.
Za odebrané vzorky poskytne Český metrologický institut náhradu ve výši prodejní
ceny. Náhrada se neposkytne, jestliže se jí balírna, výrobce nebo dovozce vzdá. Nárok
na náhradu nevzniká, pokud hotově balené zboží označené symbolem „e“ nebo lahve označené
symbolem „3“ nesplňují požadavky stanovené vyhláškou.
(9) Distributor je povinen jednat tak, aby zabránil distribuci hotově baleného
zboží nebo lahví označených symbolem „3“, které nesplňují požadavky stanovené tímto
zákonem a prováděcími právními předpisy, týkající se jmenovitých objemů a hmotností,
a povinných údajů uvedených na obalech hotově baleného zboží označeného symbolem
„e“ a na lahvích označených symbolem „3“.
§ 10
Uvádění měřidel do oběhu
(1) Před uvedením stanovených měřidel do oběhu má jejich výrobce a po provedení
opravy těchto měřidel opravce povinnost zajistit jejich ověření. Výrobce certifikovaného
referenčního materiálu má před jeho uvedením do oběhu povinnost předložit referenční
materiál k certifikaci, pokud není akreditovaným výrobcem.
(2) Prvotní ověření dovážených stanovených měřidel a certifikaci dovážených
referenčních materiálů, určených jako certifikované referenční materiály, zajišťuje
jejich uživatel, pokud to již nebylo zajištěno dovozcem nebo zahraničním výrobcem.
§ 11
Používání měřidel
(1) Stanovených měřidel může být používáno pro daný účel jen po dobu platnosti
provedeného ověření. Novému ověření však tato měřidla již nepodléhají, pokud prokazatelně
přestala být užívána k účelům, pro které byla vyhlášena jako stanovená.
(2) Český metrologický institut je oprávněn zjišťovat u uživatelů plnění
povinností předkládat stanovená měřidla k ověření. Zjistí-li, že je používáno stanovené
měřidlo bez platného ověření, měřidlo zaplombuje nebo zruší úřední značku.
(3) Určená skupina měřidel může být stanovena k povinnému ověřování i jinými
právními předpisy.
(4) Český metrologický institut pro účely ověření stanoveného měřidla,
jehož certifikát o schválení typu pozbyl platnosti, může povolit jeho konstrukční
změnu, pokud touto konstrukční změnou dochází k nahrazení vadné nebo opotřebované
části jinou částí od původní části odlišnou, ale funkčně s ní totožnou, a tato změna
nemá vliv na
a) funkci stanoveného měřidla,
b) technické vlastnosti stanoveného měřidla rozhodné pro schválení typu,
a
c) metrologické vlastnosti stanoveného měřidla rozhodné pro schválení
typu.
(5) Jednotnost a správnost pracovních měřidel zajišťuje v potřebném rozsahu
jejich uživatel kalibrací, není-li pro dané měřidlo vhodnější jiný způsob či metoda.
§ 11a
(1) Uživatel stanoveného měřidla je povinen na žádost osoby, která může být
dotčena jeho nesprávným měřením, požádat o přezkoušení stanoveného měřidla.
(2) Český metrologický institut a subjekty autorizované podle tohoto zákona
k ověřování příslušného druhu stanovených měřidel přezkouší stanovené měřidlo a o
přezkoušení vydají osvědčení, jehož přílohou je zkušební protokol. Náležitosti osvědčení
o přezkoušení a náležitosti zkušebního protokolu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3) Stanovené měřidlo se považuje za vyhovující, pokud má při přezkoušení
metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy
kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky
při přezkoušení, pokud jsou odlišné od zkoušek při ověřování.
(4) Náklady přezkoušení stanoveného měřidla hradí
a) žadatel o přezkoušení v případě, že stanovené měřidlo je shledáno
při přezkoušení vyhovujícím,
b) uživatel stanoveného měřidla v případě, že stanovené měřidlo je shledáno
při přezkoušení nevyhovujícím.
ČÁST IV
Vztahy k zahraničí
§ 12
(1) Osvědčení ve formě dokumentu nebo zahraniční značky o ověření, schválení
nebo certifikaci měřidla, jeho typu, nebo referenčního materiálu vydané mezinárodní
organizací nebo orgánem jiného státu nebo zahraniční doklad o metrologické kontrole
hotově baleného zboží, popřípadě lahví se uznává za důkaz o ověření nebo schválení
či metrologické kontrole hotově baleného zboží, popřípadě lahví provedené podle tohoto
zákona, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.
(2) Ustanovení tohoto zákona se použijí jen pokud mezinárodní smlouva, kterou
je Česká republika vázána, nestanoví něco jiného. Ministerstvo stanoví vyhláškou
zásady týkající se zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření, které vyplývají
z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
ČÁST V
ÚKOLY ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY A SUBJEKTŮ
§ 13
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
(1) V oblasti metrologie Úřad
a) stanoví program státní metrologie a zabezpečuje jeho realizaci;
b) zastupuje Českou republiku v mezinárodních metrologických orgánech
a organizacích, zajišťuje úkoly vyplývající z tohoto členství a koordinuje účast
orgánů a organizací na plnění těchto úkolů i úkolů vyplývajících z mezinárodních
smluv;
c) autorizuje subjekty k výkonům v oblasti ověřování stanovených měřidel,
certifikaci referenčních materiálů a úředního měření, pověřuje oprávněné subjekty
k uchovávání státních etalonů a kontroluje plnění stanovených povinností u všech
těchto subjektů; při zjištění nedostatků v plnění stanovených povinností může autorizaci
odebrat;
d) provádí kontrolu činnosti Českého metrologického institutu;
e) kontroluje dodržování povinností stanovených tímto zákonem; při výkonu
kontroly postupuje podle zvláštního právního předpisu;2d)
f) poskytuje metrologické expertizy, vydává osvědčení o odborné způsobilosti
metrologických zaměstnanců a stanoví podmínky za účelem zajištění jednotného postupu
subjektů pověřených uchováváním státních etalonů, autorizovaných metrologických středisek
a subjektů pověřených výkonem úředního měření;
g) zveřejňuje ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii
a státní zkušebnictví zejména subjekty pověřené k uchovávání státních etalonů, autorizovaná
metrologická střediska, subjekty autorizované pro úřední měření, státní etalony,
seznamy certifikovaných referenčních materiálů a schválené typy měřidel;
h) plní úkoly podle zvláštních předpisů.
(2) Úřad oznamuje orgánům Evropských společenství nebo příslušným orgánům
států, se kterými jsou uzavřeny mezinárodní smlouvy, v rozsahu z těchto smluv vyplývajícím,
informace o subjektech pověřených ke schvalování typu měřidel a k ověřování měřidel.
§ 14
Český metrologický institut
(1) Český metrologický institut
a) provádí metrologický výzkum a uchovávání státních etalonů včetně přenosu
hodnot měřicích jednotek na měřidla nižších přesností,
b) provádí certifikaci referenčních materiálů,
c) schvaluje typy měřidel a ověřuje stanovená měřidla,
d) registruje subjekty, které opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí
jejich montáž,
e) vykonává státní metrologický dozor u autorizovaných metrologických
středisek, u subjektů autorizovaných pro výkon úředního měření, u subjektů, které
vyrábějí nebo opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž, u uživatelů
měřidel,
f) provádí výzkum a vývoj v oblasti elektronické komunikace a podílí
se na mezinárodní spolupráci v této oblasti,
g) provádí metrologickou kontrolu hotově baleného zboží označeného symbolem
„e“ a lahví označených symbolem „3“,
h) posuzuje shodu a provádí zkoušení výrobků v rozsahu udělených autorizací
či akreditace podle právního předpisu upravujícího oblast technických požadavků na
výrobky2b),
i) posuzuje technickou způsobilost měřicích zařízení a technických zařízení
pro využití v elektronických komunikacích,
j) vydává opatření obecné povahy podle § 6 odst. 2, § 9 odst. 1, § 9
odst. 9 a § 11a odst. 3,
k) poskytuje odborné služby v oblasti metrologie,
l) provádí statistické výběrové zkoušky podle § 9 odst. 9,
m) provádí přezkušování stanovených měřidel podle § 11a.
(2) Český metrologický institut může povolit
a) konstrukční změnu stanoveného měřidla za podmínek stanovených v §
11 odst. 4,
b) krátkodobé používání stanoveného měřidla v době mezi ukončením jeho
opravy nebo jeho montáže a ověřením s omezením této doby.
(3) Český metrologický institut oznamuje orgánům Evropských společenství
nebo příslušným orgánům států, se kterými jsou uzavřeny mezinárodní smlouvy, v rozsahu
z těchto smluv vyplývajícím, informace o vydání, změnách, zrušení nebo omezení certifikátů
týkajících se schvalování měřidel.
§ 16
Autorizovaná metrologická střediska
(1) Autorizovanými metrologickými středisky jsou subjekty, které Úřad na
základě jejich žádosti autorizoval k ověřování stanovených měřidel nebo certifikaci
referenčních materiálů po prověření úrovně jejich metrologického a technického vybavení
Českým metrologickým institutem a po prověření kvalifikace odpovědných zaměstnanců,
která je doložena certifikátem způsobilosti vydaným akreditovanou osobou2b) nebo
osvědčením o odborné způsobilosti vydaným Úřadem. Pro účely autorizace může být využito
zjištění prokázaných při akreditaci. Náležitosti žádosti o autorizaci a podmínky
pro autorizaci stanoví ministerstvo vyhláškou. Na udělení autorizace není právní
nárok. Neplní-li autorizovaný subjekt povinnosti stanovené zákonem nebo podmínkami
stanovenými v rozhodnutí o autorizaci, nebo pokud o to požádá, Úřad rozhodnutí o
autorizaci pozastaví, změní nebo zruší.
(2) Úřad autorizovanému metrologickému středisku přiděluje, popřípadě odnímá
úřední značku pro ověření měřidla. V rozhodnutích a osvědčeních je autorizované metrologické
středisko povinno uvést svůj název a připojit k podpisu otisk razítka autorizovaného
metrologického střediska.
(3) Jiné subjekty než ty, které jsou k tomu autorizovány, nejsou oprávněny
užívat označení autorizované metrologické středisko, a to ani jako součást svého
názvu.
§ 17
Oprávnění zaměstnanců Českého metrologického institutu
Zaměstnanci Českého metrologického institutu jsou při plnění úkolů stanovených
tímto zákonem oprávněni vstupovat do provozních prostorů a objektů kontrolovaných
subjektů, požadovat potřebné informace, doklady a údaje i zajištění podmínek potřebných
pro výkon uvedených funkcí. Při tomto jsou povinni zachovávat státní, hospodářské
a služební tajemství, dodržovat zvláštní právní předpisy platné pro vstup do jednotlivých
objektů. Zaměstnanci Českého metrologického institutu se vykazují zvláštním průkazem,
popřípadě pověřením vydaným Úřadem. Kontrolované subjekty jsou povinny jim umožnit
plnění těchto úkolů a poskytnout jim k tomu potřebnou součinnost.
§ 18
Úkoly subjektů
Subjekty
a) vedou evidenci používaných stanovených měřidel podléhajících
novému ověření s datem posledního ověření a předkládají tato měřidla k ověření;
b) zajišťují jednotnost a správnost měřidel a měření a jsou povinny vytvořit metrologické
předpoklady pro ochranu zdraví zaměstnanců, bezpečnosti práce a životního prostředí
přiměřeně ke své činnosti.
§ 19
Registrace subjektů
(1) Subjekty, které hodlají opravovat stanovená měřidla nebo provádět jejich
montáž, jsou povinny podat žádost o registraci Českému metrologickému institutu.
Pokud má žadatel pro náležitý výkon činnosti vytvořeny potřebné předpoklady, podrobněji
stanovené vyhláškou, Český metrologický institut registraci provede a vydá o tom
osvědčení. Náležitosti žádosti o registraci a osvědčení o registraci stanoví ministerstvo
vyhláškou. Český metrologický institut registraci zruší, jestliže zanikly důvody,
pro které byla provedena. Subjekt je povinen ohlásit Českému metrologickému institutu
trvalé ukončení registrované činnosti.
(2) Registrace podle odstavce 1 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem
podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
§ 21
Úřední měření
Úřad může v případech hodných zvláštního zřetele autorizovat subjekt na
jeho žádost k výkonu úředního měření ve stanoveném oboru měření po prověření úrovně
jeho technického a metrologického vybavení. Podmínkami výkonu je používání měřidel,
u nichž je zajištěna metrologická návaznost, certifikát odborné způsobilosti úředního
měřiče vydaný akreditovanou osobou2b) nebo osvědčení o odborné způsobilosti vydané
Úřadem a dohled prováděný Českým metrologickým institutem. Úředním měřením se rozumí
metrologický výkon, o jehož výsledku vydává autorizovaný subjekt doklad, který má
charakter veřejné listiny. Jeho náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou. Neplní-li
autorizovaný subjekt povinnosti stanovené zákonem nebo podmínky stanovené v rozhodnutí
o autorizaci, Úřad rozhodnutí o autorizaci pozastaví, změní nebo zruší. Náležitosti
žádosti o autorizaci a podmínky pro autorizaci stanoví ministerstvo vyhláškou.
ČÁST VI
ÚHRADA A PŘESTUPKY
§ 22
Úhrady
Výkony v metrologii se poskytují za úplatu, pokud předpisy o správních poplatcích
nestanoví vyměření poplatku.
§ 23
Přestupky
(1) Subjekt se dopustí přestupku tím, že
a) uvedl do oběhu měřidlo, jehož typ nebyl schválen, ač měl být, nebo
které nemělo vlastnosti schváleného typu anebo nebylo ověřeno, ač mělo být;
b) použil stanovené měřidlo bez platného ověření k účelu, pro který byl
předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený;
c) neoprávněně použil, pozměnil nebo poškodil úřední značku měřidla;
d) ověřil stanovené měřidlo bez oprávnění podle § 14 nebo 16, nebo provedl
úřední měření bez oprávnění podle § 21, nebo opravil, popřípadě provedl montáž stanoveného
měřidla bez registrace podle § 19 tohoto zákona;
e) neposkytl zaměstnancům Českého metrologického institutu zákonem stanovenou
součinnost;
f) neplní povinnosti stanovené v § 18;
g) opatřil certifikovaný referenční materiál neplatným certifikátem;
h) uvedl na trh nebo distribuoval hotově balené zboží označené symbolem
„e“, nebo lahve označené symbolem „3“ v rozporu s § 9a odst. 3, 4, 6 nebo 9, nebo
uvedl na trh nebo distribuoval hotově balené zboží v rozporu s § 9a odst. 2;
i) jako žadatel o prodloužení platnosti ověření neseznámil osoby dotčené
měřením s prodloužením doby platnosti ověření podle § 9 odst. 10;
j) provedl konstrukční změnu stanoveného měřidla bez povolení podle §
11 odst. 4.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(3) Přestupky podle odstavce 1 projednává Úřad.
ČÁST VII
Ustanovení společná a závěrečná
§ 24
Řízení
(1) Na rozhodování podle tohoto zákona se vztahují obecné předpisy o správním
řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. O schválení typu měřidla nebo o certifikaci
referenčního materiálu se namísto správního rozhodnutí vydává certifikát, o ověření
stanoveného měřidla se namísto správního rozhodnutí vydává ověřovací list nebo se
měřidlo opatří úřední značkou. O metrologické kontrole hotově baleného zboží se namísto
správního rozhodnutí vydává osvědčení. Pokud na základě zkoušky nebyl vydán certifikát,
ověřovací list nebo nebylo měřidlo opatřeno úřední značkou, nebo nebylo vydáno osvědčení
o metrologické kontrole hotově baleného zboží, vydá se o tom rozhodnutí o zamítnutí
ve správním řízení.
(2) Český metrologický institut a autorizovaná metrologická střediska jsou
povinny provádět metrologické výkony ve lhůtách stanovených v § 25. Český metrologický
institut a autorizovaná metrologická střediska jsou oprávněny řízení zastavit, jestliže
účastník řízení neposkytl potřebnou součinnost.
(3) O opravných prostředcích proti rozhodnutím Českého metrologického institutu
a autorizovaných metrologických středisek rozhoduje Úřad. Odvolání proti těmto rozhodnutím
nemají odkladný účinek. Opravné prostředky proti rozhodnutím Úřadu mají odkladný
účinek.
(4) Rozhodnutí o registraci subjektů podle § 19 jsou přezkoumatelná krajským
soudem podle zvláštních předpisů.3) Návrh na přezkoumání rozhodnutí lze krajskému
soudu podat až po vyčerpání řádných opravných prostředků ve správním řízení.4)
§ 24a
Měřidlo nesmí být označeno značkami a údaji, které by svým významem nebo
podobou mohly vést k záměně s úředními značkami podle § 7 a 9.
§ 24b
Ustanovení tohoto zákona týkající se schválení typu a prvotního ověření
se nepoužijí, pokud zvláštní právní předpis5) stanoví jinak.
nadpis vypuštěn
§ 24d
(1) Dotčenými orgány k projednání návrhu opatření obecné povahy jsou orgány
státní správy v oblasti metrologie6).
(2) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho
uveřejnění, nestanoví-li v něm Český metrologický institut počátek účinnosti pozdější.
Dnem uveřejnění je den, který je uveden v záhlaví opatření obecné povahy.
§ 25
Lhůty pro výkony schvalování typů měřidel, ověřování stanovených měřidel
a certifikaci referenčních materiálů
(1) Schválení typu měřidla nebo jeho zamítnutí musí být provedeno nejpozději
do 90 dnů od dodání vzorku měřidla, v případě provedení výkonu u výrobce od prvního
úkonu Českého metrologického institutu. Pro ostatní úkony Českého metrologického
institutu a autorizovaných metrologických středisek činí lhůta 60 dnů od předložení
měřidla, popřípadě příslušného dokladu.
(2) Nemůže-li Český metrologický institut nebo autorizované metrologické
středisko ve stanovené lhůtě rozhodnout, je povinen účastníka řízení o tom uvědomit
s uvedením důvodu a stanovit pro daný výkon náhradní lhůtu.
(3) Český metrologický institut nebo autorizované metrologické středisko
se může s účastníkem řízení dohodnout na jiné než stanovené lhůtě.
§ 26
Přechodné ustanovení
(1) Řízení ve věcech státní metrologie započatá před dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
(2) Lhůty pro periodické ověřování měřidel stanovené podle dosavadních předpisů
zůstávají v platnosti až do prvního ověření měřidla za účinnosti tohoto zákona; od
tohoto ověření měřidla začínají běžet lhůty stanovené podle tohoto zákona. Jestliže
organizace používá měřidlo, které je nově zařazeno jako stanovené, je povinna přihlásit
je k ověření nejpozději do 90 dnů od jeho stanovení. Do ukončení ověřovacího řízení
může být měřidlo předběžně používáno.
(3) Pověření organizací ověřováním měřidel, popřípadě dalšími metrologickými
činnostmi podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti do jejich nahrazení autorizačními
akty podle tohoto zákona, pokud nebudou odňata, nejdéle však do jednoho roku od nabytí
účinnosti tohoto zákona.
§ 27
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášky k provedení § 2 odst. 1, §
3 odst. 3, § 6 odst. 1 až 3 a 9, § 8 odst. 2 a 5, § 9 odst. 1, 2 a 8, § 9a odst.
2, 3, 5 a 6, § 11a odst. 2, § 12 odst. 2, § 16, § 19 až 21.
§ 28
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1. zákon č. 85/1866 ř. z., o veřejných ústavech vážních a měrných,
2. nařízení ministerstva obchodu č. 126/1876 ř. z., jímž se vydává předpis
vykonávací k zákonu č. 85/1866 ř. z., o veřejných ústavech vážních a měrných,
3. zákon č. 35/1962 Sb., o měrové službě, ve znění zákona č. 57/1975 Sb.,
4. vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 61/1963 Sb., o zajišťování
správnosti měřidel a měření, ve znění vyhlášky Úřadu pro normalizaci a měření č.
102/1967 Sb.,
5. vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 33/1964 Sb., o československých
analytických normálech, ve znění vyhlášky Úřadu pro normalizaci a měření č. 26/1983
Sb.,
6. výnos Úřadu pro normalizaci a měření ze dne 1. listopadu 1979 č. j.
922/79/15-Jn/Šn o státních a podnikových ověřovacích značkách pro měřidla, oznámený
v částce 26/1979 Sb.,
7. výnos č. 902/1981 Úřadu pro normalizaci a měření ze dne 28. října 1981
o státní značce schválení typu měřidla pro typové ověřování měřidel, popř. schvalování
vzorků měřidel, oznámený v částce 34/1981 Sb.,
8. vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 93/1988 Sb., o stanovených
měřidlech.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona 119/2000 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Autorizační listiny vydané podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti
do jejich nahrazení autorizačními akty podle tohoto zákona, pokud nebudou odňaty,
nejdéle však do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pokud v rozhodnutí o schválení typu měřidla, vydaném před nabytím účinnosti
tohoto zákona, není stanovena lhůta platnosti tohoto rozhodnutí, pozbývá toto rozhodnutí
platnosti uplynutím 10 let od účinnosti tohoto zákona.
Čl. III zákona č. 481/2008 Sb.
Přechodné ustanovení
Schvalování typu měřidla a ověřování stanoveného měřidla, zahájená přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. X zákona č. 223/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne
neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních
právních předpisů.
Čl. VI zákona č. 155/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Správní řízení ve věci pověření subjektu jako střediska kalibrační služby,
zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zastavují.
2. Dosavadní pověření subjektů jako střediska kalibrační služby se dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona zrušují.
3. Kalibrace měřidel, provedené středisky kalibrační služby přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, jsou nadále platné.
1) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
2) § 2 písm. o) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000
Sb.
2b) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a
doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2c) Část šestá zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
2d) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího
záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
2e) § 14 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
3) § 244 a násl. občanského soudního řádu.
4) § 53 až 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
5) Například nařízení vlády č. 293/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky
na váhy s neautomatickou činností.
6) § 2 zákona č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti
technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů.
7) Směrnice Komise (EU) 2019/1258 ze dne 23. července 2019, kterou se přizpůsobuje
technickému pokroku příloha směrnice Rady 80/181/EHS, pokud jde o definice základních
jednotek SI.